Francouzské i švédské jaderné elektrárny jsou kvůli teplu odstavovány

Tady se v praxi ukazuje co je nejlepší zdroj pro klimatizace v současných vedrech. Jaderné elektrárny ve "vzorné" Francii (i jinde) jsou odstavovány, fotovoltaika jede i v těch největších vedrech.

V Evropě rozhodnou praktické zkušenosti (a cena).

Pane Vaněčku tohle není problém jadernejch elektráren ale obecně tepelnejch elektráren s průtočným chlazením - je úplně jedno jakým "kotlem" se topí. Proto taky v JE Bugey odstavili bloky 2 a 3 který maj podle Wikipedie průtočný chlazení a bloků 4 a 5 (blok 5 je podle transparence v pravidelný odstávce) se vedra nedotknou. Pokud by tam všude měli chladící věže jako máme v Temelíně a Dukovanech tak by byli úplně v klidu.

Aby jste mně nenazval projaderným aktivistou tak jo, fotovoltaiky jsou na klimatizace dobrý ale maj dost krátkou výkonovou špičku takže 100 % řešení to taky není.

Chápu ale že to berete jako nahrávku na smeč pohejtovat jaderný elektrárny ...

Ondro, tu výkonnostní špičku v poledne má fotovoltaika pouze kvůli dotacím. Orientací panelů na jih získáte největší možné dotační peníze.

Ale už nyní řada společností v Evropě instaluje panely v poloze ne-optimální pro celodenní výkon, ale v polohách východ-západ s rozšířením výkonu v ranních a odpoledních (večerních) hodinách, což je důležité v létě když slunce svítí až 16 hodin.

Na druhou stranu, myslím že v Dukovanech při současných klimatických změnách v klidu nebudou.

- neměl by jste nějaký hodnoty kolik se toho takhle staví? Celkem by mně to zajmalo. Nejvíc fotovoltaiky pořád staví Německo a to pomocí aukcí a garantovanejch cen a zatím to nevypadá že by s tím chtěli v nejbližší době skončit. Takže bych to spíš viděl že se pořád bude stavět převážně s orientací na jih kvůli maximálnímu možnýmu energetickýmu (=finančnímu) výnosu. Pokud by se Německo rozhodlo že developery/menší firmy/lidi bude motivovat k výstavbě s jinou orientací panelů aby se ten výkon trochu líp rozložil do celýho dne tak pak to dělat budou - tomu ale moc nevěřim protože by za stejný prachy měli míň muziky a procent k dosažení cílů pro OZE.

- k Dukovanům byly studie že vody je dost na další 1000 MW blok, pak se daj najít i jiný alternativy a zdroje vody než jenom Jihlava s Dalešicema. Zatím to ale vypadá že případný nový bloky by měly spíš jenom nahradit ty starý takže jestli je teď dost vody pro dalších 1000 MW tak i kdyby jí mělo ubejvat tak pro součanejch 2000 MW asi bude pořád dost.

Ondro, nevím kolik se toho takhle staví. Uvědomil jsem si to když jsem kdysi viděl video na You tube "Krinner solapark Cestas" které tu inzeroval pan Veselý. Z konstruce je vidět že panely jsou nakloněny na západ a východ, FVE je obrovská, žádný experiment. Vyhledejte si to.

Jinak to co kdysi spočítali pro Dukovany se možná brzo začne rozcházet s realitou....

Nevím jak a kdy se ta voda pro Dukovany počítala, ale posledních asi 5 let máme dost velké sucho a už teď nám zase chybí půl roku srážek, takže bůh ví kam to půjde.

Jinak nějaký graf, byť pro kalifornii, závislosti orientace FVE je zde: eia. gov/todayinenergy/detail.php?id=18871 Hádám že by to vypadalo podobně i u nás, tím se nám "hranatá" špička roztahuje na 4h mezi 10. a 14. Pro začátek bychom potřebovali aby, tato hranatá špička pohodlně rámovala polední špičku odběru a to nad ní šlo nacpat do akumulace, tedy u nás by bylo vhodné aby součet ve špičce představoval 480+650+50MW, tedy 1180MW. Samozřejmě se tak bavíme asi jen o 3,5GW uložených, které z toho dostaneme zpět. Proto by bylo třeba mít ještě o něco více MW v PVE, prozatím těch krátkodobých, tedy vyměnit několik soustrojí na Orlíku, podívat se po možnosti instalace PVE u dalších nádrží Vltavké kaskády a jinde taktéž. Například rekonstrukcí VD Pastviny zpět na přečerpávací. Možná přidat nějaké spodní nádrže k existujícím přehradám. Otázka jestli je to pro výkony do 10MW ekonomické.

- tak jestli nevíte kolik se toho takhle staví tak se bohužel nemáme o čem bavit (škoda). Francouzskej solární park Cestas je dost zajmavej a v tomhle taky vyjímečnej. Jenom by mně zajmalo proč to postavili takhle (orientace je spíš západojihozápad a východoseverovýchod). Jeho výroba je taky dotovaná takže bych čekal maximální možný výnosy. Když ale na ten park kouknete na mapě tak to vypadá jak kdyby chtěli dostat co nejvíc panelů na určitou plochu (možná drahý pozemky?). Taky takhle mohli použít společnou nosnou konstrukci pro jednu stranu panelů který jdou pak do dvou směrů a ušetřili tím na materiálu a práci. Věřim že to měli napočítaný a takhle jim to vyšlo finančně nejlíp. Vždycky rozhodujou prachy.

- k Dukovanům "Jinak to co kdysi spočítali pro Dukovany se možná brzo začne rozcházet s realitou" je zas co by kdyby. Tady je studie z loňska (to snad není až tak kdysi) kterou zpracoval VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA - https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ2OV9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfNTg1MzE1NTQ3NzA5OTg3NzQ4NS5wZGY/MZP469_prilohaDokumentaceDOC_4.pdf

Můžete si to celý přečíst ale ušetřim vám práci citací ze závěru (ve studii strana 133):

"Z výsledků simulací modelem vodohospodářské soustavy vyplývá, že bylo dosaženo bezporuchového plnění požadavků jak pro vlastní odběr pro NJZ (včetně časového úseku souběhu provozu jednoho bloku NJZ a dnes provozované EDU1–4), tak pro požadavky na minimální zůstatkové průtoky pod vodní nádrží Mohelno ve výši 1,2 m3/s ve všech hodnocených výkonových alternativách a klimatických scénářích, a to při současném pokrytí potřeb všech ostatních uživatelů (odběratelů) vody v zájmovém povodí. Je pravděpodobné, že v řece Jihlavě pod vodní nádrží Mohelno dojde (při zachování požadavku na stávající minimální zůstatkový průtok) ke snížení průměrného dlouhodobého průtoku (tzn. snížení průměrného odtoku z vodní nádrže Mohelno). Jak však vyplývá z porovnání výsledků pro současný (T0°C) a výhledový (T2°C) klimatický scénář, na snížení průměrného dlouhodobého průtoku v řece Jihlavě bude mít vyšší podíl očekávaná změna klimatických podmínek než zvýšené odběry EDU. Z porovnání simulovaného průměrného dlouhodobého odtoku pro stejné výkonové alternativy a různé klimatické scénáře vyplývá, že očekávaná změna klimatu se na snížení průměrného dlouhodobého odtoku z vodní nádrže Mohelno podílí přibližně 70 % a zvýšení odběru EDU pak zbývajícími 30 %." (NJZ = novej jadernejch zdroj)

Samozřejmě tam píšou že všechno je zatížený velkejma nejistotama ale to je každá predikce o klimatickejch změnách. K tomuhle by asi věděl víc pan Závodský ale snad vám tohle bude stačit.

Carlosi vše je o ekonomickém výpočtu jak vše optimalizovat pomocí roztažení (ale snížení) křivky výroby a doplňkové akumulace v bateriích a přečerpávacích elektrárnách.

Ale v současnosti probíhají jen nátlakové akce na stavbu nových jaderných bloků. Teprve až se to rozhodne, až skončí demagogický tlak jaderných lobystů odpovídající obrovskému kšeftu, pak se mohou začít řešit obyčejné reálné věci v energetice.

Přečetl jsem si tu Vaši citaci závěru zprávy a to potvrzuje mé obavy: možné změny klimatu mohou způsobit úbytek vody více než dvojnásobný vůči potřebám nového bloku. Ergo, jsou velmi významné a já bych k nim dal i nějaké velmi široké meze přesnosti klimaticko-vodohospodářského modelu. Já bych nebyl tak klidný jako Vy. A to se ještě hovoří o dlouhodobém průměru a víme jak v reálu přibývají krátkodobé fluktuace.

- přečetl sem si váš komentář a potvrzuje to moje obavy - vidim že si zas jedete to svoje a diskuze přestává mít smysl. Jo klimatický změny by se určitě ignorovat neměly ale možná ste přeskočil prvních pár vět kde se píše že požadavky na minimální průtok vody budou zachovaný ve všech výkonovejch i klimatickejch scénářích. Tohle se ale týká taky uhelnejch elektráren který si třeba i v Německu pojedou ještě pěknejch pár (desítek) let a nikde nevidim že by jste se kvůli tomu nějak strachoval nebo rozčiloval.

- krátkodobý fluktuace počasí ovlivňujou všechny zdroje - jak tepelný elektrárny kvůli teplotě vzduchu a teplotě a množství vody v řekách tak sluneční elektrárny kvůli zatažený obloze a jejich "přehřívání" v létě a větrný elektrárny kvůli bezvětří.

- navíc mi přijde divný jak se bojíte nedostatku vody pro Dukovany ale že by třeba mohla chybět voda v rakouskejch, švýcarskjech, švédskejch nebo norskejch vodních elektrárnách (který maj pomáhat ve vyrovnání proměnlivý výroby ze slunečních a větrnejch elektráren) se asi stát nemůže, co? To mi přijde teda jako mnohem větší riziko než nějaký jedny Dukovany.

Záleží na tom jak je systém s FVE navržený, bylo by třeba v něm mít dostatek akumulačních kapacit, jenže s tímto počasím možná o možnost používání PVE také dojdeme.

Troch mne začíná děsit představa že skrz rostoucí teploty se dostaneme do stavu kdy budeme muset chtě-nechtě spolehnout jen na stroje s vnitřním spalováním, kterým takto vysoké teploty příliš v provozu nebrání.

Čím dál tím více mi to začíná připomínat nějaké japonské kreslené sci-fi z 80./90. let, ale možná se mi to jenom zdá i díky tomu bordelu v politice. Hádám že prostě došlo k jakési generační obměně, ona sice je biologická nějakých 25 let, ale společenská nějakých 10-15, což je zhruba iterace trendů. Takže bych to viděl tak že po zhruba dekádě zelené spojené s duchovnem a filosofiemi se nám objeví 10-15 let rozežraného perolejářského materialismu. Ale ona v tom roli asi hraje i konjunktura atd.

Protože vidím, že tu zase pan Vaněček jede bomby, tak nezbývá, než se od emotivních výkřiků vrátit k číslům. Ve skutečnosti to, co v současných vedrech selhává, jsou obnovitelné zdroje. Jenom to nemusí hlásit, protože oficiálně samozřejmě nejsou odstavené, ale prostě nevyrábí, což nikoho nepřekvapuje a tudíž to není zpráva pro média. O vodních elektrárnách asi nemá smysl se bavit, větrníky převážně stojí a špičkově jsou na jednotkách procent instalovaného výkonu - tlaková výše nad Evropou, totiž znamená, že nefouká. Ale velké problémy má i fotovoltaika, která se tváří jako zachránce. V květnu dosahoval výkon Německých fotovoltaik přes 31 GW, v současných vedrech je to jen mezi 26 a 28 GW, ztráta výkonu jen v Německých fotovoltaickách vlivem vedra je tedy mezi 3 a 5 GW. Tedy procentuálně mezi 10 a 16 % dosažitelného výkonu. Ve Španělsku bude ta ztráta určitě výrazně větší. Globální ztráta výkonu fotovoltaických elektráren v Evropě vlivem vedra je tedy odhadnuto velmi střízlivě na základě Německa, který má zhruba třetinu instalovaného výkonu EU, mezi 9 a 15 GW. A teď s tím můžete začít porovnávat jadernou energetiku, pane Vaněčku.

To je objev pane Hájku, sice jsme o tom tady diskutovali nedávno, ale to jen my neumělové, fyzici, musí přijít expert přes teplárny aby nám to vysvětlil. Chudáci Němci mají jen 26-28 GW výkonu stále fungujících FVE okolo poledne.

Tak až jich budou mít dvakrát tolik, jak plánují do roku .... tak budou mít jen" 55 GW což je vůči těm 60-80GW co potřebují opravdu směšně malé číslo (jaderných budou mít 0). A až jich budou mít třikrát tolik (já se toho nedočkám, jsem starý ale Vy ano) tak už budou muset vážně řešit P2G nebo P2L.???

Tak žádný objev to není, ale jeden příznivec fotovoltaiky na to nějak pořád zapomíná, tak je potřeba mu to občas připomenout, zejména když kope do jaderných elektráren. No a je vidět, že sedla :-), takže se pan vědec uchýlil k argumentaci na úrovni mateřské školy, když nám sdělil, že když bude mít fotovoltaika dvojnásobný výkon, tak bude mít dvojnásobný výkon, což jistě čtenáře této diskuse obohatilo. Ono ovšem samozřejmě, když si Němci postaví dvojnásobek výkonu v jaderných elektrárnách, tak místo současných zhruba 8,5 až 9 GW budou mít k dispozici také dvojnásobek. Mimochodem Německo má aktuálně instalovaný výkon jaderných elektráren 9,5 GW, z toho je k aktuálně k dispozici mezi 8,5 a 9. Německo má instalovaný výkon fotovoltaických elektráren 44 GW, z čehož je k dispozici 26 až 28. Jinak Němci jsou mistři plánování, ovšem loni postavili ve fotovoltaice celý 1 GW, takže tímto tempem jim bude zdvojnásobení instalovaného výkonu trvat 44 let, když nepočítáme fotovoltaické elektrárny, které mezi tím doslouží.

Já prý na to pořád zapomínám, když jsem o tom naposled psal 1.srpna právě pod článkem zde na toto téma.

Jinak bohužel Německo ještě nemá 44GWnameplate postavených FVE a už jsem tu mnohokrát vysvětloval rozdíl mezi tím co má panel na štítku (přesné měření každého vyrobeného panelu za definovaných laboratorních podmínek) a kolik z toho ve FVE dostaneme (za reálných podmínek).

To že nejsem fanda jádra a rád poukazuji na jeho nedostatky a je jich dost se o mě ví, stejně jako se ví o panu Hájkovi a jiných kteří neustále hledají že něco "nééjde" s fotovoltaikou a OZE.

A když jim to jeden příznivec fotovoltaiky , abych Vás parafrázoval, připomene tak hned vyskočí a vztekají se.

Jak už jsem psal, nervozita v táboře lobystů za nové jádro a více jádra vrcholí.

Zatímco já mohu být klidný: jako pensista sleduji jak ve světě fotovoltaika jede naplno a dělá mi radost (ale u nás ji partička všehoschopných zablokovala na 20 let).

- Pane Vaněčku Německo už má cca 44 GW instalovanýho výkonu ve fotovoltaice jak podle Fraunhofera, tak podle údajů německýho ministerstva energetiky (https://www.erneuerbare-energien.de/EE/Redaktion/DE/Textbausteine/Banner/banner_photovoltaik.html). Tady bych teda opravil i pana Hájka protože loni to bylo asi +1,7 GW (Fraunhofer má sice +1,3 GW ale radši sem si dohledal údaje regulátora a ten je má stejný jako ministerstvo takže +1,7 GW). V grafu od ministerstva je sice jenom údaj za loňskej rok ale před pár dny sem tady četl článek kde se psalo asi o +1400 MW v první polovině letošního roku takže to odpovídá (Fraunhofer to má i k letošnímu roku a podle nich to je 44,3 GW). Čekal bych že jako člověk kterej se zajmá především o fotovoltaiku tohle budete vědět.

- ano nameplate výkon a to co panely můžou dát ve špičce jsou různý hodnoty (teď při velkejch vedrech navíc vidíme co s tím dokáže udělat teplota okolního vzduchu).

- ještě je celkem zajmavej ten graf ministerstva protože je tam i výroba a vidíte že ty vaše fluktuace se týkaj i solárů. Podle grafu v roce 2016 stoupnul výkon německejch fotovoltaik meziročně o 1,5 GW ale oproti roku 2015 klesla výroba z 38,7 na 38,1 TWh (Fraunhofer má stejný čísla - asi to maj stejně podle statistickýho úřadu). Taky když si porovnáte růst výkonu 2017/2015 tak je to růst o cca 8 % ale výroba šla nahoru jenom o 3 %.

Ondro , já jsem zaostalý, zatím beru jen finálních 42,4 GW na konci roku 2017.

Jinak mě, na rozdíl od Vás nepřekvapuje že slunce či vítr dají za jeden rok někdy trochu více a někdy méně. To je příroda , té neporučíte jako atomu ?

Což takhle diskutovat merit článku - vypínání jaderných elektráren. Vy totiž předvádíte typický argumentační faul: článek je o voze a Vy převedete diskusi na o koze ?

- pane Vaněčku je mi líto že ste se zas musel uchýlit k napadání a obviňování z argumentačních faulů. Mně to taky nepřekvapilo ale byla to reakce na vaše obavy z možnýho nedostatku chladící vody pro Dukovany kvůli krátkodobým fluktuacím počasí (navíc sem vás tady několikrát viděl tvrdit jak sluneční elektrárny vyrábí pořád stejně tak je to i pro ostatní co to třeba neví.) A zjistit si aktuální data kolik maj v Německu instalovanýho výkonu není takovej problém - zabere to asi 2 minuty (navíc 44 a 42,4 snad není takovej rozdíl).

- než začnete obviňovat ostatní z argumentačních faulů tak by ste se měl možná první zamyslet sám nad sebou. Třeba tvrzení "Ale už nyní řada společností v Evropě instaluje panely v poloze ne-optimální pro celodenní výkon, ale v polohách východ-západ s rozšířením výkonu v ranních a odpoledních (večerních) hodinách" který doložíte jedním solárním parkem (to teda nevim jestli je řada firem) a sám pak přiznáte že vlastně nevíte kolik se toho takhle instaluje je dost úsměvný.

- k vypínání jadernejch elektráren sem vám už včera napsal že to není problém jaderek ale obecne tepelnejch elektráren se průtočným chlazením. Neviděl bych to tak hrozně jak vy protože jestli se bude problém s vodou zhoršovat tak si tam postavěj chladící věže (když budou mít málo místa tak klidně ty s nuceným tahem místo s přirozeným) nebo na část výkonu suchý chlazení (i když to je asi ta poslední možnost ale pořád je to možný řešení) a budou v pohodě. I tohle má svý řešení a ne že to néééééjde (abych použil vaše vlastní slova).

Ondro,

díky za studii, bohužel buď je to horkem, nebo tím že mne chemie nebavila, pokud to nebouchalo, tak těm tabulkám moc nerozumím, spíš jsem to myslel z hlediska vůbec bezpečnosti dodávek vody a zachování hygienického minima. Dobře, snad tedy nic moc nehrozí. Ale i tak bych asi při plánování raději obětoval 10% výkonu a šel rovnou do suchého chlazení.

Co se týče hydroelektráren v Rakousku a Švýcarsku, ty jsou snad většinou na návětrná a deštivé straně hor, navíc mívají, krom dunajských, velký spád a PVE i poměrně malý spotřebovaný objem, který jde v zásadě jen na krytí výparu, 2x30ha bude výpar rovnající se tak 30-40ls^-1 (mve. energetika. cz/ goto: jezy, stavidla, česlice -> části vodního díla -> rybník //ten člověk to dělala dávno, je to stránka složená z rámů a tak nemohu získat snadný přímý link) Dejte na Dyji těchto PVE 22* a v Břeclavi se změní průtok o 10%. Takže o chod PVE bych nikdy nějaký strach neměl, dokonce bych řekl že v mnoha případech by mohly být snesitelné ekology v porovnání s jinou možností, například na Berounce místo vysoké přehrady by snad mohla projít menší přehrada na toku a horní nádrž.

jinak tu je takový on-line gis pr sucho:

edo. jrc. ec. europa. eu /edov2/php/index.php?id=1111

Asi to není úplně nejlepší a nejpřesnější, ale alespoň něco se z toho dá vyčíst.

*nemůžete bo není dost spádu, všechen je v Podyjí a tam nepostavíte ani tu derivační elektrárnu ani tu vyrovnávací co tam plánovali snad ještě za C.K. (dle vzhledu budovy)

- jasný není zač :) díky za ten gis je to docela pěkný. Na hygienický minimum by tam mělo být vody dost ale člověk nikdy neví jaká bude situace za 10-20 let - to je vždycky věštění z křišťálový koule. Suchý chlazení je samozřejmě taky možný (snad si to přečet i pan Vaněček jestli o tom doteď nevěděl) ale přijde mi zbytečný jít do něj rovnou protože ta ztráta výkonu by byla dost poznat. Klidně si tam můžou někde nachstat plácek a třeba s tou možností jenom počítat kdyby cokoliv. Osobně si ale nemyslim že by to zatím bylo nutný.

- k vodním elektrárnám - přečerpávačky až tak moc vody asi nespotřebujou (v tom se moc neorientuju tak si netroufám se k tomu moc vyjadřovat), určitě záleží na poměru plochy a hloubky nádrží kvůli odparu atd. Rakousko má v přečerpávačkách cca 8400 MW (https://www.e-control.at/documents/20903/443907/Statistikb17_E_fin-Ansicht.pdf/0b2b17b8-fab6-e20e-d432-44894021eefc) což není úplně málo ale celou Evropu z toho neuživí. Švýcaři maj nějakejch 2500 MW (http://www.bfe.admin.ch/themen/00490/00491/00492/index.html?lang=en) takže pro nějaký velký větrný a solární parky ani dost pro sebe. Pak maj teda dost akumulačních a průtočnejch ale jak přijde suchej rok tak smůla a budou rádi když budou mít dost pro sebe.

- pak teda ještě doplnim to Norsko a Švédsko kde přečepávačky nemaj skoro vůbec - proč by je taky stavěli když maj dost akumulačních vodních elektráren. Norsko by mělo mít v PVE nějakejch 1400 MW (https://www.hydropower.org/country-profiles/norway), Švédsko snad jenom 90 MW (aspoň podle https://www.iva.se/globalassets/201604-iva-vagvalel-elproduktion-english-c.pdf). Takže stejná situace - pokud by mělo kvůli klimatickejm změnám ubývat vody tak si ji nechaj hlavně pro sebe a na zybtek Evropy můžou z vysoka kašlat.

Čisto technický pohľad. Pôvodne som do toho nechcel vstupovať, ale z komentárov mi vyplýva, že žiadny z kolegov v elektrárni nepracoval. Zásadný problém všetkých jadrových elektrární nie je v spôsobe chladenia, ale v nízkych parametroch pary na vstupe do turbíny. Pri vysokej teplote chladiacej vody hrozí možnosť kondenzácie pary a tým havárie turbíny s hroziacim výpadkom bloku na niekoľko mesiacov. Prietočné chladenie zabezpečuje prísun čerstvej chladiacej vody a tých spoľahlivejšiu činnosť chladiaceho okruhu v porovnaní s uzatvoreným chladiacim okruhom. Priebežné vypúšťanie ohriatej vody však predstavuje riziko pre ekosystém pod úrovňou výpuste z elektrárne.

Při parametrech na vstupu do turbíny 240stC/44bar a při standardní teplotě chladící vody na vstupu do kondenzátoru 30stC bude teplota kondenzátu cca 34-36 stC. Pokud stoupne venkovní teplota na 45stC bude teplota chladící vody na vstupu do kondenzátoru cca 47stC. To znamená že stoupne teplota na výstupu z NT dílu na cca 50stC. Mírně poklesne vákum v kondenzátoru a též poklesne elektrický výkon turbína ale není to nic fatálního.

Carlosovi, Ondrovi, M. Vaněčkovi: Obecně k debatě o FVT elektrárnách s orientací V+J+Z: Nebylo by prostorově úspornější stavět kovové konstrukce s možností elektrického klopení v rozmezí od východu k západu s pohonem na část vlastní výroby? Pokud je panel postaven s pevnou orientací, musí se , jak píše M. Vaněček, část orientovat na východ a část na západ. Pak je ale potřeba min. 2x větší plocha na louce, tedy pokud nejde o konstrukce výškově uspořádané nad sebou, jak tady výše bylo řečeno. Asi jde o provozně náročnější řešení, protože se musí "elektrovýzbroj" udržovat(pevné řešení jsou "blbovzdorná") , ale využitelnost panelu je 2x větší. Nebo se mýlím?

- já teda žádnej expert na fotovoltaiku nejsem ale když sem byl oslovenej tak se vyjádřim. Konstrukce s nakláněním v jedný nebo ve dvou osách se samozřejmě používaj - tady podle eia https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=30912 (data rok 2015) bylo v USA velkejch fotovoltaik (ty s výkonem >1MW) výkonově cca stejně fixních (6,4 GW) jako s nakláněním v jedný ose (6,4 GW) a s nakláněním ve dvou osách výrazně míň (0,8 GW). Teď už ty poměry můžou být jiný. Když si najdete nějaký fotky FV elektráren co sledujou Slunce ve dvou osách tak ty soubory panelů kolem sebe potřebujou trochu místa aby se mohly hejbat a nestínily si. V tom se nevyznám takže fakt nevim jak to vychází energeticky na jednotku plochy (tím nemyslim plochu panelů ale celý elektrárny - na využití plochy panelů je to samozřejmě nejlepší). Selskej rozum ale praví že kdyby to vždycky vycházelo finančně nejlíp tak se to staví všude. Podle dat eia to vypadá že aspoň v USA jsou podle situace nejlepší buď fixní nebo se sledováním v jedný ose. Mají tam i mapu kde jde vidět kde se co víc používá - na východě USA v roce 2015 byly z veškerýho výkonu 80 % fixní instalace, na západě naopak víc jak polovina s nakláněním v jedný ose.

- teď jenom nevim co myslíte konstrukcí výškově nad sebou, to by si ty panely stínily ne? Jestli jde o ten francouzskej park Cestas tak tam jsou panely uspořádaný do tvaru jakoby sedlovejch střech. Fotky sem bohužel vkládat nejde ale stačí si do googlu hodit Cestas solar park :)

Ad Martin a Ondra: když si vygůglujete solar park Cestas tak zjistíte (Ondro) že je to největší evropská FVE (300 MW nameplate power) a že další benefit v uspořádání panelů na východ a západ je vyšší výkon elektrárny z hektaru pozemku než u klasického uspořádání panelů na jih. To je důležité když je půda drahá jako ve Francii.

Trackery máte v tom co jsem díval (eia. gov), je to ta žlutá křivka. Spíš je problém s cenou mechanické části, elektrovýzbroj se dá udělat i relativně levná, rozhodně dost levná, poděkujte Arduinu a jeho shieldům.

Kurnik, ono mi to hodilo odpověď jinam, mělo to být na Martina Pácalta.

Ještě k trackerům: základní hrubé pravidlo říká: panely umístěné na trackerech jsou vhodné tam kde je nebe převážně bez mraků (polopouště). A i tam se jedná o dražší řešení (s výhodou vyššího a lépe rozloženého výkonu).

Tož tak.

Ovšem v polopouštích bývá zase dost levná půda, takže je to vlastně hovadina :-). Technicky zajímavé, prakticky k ničemu.

Hoši hezký pokec, ale nikdo z diskutujících neví, jak jsou ty poslední stupně navrženy a konkrétně pro kterou elektrárnu. Vždy je to něco od x do y v závislosti na průtoku. Lze to optimalizovat ale do předu se musí vědět kam. Nemáte někdo typ na skutečně dobrou křišťálovou kouli?

Měl by jste směrovat dotaz na výrobce turbín.

Přijde-li k věci a bude očekávání častého provozu v teple - lze vyměnit koncové stupně turbíny.

Zpravidla se bloky opravují / rekonstruují v letních měsících. Chladící voda u elektráren instalovaných u nás je zpravidla z chladících věží. Na vodní tok je napojený Mělník 110 MW. Vliv venkovní teploty je úměrný okolí.