20. září 2016
Francouzské jaderné elektrárny na Rhôně bojují s vedry, jejich výkon musí být omezován

Rekordní červnová vlna veder nutí francouzského provozovatele jaderných elektráren EDF varovat před omezením výkonu hned na třech lokalitách. Ke Saint-Alban a Bugey na Rhôně přibyla od 17. června i elektrárna Blayais na jihozápadě Francie. Týdenní ceny elektřiny mezitím přesáhly 100 eur za megawatthodinu, což je čtyřnásobek oproti průměru předchozího týdne.
Jako první vydala EDF varování 11. června pro Saint-Alban jihovýchodně od Lyonu s možnými omezeními od 20. června. O pět dní později přibyl do výstrahy Bugey s celkovým výkonem 3,6 gigawattu, kde jsou opatření pravděpodobná od 23. června. Bugey-2 je přitom již nyní mimo provoz kvůli plánované roční odstávce trvající do srpna, Bugey-4 se po krátkém ekonomickém odstavení teprve rozjíždí.
Zatím poslední přírůstek do varovného seznamu Blayais na Garonne signalizuje, že se problém týká hned dvou hlavních francouzských povodí najednou. Definitivní rozhodnutí o konkrétním omezení EDF vydává vždy den předem.
Proč jsou řeky pro pro francouzské jaderné elektrárny tak důležité?
Příčina je čistě fyzikální. Část francouzských reaktorů je totiž chlazena takzvaným průtočným systémem. Ten vodu nasává přímo z řeky, ochladí s ní parní okruh a ohřátou ji vrací zpátky do toku. V Bugey se to týká dvou ze čtyř provozovaných bloků, zatímco zbylé dva využívají chladicí věže.
Evropská i francouzská legislativa striktně stanovují, na jakou teplotu může vypouštěná voda řeku ohřát, aby nedocházelo k úhynu ryb a poškození vodních ekosystémů. Když teplota Rhôny stoupne a průtok klesne, provozovatel musí výkon snížit.
Pro Francii, kde jádro pokrývá zhruba sedmdesát procent roční spotřeby elektřiny, to není drobnost. Léto bývá tradičně sezónou plánovaných odstávek pro výměnu paliva, takže každé další omezení z důvodu vedra citelně zamíchá nabídkou na trhu. Podobná hlášení EDF z předchozích let už opakovaně hnala nahoru ceny elektřiny na měsíc dopředu. I tentokrát trhy reagovaly okamžitě. Týdenní elektřina na EEX vyletěla nad 100 eur za megawatthodinu z průměru pouhých 26 eur v předchozím týdnu.
Dukovany, Temelín a hydrologie
České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín jsou vůči letnímu oteplování řek podstatně méně citlivé, protože na rozdíl od francouzských provozů využívají uzavřené chladicí okruhy s chladicími věžemi. Většina odpadního tepla se tak odvádí do atmosféry odparem – v Dukovanech činí letní odpar při plném výkonu maximálně asi 1 m³ vody za sekundu a tamní systém surové vody je prakticky uzavřený.
Přestože díky věžím tuzemské elektrárny nemusí při vlnách veder drasticky omezovat výkon, riziko není absolutně nulové a zůstává závislé na celkové hydrologické dostupnosti vodních zdrojů. S rozsáhlým systémem chladicích věží počítá i budoucí projekt Dukovany II, který rovněž bude čerpat vodu z Dalešické přehrady respektive z menší přečerpávací nádrže Mohelno.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
23. září 2016
11. leden 2020
9. březen 2021
11. prosinec 2021
9. září 2023
1. srpen 2024
11. červenec 2026
Komentáře (16)
Naštěstí Francouzi staví stále více FVE a VtE, takže v létě budou moci klidně vypnout či omezit velké množství svých JE.
Naštěstí žádné velké množství JE potřeba omezovat není, týká se to malého množství bloků, které nejsou u moře a nemají chladící věže.
FVE, které za horka též omezují svůj výkon....
A dělají to velice intenzivně. Včera omezovaly JE výrobu jak o život. Z možných 63 GW dodávaly JE do sítě jen 31 GW = 49%. Ta teplota řek pro francouzské JE je a v budoucnu bude ten nejmenší problém. Mnohem víc je ovlivní rostoucí počet FVE + VTE nejen ve Francii, ale hlavně v okolních státech jako je Itálie, Německo a Španělsko. Během několika málo let se smrskne jejich nadvýroba, kterou exportují do okolních zemí = výrazné snížení výroby právě JE.
63 GW není v létě možných ani vzdáleně, jaro a léto jsou ve Francii tradičně období plánovaných odstávek, kdy dochází k výměně paliva, údržbě a investicím do prodlužování životnosti, tak aby v zimě bylo co nejvíc reaktorů v provozu. Vzhledem k celkovému počtu 57 reaktorů se nikdy nestane, že by byly všechny současně v provozu, natož aby se to stalo v létě.
Dále není důvod aby se výroba nějak výrazně smrskávala, prodávají většinou baseload, který FVE ani VtE neposkytují, poptávka po baseloadu nijak neklesá, jak je vidět i na jeho cenách.
Co je to kvantitativně, velké množství kontra malé množství.... Kolik GW výkonu?
Při pohledu na mapu bych odhadl, že tomu riziku je teoreticky vystaveno cca 15% celkového instalovaného výkonu JE EdF. V reálu záleží na momentální intenzitě omezení přírodou a na stavu výrobny (u elektráren bez věží nebo moře je ten problém znám dlouho, tím spíše se jejich pravidelné odstávky plánují do léta).
Dodatek: Blayais leží na břehu Gironde, doteď jsem žil v dojmu, že používá mořskou vodu. Divné.
No neznám to konkrétně, ale i do moře mívají předepsanou tepotu odpadu.
Je to u ústí řeky Girondy, kde je brakická voda a salinita se mění podle průtoku řeky, přílivu a odlivu. Tím pádem jsou tam limity pro teplotu vody podobně jako na jiných řekách, ale díky Atlantiku se tam mísí větší objemy vody, takže jsou omezení méně častá.
To je otázka na vás, vy jste přece s tím pojmem "velké množství svých JE" přišel.
Když to nevíte, tak jsem se zeptal AI, a ta spíše potvrdila moje slova o "velkém množství", cituji odpověď AI:
"Z celkových 19 provozovaných jaderných elektráren ve Francii je 14 elektráren (zahrnujících celkem 40 reaktorů) chlazeno výhradně z řek. Tyto vnitrozemské elektrárny využívají říční vodu, ať už s přímým průtočným chlazením, nebo prostřednictvím chladicích věží"
A teď ještě zjistit, které z těch, co nemají věže a v létě pracují, nemohou snížit výkon (a tím snížit oteplení vody pod vypustí), a, zejména, jak se případný odpovídající redispečink projevuje v hospodářském výsledku EdF. Něco mi říká, že bez toho mají předmětné úvahy hodnotu spíše agitační než věcnou.
Já to vím, nevíte to evidentně vy (ani s pomocí AI). Je to celkem 8 bloků na Rhoně a 4 bloky na zmiňované Girondě. Zde máte názornou mapku: sfen.org/vos-questions/quels-sont-les-besoins-en-eau-dune-centrale-nucleaire/
provozní spolehlivost těchto průtokových ohřívačů vody teda není nic moc.
Věta: "provozní spolehlivost těchto průtokových ohřívačů vody teda není nic moc." je poněkud nepřesná. Technicky, tedy i provozně, jsou tyto zdroje spolehlivé dostatečně. Jejich provoz je omezen legislativou. Tedy předpisem, který stanovuje teplotu vypouštěné vody. pokud je již na vstupu voda teplejší než obvykle (nebo, jak se řešil koncept chlazení při plném výkonu), tak, aby se dodrželo toto nařízení, musí se omezit výkon. V článcích to vypadá jako katastrofa a problém pro celou energetickou soustavu, ale je pravda, že omezení se týká jen několika reaktorů. A běžně se výkon snižuje o cca 10%. V případě nutnosti, např neplánovaný výpadek nějakého velkého zdroje (třeba FVE ve Španělsku :)) jsou schopné tyto reaktory opět najet na plný výkon. Samozřejmě jen s povolením regulátora a pro zachování stability sítě.
Nejedná se tedy o technologické omezení, ale legislativní.
Ale je pravda, že to u těchto zdrojů začíná být problém. Tyto řeky se díky změnám klimatu ohřívají k horní povolené hranici i bez "pomoci" jaderných elektráren. A ke změně organismů, které tyto řeky obývají dochází tedy taktéž. A to "přirozenou" cestou.
Řešením může být přejít na chladící věže u všech reaktorů. Nebo zvýšit povolený ohřev, když se stejně biotop změnil. :)







