Domů
Jaderné elektrárny
IAEA: Instalovaný výkon jaderných elektráren se může do roku 2050 až zdvojnásobit

IAEA: Instalovaný výkon jaderných elektráren se může do roku 2050 až zdvojnásobit

Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydala aktualizovanou prognózu vývoje jaderné energetiky do roku 2050. Ve srovnání s předchozím rokem se její odhady pro rok 2020 téměř nezměnily. V „nejoptimističtějším“ scénáři analytici IAEA očekávají zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren téměř na dvojnásobek. Rozptyl jejich prognózy je ovšem značný, v „pesimistickém“ scénáři totiž počítají se sedmiprocentním poklesem.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, angl. International Atomic Energy Agency – IAEA) zveřejnila 40. vydání své zprávy odhadující možný vývoj jaderné energetiky do roku 2050. V takzvaném vysokém či optimistickém scénáři IAEA očekává zvýšení globálního instalovaného výkonu jaderných elektráren o 82 % na 715 GWe. Podle nízkého či pesimistického scénáře pak jaderný výkon poklesne o 7 % na 363 GWe.

„Poslední projekce IAEA ukazují, že jaderná energetika bude i nadále hrát klíčovou roli ve světovém nízkouhlíkovém energetickém mixu. Globální jaderný výkon se do roku 2050 v našem vysokém scénáři téměř zdvojnásobí. Zmírňování klimatických změn zůstává klíčovým faktorem pro udržování a rozšiřování využívání jaderné energetiky,“ uvedl generální ředitel IAEA Rafael Mariano Grossi.

IAEA ve vysokém scénáři zároveň očekává, že mezi lety 2019 a 2050 se celosvětová výroba elektřiny více než zdvojnásobí.  Podíl výroby elektřiny z jaderných zdrojů tak ve výsledku zůstane na stejné úrovni nebo mírně poklesne. V případě nízkého scénáře by podíl jaderné energie na celosvětové výrobě elektřiny mohl klesnout na přibližně 6 % ze současných 10,4 %.

Obměna stárnoucích reaktorů?

Zhruba dvě třetiny jaderných reaktorů ve světě jsou v provozu déle než 30 let, což zdůrazňuje potřebu jejich případné náhrady novými reaktory. Nejistota panuje ohledně výměny velkého počtu reaktorů, které mají být vyřazeny z provozu kolem a po roce 2030 v Severní Americe a Evropě.

„Nepřekvapilo by mě, kdybychom měli nějaké (elektrárny), které by dosáhly délky provozu jednoho století,“ uvedl Grossi.

V současné době je ve výstavbě 53 jaderných reaktorů v 19 zemích. Devět v nově příchozích zemích – Bangladéš, Bělorusko, Turecko a Spojené arabské emiráty.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA

Komentáře

(28)

energetik

22. září 2020, 08:27

Nemůže, díky covidu nikdo nebude mít na rozhazování peněz pro ztrátové projekty. Cena silové elektřiny by musela být trvale přes 100eur/MWh a tedy více jak dvojnásobná než za kterou je z OZE a tedy skutečně čistá a bezemisní energie.

To by museli jaderní vědci skutečně máknout a vymyslet něco co by jadernou energii zlevnilo minimálně o polovinu a také omezit jaderné emise a škody.

Martin Prokš

22. září 2020, 09:39

Dobrý den,

No ono příštích cca 5 let ukáže zač je toho loket. V Německu se odstaví mraky v řiditelných zdrojích a začnou významné problémy. A pak průměrná cena 100E/kWh stabilní siloviny dost možná bude ještě výhra. Asi si musíme znova projít tím bolestným procesem uvědomění si skutečných nákladů a co elektřina opravdu znamená pro moderní společnost a zda ji opravdu potřebujeme.

Problém je délka stavby. Rozhodně to nepůjde zaplácnout hned, ať už se bude stavět cokoli. Můj odhad, věštění z křišťálové koule:

- Kolem roku 2025 budou problémy už opravdu vážné a pravidelné.

- Kolem 2027 padne rozhodnutí, začít masivně stavět plynovky ať to stojí co to stojí.

- Výstavba se fakticky rozběhne o rok později, do provozu začnou být uváděny těsně před 2030.

- Drahý provoz, problémy s dostatkem plynu (plus teplárenství plus průmysl), politické problémy s RF, politcko-vojenské problémy s Tureckem se do toho promítnou také. Velké politikaření.

- Občasné problémy s kvalitou sítě budou přetrvávat do cca 2040, rychleji stavět a obnovovat desítky let zanedbávanou zdrojovou základnu nestihneme.

- Paralelně se rozběhne ve větším měřítku výstavba jaderných bloků, ty ale budou hotové nejdříve k roku 2040 a budou sotva pokrývat stárnoucí vypínané jaderky z 80tých a 90tých let.

- Postupně se snad rozběhne rozvoj jaderničiny, budou se budovat nové bloky pro náhradu stárnoucích plynovek, jejichž životnost je do 20 let.

- I tak alespoň ze začátku toto tempo nebude stačit a plynovky se budou muset rekonstruovat a Evropská životně kritická závislost na plynu potrvá nejméně do poloviny 50tých let.

- Snad/možná postupný nástup fůze v padesátých letech.

Ale to je tak dlouhý odhad pro tak velkou oblast, že se cokoli může mezi tím stát. Celo-evropská občanská válka, výměna obyvatelstva, studená válka USA/RF/Čína, Turecká agrese vůči blízkému východu či Řecku, přechod EU na nepokrytý tvrdý socialismus až komunismus, ... To vše to může totálně rozhodit a poslat EU do kopru úplně.

Martin Prokš

22. září 2020, 11:32

Dobrý den, jen oprava, samozřejmě 100E/MWh bylo myšleno, pardon.

Tom

22. září 2020, 15:13

Moja prognóza je taká, že v roku 2025 tu bude významný nástup batériových systémov, ktoré budú mať za úlohu stabilizovať sieť.

Bizon

22. září 2020, 18:58

Moje prognóza je že 2025 se ukáže že baterková stabilizace je dobrá ale nestačí, a dožene se to novým boomem plynových elektráren.

Josef

22. září 2020, 21:04

Ten vývoj bude úplně jiný, rozběhne se stavba 12MW elektráren v severním moři a postaví se jich tolik, že utáhnou celou Německou síť. Regulovat se to bude pomocí nabíjení EV a plynu. Pokud budou problémy pak jen kvůli budování linek, ale ne kvůli zdrojům. Potenciál severního moře je prakticky nevyčerpatelný a pokud se rozjede technologie plovoucích el. mohou příbřežní elektrárny v EU vyrábět dost el. energie pro celosvětovou současnou spotřebu el. energie. Bude to samozřejmě dražší ,ale nebude to nepřijatelné. Náš problém je ten, že oni nám to dokáží vnutit a my žádné moře nemáme a OZE u nás nemají potenciál to je problém zásadní problém.

Bizon

22. září 2020, 22:47

Konečně nějaký rozumný návrh na realistickou OZEnergetiku!

Bio-masa je kontroverzní záplata. FVE jsou moc intermitentní a moc malý koeficient, jako doplněk super ale jako základ těžce kontroverzní, náklady na akumulaci a stabilizaci ZATÍM nepřiměřené. Voda je skoro perfektní ale většina potenciálu už je využitá. Jako součást mixu vše výše zmíněné beru, synergy for the win, ale jako dobře škálovatelný base-load má nejvíce potenciálu vítr. Na zemi začíná být hodně NIMBY, ale jak píšete, na moři je skoro neomezený potenciál. Koeficient využití je na moři hodně solidní, i stabilita/průběh jak denní tak roční jsou skoro po všech stránkách lepší než u FVE. I moje oblíbená ERoEI metrika je pro větrné turbíny velice vysoká!

Taky se mi líbí že to bude samozřejmě dražší. Mám despekt k mazání medu kolem huby nespolehlivýma projekcema za optimálních podmínek. Já jsu ochotný si za čistou energetiku trochu připlatit, ať to bude jádro nebo jiné rozumné realistické řešení. Kdybyste vy psal tiskové prohlášení ekologické PRopagandy tak bych ztratil důvod pro většinu svojí skepse a lehkého despektu vůči "ekologickým" tématům. Bohužel tu poslední část by ekologičtí roztleskávači u nás brzo zatrhli. Poukázat že většina OZE těžce závisí na lokálních podmínkách je proti štábní kultuře. Musíte hledět jen na FVE ve Španělsku přes den, větrníky v Severním moři, Norské hydro, a ostatní ideální či unikátní lokality :D

Vladimír Šťastný

22. září 2020, 10:19

Mě se líbí, jak se tady donekonečna opájejí někteří lidé údajnou lácí výroby EE z OZE. Jenže OZE dosud parazitují na zbytcích klasické energetiky, přičemž náklady na přenos, regulaci a investice do souvisejících zařízení nechávají blahosklonně na jiných a ve svých cenách s tím vůbec nekalkulují. Jenže to nepůjde donekonečna a jak již zmínil pan Prokš, za pár let by se nám cena okolo jednoho sta eur za MGW/h mohla zdát teprve jako pohádkově levná.

To, co si dnešní společnost musí uvědomit, je přestat nálepkovat jednotlivé zdroje tím, či oním, a začít přemýšlet na tím, jak z nich vytvořit FUNKČNÍ celek dodávající nepřetržitě a v dostatečném výkonu, bez toho, že budu nějaký způsob předem diskriminovat. Jinak se dožijeme doby, kdy na EE buď nebudeme mít, nebo vůbec nebude.

blaha.p

22. září 2020, 10:38

do roku 2050 v Evropě bude drtivá spotřebované energie z FVE a VTE.

Např. v Německu v období od dubna do srpna již dnes je největší zdroj energie FVE, od září do března to je jednoznačně VTE, tento trend neustále zrychluje. Jen pro představu za září k 21.9. FVE v Německu vyrobily 4,7 TWh (pro porovnání obě naše JE vyrobily za stejné období 2 TWh)

Vladimír Šťastný

22. září 2020, 10:50

To ale jen potvrzujete to, co zde napsal pan Prokš a já. Politický tlak na překotné budování OZE bez toho, že by se stejně efektivně vyžadovalo to, jak tyto zdroje budou schopny už blízké budoucnosti dodávat nepřetržitě a v dostatečném množství. Zatím OZE parazitují na klasických zdrojích v soustavě, ale až nebudou?

blaha.p

22. září 2020, 11:08

OZE začíná prosazovat hlavně svojí cenou, u FVE celou Evropu čeká obrovský rozvoj střešních FVE, jak na rodinných domech tak firem. V Německu je počet střešních instalací cca 1,5 mil. a přibývají desítky tisíc za rok, u nás letos bude instalováno cca 5000 střešních FVE. U RD domu po instalaci FVE v kombinaci s bateriovým úložištěm se stane tento RD na období duben - září ostrovním systémem a přestane v tomto období odebírat energii ze sítě, naopak v létě přebytky, které už neuloží do baterií posílá do sítě. Tento trend každý rok roste, bude to znamenat, že v období od dubna do září bude potřeba mnohem méně centrálních zdrojů (JE, plyn, uhlí) než v období říjen až březen (bude potřeba sezónní elektrárny - což nejméně splňují JE). Jen pro představu, kdyby se cena silové elektřiny vyšplhala v roce 2025 na 100 €/MWh, znamenalo by to obrovský boom střešních FVE v Evropě, i u nás by to byly statisíce až miliony instalací = nižší potřeba velkých elektráren, tento trend stejně nastane, protože neustále klesají ceny FVE a roste každý rok jejich účinnost. V roce 2010 měl nejlepší panel výkon 200 Wp, dnes už jsou panely s výkonem 500 Wp = v ČR jste v roce pro výrobu 1 MWh potřeboval 5 panelů, dnes pouhé 2.

Jaroslav Studnička

22. září 2020, 11:20

To blaha.p:

to je už je skoro na ten kvíz, co bylo dříve jestli slepice nebo vejce...:-)

Vladimír Šťastný

22. září 2020, 12:28

blaha.p. Když je to tak úžasné a levné, proč na tyto instalace dojí jejich investoři neustále dotace? Je úžasné, že od dubna do září mohou být ostrovním provozem, ale co pak? Pak jim budou ty uhelky, o kterých přes léto prohlašovali, že mohou klidně zavřít, zase dobré.

Tyto instalace jsou všechno, jen ne stabilní a levné.

Sezónní elektrárny:-))), to řekněte nějakému investorovi, že si může postavit nějaký zdroj a prodávat může jen sezónně a ještě jen někdy. Proti tomu je jakákoliv jaderka zadarmo.

A ta MWh ze dvou panelů je za kolik století?

Tomas Dvorak

22. září 2020, 15:37

blaha.p To je sice hezké, že jsou na trhu 500 Wp panely, jenže jste jaksi zapomněl dodat, že to jsou monstra o ploše 2,5 m2, takže se pořád pohybujeme kolem 200 Wp/m2, tedy cca 20 % účinnost.

Až se tohle pohne někam k 25 nebo dokonce 30 %, tak se bude dát hovořit o technologickém průlomu, takhle je to jen o honění velkých čísel, ale fakticky pořád potřebujete podobnou plochu. Snad se něco málo ušetří při montáži těch obrů, když jich bude celkově méně, ale moc bych na to nesázel.

Milan Vaněček

22. září 2020, 18:37

Fotovoltaiku už nikdo nezastaví. Je to čistý a nejlevnější (zatím jen z utility scale instalací) zdroj elektřiny v EU. A účinnost panelů stále roste, u standardní velikosti z původních pod 200 W na 400W, u bifaciálních i 10-20% více, pro utility scale se začínají dělat i panely o větší ploše, s vyšším výkonem panelu,

účinnost u špičky je teď přes 20%, cíl je dostat se s tandemovými články křemík/perovskit přes 30 %, příští rok už má začít v EU seriová výroba těchto článků (Snaith, Oxford PV).

Když sluníčko svítí nemá a nemůže mít konkurenci, když nesvítí, potřebuje akumulaci či levný doplňkový zdroj.

Elektřina z FVE je mnohem levnější než z jádra (viz LCOE).

Sezonně se výborně doplňuje s elektřinou z větrných elektráren a po celý rok s elektrárnami vodními.

plán našich sousedů:

titulek: Germany could add 140 GW of small solar by 2030

The government is aiming for 100 GW of installed generation capacity this decade but analysts suggest 170 GW will be needed to avoid electricity shortages and solar rooftops could hold the key.

SEPTEMBER 21, 2020

zdroj pv-magazine.com/2020/09/21/germany-could-add-140-gw-of-small-solar-by-2030/

Milan Vaněček

22. září 2020, 18:46

ještě poznámka: když vidíte ten výkon FVE na který cílí Německo, tak jen šílenec by si mohl myslet, že bude tu elektřinu prodávat za 100 Eur/MWh. Cena musí jít (někdy za 20-30 let) v Německu na 20 Eur, na jihu EU pod 10 Eur/MWh.

U větrných elektráren podobně (ty se nestaví tak rychle a tak rychle nezlevňují, ale 30Eur/MWh je reálné v zimním větrném období).

Cenu nad 100 Eur/MWh si přejí pouze stavitelé nových JE v EU.

Emil

22. září 2020, 20:08

Přesně tak, to by si mohl myslet opravdu jen šílenec, že se bude elektřina z fotovoltaiky prodávat za 100 Eur/MWh. Té bude brzo tolik, že nebude mít v době největší výroby téměř žádnou hodnotu. Průměrnou cenu elektřiny nad 100 €/MWh to ale ani v nejmenším nevylučuje.

Milan Vaněček

22. září 2020, 20:38

pro experta E.T. - když budete mít 180 dní v roce elektřinu za 20Eur/MWh plus malý (rok 2050) poplatek za krátkodobou akumulaci

a dalších 150 dní v roce za 30 EUR/MWh plus malý poplatek za krátkodobou akumulaci

a 365 dní v roce investičně 15 krát levnější zálohu než je jádro (to je plyn, provozně srovnatelný, vyrábějící za 35-40 Eur/MWh)

tak kdy zbude nějaké období během roku uplatnit tu Vaši extrémně drahou jadernou elektřinu z nových EU jaderných elektráren???

Za 30 let, v roce 2050 už bude energetika někde jinde, podívejte se jak vypadala v Evropě před 30 lety: uhlí dominovalo, jádro v rozmachu, obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) nikde

Emil

22. září 2020, 21:42

Experta E.T. sice neznám, ale musím ocenit dobrý vtip. V roce 2050 nebude těch 35-40 Eur stačit ani nákup emisních povolenek, natož aby ještě něco zbylo na vyrábění elektřiny v té "provozně srovnatelné" plynové elektrárně.

Milan Vaněček

22. září 2020, 22:03

V roce 2050 již nikdo nebude vědět co to byly emisní povolenky v EU. ????

Bob

23. září 2020, 21:50

Pro p. Vaněčka:

Aby se prosadil zelený, nebo i modrý vodík, musí být ještě před rokem 2050 radikálně na několikanásobek zvýšena uhlíková daň na zemní plyn (o uhlí nemluvě).

Proč by někdo jinak kupoval dražší energii (třeba zemní plyn zbavený uhlíku), když by si mohl koupit rovnou levnější zemní plyn?

Jaroslav Novák

22. září 2020, 08:37

To je velmi dobrá zpráva a věříme, že se do rozvoje JE zapojí ČR nejen investičně, ale zejména dodavatelsky = český energetický průmysl dodá: reaktory + HCČ + parogenerátory + potrubí + turbinu + generátor + transformátory + SKŘTP + kabeláž + montáže + zkoušky + uvádění do provozu ++ stavební část == kompletní JE + dozor GD,....kdo bude do r. 2025 vybrán českých projektů JE??? Logika říká postavme si ETE34 a EDU56 sami sobě, a začněme co nejdříve 2021 stavbu, nač čekat do r. 2029??? Až krize pohřbí celou ekonomiku ČR??? Možná i to je úmysl pandemie v ČR!!! Loutky nesmí vládnout, ale národohospodáři. Ty však AB odmítá vnímat !!!

energetik II

22. září 2020, 09:20

Do roku 2050 tedy dosáhne životnosti 60 let a více 254 GW v jádru . Pokud budou tyto zdroje za 30 let odpojeny /velmi pravděpodobné !/ , pak bude v průměru ročně na světě ubývat 8 GW čistého výkonu. Půjde to vůbec nahradit ? Dnešním tempem nepůjde. Například letos za 3/4 roku byly rozestavěny jen 2 nové reaktory o 2 GW, Turecko, Čína. Loni o 6 GW a předloni o 5 GW. Takže zatím to vypadá v nejlepším případě na celosvětovou stagnaci výroby elektřiny z jádra do roku 2050 a současně o výrazný pokles podílu jádra na celkové výrobě elektřiny v %.

Jan Veselý

23. září 2020, 07:27

IAEA je PR agentura pro jadernou, je to jedna z jejich primárních funkcí. V tomto případě prodávají zářivou budoucnost.

Jan Veselý

23. září 2020, 07:24

Teď jen najít dostatek hejlů na průměrnou výstavbu 20 - 25 GW JE ročně. Aby si těch ~10% podílu na globálním mixu udržely.

Milan Vaněček

23. září 2020, 08:16

Jaderná energetika pro mírové využiti (výroba tepla a elektřiny) upadá, to je realita v EU i ve světě. Ale význam jaderné energie jako zbraně neustále roste, to je důvod proč se řada států snaží dostat k jaderným technologiím, plutoniu, ...

A jaderný pohon pro zbraňové systémy, hlavně rakety nesoucí jaderné zbraně je v centru zájmu hlavních světových jaderných mocností.

Emil

23. září 2020, 08:34

Dvě naprosto nesouvisející věci. Jaderná energetika pro mírové využití v současné podobě neumožňuje získat zbraňové plutonium.

energetik

23. září 2020, 13:23

Jaderná energetika hlavně poskytuje něco ještě důležitějšího než je plutonium a to je vzájemné krytí jak před okolím tak i vlastními občany.

Před vlastními občany se to kryje armádou aby do toho nestrkali nos a nezajímali se např. o finance a škody a před těmi cizími se to zase kryje takzvaným "mírovým využitím".

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.