Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydala aktualizovanou prognózu vývoje jaderné energetiky do roku 2050. Ve srovnání s předchozím rokem se její odhady pro rok 2020 téměř nezměnily. V „nejoptimističtějším“ scénáři analytici IAEA očekávají zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren téměř na dvojnásobek. Rozptyl jejich prognózy je ovšem značný, v „pesimistickém“ scénáři totiž počítají se sedmiprocentním poklesem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, angl. International Atomic Energy Agency – IAEA) <a href="https://www.iaea.org/publications/14786/energy-electricity-and-nuclear-power-estimates-for-the-period-up-to-2050">zveřejnila 40. vydání své zprávy</a> odhadující možný vývoj jaderné energetiky do roku 2050. V takzvaném vysokém či optimistickém scénáři IAEA očekává zvýšení globálního instalovaného výkonu jaderných elektráren o 82 % na 715 GWe. Podle nízkého či pesimistického scénáře pak jaderný výkon poklesne o 7 % na 363 GWe.
<blockquote>„Poslední projekce IAEA ukazují, že jaderná energetika bude i nadále hrát klíčovou roli ve světovém nízkouhlíkovém energetickém mixu. Globální jaderný výkon se do roku 2050 v našem vysokém scénáři téměř zdvojnásobí. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/iaea-bez-rustu-jaderne-energetiky-nebude-mozne-splnit-klimaticke-cile">Zmírňování klimatických změn</a> zůstává klíčovým faktorem pro udržování a rozšiřování využívání jaderné energetiky,“ uvedl generální ředitel IAEA Rafael Mariano Grossi.</blockquote>
IAEA ve vysokém scénáři zároveň očekává, že mezi lety 2019 a 2050 se celosvětová výroba elektřiny více než zdvojnásobí.  Podíl výroby elektřiny z jaderných zdrojů tak ve výsledku zůstane na stejné úrovni nebo mírně poklesne. V případě nízkého scénáře by podíl jaderné energie na celosvětové výrobě elektřiny mohl klesnout na přibližně 6 % ze současných 10,4 %.
<h2>Obměna stárnoucích reaktorů?</h2>
Zhruba dvě třetiny jaderných reaktorů ve světě jsou v provozu déle než 30 let, což zdůrazňuje potřebu jejich <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/iaea-nove-reaktory-nemusi-pokryt-odstavovany-vykon-tech-starych">případné náhrady novými reaktory</a>. Nejistota panuje ohledně výměny velkého počtu reaktorů, které mají být vyřazeny z provozu kolem a po roce 2030 v Severní Americe a Evropě.
<blockquote>„Nepřekvapilo by mě, kdybychom měli nějaké (elektrárny), které by dosáhly délky provozu jednoho století,“ uvedl Grossi.</blockquote>
V současné době je ve výstavbě 53 jaderných reaktorů v 19 zemích. Devět v nově příchozích zemích – Bangladéš, Bělorusko, Turecko a Spojené arabské emiráty.
Zdroj úvodní fotografie: IAEA

Jaderné elektrárny

IAEA: Instalovaný výkon jaderných elektráren se může do roku 2050 až zdvojnásobit

Americká vládní agentura DFC, která slouží jako tamní rozvojová banka, přistoupila ke zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů, přičemž se plánuje zaměřit na pokročilé jaderné technologie na rozvíjejících se trzích. Financování je zásadní položkou pro jaderné projekty vzhledem k jejich delší době realizace. Finance vládní agentury by tak měly americkému průmyslu pomoci například v konkurenci ruským a čínským technologiím.
Spojené státy se v posledních letech snaží dostat do popředí svůj jaderný průmysl, přičemž řadu příležitostí nabízí převážně zahraniční trhy. Jednou z podstatných překážek rozvoje jaderné energetiky je nicméně náročné financování, které může projekty značně prodražit. V tomto ohledu mohou pomoci rozvojové banky a státní financování, které obvykle nabízí příhodnější podmínky než soukromý sektor.
Americká vládní agentura U.S. International Development Finance Corporation (DFC), která slouží jako investiční a rozvojová banka, tak v minulém týdnu podle serveru S&amp;P Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072420-us-agency-ends-ban-will-now-finance-advanced-nuclear-projects-abroad" target="_blank" rel="noopener">zrušila zákaz financování jaderných projektů v zahraničí</a>. Zákaz pro financování byl historickým pozůstatkem, jelikož agentura vznikla v loňském roce sloučením dvou institucí, pro které zákaz platil. Zrušení zákazu předcházel měsíc trvající konzultační proces, přičemž 98 % ze zhruba 800 obdržených připomínek, mimo jiné ze strany akademické sféry, odborníků, zástupců průmyslu či členů kongresu, zrušení podpořilo.
<blockquote>„Modernizace politiky DFC s cílem nabídnout financování jaderných projektů podporuje rozvojový mandát agentury, posiluje zahraniční politiku USA a uznává pokroky v technologii, která by mohla posílit dopad jaderné energetiky obzvláště na rozvíjejících se trzích. Například pokročilé jaderné technologie vyvíjené a používané ve Spojených státech, včetně malých modulárních reaktorů (SMR) a mikroreaktorů, budou mít výrazně nižší náklady než tradiční jaderné elektrárny a mohou být vhodné pro rozvojové země,“ <a href="https://www.dfc.gov/media/press-releases/dfc-begins-public-comment-period-proposed-change-nuclear-energy-policy" target="_blank" rel="noopener">uvedla agentura při zahájení konzultačního procesu pro zrušení zákazu financování</a>.</blockquote>
Podle Jeremyho Harrella, jednatele společnosti ClearPath, jež se zaměřuje na podporu rozvoje nízkouhlíkových technologií a klimatickou politiku, je tento krok extrémně důležitý pro konkurenceschopnost amerického průmyslu. Ten totiž čelí konkurenci zejména ruského a čínského jaderného průmyslu a jejich financování.
Projekty v oblasti jaderné energetiky by podle Harrella mohly být financovány až ve 30 různých zemích, které projevily zájem o rozvoj jaderné energetiky, včetně Alžírska, Brazílie, Egyptu, Ghany, Indie, Jordánska, Keni, Mexika, Maroka, Nigeru, Nigérie, Jihoafrické republiky, Súdánu, Tuniska, Ugandy, Ukrajiny, Vietnamu či Zambie.

USA: Zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů má zemi pomoci v konkurenceschopnosti

<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3469">Společnost Larsen &amp; Toubro (L&amp;T) Heavy Engineering Ltd. dokončila poslední součást kryostatu pro ITER</a>, čímž završila osm let trvající výrobní program. Práce na kryostatu nyní budou pokračovat v areálu reaktoru ITER na jihu Francie, kde budou jednotlivé díly v následujících čtyřech letech sestaveny, usazeny a svařeny.
<h2>Největší ocelová vakuová komora</h2>
Kryostat zcela obklopí vakuovou nádobu a supravodivé magnety uvnitř fúzního zařízení ITER a zajistí ultra-nízké teploty uvnitř magnetického systému. Kryostat vážící 3800 tun bude světově největší ocelovou vakuovou komorou o objemu 16 000 metrů krychlových. Zařízení bylo pro účely transportu rozděleno do 54 segmentů v závodě Hazira společnosti L&amp;T na základě smlouvy z roku 2012 s Indian Domestic Agency. Jednotlivé díly jsou zaslány na staveniště k sestavení v předem určené dílně ve čtyřech přepravitelných zásilkách.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 2800px;">
<figure id="attachment_85697" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-512x283.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-768x425.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-725x401.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-800x443.jpg 800w" alt="" width="900" height="498" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Horní část kryostatu fúzního reaktoru ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
Tři ze čtyř zásilek kryostatu byly již dokončeny a odeslány společností L&amp;T na staveniště. První zásilka, základna kryostatu, byla instalována do tokamakové jámu ITERu v květnu. Další dvě sekce, nižší a vyšší válce, jsou momentálně uskladněny v areálu stavby a přípravy pro usazení spodního válce začnou v srpnu.
<figure id="attachment_85698" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85698" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-512x297.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-768x445.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-725x421.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-800x464.jpg 800w" alt="" width="900" height="522" /><figcaption class="wp-caption-text">Závěrečných dvanáct segmentů a centrální disk horní části kryostatu z celkem 54; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Spolupráce týmů z celého světa</h2>
<blockquote>„Výroba kryostatu pro fúzní reaktor ITER je zářným dokladem toho, o čem je mezinárodní spolupráce na projektu ITER. Zapojili jsme ženy a muže, kteří na základě svých nejlepších schopností a v různých částech světa pracovali jako „jeden ITER tým“, abychom dosáhli této ambiciózní a bezprecedentní výzvy,“ řekl v pondělí generální ředitel projektu ITER, Bernard Bigot.</blockquote>
<figure id="attachment_83897" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-83897" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-1024x501.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-768x376.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-725x355.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-800x391.jpg 800w" alt="Schéma tokamaku ITER (zdroj ITER)." width="525" height="257" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tokamaku ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Plánované spuštění v roce 2025</h2>
ITER bude fúzním tokamakem o výkonu 500 MWe navrženým k demonstraci technologie fúze, jako velkoobjemového, bezúhlíkového zdroje energie. Evropská unie hradí téměř polovinu nákladů na realizaci projektu, zatímco ostatních šest členů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se rovnoměrně podílejí na zbytku. Cílem projektu je zažehnout první plazmatický oblouk v roce 2025.
Úvodní fotografie (místo pro uložení tokamaku ITER); Zdroj: ITER

Indická firma dokončila výrobu kryostatu pro fúzní reaktor ITER

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II) začala dnes naplno fungovat. Do společnosti, která vznikla už v roce 2015, přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že český stát poskytne energetické společnosti na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku.
<blockquote>&#8222;Od začátku června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,&#8220; uvedl dnes generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.</blockquote>
ČEZ uvedl, že společnost EDU II mimo jiné musí připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele stavby, získat povolení k umístění, územní rozhodnutí a řadu dalších rozhodnutí a stanovisek, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.
<blockquote>&#8222;Postupujeme striktně v souladu s dohodou s vládou. Máme zde námi plně vlastněnou, ale zároveň už samostatnou firmu, která má všechny kompetence a prostředky pro to, aby přípravu a stavbu nového zdroje v Dukovanech zvládla. ČEZ má nadále plnou zodpovědnost, ale kdyby stát v budoucnu projekt přebíral, pak dostane odborně i personálně a naplno fungující firmu, a ne žádnou prázdnou schránku,&#8220; sdělil dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Kromě firmy Elektrárna Dukovany II založil ČEZ před několika lety další společnost Elektrárna Temelín II. Ta má na starosti přípravu nového zdroje v jižních Čechách u druhé tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně. Mateřský koncern, který obě firmy stoprocentně vlastní, se ale nyní soustředí na dukovanskou lokalitu na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Stávající bloky chtějí energetici provozovat celkem let.
<blockquote>&#8222;V Dukovanech nám zbývá přibližně 25 let, kdy máme v plánu odstavit první stávající blok a současně musíme řešit útlum uhlí a snižování emisí oxidu uhličitého i vykrývat plánovanou spotřebu, takže nám tyto kroky jednoznačně dávají smysl,&#8220; doplnil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Pod tuto divizi spadají jak nové společnosti, tak stávající jaderné elektrárny.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu. Dodavatelským modelem nového bloku podle něj bude takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Beneš při té příležitosti ČTK řekl, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu.
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.
Podle něho se o podílu státu na výstavbě bude ale ještě dále jednat. &#8222;Stejně tak bude ta diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z diskusí v rámci Evropské komise,&#8220; uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Podle Beneše takzvaný model EPC zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednání vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
<figure id="attachement_7661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Havlíček dnes uvedl, že předpokládá, že cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Ministr řekl. že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z &#8222;nových Dukovan&#8220; vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.
Beneš dnes zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Babiš: Stát poskytne ČEZ na stavbu bloku v Dukovanech půjčku

Globální <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Reactor-shutdowns-outweigh-start-ups-in-2019?fbclid=IwAR1mkrjr7omly1NHfS33LG9MAy0TPgIPRSQehI-1qeVUmajoIOoU5ejHtRc">instalovaný výkon jaderných elektráren loni zaznamenal mírný pokles oproti roku 2018</a>. Instalovaný elektrický výkon činil 392,4 GWe. V loňském roce bylo do přenosových sítí připojeno celkem šest nových výrobních bloků, zatímco trvale odstaveno bylo celkem devět výrobních bloků. V loňském roce přitom byla zahájena výstavba tří nových výrobních bloků.
V roce 2019 bylo uvedeno do provozu celkem šest nových jaderných výrobních bloků s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 5241 MWe. Dva byly spuštěny v Číně – <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-jaderny-blok-typu-epr-vstoupil-cine-komercniho-provozu">2. blok v jaderné elektrárně Taishan</a> a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/sesty-blok-jaderne-elektrarny-jang-tiang-vstupuje-komercniho-provozu">6. blok v jaderné elektrárně Jang-ťiang (Yangjiang)</a>. V Asii byl také připojen 4. blok jihokorejské jaderné elektrárny Shin Kori. V Rusku byl uveden do provozu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-blok-novovoronezska-ii-vstoupil-komercniho-provozu">2. blok v jaderné elektrárně Novovoronež</a>. První ruská <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-byla-pripojena-k-siti-uvedena-provozu">plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov</a>, skládající se ze dvou jaderných reaktorů o instalovaném elektrickém výkonu 32 MWe, byla ke konci roku rovněž připojena k rozvodné síti.
V roce <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaderna-energetika-roce-2018">2018 bylo do přenosové sítě připojeno 10 420 MWe</a>, to byl oproti roku <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/soucasny-stav-budoucnost-jaderne-energetiky-dil-1">2017 výrazný nárůst</a>. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/soucasny-stav-budoucnost-jaderne-energetiky-dil-2">V roce 2017 bylo připojeno pouze 3 345 MWe</a>.
V loňském roce byla zahájena výstavba tří nových výrobních bloků. Byla zahájena výstavba 2. bloku v ruské jaderné elektrárně, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinska-jaderna-elektrarna-cang-cou-obdrzela-stavebni-povoleni">1. blok v čínské jaderné elektrárny Čang-čou (Zhangzhou)</a> a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-betonaz-druheho-bloku-jaderne-elektrarny-busehr-byla-zahajena">2. blok v íránské jaderné elektrárně Búšehr</a>.
V roce 2019 bylo trvale odstaveno devět výrobních bloků s celkovým elektrickým instalovaným výkonem 5976 MWe. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/konec-roku-znamena-konec-i-trio-evropskych-jadernych-reaktoru">V Evropě byl trvale odstaven</a> blok ve <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svycari-po-47-letech-odpojili-svou-prvni-jadernou-elektrarnu">švýcarské jaderné elektrárně Mühleberg</a>, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/koncem-roku-skoncil-i-dalsi-jaderny-blok-nemecku-zbylych-6-ukonci-provoz-3-let">2. blok v německé jaderné elektrárně Philippsburg</a> a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-blok-svedske-jaderne-elektrarny-ringhals-trvale-odstaven">2. blok ve švédské jaderné elektrárně Ringhals</a>.
Ve Spojených byl trvale odstaven <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/47-letech-provozu-zacina-konecne-odstaveni-jaderne-elektrarny-pilgrim">blok v jaderné elektrárně Pilgrim</a> a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-three-mile-island-byla-definitivne-uzavrena-poslednich-letech-byla-ztratova">1. blok v jaderné elektrárně Three Mile Island</a>. V Asii byl trvale odstaven <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-odstavi-nekolik-elektraren-aby-uvolnilo-cestu-prvni-plovouci-jaderne-elektrarne">1. blok v ruské jaderné elektrárně Bilibino</a>, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tchajwanska-vlada-dodrzi-i-pres-opacny-nazor-obcanu-odklon-od-jaderne-energie">2. blok v tchajwanské jaderné elektrárně Chinshan</a>, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonska-jaderna-elektrarna-genkai-2-bude-vyrazena-provozu">2. blok v japonské jaderné elektrárně Genkai</a> a<a href="https://oenergetice.cz/nazory/korejsky-jaderny-program-historie-soucasnost-potencial-cr"> 1. blok v jihokorejské jaderné elektrárně Wolsong</a>.
Na konci roku 2019 bylo po celém světě v provozu 442 výrobních bloků s jadernými reaktory. Celkový instalovaný elektrický výkon dosahoval 392, 3 GWe. Ve výstavbě bylo celkem 54 výrobních bloků s instalovaným výkonem 59,9 GWe.

Během roku 2019 bylo odstaveno více jaderných reaktorů, než kolik jich zahájilo provoz

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/RPV-and-core-catcher-shipped-to-Kudankulam-4">Dvě zásadní komponenty primárního okruhu byly dodány na staveniště čtvrtého bloku indické jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Zásilka byla přepravena pomocí nákladní lodě z přístavu v ruském Petrohradě. Náklad o rozměrech 9000 metrů krychlových je již v pořadí třináctým doručeným na staveniště nového bloku JE Kudankulam, který překonal trasu dlouhou 15 000 km, uvedl Rosatom.
Třetí a čtvrtý blok indické elektrárny reaktorového designu VVER-1000/V-412 (AES-92) jsou součástí druhé fáze výstavby JE Kudankulam v indickém svazovém státě Tamilnádu (Tamil Nadu). První dva reaktorové bloky, designu totožného designu VVER-1000/V-412, jsou v provozu od roku 2014 a 2017. V plánu je již třetí fáze výstavby taktéž s reaktory AES-92.
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-55939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-1024x578.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-800x452.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prvních dvou bloků JE Kudankulam. Fotografie z roku 2009; Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<blockquote>„Navzdory očekávaným problémům zvýšeného zatížení přístavu v důsledku blížícího se konce roku jsme splnili naše závazky vůči zákazníkovi a dodali potřebné vybavení,“ sdělil první zástupce společnosti Rosatom pro indické projekty, Alexander Kvasha.</blockquote>
<h2>Lapač taveniny</h2>
Dceřiná společnost ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Kudankulam, firma Atomstrojexport, oznámila začátkem prosince, že lapač taveniny byl instalován na blok č. 3.
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><img class="size-full wp-image-40224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/11_kudankulam.jpg" alt="" width="500" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované bloky indické JE Kudankulam 1 a 2; Zdroj: Atomstroyexport</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Lapač taveniny – označován také jako zařízení pro lokalizaci roztavené aktivní zóny reaktoru, nebo lapač aktivní zóny – je navržen tak, aby při závažné havárii spojené s tavením paliva v reaktoru zachytil vzniklou taveninu a zabránil jejímu úniku mimo budovu kontejnmentu.
Zdroj úvodního obrázku: ASE (umístění lapače taveniny na 3. bloku JE Kudankulam)

Reaktorová nádoba a lapač taveniny pro JE Kudankulam 4 byly dodány na staveniště

Infografika: Malé modulární reaktory (SMR) ve výstavbě

Georgia Public Service Commission (PSC) oznámila, že výstavba americké jaderné elektrárny Vogtle neprobíhá podle plánů. V šetření zjistila, že během posledních pěti měsíců trvaly práce o třetinu déle, než bylo plánováno. S prodloužením stavby jsou také očekávány zvýšené náklady.  Naopak největší vlastník Georgia Power věří, že projekt Vogtle bude dostaven včas. V elektrárně začaly probíhat první testy.
Práce na výstavbě dvou bloků jaderné elektrárny Vogtle v americké Georgii nabraly v posledních měsících skluz. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112519-georgia-power-still-confident-in-vogtle-schedule-despite-psc-staff-evaluation?fbclid=iwar2_-zq5lpvwpsrt1rxnlmycebrjghj2sqcydsujqwezxbsovs_tu8brgrg">Vyplývá to ze závěrů skupiny pro monitorování projektu Vogtle</a> (Vogtle Monitoring Group – VGM) spadající pod PSC. Od dubna do září potřebovali dělníci průměrně 1,35 měsíce na dokončení prací na bloku 3, které měly být hotovy za 1 měsíc.
<blockquote>„Základní plán výstavby z dubna 2019 není dosažitelný a neposkytuje smysluplný základ pro monitorování výkonnosti. Proto nepředstavuje ani účinný nástroj pro aktualizaci prognóz projektu, jako je datum komerčního zprovoznění nebo celkové náklady projektu,“ uvedl Don Grace, viceprezident pro inženýrství VGM.</blockquote>
Dva bloky elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/americka-vlada-podpori-vystavbu-vogtle-dalsimi-federalnimi-zarukami/">Vogtle 3 a 4 typu AP1000</a> jsou jedinými jadernými bloky v USA, které jsou v současné době ve výstavbě. Celkové náklady jsou v současné době plánovány na 17,1 miliardy dolarů, což by ale dle PSC vyžadovalo, aby se elektrárna dostavěla o 3 měsíce dříve. Odhady PSC tak hovoří o 400 milionech dolarů navíc.
<h2>Georgia Power věří ve včasné zprovoznění</h2>
Největší vlastník Georgia Power (45,7 %) narozdíl od PSC plánu výstavby věří a stále počítá se zprovozněním <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prace-americke-vogtle-bezi-dle-planu-ve-hre-i-drivejsi-spusteni/">bloku 3 v listopadu 2021 a bloku 4 o rok později</a>. Oba bloky s instalovaným výkonem 1 117 MW se začali stavět v roce 2013.
<blockquote>„Jak jsme již uvedli, agresivní pracovní plán je zamýšlen jako nástroj k vytvoření marže, která nám pomůže dosáhnout listopadových dat schválených regulátorem,“ uvedla Georgia Power v tiskové zprávě.</blockquote>
V minulém týdnu <a href="https://www.georgiapower.com/company/news-center/2019-articles/final-containment-vessel-ring-placed-vogtle-unit4.html">Georgia Power instalovala</a> poslední prstenec tlakové nádoby v bloku 4 a zároveň zahájila první testy.
Zdroj úvodní fotografie: Georgia Power

Vlastníci americké JE Vogtle věří včasnému zprovoznění elektrárny i přes zpoždění prací

Firma ČEZ má v plánu předložit v březnu 2020 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení k umístění nového jaderného zdroje Jaderné elektrárny Dukovany. Územní řízení pro tuto stavbu by následně mohlo začít v červnu 2021, řekl ČTK na včerejším semináři k Dukovanům ve Valči Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ve skupině ČEZ.
Podle nedávného vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by stavba nového bloku Dukovan měla začít v roce 2029, dokončen by měl být v roce 2036.
Vedení kraje stavbu nového bloku Dukovan dlouhodobě podporuje. &#8222;Pro Kraj Vysočina a celý region Třebíčska je to velmi významný signál,&#8220; řekl včera hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD).
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová včera řekla, že žádost o povolení pro umístění nového bloku Dukovan její úřad očekává mezi březnem a červnem příštího roku. &#8222;Z atomového zákona máme rozhodnout do 12 měsíců, nicméně to bude hodně záležet na tom, v jaké kvalitě ta dokumentace bude dodána,&#8220; uvedla.
Nový jaderný zdroj má být postaven v sousedství elektrárny, většina potřebné plochy je podle Závodského firmy ČEZ. &#8222;Zbývá vykoupit několik málo pozemků,&#8220; uvedl.
Dukovanská elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW), pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. V provozu je přes 30 let. Její čtyři bloky byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. ČEZ je plánuje nahradit jedním až dvěma bloky s celkovým instalovaným výkonem až 2400 megawattů.
Firma ČEZ získala v letech 2016 a 2017 od SÚJB poprvé povolení k dalšímu provozu dukovanských bloků na dobu neurčitou, předchozí povolení byla desetiletá. Elektrárna ale musí plnit nastavené podmínky. Drábová dnes uvedla, že mezi lety 2025 až 2027, kdy za sebou budou mít bloky Dukovan 40 let provozu, se uskuteční periodické hodnocení jejich bezpečnosti.
Elektrárna Dukovany loni vyrobila 14,25 TWh elektřiny, letos se podle jejího ředitele Miloše Štěpanovského dá očekávat podobný výkon. Proti plánu byla delší hlavně odstávka druhého bloku způsobená závadou v jednom z parogenerátorů, protáhla se skoro o tři měsíce.
Ředitel elektrárny uvedl, že neplatí dřívější vize zkracování plánovaných odstávek bloků spojených s výměnou části paliva na 20 dní. Bloky podle něj budou v nejbližších odstavované na 40 i více než 50 dní. &#8222;Dnes je pro nás prioritou kontrolovat,&#8220; řekl. Během odstávek se také provádějí akce spojené s modernizací zařízení.
Poslední letošní odstávka v Dukovanech začne 25. prosince. Bude se týkat čtvrtého bloku, plánovaná je na 41 dní.