Instalovaný výkon jaderných elektráren loni stoupl na nové maximum

I když jsem sám k jádru "neutrální" , musím uznat, že článek má pravdu. Holá fakta hovoří za vše. Letos za 9 měsíců bylo ve světě trvale uzavřeno 5 starých reaktorů a začal se stavět jen jediný, ruský Kursk 2-2. Jádro je bohužel drahé a z jeho rozsáhlejší stavby už rychle vycouvává i Čína. V této pětiletce měla podle plánu každoročně zahajovat stavbu 6 až 8 nových reaktorů. Realita je NULA. Od r. 2016 nezahájila stavbu žádného nového komerčního reaktoru , zatímco výkon soláru i větru tam každoročně masívně bobtná o desítky GW výkonu. Po odpadnutí Číny zůstává snad už jen Rosatom, kdo to myslí s další výstavbou vážně a také naši pánové Babiš s Havlíčkem. Uvidíme, jak složitý rébus jménem ATOM nakonec dopadne ,jeho šance klesají každým měsícem. Tlak na cenu je neúprosný a ten dnes pracuje proti atomu. Solar a vítr zlevňuje, atom zdražuje.

Článek je postaven na WNISR, jeho analýzy jsou krutě upřímné.

Opakování je matka moudrosti, takže připomínám, že v Německu se vysoutěžené ceny elektřiny ze solárních elektráren poslední dobou pohybují o polovinu výš než je horní hranice uváděného intervalu. Tolik k té kruté upřímnosti analýzy.

Navíc je snad každému jasné, že náklady není možné takovýmto způsobem paušalizovat, úplně jiné náklady na MWh budou někde v Kalifornii a úplně jiné zase třeba ve Finsku.

Dále by mě zajímalo, která jaderná elektrárna má náklady na elektřinu 184 dolarů za MWh. Můžete mi to, pane Veselý, prozradit, když víte, že je to tak krutě upřímné?

Opakování je matka moudrosti a proto je zapotřebí si uvědomit že dominantní ekonomiky jsou ta americká a čínská, ať se týče HDP nebo znečištění a tak se jejich vliv ve statistikách celosvětových taky nejvíc projeví.

Takže chápu proč se Emilovi ten článek nelíbí, když vidí ten obrovský rozdíl (v absolutních číslech) mezi současnou dynamikou nové energetiky v USA a Číně ve srovnání s energetikou jadernou.

Pro vysoutěžené nejnižší ceny fotovoltaiky bez dotací je pak v globálním měřítku rozhodující pohled na světovou mapu solární přímé i celkové irradiance.

Pro vysoutěžené ceny větrných elektráren pak celosvětové větrné mapy.

A pro stále rostoucí ceny jaderných elektráren je rozhodující úroveň bezpečnostních předpisů v té které zemi a omezená schopnost zvládnout extrémně komplexní a extrémně náročnou a extrémně dlouhou výstavbu (na rozdil od FVE a VtE.)

Tož tak.

Pane Vaněčku, jestliže analýza tvrdí, že se náklady pohybují v rozmezí od 36 do 44 dolarů, tak by se dalo předpokládat, že nikde nejsou ani větší ani menší. Jak ale vidíte na příkladu našeho souseda, takových nákladů se tam ani zdaleka nedosahuje. Jaké jsou ve světě dominantní ekonomiky je v tomto kontextu úplně irelevantní.

Srovnávání těchto dvou čísel je obligátní srovnávání hrušek a jablek, protože kde na světě si mohu vyrobit elektřinu za 36 až 44 dolarů, když zrovna nesvítí slunce? Je to asi podobné, jako srovnávat náklady na přepravu autem a koloběžkou. Obojí Vás přepraví z bodu A do bodu B, koloběžka s nesrovnatelně nižšími náklady.

Emile s Vaším technickým vzděláním to asi slavné nebude když neznáte základní poznatky o Gaussově křivce rozložení pravděpodobnosti.... Neztrapňujte se.

O moje technické vzdělání vůbec nemějte obavy, radši si nastudujte význam slova "rozmezí". Evidentně v tom dost plavete.

Promiňte, ale náklady by vždy měly být nižší než cena. To je přece logické. Dle mého názoru se navíc v článku jedná o náklady technického rázu. Nejsou započítány náklady na povolení, oběhání úřadů apod. To může být zrovna v Německu dražší. Ale to je jen můj názor.

nevím jaké má Gaussova křivka "rozmezí" ale vím co je interval plus minus jedna sigma, dvě sigma, ...

Neztrapňujte se.

Pane Vaněčku, osobně o sobě nemám "přehnané mínění", ale můžu s klidem konstatovat , že napříč diskusemi vaše názorová pružnost je "velmi pozoruhodná" (při obhajování FVT zdrojů, které zrovna jaksi jsou dražší než měly být) a kolikrát myslím při jejich čtení na to úsloví "přání otcem myšlenky".

Jaderná energetika je na ústupu. Ale důvod proč o ni stále někdo stojí je ten, že je mnohem lépe po vůli člověka než zdroje přímo závislé na počasí. A marná sláva, v kombinaci s PVE jde o nejlépe řiditelnou a předvídatelnou kombinaci zdrojů s akumulací (na které se nemá skoro co pokazit, která není potenciálním zdrojem chemického znečištění a pod. ).

Mimochodem, často zde argumentujete "learning curve" a podobnými křivkami, ale do těchhle teoreticky platných zásad vám kdykoliv nějaký blb (Trump) či diktátor hodí vidle s nápadem obchodní války apod.a stejně pak zase můžete překopávat plány pro budoucnost.

Nedávno tady někdo ironizoval uranové palivo jako "domácí zdroj". U tzv. čerstvého to platí, dejme tomu. Jenže ono se domácím stane to tzv.vyhořelé, kdykoliv si třeba v Kazachstánu rozhodnout stávkovat a netěžit rudu. V tu ránu potřebujete mít fungující reaktor na "použité palivo" , které dnes bez užitku vězí v meziskladech.

Tak pokud nevíte, co to vlastně rozmezí je, těžko můžete vědět, jaké rozmezí má Gaussova křivka, to dá rozum. Hlavně je to ale úplně zbytečná debata, protože v analýze o Gaussově křivce, ani o její souvislosti s uvedeným rozmezím 36 - 44 $/MWh nic není. Neztrapňujte se.

Michale, v článku je napsáno, že jsou započítány "veškeré náklady po celou dobu životního cyklu elektrárny". Veškeré jsou tedy veškeré včetně nákladů na povolení, oběhání úřadů apod. Pochopitelně že se v Německu neprovozují solární elektrárny čistě za náklady, ale to nijak nevysvětluje, proč jsou ceny o polovinu vyšší než je horní hranice uváděných nákladů.

Je smutné, že jsou zde lidé co nevědí nic o rozložení solar irradiance (direct, total) na zeměkouli a pak žvaní o fotovoltaice, cenách a žvaní, a žvaní....

Přitom stačí kliknout na google. Ach jo.

Je smutné, že jsou zde lidé, co neumějí diskutovat bez neustálých argumentačních klamů. Ach jo.

Opakuji tedy:

Německo není svět.

LCOE není prodejní cena.

"Dále by mě zajímalo, která jaderná elektrárna má náklady na elektřinu 184 dolarů za MWh." - Vogtle 3+4 a s trochou indexace za pár let i Hinkley Point C.

1) Nikdo také netvrdil, že Německo je svět, ani že LCOE je prodejní cena. Jen že Německo vyvrací uvedené nákladové rozmezí. Nechcete snad tvrdit, že navzdory systému aukcí tam mají minimálně 50% marže.

2) Tak to bych moc rád věděl, kde jste přišel k ceně u Vogtle 3+4 184 $/MWh. Já jsem našel toto ze srpna loňského roku: "The forecasted levelized cost under the Go scenario, including all Sunk Costs and the cost to complete, offset by the ToshibaPayments, is $119/MWh".

3) Garantovaná výkupní cena u Hinkley Point C v cenách z roku 2017 je 100,38 liber/MWh, tj. se započtením loňské inflace jsme na 127 $/MWh. Bavíme se o současných cenách, takže ta Vaše "trocha indexace" dělá opět oněch 50%. Krásná manipulace.

Vážení, obávám se, že tento článek je zase matením veřejnosti...

Tedy fakta Temelín vyrábí 1 MWh v ceně okolo 44 USD

JEDU díky investici od bolševika pak za méně jak polovinu tedy okolo 20 USD.

Nová FTVE v CZ při investici 30 000 Kč vychází při stejných parametrech na zisk pak vyrobí 1 MWh za 113 USD.

Jediný skutečný problém je stále přitvrzující legislativa na požadavky bezpečnosti jaderných elektráren. Je to výsledek tlaku silné protijaderné lobby, která dříve zastupovala olejáře a dnes plynaře a lobbisty z OZE.

Kdyby se obdobně požadovalo totéž pro FTVE, pak by nestála jediná fotovoltaika.

Jaderná energetika si musí projít "výkonovým a výrobním dnem" . OZE jsou v módě (a je to dobře), ale co nepochopím je ta paralelní snaha zadupat do země jadernou energetiku jakkoliv do jejího vývoje bylo investováno hodně peněz, energie, lidských mozků a závisí na ní pracovní místa v sofistikované výrobě. Řada bezpečnostních nákladů je tvořena prostě tím, že se reaktor sám neuchladí (ty 50MWtové by to umět měly), o opakovatelnosti při jejich výrobě tady byla řeč mnohokrát. Velké bloky si mohou stavět velké země. Středně velké a malé ekonomiky vystačí s SMR. A jejich vývoj je pozdržen prostě tím, že se stihly stát takové věci jako rozpad SSSR (kde byli v jejich vývoji hodně dopředu) a s tím upadla i soutěž s ostatními (Francie, USA).

Petře, matláte stále dohromady provozní náklady starého jádra s invetičními u fotovoltaiky.

Kdyby jste srovnával provozní náklady s provozními náklady tak ty má fotovoltaika řádově nižší než jádro (jen porovnejte ceny paliva a počet placených zaměstnanců).

Když budete srovnávat investiční náklady FVE a JE před 10 či 20 lety, tak je jádro lacinější,

když ty současné tak je již levnější FVE

a když ty za 20 let (tj kdy ta JE začne vyrábět) tak FVE bude už mnohonásobně levnější. To vám řekne každý americký ekonom, podívejte se např. na BNEF

Jen ještě jedno číslo. Počet rozestavěných reaktorů ve světě. Září 2013 = 68 , září 2019 = 54. Za 6 let pokles o 14 kusů = tedy o více jak 20 %. A bude ještě hůře, neboť Čína má ze svých 11 rozestavěných reaktorů plných 10 uvést do provozu v příštích 2 letech, to samé 2 reaktory v Bělorusku a podobně 4 reaktory Barakh v SAE. Z 54 rozestavěných půjde do provozu 16 v příštích 3 letech.

Podle aktuální WNISR, na které je postaven text tohoto článku je aktuálně ve výstavbě 46 reaktorů, ~44 GW výkonu. FVE a VtE jen letos přidají něco okolo 180-200 GW.

Článek budí dojem seriózní informace. Nicméně takto nízké solární a větrné ceny jsem ještě nikde nezaregistroval. Možná po započtení dotací a neuvažování záložních zdrojů pro OZE... Na mě tento článek ve finále působí tendenčně.

pro Martina Pácalta: learning curve v log log grafu se vlní okolo té "ideální" přímky jako následek, že do toho vždy někdo hodí vidle (Trump-cla) nebo Čína zavede větší státní podporu.... Ale pak vždy dojde ke korekci, například ted´, aby obešla cla, korejská Hanwha Q Cells postavila snad největší fabriku na montáž panelů (1,7 GW ročně, už jede) v USA (ale stejně Si články vozí z Koree a Číny, ta zase bere pasty na kontakty od Duponta z USA, výzkumné centrum má Hanwha v Německu, zkrátka je to vše provázané).

Jinak souhlas s tím, že 50 MW jaderné reaktory by byly bezpečné a seriově vyrábitelné, proč se to neděje nevím. Pan Wagner argumentoval kdysi, že obrovský reaktor nad 1GW je vždy ekonomicky výhodnější. Já spíš mám dojem, že za vším je megalomanství jaderníků, solárníci jsou pravý opak, z dětské hračky (5 či 6W jeden článek) složí třeba 1 GW fotovoltaickou elektrárnu, bez armády zkušených specialistů.

V jednoduchosti je krása...

Na téma těch 1 GW reaktorů jsem četl před časem zajímavý názor (A.Lovins - Smart is profitable). V podstatě jde o jednu chybu, která je u inženýrů a techniků bohužel dost obvyklá. Spočívá v tom, že maximálně optimalizují jednu část produkčního cyklu, což v konečném důsledku ničí ekonomiku celku. V případě JE se stavěly velké reaktory, protože jde u nich dosáhnout vyšší účinnosti výroby a při jednom papírování se postaví větší výkon. Tenhle hyper-focus na tuhle dílčí oblast vedl k tomu, že se z JE staly velké a unikátní infrastrukturní stavby, se všemi negativy s tím spojenými (žádná learning curve, žádný přenos zkušeností, ubohá produktivita práce ve stavebnictví, problém s umístěním zdroje, ...), a navíc mají tak velké zdroje tepla, že se to pasivně neuchladí, apod.

Když se v ČSSR v podstatě sériově stavěly VVER-440, byl to velký úspěch, protože se šlo učit z práce na reaktorech v pokročilejší fázi výstavby a využívat zkušené a v praxi ověřené pracovníky. Už výstavba JE Temelín s VVER-1000 byla na hraně průseru, i když bylo možné čerpat ze zkušeností s menšími reaktory.

Jádro se jistě bude využívat po celé 21 století , to je prakticky jisté /třeba Rosatom má po roce 2020 v Číně postavit 4 reaktory VVER-1200 , uvedení do provozu do 2030 , Korea uvede do provozu po roce 2020 - 4 reaktory v Barakhu v SAE a při možné životnosti těchto reaktorů generace 3 + až 80 let vychází jejich provoz až za rok 2100. Jde ovšem o podíl atomu v mixu světové výroby elektrické energie a mám svůj osobní dojem, že bohužel či snad bohudík ?? atomu dnes v tomto směru - "zvoní umíráček". Možná se mýlím a z nějakého dnes neznámého důvodu zažijeme - "nečekanou obrodu jádra", dnes to tak ale zatím vůbec nevypadá.

Ekonomické zákonitosti hovoří jasně, jaderné elektrárny (tak jak se v současnosti staví) jsou stavby. Ve stavebnictví roste produktivita práce pomalu, což všechny stavby tohoto typu postupem času činí relativně dražší a dražší. Jiné technologie (FVE, VtE, bateriová akumulace, plynové motory, plynové turbíny, ...) jsou fakticky v továrnách sériově produkované investiční celky. Jsou to průmyslové výrobky, kde mají výrobci na své straně úžasně rostoucí produktivitu práce a ekonomickou zákonitost zkušenostní křivky. Jejich cena tak letí dolů jako kámen a kvalita roste.

Z dlouhodobé perspektivy mají jaderné elektrárny jedinou šanci, začnou se produkovat ve fabrikách jako hotové investiční celky, neboli SMR. Problém je v tom, že všechny pokusy a rozjezd SMR skončily neúspěchem. Fandové do jaderné energetiky musí doufat, že z těch desítek firem a institucí, které se o to teď pokoušejí "to" rozlouskne. Ale i tak to bude 20-30 let trvat než bude možné začít mluvit o jaderné renesanci a je dost pravděpodobně, že tyhle technologie tak "přijdou pozdě na hostinu" a zbydou pro ně maximálně drobečky.

Stejně tak je možnost energetické krize takové, že se budou hledat řešení nezávislá na třetím světě (použité jaderné palivo v meziskladech) nebo se arktická oscilace zblázní a vyplní se předpověď jejího "překlopení se" do studené etapy 2025-2055 a státy budou hledat zdroje, které nezamrzají, netřeba je zbavovat sněhu a bude spoleh i na dodávky tepla a elektřiny pro malá sídla (s krátkým vedením v zemi).

Možných je více scénářů vývoje a vyhraje ten, kdo nevsadí na dvě karty, ale na tři až pět, protože jasnovidectví tady mají v genetické výbavě jen ojedinělí diskutující :-), já ne . SMR buďto budou živořit a nebo se s nimi roztrhne pytel. Důležité bude mít možnost výběru technologie podle toho, jaká budoucnost opravdu bude. Osobně si myslím, že jádro bude mít vždy nějaký podíl (nespadne na nulu) prostě proto, že bude poptávka dávat pod zem podstatně méně radioaktivní materiál. Úložišť (často dělaných v nejtvrdších skalních masivech) bude třeba o to méně.

Jo, souhlasím. Nadějí pro SMR je i zlepšení celkové ekonomiky, když by si přibraly "přidruženou výrobu" ve formě spalování starého bordelu. Jen, aby jim nevyfoukly kšefty chemici a urychlovače. Uvidíme, třeba měl J.K. pravdu.

Teď si nejsem jistý,jestli to celé nekarikujete :-) . Trpím nedostatkem představivosti jako lze chemickou cestou odstranit radioaktivní záření. Já se jen snažím vnímat nejen energeticky otázku již dávno vzniklého a právě vznikajícího "odpadu", který pokud bude uložen pod zem jak je, představuje riziko na pár dalších tisíc let pro celé životní prostředí , i kdyby tady byla čistě "větro-sluneční" energetika a ani jeden funkční jaderný reaktor, stále by hrozilo zamoření při nějaké vyjímečné situaci.

Je ale jasné, že toto je argument spíš pro výstavbu 4. generace a ne pro výstavbu 3+. generace.

Každopádně budu opakovat to, co jsem už několikrát psal. Jenom úzce ekonomické srovnávání zdrojů je krátkozraké.

Nesmyslná, lživá ... prostě analýza zaplacená Greenpeace a Duhou. Bohužel tyto organizace jen škodí... Pokud by šli sázet stromky, tak bych se přidal, ale oni jen za peníze musí být "proti nečemu". Bohužel v případě Duhy i za peníze nás daňových poplatníků, daňových poplatníků v Rakousku ...

Vy jste to řekl za mne, děkuji za otevřenost.

Jen debilové fantazítují, že OZE zajistí více jak 50 % spotřeby elektřiny...

Bez jádra a možná kogenerace to prostě nepůjde a může si o tom pan Vaněček psát cokoliv. Jak už jsem napsal mám vlastní FTVE, ale je to jen otázka hobby nikoliv základního zdroje...

Za de..ila jste tu jen Vy. Ona se ta fantazie už dávno zhmotnila ve spoustě zemí světa, z blízkých zemí třeba v Rakousku.

Zjevně jste příspěvek petra vůbec nepochopil, těch 50% bylo myšleno celosvětově, takže bych možná být Vámi začal uvažovat o rozšíření resp. revizi té množiny, kterou jste definoval v první větě.

Když zdědíte po dědečkovi mlejn s vodní elektrárnou, můžete být rázem 100% eko a vykřikovat to do světa, realita je ale taková, že takovou možnost nemá a nebude mít zdaleka každý. To je asi tak případ Rakouska, které se navíc stejně neobejde bez dovozu té "špinavé" elektřiny z okolních států, kterou tolik kritizuje.

Nejsem vykladač církevních textů, abych dedukoval co svými texty nějaký ... doopravdy myslel. Když myslí svět, tak to tam má napsat. Ani to však nic nemění na tom, že to je nesmysl. Existuje snad nějaká fyzikální nebo technická bariéra, která tomu brání?

Z kontextu článku i analýzy, o které článek pojednává, je to zcela zřejmé. Ostatně slovo "celosvětově" se v článku vyskytuje hned dvakrát. Tou bariérou je pochopitelně v současné době zcela nedostatečná schopnost akumulace energie.

Schopnost pružné doplńkové výroby elektřiny je už teď obrovská a dostačující celosvětově. To je realita. Není třeba nutno čekat na budoucí obrovskou akumulaci v bateriích či syntetických palivech získaných pomocí OZE.

Přechod bude trvat 30-40 let.

Co je "pochopitelně" pravda pro Vás není neřešitelný problém pro ty statisíce inženýrů kteří ho úspěšně řeší ????

(to je pro Emila, kdyby zase nechápal).

Za 30-40 let tu téměř nic z té dnešní "obrovské" pružné doplňkové výroby elektřiny nebude, takže to Vaše tradičně demagogické "už teď" by mělo být v lepším případě "ještě teď". (To je pro pana Vaněčka, kdyby zase nechápal.)

Máte nějaké konkrétní výhrady? Nebo to byl jen jen argument ad hominem?

Pomohlo se takhle vyvředit?

Největší problém nejen tohoto článku je porovnávání instalovaných výkonů a ceny za MWh instalovaného výkonu. Dost často se ani neudává že jde pouze o instalovaný výkon...

Když ale jeden typ zdroje má koeficient využití cca 85% a druhý má cca 15%, tak i když ten s 85% (jádro) bude 5x dražší tak nakonec cena za vyrobenou MWh bude přibližně stejná, ne?

Pane Bizon, měl by jste pravdu kdyby se srovnávala cena za instalovaný výkon (MW). Ale zde se správně porovnává ceny za výrobu elekřiny v MWh za celou dobu životnosti.

Samozřejmě, nejhodnotnější je výroba mezi nulou a 100%, k disposici kdykoliv, ve vteřinách či minutách. To ani jádro ani vítr ani sluneční elektrárny nesplňují,

jejich produkce je více či méně neplnohodnotná.

Když se pak podíváte do dokumentů popisujících vytvoření těchto rozmezí, tak zjistíte že autoři píší že je nutno ještě zavést lokální korekce, popisující lokální přírodní podmínky ve světě, lokální cenu pracovní síly, atd

Nejlepší srovnávání nám asi poskytne v kapitalizmu trh. Staví se to co je výhodné, nestaví se to co je ekonomicky nevýhodné nebo co přináší jiné (zdravotní, bezpečnostní či "klimatické") problémy.

Tady je myslím současná situace ve světě zcela jasná.

Nedělal bych nějaké ukvapené a hysterické závěry s nějakou anomálií v daném trendu vývoje a spíše počkal na nějakou další zveřejněnou nehodu a další škody, ze statistického hlediska to nebude dlouho trvat.

Pro vývoj jaderné resp fotovoltaické energetiky jsou nejdůležitější čísla:

jaderná energetika mezi lety 2006 (dřívější její maximum) a 2018 (nové maximum) vzrostla o méně než 1%.

Fotovoltaika vzrostla v tom samém období stonásobně.

Rozdíl v růstu (v dynamice) jsou 4 řády !!!7

Podobné platí i pro větrné elektrárny.

To máte pravdu. A děje se to díky boji s CO2. Na Německu přitom vidíme, že OZE vedou k nejdražší elektřině pro spotřebitele. Je to způsobeno tím, že u takové jaderné elektrárny tvoří náklady na palivo pouhých 10% nákladů. Pokud jí tedy kvůli OZE neprovozujete na 90%, náklady na provoz vám zůstanou prakticky stejné. A nezaplatí to nikdo jiný, než spotřebitel. Dokud nemáme cenově únosnou akumulaci, potřebujeme zdroje, když OZE nefunguje.

A když OZE funguje, tak je klidně spotová cena elektřiny záporná, protože o ní není zájem. K tomu dochází v Německu už dnes stále častěji, stačí si pohrát s grafy na https://www.agora-energiewende.de/en/service/recent-electricity-data/chart/power_generation_price/28.08.2019/28.09.2019/