Jaderné reaktory postaví Francie, Švédsko či Polsko, odpůrcem jádra je Rakousko
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu řada evropských zemí odkládá odchod od jaderné energetiky. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo také například Nizozemsko, Švédsko, Česká republika či Británie. Belgie a Německo životnost reaktorů prodlužují. Dlouhodobým odpůrcem jaderné energie je naopak Rakousko.
Evropská komise (EK) už před invazí ruských vojsk na Ukrajinu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko nebo Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.
Výběr postojů k jaderné energetice ve vybraných evropských zemích v posledním roce (řazeno abecedně podle zemí):
Belgie – Země se dohodla s francouzskou společností Engie na prodloužení životnosti dvou svých jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 o deset let. Životnost těchto zařízení měla vypršet za dva roky. Nakonec však budou po nezbytných pracích znovu spuštěny v listopadu 2026 a v provozu zůstanou deset let. Loni na podzim Belgie odstavila reaktor Doel 3. Belgický provozovatel elektrické sítě také varoval, že bez rozšíření jaderné energetiky bude Belgie v zimě 2026-2027 čelit výraznému nedostatku elektřiny. Belgie také bude muset ještě najít řešení, jak zaplnit případný výpadek v letech 2025-2026.
Británie – Nové velké jaderné elektrárny jsou klíčovou součástí vládní strategie, která má pomoci snížit závislost Británie na fosilních palivech. Někdejší premiér Boris Johnson prohlásil, že jeho záměrem je postavit v příštích osmi letech osm nových reaktorů. Nová vláda Rishiho Sunaka z úsporných důvodů přezkoumala výstavbu jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie. Elektrárna má zajišťovat až sedm procent celkové spotřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Koncem loňského roku se vláda rozhodla do projektu vstoupit a z poloviny ho financovat.
Česká republika – Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách Temelín a Dukovany. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Česká vláda nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.
Finsko – Ve Finsku byl loni v březnu spuštěn s dvanáctiletým zpožděním jaderný reaktor Olkiluoto 3, který je největším reaktorem v Evropě. Finské konsorcium Fennovoima v květnu zrušilo smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku. Finská vláda po začátku ruské invaze na Ukrajinu uvedla, že nedá povolení ke stavbě elektrárny, protože projekt už nepovažuje za životaschopný.
Francie – Země je druhým největším výrobcem jaderné energie na světě po Spojených státech a francouzský prezident Emmanuel Macron loni v únoru oznámil „obrození“ francouzské jaderné energetiky. Uvedl, že Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů. Dodal, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné. Francouzský ministr financí, hospodářství a průmyslu Bruno Le Maire loni v prosinci uvedl, že očekává, že všechny velké průmyslové země včetně Německa se v budoucnosti vrátí k jaderné energii.
Maďarsko – Maďarský parlament v prosinci schválil prodloužení životnosti čtyř reaktorů maďarské jaderné elektrárny Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti a pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi. S ukončením provozu reaktorů se původně počítalo v letech 2032 až 2037, podle vládního plánu by měly být provozovány až o 20 let déle. Zahájit stavbu dalších dvou reaktorů elektrárny má v nejbližší době ruský koncern Rosatom, hotovo má být podle představ maďarské vlády do roku 2030. Soud EU v prosinci rozhodl, že maďarská státní podpora stavby jaderné elektrárny Paks II je v souladu s právem Evropské unie, a zamítl tak žalobu Rakouska proti rozhodnutí Evropské komise povolit vládě v Budapešti finančně podporovat stavbu dvou bloků elektrárny.
Německo – Země se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla jadernou energetiku opustit. Na konci předloňského roku Německo ukončilo provoz třech jaderných elektráren. Tři zbývající jaderné elektrárny – Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku – mělo Německo podle původních plánů odstavit do konce loňského roku. Na podzim se však Berlín rozhodl prodloužit kvůli energetické krizi jejich provoz až do 15. dubna letošního roku. Uvnitř vládní koalice však trvá spor ohledně jaderné energie, sociální demokracie (SPD) a také koaliční Zelení chtějí jadernou energetiku opustit, naopak svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU navrhují vzhledem k současné energetické situaci udržet reaktory v provozu ještě dva roky.
Nizozemsko – Země si klade za cíl dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrální výroby elektřiny. Elektrárny tedy budou hrát důležitou roli v energetické transformaci země a Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny. Ty by pak měly dodávat až 13 procent produkce elektřiny v zemi.
Polsko – Země už několik desítek let plánuje postavit svoji první jadernou elektrárnu. Podle aktuálního programu jaderné energetiky plánuje Polsko vybudovat jaderné elektrárny o celkovém výkonu šest až devět gigawattů. První jadernou elektrárnu v Polsku postaví americká společnost Westinghouse Electric. Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech mají být zprovozněny další bloky. Druhou elektrárnu Polsko postaví s jihokorejským partnerem.
Rakousko – Země je odpůrcem jaderné energie a dlouhodobě vystupuje zejména proti výrobě energie z jádra v okolních zemích. Rakousko také připravuje právní kroky proti pravidlům EK, která loni v únoru schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. V červenci tento krok schválil Evropský parlament.
Slovensko – V zemi je v provozu jaderná elektrárny v Mochovcích a také v Jaslovských Bohunicích. V Mochovcích na jihu Slovenska jsou od konce 90. let v provozu dva jaderné bloky. Dokončení celé elektrárny se proti původním plánům výrazně zpožďuje a prodražuje. Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) loni v srpnu vydal definitivní povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok elektrárny, který s výkonem 471 megawattů pokryje 13 procent spotřeby elektřiny na Slovensku. Země se tak stane soběstačnou ve výrobě proudu. Zavážení jaderného paliva do třetího bloku skončilo v září. Čtvrtý blok elektrárny ještě dostavěn není. Původně se počítalo s tím, že třetí a čtvrtý bloky budou hotovy postupně v letech 2012 a 2013.
Švédsko – Ve Švédsku je nyní v provozu šest jaderných reaktorů ve třech různých elektrárnách, které zahájily provoz v letech 1975 až 1985. Podle vyjádření švédského premiéra Ulfa Kristerssona ze začátku letošního ledna je potřeba zvýšit produkci jaderné energie v zemi a postavit přinejmenším dva nové jaderné reaktory.
Švýcarsko – Země ještě loni měla v plánu ukončit činnost svých pěti jaderných reaktorů na základě rozhodnutí z roku 2017, které bylo vyvoláno obavami o bezpečnost po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě. Skupina švýcarských politiků ale vytvořila organizaci Stop Blackouts a hodlá předložit petici požadující revizi energetické politiky země s cílem zajistit dostatečné dodávky elektřiny a zachovat jadernou energii.
Mohlo by vás zajímat:
Jakkoliv se mi podobné lány líbí, nejlepší je, když se o jaderné energetice mluví v souvislosti se zahájením stavby nebo ještě lépe s horkými testy a komerčním provozem. Pokud se výše zmíněné plány dotáhnou do konce, udělal ten zmetek Putin pro Evropu přece jen něco dobrého. Ne, že by to byl jeho původní záměr...
To si udělala EU sama, Putin to maximálně axeleroval.
"v příštích osmi letech osm nových reaktorů." . Za osem rokov nenájde ani financie. To bol výrok politika nie ekonóma nie inžiniera. Ak bude jeden tak to bude zázrak. Možná nejaké modulárne.
Ten výraz postaví je hodně nadnesený. Ještě se ani nekoplo do země. Jaderná lobby si moc fandí.
Není náhodou chyba v článku? Opravdu chce Maďarsko provozovat ty VVER 440 70 let? To ještě nikdo nedělal.
Těžko někdo mohl provozovat VVER-440 70 let, když první byl uveden do provozu v roce 1971. Záměr provozovat VVER-440 70 let ale není nic nového, Fortum ho u elektrárny Loviisa zveřejnil už před několika lety.
On především nikdo neprovozoval žádný jaderný reaktor v jaderné elektrárně 70 let. Takto to bylo myšleno. Snad to Emča pochopí.
Nikdo to ještě nedělal, ale dělat bude. Je to přímý důsledek naprosto iracionálního odmítání jádra jako stabilního a mocného zdroje elektřiny. Prostě nic lepšího zatím není a předčasné odstavování těchto zdrojů v Evropě způsobilo právě toto.
To si povíme, jestli to někdo bude dělat?
No nevím, spíše čekám, že pokud v EU nedojde k nějakým větším výpadkům v dodávkách elektřiny, tak se nic moc nepostaví. Energetiku s tržními principy státy v podstatě zlikvidovaly a investice jsou dnes tak rizikové, že do toho nikdo normální nepůjde. A státy budou mít dost jiných problémů. Pokud by ale došlo k výpadkům, tak to teprve bude dostatečný impuls pro změnu.
Soukromý investor by do JE nešel, ale nyní se má stavět s ručením státu. Takže v případě, že se v průběhu výstavby zjistí, že se nevyplatí JE dostavět jako v USA, tak to zatáhne stát.
Emisní povolenky zajistí, že uhlíkové zdroje budou nekonkurenceschopné. OZE zase nedodávají pořád. Až se toto ověří, tak nic jiného než jádro nezbývá.
Vážně? Co technologický pokrok? Např. geotermální, koncentrační, akumulace, supravodiče při pokojové teplotě... Pochopil sem správně, že se bavíme o budoucnosti?
....pokrok..., ještě ti tam chybí fůze! Ok co kdybychom raději konečne zase začali stravět ty osvědčené, bez emisní jaderky. Oni totiž, když se započítá všechny vícenáklady za oze vycházejí celkem levně a rozumě. A jak se ukazuje v modelech mohou se stěmi OZE i doplňovat.
Fúze mi tam nechybí, ta nebude ještě do dvaceti let, kdy se tak dostaví JEDU5, komerčně nasaditelná. Co mi ale chybělo, byla energie z vln. Ještě docela fandím SMR. S JE mám problém pouze ten, že trvá šíleně dlouho (proto jsem dal jako ekvivalent vědecký pokrok, věřím, že boomu nových materiálů, obecně technologií, pomůže i rozšíření strojového učení), než se postaví a nevěřím, že u nás vysoké procento z koncové ceny nepozře korupce.
ad Pavel K 11. leden 2023, 08:04 / 11. leden 2023, 14:54
..Vážně? Co technologický pokrok? Např. geotermální, koncentrační, akumulace, supravodiče při pokojové teplotě... Pochopil sem správně, že se bavíme o budoucnosti?..
.. Fúze mi tam nechybí, ta nebude ještě do dvaceti let ... komerčně nasaditelná.
ale to si protirecite
geotermalna je jedina ako tak rozumne pouzitelna, ale len vo vybranych oblastiach, inak je to ekonomicky nezmysel
akumulacia - teraz aka? ak PVE - tak na to je uz malo vhodnych oblasti (len nemecko by potrebovalo minimalne 2000 PVE velkosti dlouhe strane - kam ich daju? a doba vystavby viac ako dve dekady)
ak baterkova akumulacia - aktualne malo surovin a vyrobnych kapacit na dostatocnu produkciu (nestihaju ani pre automobilky) - ak by sa podarila aspon minimalna kapacita pre regulaciu bolo by to super, ale aj tam su potrebne obrovske objemy - napr. nemecko potrebuje minimalne 1000ks baterkarni velkosti MossLanding, alebo 5000 Muskovych baterkarni ako je ta v australii - a to je len regulacia v ramci hodin, teda ziadna kapacita pre aspon vikendovu akumulaciu - toto je aktualne nerealizovatelne -nez sa dostanu aspon na polovicnu kapacitu tak tie prve uz budu na konci so zivotnostou (snad sa po tych desiatkach rokoch vyvoja podari rozbehat aspon redoxflow baterky )
supravodiče při pokojové teplotě .. ok, berme to ako zartovnu poznamku na odlahcenie ..
energia z vln sa rozvija uz desatrocia a zatial je to stale len v stadiu par demo instalacii ..
a smr - ano tiez im fandim, ale aj to je este na par dekad
-> kedze v najblizsich dekadach nie je nic rozumnejsie komercne nasaditelne, tak je potrebne cim skor postavit JE - pretoze vsetko ostatne vymenovane je nerealizovatelne, alebo realizovatelne len velmi obmedzene (bavime sa komercnom nasadeni utility scale .. teda nie nejake demo ci grantove projektiky..)
V čem si protiřečím?
1) geotermika závisí od efektivity vrtání, před několika měsíci jsme četl článek o novém způsobu vrtání, nechme se překvapit, co z toho vyleze.
2)
a) některé vodní přehrady lze předělat na PVE, dřív to tady objasňoval pan Veselý. Souhlasím, že doba výstavby je šílená, takže tato akumulace je velmi okrajová.
b) jsem fanda redox-flow baterií. Baterie založené na lithiu z mého pohledu do velké energetiky nepatří.
c) objevují se články o tepelné akumulaci a dalších různých typech akumulace. Za posledních pár let se do této oblasti nalilo hodně prostředků, dejte tomu 2 roky, co z těch myšlenek bude realizovatelných. Všem je jasné, že kdo vyrobí levnou baterii z dostupných surovin, tak ses stanem novodobým Rockefellerem.
d) stále se skloňuje vodík. Všichni mluví o jeho tristní účinnosti, ale mám otázku, my nepotřebujeme to teplo, které tu účinnosti snižuje? Ten se dle mě ale více využije při dopravě na velmi velké vzdálenosti. Jsem velký fanda offshore VTE a koncentračních elektráren v Africe, díky nim a velkému propojení bude dle mého názoru potřeba dlouhodobá akumulace pouze pro vytápění a na to jsou zajímavé projekty.
obecně k akumulaci mohu říci to, že dočasný koncept s plynovkami byl rozumný za předpokladu nízké ceny plynu. A rozhodně nejsme s výkonem OZE tak daleko, abychom museli prakticky řešit sezónní akumulaci. A jak jsem zmínil, ve výzkumu je spousta proudů.
3) Supravodiče: grafen je slibný materiál. Dále jsem před dvěma lety četl o supravodiči za pokojové teploty ale extrémního tlaku. Může to být žertovní poznámka, ale nemusí. Může nastat průlom zrovna zde a rozhodně by to byla cesta.
4) SMR - pokud pár dekád, tak se snad do 20let vejdeme. :-)
5) Zaznamenal jsem články a pokusech s bezdrátovým přenosem energie, to by umožnilo těžit energii ve vesmíru. Ale tam je 20 let velmi optimistický čas. Ale zase ukázka toho, jak my diskutující na Oenergetice víme prd, na čem se pracuje a jak to je daleko. Takže pokud tvrdíte, že je třeba co nejdříve začít stavět JE, tak proč to vidíte Vy a ne ti, co rozhodují, kteří mají za sebou velké skupiny poradců a odborníků? Někdo tu i poukazuje na jejich vzdělání. Ale člověk, který rozhoduje, nemusí být technikem, má umět vyslechnout argumenty, posoudit je a rozhodnout. Není tedy na stole otázka - co oni ví jiného než já, místo abych je kritizoval, jak jsou hloupí? Není na stole spíše studovat, než na sílu tlačit svůj názor? Opravdu není v nejbližších dekádách nic komerčně nasaditelné? Řekl byste na jaře, že se dokáže Evropa do konce roku odstřihnout od ruského plynu a nezmrznout?
Jak jsem zmínil, hodně sázím na strojové učení, přinese díky své vlastnosti - čím více dat, tím relevantnější výstupy, exponenciální technologický růst.
ad Pavel K 13. leden 2023, 09:31
..V čem si protiřečím?..
v tom, ze ste jednu technologiu vynechal z dovodu casovej nedostupnosti ."..Fúze mi tam nechybí, ta nebude ještě do dvaceti let ... komerčně nasaditelná. ..". a namiesto toho ponukate ine technologie, ktore su ale rovnako nedostupne/nerealizovatelne v danom casovom horizonte (alebo este aj dlhsom)
a k spominanym technologiam:
1) pri geotermike je vrtanie len jeden z faktorov, ale najskor musite mat vhodnu lokalitu, ktorych je nedostatok - teda potencialne realizovatelne, ale len v obmedzenom rozsahu a z pohladu energetiky je to skor marginalna/doplnkova oblast (ak teda neriesime Island)
2a) prestavba je teoreticky/technicky mozna len pri zlomku VE .. a ten zvysok ste si uz doplnil sam - doba a cena by bola obrovska, preto sa to nebude realizovat (iba ak by ceny EE poskocili este o jeden rad, co sa dufam nestane)
2b) baterky na baze lithia (a spol) su dobre aj pre "velku" energetiku - ale nie na akumulaciu, ale na riadenie/stabilizaciu siete (reakcna doba) .. ano na dlhodobu akumulaciu redoxflow baterky - len tam sa im tie desatrocia vyvoja co uz maju za sebou zatial az tak neprejavily - ale tiez im drzim palce
2c) tepelna akumulacia - clankov je spusta lebo je to "in" drviva vacsina su len demo,alebo grantove projekty nerealizovatelne vo velkom .. je samozrejme mozne, ze niekde par malych instalacii bude fungovat - ale zas je to len velmi okrajova oblast (odhadom menej ako promile)
2d) vodik - tu celkom nerozumiem, bud mate na mysli mne neznamu technologiu, alebo nechapem co ste chceli povedat "..my nepotřebujeme to teplo, které tu účinnosti snižuje?.."
teplo pri vodikovej energetike vystupuje viac krat:
- pri eletrolyze, kde dodane teplo (ktore OZE zdrojom chyba) zvysuje efektivitu elektrolyzy (hovorime o relativne vysokych teplotach)
- pri skvapalneni (potrebnom pre dhodobejsie skladovanie ci prepravu na vacsie vzdialenosti) - tu moze vznikat nejake odpadne teplo, ktore mozno by mohlo byt pouzitelne pre dalsie vyuzitie
- pri spalovani vodiku v "paroplynovych" generatoroch - ano tu sa da aplikovat KVET
- pri "spalovani" vodiku v palivovych clankoch- aj tu by sa pri niektorych typoch asi dal aplikovat KVET
preprava vodiku na velke vzdialenosti je samozrejme realizovatelna, ale ma vplyv na celkovu cenu/efektiviu procesu
ale prepojenia na urovni kontinentov pre prenos velkeho objemu elektriny je (aktualne) nezmysel - to nie su data, ktore pretlacim po optike, ale kvantum energie
3) supravodice - o supravodicoch za pokojovej teploty som cital uz v Elektrone pred 40-timi rokmi .. tak mozno raz pridu.. o par dekad
4) par dekad je aj 20, ale to budu len funkcne (ak budem optimista snad uz vyladene pre seriove nasadenie) - ale k tomu je potrebne nasledne pripocitat doby finalnej vystavby (od schvalenia a pripravy lokality az do uvedenie do prevadzy) co to predlzi minimalne o dalsiu dekadu .. a do toho casu potrebujeme mat nieco funkcne
5) bezdrotovy prenos energie skusal a aj demonstroval uz Nikola Tesla v r.1899 - a stale to nie je pouzitelne (hovorime o energetike)
ano, je pekne byt fanusikom novych technologii, ale je potrebne si aj uvedomit (a rozlisovat) co je skutocny pokrok a co len PR roznych firiem, labakov a podobne - zial dnesny svet "vedy" uz nie je o skutocnom vyskume, ale o grantoch (cest vynimkam) a taktiez co znamena prenesenie nejakeho pokroku z labaku do masoveho nasadenia z pohaldu casu a ceny (teda ak je to vobec realizovatelne)
a toto je zial problem aktualne najhlasnejsej skupiny "aktivistov", ktory "znasilnuju" a manipuluju verejnu mienku (a ciny politikov, kedze ich zivot je ohraniceny voelbnym obdobim) a bez zakladnych znalosti fyziky a ekonomie sa snazia pretlacat snad najhorsie riesenia zabalene do peknych (ale klamlivych) reci
OZE nedodávají pořád, ale jsou predikovatelné a levnější než JE. Takže jen stačí postavit hodně OZE+baterie a z přebytků dělat vodík/P2G na zimu. Ve výsledku JE nepotřebujete a vyjde to levněji. Pokud dojde k vylepšení solárních panelů a zlevnění baterií, tak to vyjde tuplem levněji.
A na to jste přišel jak, že "stačí postavit hodně OZE+baterie a z přebytků dělat vodík/P2G na zimu" ... "a vyjde to levněji"? To je úplná blbost a proto taky nikdo takový systém neprovozuje.
priklad absolutneho nepochopenia problematiky, neznalosti zakladov fyziky a ignorovanie suvislosti
..OZE nedodávají pořád, ale jsou predikovatelné.. - maximalny blud - ano viem predikovat, s pravdepodobnostou 100% ze dnes po 19:00 nebudu FVE v celej europe dodavat nic (teda mozno okrem par vynimiek v Spanielsku), potom viem predikovat ze zajtra budu FVE dodavat od cca 7:00 nieco medzi 2%~20% instalovaneho vykonu, podobne je to aj z VTE - viem predikovat s pravdepodobnostou ~70%,ze zajtra budu dodavat nieco okolo 50%~70% instalovaneho vykonu - toto nie je predikcia pouzitelna pre energetiku, tam potrebujete inu predikciu - tak ako to viete pri fosilnycch a JE, kde viete "predpovedat" VYZIADAT vyrobu/vykon presne podla odberovych diagramov aj v 15min intervaloch ..
..Takže jen stačí postavit hodně OZE+baterie.. sladka nevedomost ci naivita .. ako viem si predstavit aj katastroficku situaciu, ze za kazdu cenu sa nastavia mnozstvo OZE, ale baterie? .. EU by potrebovala len pre zakladnu intraday regulaciu cez 10000 baterkarni ako postavi Musk v Australii
co je aktaulne neralizovatelne a uz vobec to nebude lacnejsie ako JE
postavit hodně OZE .. a z přebytků dělat vodík/P2G na zimu.. teda, nie ze by sa to technicky nedalo realizovat, ale konecna cena EE pre spotrebitela bude mozno radovo vyssia ako z JE
..Ve výsledku JE nepotřebujete a vyjde to levněji...
takze vo vysledku len tu tak placate nezmysly (podobne ako mnoho zelenych aktivistov) a ukazujte ze nemate absolutnu predstavu co vsetko je za tym..
Svatá pravda. Za JE vždycky ručí a doplácí stát.
Kolik už stát "doplatil" za ty naše jaderné elektrárny, které mu vynášejí každoročně miliardy v dividendách, daních a dalších příjmech, Karásku?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se