Domů
Jaderné elektrárny
Japonský regulátor odsouhlasil znovuspuštění prvního jaderného bloku stejného typu jako ve Fukušimě

Japonský regulátor odsouhlasil znovuspuštění prvního jaderného bloku stejného typu jako ve Fukušimě

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost odsouhlasil restart druhého bloku jaderné elektrárny Onagawa. Jedná se o jadernou elektrárnu nacházející se nejblíže epicentru zemětřesení v roce 2011, které způsobilo havárii v jaderné elektrárně Fukušima, přesto neutrpěla tak závažné škody. Elektrárny Fukušima i Onagawa byly osazeny jadernými reaktory typu BWR. Žádný z japonských reaktorů typu BWR se zatím znovuspuštění nedočkal.

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost minulý týden formálně odsouhlasil finální zprávu o splnění revidovaných bezpečnostních standardů 2. bloku elektrárny Onagawa. Tento souhlas je pro blok důležitou podmínkou k obnovení provozu. Již koncem loňského listopadu schválil úřad předběžnou zprávu, že modernizovaný blok bude v souladu s bezpečnostními normami zavedenými v lednu 2013.

„Dnešní souhlas je založen na posudku, že základní postupy a návrhy bezpečnostních opatření na 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa jsou v souladu s novými bezpečnostními standardy. Myslím, že jsme dosáhli významného milníku,“ řekl Hiroya Harada, prezident Tohoku Electric Power Company.

Pro znovuspuštění bude provozovatel elektrárny, společnost Tohoku Electric Power Company, potřebovat souhlas místních úřadů. Společnost proto zahájila různé iniciativy, včetně prohlídek elektrárny a šíření informací, s cílem získat důvěru místních obyvatel.

Tohoku Electric Power Company očekává, že za bezpečnostní opatření utratí 340 miliard jenů (72,4 miliard Kč). Mezi opatření patří posílení seismické odolnosti a výstavba 29 metrů vysoké a 800 metrů dlouhé zdi, která by elektrárnu ochránila před tsunami. Úpravy by měly být dokončeny do března příštího roku.

Zemětřesení elektrárnu příliš nepoškodilo

Elektrárna Onagawa byla nejbližší jadernou elektrárnou u epicentra zemětřesení a tsunami z 11. března 2011, přesto utrpěla mnohem menší škody, než se očekávalo.

Zemětřesení vyřadilo celkem čtyři z pěti vedení do elektrárny. Zbývající vedení však dodalo dostatek energie pro bezpečné odstavení a uchlazení tří reaktorů. Společnost se rozhodla vyřadit z provozu 1. blok elektrárny a  žádost o restartování 3.  bloku zvažuje.

První restartovaný BWR?

Onagawa 2 se může stát prvním znovuspuštěným japonským reaktorem typu BWR – stejným typem, jaký byl použit v poškozené elektrárně Fukušima Daiči. Další reaktory typu BWR v elektrárně Kashiwazaki-Kariwa a v druhém bloku elektrárny Tokai již také získaly povolení k restartu od úřadu, ale chybí jim souhlas místní samosprávy.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Německo zvažuje obnovení provozu odstavených jaderných elektráren
24. květen 2022, 10:03
Kdo dostaví Dukovany? Tři nápadníci v tendru, jejich minulost a trumfy
19. květen 2022, 23:00
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Energetik 007
3. březen 2020, 06:52

Výborně reaktor s pozitivním teplotním koeficientem v oblasti kde jsou pravidelně zemětřesení a tsunami.

Ještě že nemáme za souseda Pacifik.

Emil
3. březen 2020, 07:27

BWR není reaktor s pozitivním teplotním koeficientem.

Vladimir Wagner
3. březen 2020, 08:32

BWR je varný lehkovodní reaktor a ten, jak už napsal Emil, nemá pozitivní teplotní koeficient.

Energetik 007
3. březen 2020, 10:51

Ale díky své konstrukci se tak chová: nestabilita chodu při přechodu vody z kapalneho do plyného stavu nebezpečí tvorby vodíku a regulační tyče se zasouvací zespodu tedy v případě havarie se nezasunou vlastní váhou jako ve VVER.

Vladimir Wagner
3. březen 2020, 13:03

Bylo by dobré, když byste používal termíny ve správném významu, takto jsou Vaše výroky a tvrzení nesmyslné. Takže teď realita okolo dalších Vašich tvrzení. Při přechodu vody z kapalné do plynné fáze má stejné problémy libovolný reaktor chlazený vodou. Tvorba vodíku při reakci zirkonu na povrchu palivových souborů při jejich tavení probíhá u libovolného reaktoru, který takové pokrytí paliva používá. Automatické zasunutí (pasivní založeno na fyzikálních principech bez možnosti vypnutí) havarijních tyčí je u těchto reaktorů zespodu řešeno tak, že jsou zasunuty do pístu se stlačeným plynem. Při libovolné poruše jsou automaticky vytlačeny velice podobně jako tou gravitací. Fungování stavové rovnice plynu také nelze vypnout. I ve Fukušimě s tímto nebyl problém.

Milan Vaněček
3. březen 2020, 13:29

Jediný problém, v praxi bohužel v Japonsku demonstrovaný je ten, že když zastavíte štěpení uranu a elektrárna ztratí přívod elektrického proudu na určitou dobu (záleží na typu a velikosti elektrárny, množství štěpných produktů uvnitř reaktoru) tak následuje malér.

Energetik 007
3. březen 2020, 13:32

Viděl jste někdy buben parního kotle zevnitř těch úsad co se tam nachází a tohle si představte uvnitř reaktorové nádoby...

Přechod vody z kapalné do plynné fáze je prostě problém..

Vladimir Wagner
3. březen 2020, 13:41

Od kladného tepelné koeficientu jsme přešli usazeninám v parním kotli a zároveň tu jako téměř vždy vyskočil troll Vaněček. Normální smysluplná diskuze o faktech končí, takže zde končím.

Karlos
3. březen 2020, 14:02

A my (dovoluji si mluvit za nemalou část, která se obvykle nevyjadřuje) Vám pane Wagnere, jako vždy, děkujeme za Vaše trpělivé uvádění nepřesností (někdy spíše očividných blbostí, nebo záměrných nepravostí) na pravou míru.

Směle pokračujte v šíření osvěty i nadále. Ostatně není určena potrefeným husám, ale méně znalým čtenářům...

Milan Vaněček
3. březen 2020, 14:19

To co se stalo ve Fukušimě není nepřesnost nebo blbost.

Je to něco, co musí jaderný průmysl řešit a taky to opravdu řeší, žádné trollování.

Je to ale velmi, velmi drahé (přečtěte si kolik to bude stát uvést podobnou JE poblíž Fukušimy opět do chodu, aby splnila bezpečnostní předpisy, upravené po havarii ve Fukušimě. Byl o tom zde včera článek). Je to obrovská suma peněz. Je to 724 miliard Kč, když to přepočtete z japonské měny.

Antonín Mikeš
3. březen 2020, 15:12

Ale to víte že jsou to blbosti.

"Last month, the NRA gave its approval for restarting the No. 2 reactor at Tohoku Electric Power Co.’s Onagawa plant — six years after the utility applied for the NRA screening. The cost of investing in additional safety features at the plant to get the NRA’s nod has amounted to ¥340 billion, well over the initial estimate."

Je tam chyba v řádu. Líbí se mi jak tu každého poučujete a pak si sám neověříte elementární a na první pohled podezřelou informaci. Uvědomte si, že nejsme vaši studenti. Dle Power Reactor Information System - PRIS má Onagawa tři reaktory o celkovém výkonu 2GW. Varné reaktory bývají levnější než tlakovodní, za cenu 720 miliard by si mohli nechat postavit novou JE.

Čili na české koruny to je 72,4 miliard Kč, prosím redakci o opravu.

https://www.japantimes.co.jp/opinion/2019/12/20/editorials/stalled-restart-idled-reactors/#.Xl5ir6hPU-U

Milan Vaněček
3. březen 2020, 16:06

Díky za opravu, to jsem rád že tu někdo jaderným elektrárnám a penězům okolo skutečně rozumí. Mě ta cena šokovala.

Stejně, je to pěkný "bezpečnostní" příplatek k ceně, ale asi ekonomicky zdůvodnitelný když jde o relativně nový reaktor.

Tak má probíhat diskuse: čísla proti přesným číslům.

Eduard Majling
3. březen 2020, 17:17

Dobrý den,

děkujeme za upozornění a omlouváme se za chybný údaj. V článku je informace již opravena.

Přeji příjemný den,

EM

Energetik 007
4. březen 2020, 06:52

Při zvýšené teplotě, úniku chladiva... se chová fyzikálně nestabilně a když se přidá chybný zásah obsluhy je tu Černobyl.

To je fakt.

Asi se shodneme na tom že varné reaktory se v ČR resp ČSSR neprosadili a to je dobře.

Emil
4. březen 2020, 07:40

Strašení Černobylem svědčí o tom, že vůbec nechápete princip BWR a rozdíl proti RBMK.

Energetik 007
4. březen 2020, 09:03

Prostě se tam vaří voda vznikají a zanikají bublinky skoro jako kavitace voda a bubliny mají rozličné vlastnosti a s toho vzniká nestabilita. Jak to tam vypadá nikdo neví protože reaktor není že skla. Je úplně jedno je stali to Bwr nebo rbmk.

Milan Vaněček
3. březen 2020, 20:28

Tohle je taky zajímavá informace o zbytcích jaderného strojírenství v ČR (v ruském vlastnictví): cituji, "Elitní jednotka slovenské policie v úterý uskutečnila razii v souvislosti s podezřením z podvodu při dostavbě jaderné elektrárny Mochovce na jihu země. Oznámila to v úterý policie, detaily neuvedla. Podle listu Denník N policie vyšetřuje dodávky nekvalitního potrubí, které na stavbu dodala česká firma Škoda JS nebo její subdodavatel."

viz zpráva v dnešním Monitoringu zde na webu.

Opět, mohl by k tomu nějaký jaderný expert říci něco bližšího?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se