Litva protestuje proti spuštění jaderné elektrárny v Bělorusku
Litva kvůli plánovanému spuštění běloruské jaderné elektrárny Astravec, která se nachází blízko společných hranic, poslala protestní nótu do Minsku. Informovala o tom dnes agentura AP. Elektrárna se podle běloruského elektrárenského podniku Belenergo chystá spustit produkci energie mezi 1. až 10. listopadem.
„Jsme kategoricky proti takovému uspěchanému spuštění,“ uvedla poradkyně litevského prezidenta Asta Skaisgirytéová.
Jaderná elektrárna Astravec leží jen 40 kilometrů od Vilniusu a Litva se obává, zda bude zařízení bezpečné. Obavy má také z dopadů na zdraví obyvatel, životní prostředí a národní bezpečnost. Vilnius sledoval se znepokojením už stavbu elektrárny, při které podle AP docházelo k nehodám, krádeži materiálu a zneužívání pracovníků.
Úřady ve Vilniusu nedávno v reakci na spuštění řízené štěpné reakce v prvním bloku elektrárny preventivně nabízely obyvatelům města zdarma jodové tablety, které mají v případě vystavení zvýšenému radioaktivnímu záření podpořit funkci štítné žlázy a chránit lidi před onemocněním. Obyvatelé příhraničních oblastí dostali zdarma jodové tablety už v předchozích týdnech a úřady tam nacvičovaly evakuaci, píše AP.
Bělorusko už dříve popřelo, že by by elektrárna představovala riziko. Elektrárnu Astravec staví ruská státní korporace Rosatom. Část zařízení dodaly české firmy, šlo například o armatury, čerpadla nebo potrubí.
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku, ve kterých ústřední volební komise prohlásila vítězem dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Obyvatelé země od té doby demonstrují proti režimu. Opozice, stejně jako mnohé země nebo Evropská unie, výsledek srpnového hlasování neuznává a požaduje vypsání nových voleb. Mnozí považují za skutečnou vítězku Svjatlanu Cichanouskou, která se krátce po vyhlášení předběžných výsledků uchýlila do litevského exilu.
Mohlo by vás zajímat:
Jen náprava potenciální nepřesnosti, kterou jsem tu uvedl před několika týdny: Ostrovec (tak se to jmenuje v mém českém atlasu z r.1988, jsem staromilec) je odhadem o 70 kilometrů blíž k Vilniusu, než Ignalina. Elektricky, což jsem tehdy měl na mysli, to velký rozdíl není, politicky holt je.
Co Litevci, ti budou platit za elektřinu bělorusům, prostě se jim tam bude přelévat. Navíc je JE Ostrovec jen 200 km od Kaliningradské oblasti, kde rusové zastavili výstavbu baltské elektrárny. Jediná možnost je pro litevce trafa a nebo se odpojit.
Nebo Nucleostopy. Za 1289 € za kus umí rozpoznat tachyonový impuls v atomovém proudu a odeslat ho zpátky do elektrárny :-)
Ta sračka stojí takové prachy?! Já se tomu vždycky smál, ale teď když vím kolik to stojí tak to je víc tragické než komické... šílená demence. Tachyony jsou hypoteticky plně reálné, ale není reálné aby interagovaly s našim světem.
Spíš mi to připadá jako recese, stránky mají jako za krále klacka a podobně vypadá i ten přístroj. Je tam jen e-mail, přes který se "dá" objednat, ale platba je prý až po doručení.
Viz nucleostop. de
Dobrý den, kde jsou ty časy, kdy Litva byla světovou jedničkou ve využívání JE. Myslím, že to bylo něco přes 70 % z národní spotřeby a ještě dost vyváželi. Dnes po odstavení reaktorů 2 * 1500 MW bohužel Černob. typu se obávají technologie VVER 3+ což je asi světová bezpečnostní jednička...
Tak trochu moc politiky a málo rozumu...
Jinak režim toho zmetka Lukašenka je neudržitelný, ale to nemá nic společného s JE...
Litva byla jedničkou ve využívání jaderné energetiky když byla svazovou republikou SSSR.
To už teď není, litevci toho nelitují a nedivím se jim že nechtějí mít JE 40 km od jejich hlavního města.
Podobně u nás chtěl bolševik stavět JE v Radotíně, což je nyní už částí Prahy. Šílenost.
A proč jako. Pokud v Praze žije 1,2 mil obyvatel, tak by si měla mít svojí jadernou elektrárnu a zároveň teplárnu. Zvláště pak, když Pražské zastupitelstvo prohlásí ,že město chce být CO2 neutrální. Dnes to v Praze vypadá tak ,že většina domů se vytápí buď dálkově a nebo plynem domky na okraji Prahy plynem + tuhými palivy. Penetrace tepelných čerpadel je minimální. Výroba vlastní energie z nefosilních substitucí se prakticky omezuje jen na spalovnu komunálního odpadu.
Jinak Vaněček zase typické žvanění o přechodu k OZE a uhlíkové neutralitě, ale má se to týkat někoho jiného než Vás osobně, že.....
Protože třeba máte v těsním sousedství JE skoro dvoumilionovou aglomeraci?
Aby něco takového prošlo, budete na to potřebovat něco kompaktního a asi i podkritického.
Právě proto o tom píši že by se to týkalo mě osobně, narodil jsem se a žiji v domě, z kterého přes řeku do toho Radotína vidím, pane Josefe.
A o svém vztahu k fotovoltaice jsem zde psal už mnohokrát, nebudu se opakovat.
Minulý týden na Staromáku jsem viděl koně, vodní dělo a policajty co klečí na krku obyč. lidem - nic takového v Minsku vidět nebylo.
Pokud tedy je Lukašenko zmetek tak Babiš je zmetek nadruhou.
Kdo říká že není?
Kdo ten zásah ale nařídil? Vláda? Ne. Magistrát hl.m. Prahy ho nařídil. To jen tak pro upřesnění. Ne za všechno může Babiš, ačkoliv za hodně věcí může.
Je to šíleně zpolitizované, jako většina krizí. Taky se směju že v některých zemích jsme intervenovali, někdy i vojensky, protože se střetli nějací demonstranti s policajty. Přitom to co je dnes v Americe nazýváno "pokojnými protesty" vypadá někdy daleko drsněji než ty záběry ospravedlňující ty intervence podniknuté k "sesazení zlého diktátora".
Záleží na úhlu pohledu každého soudruha. Z leva od západu se jeví Lukašenko jako diktátor. Z prava od východu jako stabilní partner, co to myslí s Běloruskem dobře.
Ostrovec je kousek od Kaliningradu. Litva si může brát a nemusí. Může třeba svítit loučema.
Vzdy me dojme jak se protestuje proti spusteni neceho, co uz je postaveno. Penize uz jsou proinvestovane. Ted uz to nejde zastavit. Leda ze by litva tu stavbu koupila a za stejne penize jim dodavala proud odjinud.
Toz tak...
Pokud je vedení, elektřina nezná hranice. To jsme vesele poznali s větrníky z helmutova.
Přečerpávačka Lipno-Aschbach je podobný případ. Sebere zákazníky ETE a ještě v projektu je VN vedeni v podzemí, které přelije ee ve špičce, kdy je drahá elektřina z rakouska z dalších vodních elektráren na dunaji.
Nakonec bychom stavěli ještě trafa jako u Kadaně proti přetokům.
Taková podzemní HPVE u Prahy by byla skutečně účelná. Spotřebitel kousek, převýšení více než 200 m. Bohužel pozemky prodané nebo se prodávají.
Trochu nevím co tím že by sebrala zákazníky ETE chcete říct, PVE L-A bude pološpičková, spíš ji ale budou točit případně na klasickém cyklu 6-10h denně. Možná by nakonec byla i větší než se uvažuje dnes.
Stejně tak elektrárny na Dunaji jsou spíše průtočné než špičkové. Vzhledem k napojení na rozvodnu Dasný bych to spíš viděl na Rakouský strach z jaderné elektřiny, který je mimo jiné i za tím že se vedení Sokolnice - Bisamberg nenahradí 400kV v celé délce, ale před hranicemi bude trafostanice a do Sokolnice bude pokrčovat dále jen 220kV.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se