<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-equips-Belarus-with-mobile-radiation-monitori?fbclid=IwAR3iyJKzZ9C_Rrvi2TKLSs3ZYqt988Hr-otTesNZwiPbD9bJuEstj9HvWwI">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poskytla Bělorusku mobilní laboratoř pro posuzování radiologických hrozeb spojených s lesními požáry v regionu Polesí, přímo sousedící s černobylskou uzavřenou zónou</a>. Nedávné požáry v černobylské uzavřené zóně nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic přenášených vzduchem.
V případě lesních požárů v kontaminovaných oblastech Polesí je zapotřebí spolehlivých vědeckých údajů k zajištění odpovídající reakce a ochrany zdraví veřejnosti a přímo postižených pracovníků, jako jsou hasiči, lesní pracovníci, pohraniční stráže, vědci a technici pracující v zóně.
V reakci na žádost Běloruska MAAE asistovala při navrhování a pořizování mobilní laboratoře, včetně nástrojů pro radiační monitorování vzduchu a životního prostředí. Mobilní laboratoř je schopna terénního provozu a slouží jako pracovní plošina pro čtyřčlennou posádku v terénu. Je vybavena přenosným vzorkovacím zařízením, ručním gama spektrometrem, radiačním monitorem pro měření vzorků životního prostředí, sadou pro odběr vzorků půdy, osobními ochrannými oděvy, navigačními a komunikačními nástroji, elektrickým generátorem a pracovištěm s počítači a dalšími zařízeními.
<blockquote>„Specializovaná práce odborníků MAAE a běloruských protějšků umožnila navrhnout a dodat dobře vybavenou a vhodnou mobilní laboratoř. Mobilní laboratoř by Bělorusko podpořila v rychlé reakci na současné radiologické hrozby způsobené lesními požáry v černobylské uzavřené zóně,“ uvedl Peter Swarzenski, úřadující ředitel MAAE Environment Laboratories.</blockquote>
Vzorky vzduchu shromážděné v místech lesního požáru je třeba analyzovat, aby bylo možné přesně stanovit aktivitu radioaktivních izotopů prvků cesia, stroncia a transuranu, uvedla MAAE.
Tyto činnosti probíhají v rámci projektu technické spolupráce, který byl zahájen v roce 2018. Projekt je zaměřen na pomoc vědeckým a technickým pracovníkům regionu Polesí při rozšiřování jejich odborných znalostí a dovedností. Jedná se zejména o dozimetrii inhalačního příjmu radionuklidů, a identifikaci a odběr vhodných nástrojů a spotřebního materiálu pro monitorování záření, vzorkování vzduchu a půdy, zpracování vzorků a měření.
MAAE bere na vědomí, že její projekt technické spolupráce s Běloruskem se nyní blíží dokončení. Země je nyní dobře vybavena pro hodnocení radiologických hrozeb, které mohou v budoucnu vzniknout při lesních požárech.
<blockquote>„Školící činnosti, vědecké návštěvy, nákup potřebného vybavení, dodávek a mobilní radiologické laboratoře byly významným příspěvkem MAAE k posílení našich aktivit v oblasti výzkumu a monitorování radioaktivního znečištění. To je to, co v tomto období potřebujeme,“ řekl Makhail Patsiomkin, hlavní specialista na Běloruském ministerstvu pro mimořádné situace.</blockquote>
Autor úvodní fotografie:  Polessie State Radio-Ecological Reserve

Úřady a instituce

MAAE vybavila Bělorusko mobilní laboratoří pro monitorování radioaktivního záření požárů v černobylské oblasti

V první běloruské jaderné elektrárně Ostrovets byly úspěšně dokončeny horké funkční testy. Ty jsou důležitým milníkem před uvedením elektrárny do provozu. Dva jaderné bloky typu VVER-1200 by měly být uvedeny do provozu letos, respektive příští rok.
První blok elektrárny Ostrovets 1, která se po zprovoznění stane první jadernou elektrárnou v Bělorusku <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hot-tests-completed-at-Ostrovets-unit-1">má za sebou horké testy</a>. Ruská státní společnost Rosatom, která stavbu zastřešuje, uvedla, že mezník byl důležitou fází přípravy bloku k uvedení do provozu.
<blockquote>„Horké testy začaly 11. prosince loňského roku a zahrnovaly 242 testů, jejichž hlavním účelem bylo potvrdit soulad systémů a zařízení jaderného ostrova s ​​konstrukčními charakteristikami reaktoru v provozu při jmenovitých parametrech, jakož i při ohřevu a chlazení  před spuštěním,“ uvedla společnost Rosatom.</blockquote>
Testy zahrnovaly zkoušku výkonu všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel primárního okruhu při tlaku 15,6 MPa a při teplotě vyšší než 280 stupňů Celsia. Dále byla ověřena funkčnost hlavního parního potrubí a byly zkontrolovány regulační a ochranné systémy reaktoru a pomocného napájení. Rovněž bylo provedeno testování hlavních bezpečnostních ventilů parních generátorů, kompenzátoru tlaku a mnoho dalšího.
Další fáze přípravy bloku na uvedení do provozu, která by měla být dokončena v polovině června, zahrnuje kontrolu hlavního a pomocného zařízení primárního a sekundárního okruhu.
První jaderná elektrárna v Bělorusku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-beloruske-jaderne-elektrarne-astravec-byly-dokonceny-hydraulicke-testy">která se začala stavět v roce 2013</a>, bude disponovat dvěma bloky typu VVER-1200. První blok by měl být uveden do provozu ještě v letošním roce, druhý pak během roku příštího.
<h2>Výměna tlakové nádoby</h2>
Zajímavostí stavby této jaderné elektrárny je, že druhý blok disponuje tlakovou nádobou, která <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/beloruska-jaderna-elektrarna-ostrovec-ziska-cizi-tlakovou-nadobu">byla původně určena pro jinou jadernou elektrárnu</a>. K tomuto kroku došlo poté, co při manipulaci s tlakovou nádobou prvního bloku došlo k nehodě a stavaři se ji rozhodli nahradit nádobou určenou původně pro druhý blok.
Zdroj úvodní fotografie: ASE

Jaderné elektrárny

První běloruská jaderná elektrárna Ostrovets dokončila horké funkční testy

Rusko přistoupilo na návrh dát Bělorusku výraznější slevu na nákup ropy, a to o 12 dolarů (310 Kč) na 15,7 dolaru za tunu. S odvoláním na tři zdroje z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Dohoda by mohla ukončit měsíce trvající spor, plně obnovit dodávky ropy do Běloruska by Rusko mohlo od dubna. Ruské ministerstvo energetiky a běloruská státní ropná společnost Belněftěchim na žádost agentury Reuters o komentář nereagovaly.
Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na podmínkách dodávek na letošní rok a Rusko od 1. ledna zastavilo dodávky ropy do běloruských rafinerií. Minsk má tudíž málo ropy i ropných produktů, protože jeho rafinerie dostávají zhruba jen třetinu toho, co potřebují.
Podle zdrojů jsou ruské ropné firmy připraveny plně obnovit dodávky od dubna. Bělorusko pouze musí říct, kolik ropy potřebuje.
Dohoda přichází ve chvíli, kdy se Rusko připravuje opustit ujednání o spolupráci při těžbě s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC). Dohoda trvala tři roky a skončit má od příštího měsíce. Rusko a Saúdská Arábie se totiž nedokázaly shodnout, jak by dohoda měla od dubna vypadat.
Bělorusko, před lety součást Sovětského svazu, je důležitou vývozní trasou pro ruskou ropu a plyn do Evropy. Rusko chce podle analytiků udržet Bělorusko ve sféře svého vlivu, Minsk proto dostával ropu a plyn se slevou a také výhodné úvěry. Moskva nyní opět usiluje o užší politickou a hospodářskou integraci s Minskem, ale prezident Alexandr Lukašenko je vůči užším vazbám označovaným jako svazové soustátí poměrně zdrženlivý. Moskva na Minsk tlačí, že bude muset přijmout vyšší ceny ropy, pokud nebude chtít pokračovat v hospodářské integraci.
Rusko zastavilo vývoz ropy do Běloruska 1. ledna, od 4. ledna byl však částečně obnoven díky dodávkám od firmy Safmar Group Michaila Gutserijeva, který zůstal jediným ruským dodavatelem ropy do Běloruska. Minsk také v lednu obdržel ropu z Norska, začal jednat o dodávkách s Kazachstánem a při návštěvě amerického ministra zahraničí Mikea Pompea si zajistil příslib dodávek ze Spojených států.

Ropa

Reuters: Rusko přistoupilo na návrh dát  Bělorusku výraznější slevu na nákup ropy

Bělorusko začne odebírat ropu z ruského tranzitního ropovodu Družba, pokud mu Moskva nedodá požadovaný objem suroviny, varoval dnes běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta. Minsk a Moskva se dosud nedomluvily na podmínkách letošních dodávek ropy.
Podle Lukašenka Rusko v lednu Bělorusku dodalo pouze čtvrtinu z původně plánovaných dvou milionů tun ropy. Ropovodem Družba, který prochází Běloruskem, proudí jeden milion barelů ruské ropy denně do Evropy, včetně České republiky.
<blockquote>&#8222;Jestli Rusko nedodá nezbytný objem (ropy), začneme ji odebírat z tranzitního ropovodu,&#8220; řekl Lukašenko.</blockquote>
Bělorusko podle něj jedná s Polskem od dodávkách americké a saúdskoarabské ropy z ropovodem z Gdaňsku.
Ruská státní firma Belněftěchim toto úterý informovala, že Bělorusko čerpá z ropovodu Družba takzvanou technickou ropu, která se používá k udržení tlaku v potrubí. Jednalo se o část ropovodu, která se pro tranzit nepoužívá.
Bělorusko, před lety součást Sovětského svazu, je důležitou vývozní trasou pro ruskou ropu a plyn do Evropy. Rusko chce udržet Bělorusko ve sféře svého vlivu, a Minsk proto dostával ropu a plyn se slevou a výhodné úvěry. Moskva nyní opět usiluje o užší politickou a hospodářskou integraci s Minskem, ale Lukašenko je vůči užším vazbám označovaným jako svazové soustátí poměrně zdrženlivý. Moskva na Minsk tlačí, že bude muset přijmout vyšší ceny ropy, pokud nebude chtít pokračovat v hospodářské integraci.
Lukašenko dnes také uvedl, že Moskva Bělorusku nabídla dohodu o dodávkách ropy, pokud Minsk kývne na svazové soustátí.
Rusko zastavilo vývoz ropy do Běloruska 1. ledna, od 4. ledna byl však částečně obnoven díky dodávkám od firmy Safmar Group Michaila Gutserijeva, který zůstal jediným ruským dodavatelem ropy do Běloruska. Minulý měsíc obdržel Minsk ropu z Norska, začal jednat o dodávkách s Kazachstánem a při návštěvě amerického ministra zahraničí Mikea Pompea si zajistil příslib dodávek ze Spojených států, napsala agentura Reuters.
Lukašenko se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkal kvůli dodávkám ropy minulý týden, rozhovor ovšem výsledek nepřinesl.

Nedodá-li Rusko ropu, Minsk ji vezme z Družby, varoval Lukašenko

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Belarusian-plant-completes-hydraulic-tests">Hydraulické testy primárního okruhu a jeho vybavení pro ověření pevnosti a odolnosti byly dokončeny na prvním bloku nově budované běloruské jaderné elektrárny Astravec</a>. Ruská skupina ASE uvedla, že jde o fázi předkomisionálních testů při tlaku 24,5 MPa a elektrárna ji zvládla snadno a „jen o něco déle než den“.
Další fáze bude zahrnovat testování sekundárního okruhu při tlakové úrovni 11,5 MPa a měly by být dokončeny podle plánu v prvních deseti dnech tohoto měsíce.
ASE dokončila zkušební provoz všech čtyř hlavních cirkulačních čerpadel bloku již v červenci.
<figure id="attachment_75449" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-75449" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Belarusian-plant_5-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Běloruská jaderná elektrárna VVER-1200 Astravec; Zdroj: ASE Group</figcaption></figure>
ASE, inženýrská odnož ruské státní společnosti Rosatom, je generálním designerem a hlavním dodavatelem projektu výstavby první běloruské jaderné elektrárny, kterou staví poblíž města Astravec (Ostrovets) v Hrodenské oblasti.
Podle plánu zde budou vybudovány dva tlakovodní reaktory VVER-1200 s celkovým elektrickým instalovaným výkonem 2340 MW. Spuštění prvního bloku elektrárny je plánováno v tomto roce a druhý blok by měl být připojen k síti v roce 2020.

Na první běloruské jaderné elektrárně Astravec byly dokončeny hydraulické testy

Litevská vláda oznámila, že nakoupí přes čtyři miliony jodových tablet za 900.000 eur (asi 23,2 milionu korun), protože sousední Bělorusko se chystá spustit jadernou elektrárnu. Informovala o tom agentura AP, které vládní zdroje sdělily, že jodové tablety snižující účinky radioaktivních látek na lidský organismus výrobce dodá příští měsíc.
V případě úniku radiace z běloruské jaderné elektrárny Astravec, která má být letos spuštěna, budou tablety zadarmo distribuovány obyvatelstvu.
Nejjižněji položená pobaltská republika, ve které žije 2,8 milionu lidí, se ke stavbě jaderné elektrárny Astravec staví negativně. Elektrárna se nachází u východních hranic Litvy, jen zhruba 60 kilometrů od litevské metropole Vilnius.
Jde o první jadernou elektrárnu v této bývalé sovětské republice s autoritářským režimem, která byla spolu s Ukrajinou v roce 1986 tvrdě zasažena katastrofou v Černobylu. Šok je stále hluboký, lidé mají zdravotní následky i desítky let po havárii.
Litva svou jedinou jadernou elektrárnu zavřela v roce 2009. Ignalinská jaderná elektrárna měla dva lehkovodní grafitové reaktory RBMK-1500, tedy stejného typu jako ten, který způsobil v roce 1996 jadernou havárii v Černobylu.

Energetika v zahraničí

Litva nakoupí jodové tablety kvůli běloruské jaderné elektrárně

Běloruská státní ropná společnost Belněftěchim se dohodla s Ruskem na zvýšení poplatků za tranzit ruské ropy přes běloruské území o 3,7 procenta. Oznámila to včera běloruská státní agentura Belta. Zvýšení poplatků vstoupí v platnost 1. září a je kompenzací za nižší objem dodávek v důsledku nedávného znečištění ropovodu Družba. Obě strany budou o poplatcích znovu jednat na konci letošního roku.
Dodávky ruské suroviny ropovodem Družba byly koncem dubna zastaveny, když se zjistilo, že ropa v potrubí obsahuje nadlimitní množství organického chloridu. Ten se využívá při těžbě, než se ale ropa dostane do potrubí, musí se z ní tato příměs odstranit, protože by mohla poškodit zařízení rafinerií. V květnu se začaly dodávky ropovodem postupně obnovovat, od konce května teče ropa znovu i do České republiky.
Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu činí až jeden milion barelů ropy denně, což je zhruba jedno procento světové poptávky.

Bělorusko se dohodlo s Ruskem na zvýšení poplatků za tranzit ropy

Bělorusko zastavilo dodávky ruské ropy do Polska, které ji odmítlo odebírat kvůli znečištění organickým chloridem. Informovala o tom běloruská agentura Belta. O problému s kvalitou ropy dopravované z Ruska ve středu informovala agentura Reuters a její informaci potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Znečištěná ropa by mohla poškodit <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/">rafinerie</a>. 
<blockquote>„Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli,“ řekl agentuře Belta hlavní inženýr společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo.</blockquote>
<blockquote>„Na západě je ropovod od (rafinerie) Mazyr zcela zastaven, kohoutky jsou zavřené.“ 
Polské úřady uvedly, že dokud se záležitost nevysvětlí a dokud nebude vyčištěn přepravní systém, bude Polsko využívat ropu ze svých zásob.</blockquote>
Rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, uvedla, že výroba v rafinerii se nezastaví, a alespoň prozatím ani nebude omezena. Firma bude využívat ropu ze Saúdské Arábie, která se dopravuje po moři do Gdaňsku a pak do rafinerie PKN Orlen v Plocku na severozápad od Varšavy.
Orlen také podle portálu Gazeta.pl připomněl, že v současnosti téměř polovina ropy, kterou odebírá, pochází odjinud než z Ruska. Kromě Saúdské Arábie nakupuje surovinu z Norska, Angoly a Nigérie.
Agentura Reuters uvedla, že dovoz surové ropy z Ruska prostřednictvím klíčového ropovodu zastavilo i Německo. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení.
Mluvčí českého státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová dnes dopoledne ČTK řekla, že ropa nižší kvality zatím na území České republiky nedorazila, přeprava se podle ní uskutečňuje podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-energetika-v-cr-1-cast/">původního plánu</a>.
<blockquote>„Rozhodnutí o dalším postupu přísluší společnosti Unipetrol, pro kterou je ropa přepravována,“ dodala.</blockquote>
Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl dnes odkázal na své středeční vyjádření.
<blockquote>„O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ uvedl ve středu.</blockquote>
Unipetrol patří polské PKN Orlen.
Organický chlorid se používá ke zvýšení <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/">produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. Ruské ministerstvo energetiky sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve.
Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne.

Bělorusko zastavilo dodávky znečištěné ruské ropy do Polska

Tři desetiletí po <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">jaderné katastrofě</a> v Černobylu staví Bělorusko svou první jadernou elektrárnu, navrženou a financovanou Ruskem. Na severozápadě země, asi 15 kilometrů od litevských hranic, vstupuje do závěrečné fáze stavba jaderné elektrárny Ostrovec: dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů, mají být spuštěny v letech 2019 a 2020. Stavbu úzkostně, ale bezmocně sleduje sousední Litva, upozornila agentura AFP. 
Projekt, schválený vládou v roce 2008 a uskutečňovaný ruskou jadernou korporací Rosatom, představuje investici za 11 miliard dolarů (asi 234 miliard Kč), z nichž deset (asi 213 miliard Kč) pochází z ruského úvěru.
Projekt oživil špatné vzpomínky v zemi, kde čtvrtinu území postihl výbuch reaktoru sovětské jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v roce 1986.
<blockquote>
&#8222;Když jsme se dozvěděli, že nám mají pod okny postavit jadernou elektrárnu, dostali jsme strach,&#8220; řekla Nina Rybiková, která patří mezi desítky tisíc lidí evakuovaných z postižených oblastí před 30 lety.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Ale strach je pryč: přesvědčili nás, že stavba využívá nejmodernější technologie a vše je pod kontrolou,&#8220; ujišťuje tato spisovatelka a novinářka.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Dokonce i ti, kteří sbírali podpisy proti stavbě, se starají, aby je zaměstnali,&#8220; dodala.
</blockquote>
Obavy o jadernou bezpečnost, které se po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 ještě znásobily, se úřady a ruský výrobce snaží rozptýlit.
Aby běloruské úřady prokázaly svou nesmlouvavost, požadovaly, aby Rosatom po pádu vyměnil poškozenou reaktorovou nádobu, ačkoli podle společnosti se poškodil jen lak. Ruská korporace představuje své reaktory III+ generace jako &#8222;nejmodernější na světě&#8220;, splňující &#8222;všechny mezinárodní normy&#8220;.
Podle běloruské socioložky Jeleny Martiščenkové, která zkoumá veřejné mínění již od roku 2005, v současnosti jadernou energii podporuje polovina běloruského obyvatelstva a tento podíl v okrese Ostrovec stoupá na 65 procent.
Na druhé straně velmi blízké hranice s Litvou není tento optimismus ani zdaleka sdílen. Vilnius kritizuje projekt &#8222;porušující mezinárodní požadavky na jadernou a environmentální bezpečnost jen 20 kilometrů od hranic Evropské unie a jen 40 kilometrů od litevského hlavního města&#8220;. Tato obvinění druhá strana popírá.
<figure id="attachement_26238" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Chernobyl_Nuclear_Power_Plant-725x480-725x480.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/Chernobyl_Nuclear_Power_Plant-725x480-725x480.jpg" alt="Černobyl" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí litevského ministerstva zahraničních věcí Rasa Jakilaitienéová obviňuje Minsk, že se &#8222;snaží skrýt&#8220;, &#8222;popřít&#8220; či minimalizovat &#8222;přinejmenším šest incidentů&#8220;.
Pobaltská země se podle svého ministerstva energetiky postarala, aby se &#8222;žádná elektřina&#8220; z běloruské elektrárny nemohla dostat na litevský &#8211; a tím pádem ani na evropský &#8211; trh.
To představuje pořádnou zátku pro důležitou část produkce elektrárny v Bělorusku s méně než deseti miliony obyvatel, která proto uvažuje, že převede své továrny na noční provoz, aby spotřebovávaly vyrobenou energii. Další nevyřešený problém představuje zpracování radioaktivního odpadu. Vláda v Minsku tvrdí, že na tom pracuje.
Projekt, ohlášený v roce 2011, představoval hlavně způsob, jakým Vladimir Putin prosazuje ruské hospodářské zájmy v postsovětském prostoru, a to tím, že přispěchal pomoci běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi, čelícímu vážné hospodářské krizi a západním sankcím kvůli potlačování opozice.
Za méně obtížných okolností po nedávném zrušení evropských sankcí &#8211; po osvobození Lukašenkových odpůrců &#8211; Minsk vnímá projekt hlavně jako způsob, jak snížit závislost na ruském plynu, který používá k výrobě elektřiny.
Moskva několikrát využila dodávky ropy a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a> jako páku k prosazení svého vlivu vůči Bělorusku nebo jiným sousedům.
<blockquote>
&#8222;To je klíčová otázka energetické bezpečnosti: závislost na jedné zemi, zvláště když tato země sahá po omezování dodávek,&#8220; uvedl jaderný expert Aljaksandr Michalevič z běloruské akademie věd během konference v Minsku.
</blockquote>
Nová elektrárna, která pokryje více než čtvrtinu běloruské spotřeby, podle něj umožní Minsku snížit dovoz ruského zemního plynu o čtvrtinu, jakož i snížit cenu elektřiny.

Elektrárny v Evropě

Bělorusko staví svou první jadernou elektrárnu, 30 let po havárii v Černobylu

Bělorusko se dohodlo s Ruskem na dodávce tlakové nádoby pro budovaný druhý blok běloruské jaderné elektrárny Ostrovec v Hrodenské oblasti. Dodána bude nádoba, která byla původně vyrobena pro Baltskou jadernou elektrárnu v Kaliningradské oblasti. Druhý blok jaderné elektrárny Ostrovec by měl být dostavěn v roce 2020. Kuriózní instalace tlakové nádoby původně vyrobené pro jiný reaktor je důsledkem předcházejících chyb ve výstavbě.
V říjnu roku 2015 byla do nově budované běloruské jaderné elektrárny Ostrovec přivezena tlaková nádoba reaktoru, jedna z nejdůležitějších komponent elektrárny. Při manipulaci s ní však <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/hotove-pad-reaktoru-v-budovane-beloruske-je-pozastavil-dalsi-prace/">došlo k pádu</a>. Na základě testů bylo zjištěno, že tímto pádem nebyla nádoba nijak poškozena. I tak se však dodavatel technologie, ruská společnost Rosatom, rozhodl vyměnit tuto stěžejní součást.
Jako náhrada byla použita tlakovodní nádoba, která vznikla pro druhý blok této elektrárny. Stavba prvního bloku elektrárny tak mohla pokračovat dál, dokončení je plánováno na přelom roku 2018 a 2019.
Druhý blok, který je v dřívější fázi výstavby, se tak tímto rozhodnutím ocitl bez reaktoru. V tomto týdnu se <a href="http://www.world-nuclear-news.org/NN-Russia-to-use-Baltic-NPP-reactor-vessel-for-Ostrovets-25041701.html">dle deníku WNN</a> dohodlo Bělorusko s Ruskem, že společnost Rosatom dodá chybějící tlakovou nádobu pro druhý blok elektrárny a využije k tomu nádobu vyrobenou původně pro Baltskou jadernou elektrárnu v Kaliningradské oblasti. Obě vznikající elektrárny jsou stejného typu a tlakové nádoby by tedy měly být zaměnitelné.
<h2>Jaderná elektrárna Ostrovec</h2>
První návrhy výstavby jaderné elektrárny v Bělorusku je možné datovat do osmdesátých let minulého století. Kvůli havárii v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 však k výstavbě v této době nedošlo. Až v roce 2007 se dohodlo Rusko a Bělorusku na společné výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Ostrovec v Hrodesnké oblasti na severozápadě země, přibližně 16 km od litevských hranic. Ruská strana také nabídla svému obchodnímu partnerovi půjčku ve výši dvou miliard dolarů na stavbu elektrárny. Stavbu provede společnost Rosatom.
V lokalitě by měly být <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/letosni-milniky-ruske-jaderne-energetiky/">vybudovány dva tlakovodní reaktory III+ generace VVER-1200 </a>o instalovaném výkonu 1200 MWe. Stavba na prvním bloku započala v listopadu roku 2013, na druhém bloku o 8 měsíců později.
<blockquote>
 „Již jsme podepsali dodatek smlouvy, dle kterého bude nainstalována reaktorová tlaková nádoba vyrobená pro Baltskou jadernou elektrárnu do našeho druhé bloku. Jde o identický výrobek, protože Baltská JE byla navržena zcela stejně jako Běloruská JE,“ Mikhail Mikhasyuk, náměstek ministra energetiky Běloruska.
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom