Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety. O co v ETS 2 jde a proč s jejím zavedením vláda otálí, vysvětluje v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků Tomáš Jungwirth Březovský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.Všechny díly podcastu Bruselské chlebíčky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozh

Nové emisní povolenky a cílené zdržování české vlády

Pobaltské země opustí společnou energetickou síť s Ruskem a Běloruskem

Pobaltí se v únoru 2025 chystá odpojit od ruské energetické sítě

Litva se od neděle obejde bez elektřiny z Ruska

Polsko-litevský plynovod GIPL v neděli podle plánu zahájil provoz

Litva oznámila, že jako první země v EU přestala odebírat plyn z Ruska

Litva by podle prezidenta mohla zvážit stavbu malých jaderných reaktorů

Litva a Polsko provedly první test synchronního propojení elektrizačních soustav

Litva požaduje debatu o bezpečnosti Jaderné elektrárny Ostrovets

Plánovaná polská elektrárna Ostroleka C by měla odebírat plyn skrz litevský LNG terminál

MAAE využila virtuální setkání k hodnocení litevského jaderného programu

A jaké jsou ty konvenční nízkoemisní zdroje?
Pokud ne vodík, protože ho jednak nemáme a za druhé, pokud bude, tak velmi drahý, zbývá už jen jádro.
Takže z toho vyplývá: co nejvíce JE, doplněných OZE, ale nejlépe VE, nebo něčím co vyrábí i v zimě.
A v období dunkelflaute budeme elektřinu vyrábět z uloženého vodíku (pokud bude k dispozici) "se skřípěním zubů" při pohledu na její cenu a na kapacitní platby na to všechno záložní po celý rok. Přitom stavba celé té infrastruktury od elektro lyzérů až po vodíkovou elektrárnu nebude o moc méně náročná a určitě ani levnější, než JE s odpovídajícím výkonem.

Jak často v Česku nefouká a nesvítí?

Když nefouká tady, nefouká ani jinde v rozumné vzdálenosti pro transport elektřiny. Když nesvítí slunce tady, jinde na tom jsou stejně. Takže ve stejném nedostatku je celá oblast a celá oblast musí mít záložní zdroj. Proto je celý mix založený na OZE tak drahý. Platíte zdroje, které čekají. Je to úplně stejné, jako když k vám bude dodávat elektřinu nespolehlivý dodavatel, který bude mít náhodné výpadky. Vy si k tomu pořídíte elektrocentrálu a hned je váš energetický mix drahý.

Děkuji za velmi přínosný článek a doporučuji jako povinnou četbu všem bezbřehým optimistům, kteří by naši energetiku chtěli založit většinově na kombinaci FVE a VtE.
Navíc při současných cenách elektřiny je u nás nutno FVE i VtE  dotovat investičně a VtE i provozně. Pokud by se ještě podstatně měly rozšířit FVE, musely by být alespoň doplněny akumulátory na pokrytí doby, kdy nesvítí (cca 14 hodin) a to je bez dalších dotací také nereálné. Aby si na sebe vydělaly, musela by cena elektřiny razantně stoupnout.
Několik poznámek:
Sice lze počítat do budoucna s poněkud lepšími technickými parametry OZE, ale zase ty budoucí budou postaveny v méně vhodných lokalitách, když ty nejlepší už budou obsazeny. Zvláště v případě masové stavby VtE. Takže s nějakým podstatnějším nárustem kapacitního faktoru se počítat spíše nedá.
Ješte rozvedu údaje z článku, aby problém dunkelflaute u nás bez uhelných elektráren, i kdyby byly nahrazeny kombinací FVE a VtE, byl zřejmější.
Vezměme ten případ, kdy by dunkelflaute v intenzitě, jako v Německu (ale v téměř celé Evropě současně) trvala 2 dny. To už opravdu akumulátory nepokryjí, ani kdybychom jejich stávající kapacitu zvětšili třeba tisíckrát a dovážet nebude odkud.
Pro VtE vychází taková situace průměrně na 39 hodin za rok. Přitom klesne kapacitní faktor z průměrného 20% na 6,7%, bude tedy scházet 67% jejich výkonu.
Pokud to bude v zimě, FVE ani nemusíme uvažovat, ale pro úplnost:
FVE průměrně 8 hodin za rok a kapacitní faktor klesne z 13,2% na 2,23%, tj. chybělo by 83% jejich výkonu. To je ovšem hodnota za celý rok, pokud by to nastalo v zimě, lze očekávat, že by chybělo cca 97% jejich výkonu a ty 3% výroby už opravdu lze zanedbat.

Není na tom vůbec nic nezodpovědného. Se zálohami je ten systém stejně funkční jako konvenční zdroje. Jako distribuovaný systém je v mnoha ohledech bezpečnější, trpí samozřejmě tím, že v ČR nemáme zemní plyn a nebudeme schopni za rozumnou cenu nejspíš schopni vyrábět vodík. To nás činí závislými na dovozu paliva více něž jádro. Celkově je to jenom otázka ceny a v dnešní době bohužel i ideologie a politických rozhodnutí.

Expert analýz a reportingu

Specialista/specialistka ochrany a rizik

Koordinátor realizace technologických projektů

Compliance specialista/specialistka se zaměřením na umělou inteligenci

Projektant/projektantka elektro

Evropská investiční banka (EIB) poskytla úvěr ve výši 900 milionů polských zlotých (cca 207,6 milionu eur) polské skupině ORLEN na modernizaci distribuční sítě elektrické energie její dceřiné společnosti Energa.

ORLEN získá více než 207 milionů eur na modernizaci elektrické sítě společnosti Energa

Praha - Společnost Sev.en Global Investments (GI), která patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, kupuje od španělské firmy Celsa dvě ocelárny ve Velké Británii a ve Skandinávii....

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

 Společnost Sev.en Global Investments (GI), která patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, kupuje od španělské firmy Celsa dvě ocelárny ve Velké Británii a ve Skandinávii. Dnes o tom informovala Sev.en Global Investmen

Tykačova Sev.en kupuje dvě ocelárny ve Velké Británii a Skandinávii

Škoda Enyaq prodejně dál válí, už není nejpopulárnější jen v Německu. Teď se vyšvihla na trůn v celé Evropě.

Plné bazary levných Enyaqů nejsou utopií. Elektrická Škoda už vládne i celé Evropě

Jeden z nejbohatších českých podnikatelů Pavel Tykač, mimo jiné tuzemský uhlobaron, majitel elektráren a fotbalové Slavie, se stává také evropským ocelářským magnátem. Jeho skupina Sev.en Global Investments, která se zaměřuje na jeho zahraniční.