Mládek vidí nadějné partnery v Rosatomu a korejském KEPCO

Tuzemské firmy mají šanci uplatnit se při stavbě jaderných elektráren v zahraničí, jejich naděje ovšem budou mnohem větší, pokud také Česko bude stavět další atomové bloky. „Jde o spojené nádoby,“ prohlásil ministr průmyslu Jan Mládek na pražském diskusním setkání o aktuálních výzvách pro energetiku.

Mládek upřesnil, že velcí světoví dodavatelé jaderných elektráren dostávají jasný vzkaz: Češi by rádi spojili výstavbu nových bloků – zvláště v Dukovanech – s účastí českých firem na stavbách ve třetích zemích.

Odborníci již delší dobu upozorňují, že ochota velkých světových hráčů pustit Čechy na své stavby do značné míry závisí právě na tom, zda se jim bude rýsovat velká zakázka v Dukovanech nebo Temelíně.

Rozdílné reakce v zahraničí

Reakce velkých světových firem jsou ovšem podle Mládka velmi rozdílné. Vůli k podobné spolupráci s českým jaderným průmyslem vyjadřuje zvláště ruský Rosatom a do určité míry jihokorejská společnost KEPCO. V obou případech jde o státní firmy.

Češi se mohou v omezené míře uplatnit při stavbách elektráren například v Rusku, daleko větší šanci ale mají v případě projektů, které Rosatom či KEPCO realizují ve třetích zemích. U projektů na „domácím hřišti“ totiž logicky více spoléhají především na subdodavatele z vlastní skupiny.

Mezi nadějné projekty řadí potenciální čeští exportéři chystané stavby Rosatomu ve Finsku, Maďarsku, Turecku, Jordánsku či Egyptě, ale třeba i v Indii a Bangladéši. KEPCO staví jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech, ale výhledově chystá expanzi svých reaktorů do různých oblastí světa. Korejci přitom letos projevili o spolupráci s českými firmami poměrně velký zájem.

Ani Západ, ani Čína?

Složitější podle Mládka zatím byla komunikace s Francouzi. Část aktivit v oblasti jaderné energetiky totiž od Arevy přebírá jiná společnost, kterou většinově ovládá francouzský stát – Électricité de France (EDF). Tento proces prozatím komplikuje i diskusi o potenciální spolupráci s českými firmami.

Chladně se podle Mládka ke spolupráci staví americký Westinghouse, jehož majoritním akcionářem je japonská Toshiba. Podle informací z dalších zdrojů má Westinghouse pochybnosti o stavbě dalších atomových bloků v Česku poté, co byl před více než dvěma lety zrušen tendr na rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně.

Skeptický je zatím Mládek k představám tří státních čínských firem, které také do budoucna signalizují velký zájem o zahraniční expanzi. Tyto firmy podle informací ministra z čínských zdrojů žijí v představě, že veškeré stavby elektráren budou zajišťovat vlastními silami – včetně inženýrů i dělníků. Prostor pro české subdodavatele by pak byl minimální. V tomto ohledu Mládek vidí velkou potřebu další komunikace s jednotlivými světovými firmami.

Ministr průmyslu také upozornil na velké příležitosti v Íránu poté, co mezinárodní společenství postupně ruší sankce vůči této potenciální regionální ekonomické velmoci. V Íránu zatím stavěli Rusové, o „perský trh“ se ale velmi zajímají třeba právě Korejci.

Obavy ze ztráty know-how

Český jaderný průmysl, který by rád navázal na šedesátiletou tradici, po zrušeném temelínském tendru čelí obavám z nedostatku zakázek a postupné ztráty know-how. Také proto loni pod vedením společnosti Škoda Praha (dceřiná firma ČEZ) vznikla Aliance české energetiky, která usiluje právě o to, aby se tuzemské firmy prosadily na zahraničních trzích. Součástí aliance jsou také firmy jako Škoda JS, Doosan Škoda Power, Vítkovice, Alta a řada dalších.

Mnohé české firmy se přitom v současnosti uchytily v rámci dostavby slovenské elektrárny v Mochovcích. Otázkou je, co bude dál.

Část odborníků se podle dostupných zdrojů nicméně obává, že spojování českých zakázek v zahraničí s lákadlem ve formě stavby dalších bloků v Dukovanech či Temelíně nemusí být šťastné. Pochybují totiž o tom, zda se Česko k rozšiřování stávajících elektráren skutečně odhodlá.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty společnosti HATcom.