Následky havárie v jaderné elektrárně Fukushima-Daiichi

Havárie v jaderné elektrárně Fukushima-Daiichi, která byla před čtyřmi lety zasažena největší vlnou tsunami, jaká kdy udeřila na pobřeží Japonska, způsobila značný rozruch napříč odborníky i širokou veřejností. Havárie měla za následek únik radiace do přilehlého okolí a kontaminována byla i voda v tichém oceánu. V několika zemích tato událost posílila nebo vyvolala touho po zastavení výstavby nových jaderných reaktorů a po odstavení stávajících. Do čela peletonu odpůrců jádra se postavilo Německo, které odstaví všechny své jaderné reaktory do roku 2022. Postupný odklon od jádra byl Německu plánovaný už mnoho let dopředu, havárie na Fukushimě ovšem celý proces podstatně urychlila. Obecně se dá říci, že havárie byla impulzem pro boj proti jaderné energetice.

Jaké jsou tedy dopady uniklé radiace z poškozené elektrárny na zdraví lidí žijících v blízkém okolí elektrárny a na přilehlé životní prostředí? A jaká je současná situace kolem jaderné energetiky v Japonsku?

Již květnu roku 2013 vydala Vědecká komise Organizace spojených národů zabývající se dopady jaderného záření prohlášení, ze kterého vyplývá, že ,,únik radiace, který následoval po nehodě na JE Fukushima Daiichi nemá za následek žádné okamžité zdravotní problémy. Je nepravděpodobné, že v budoucnu přispěje ke zdravotním problémům jak široké veřejnosti, tak samotných pracovníků elektrárny.“

James Conca,odborník přispívající pro Forbes, který se mimo jiné zabývá také tématikou spojenou s touto havárií, se ve svém novém článku zabývá právě dopady uniklé radiace a říká: ,,Skutečné dopady na zdraví a na životní prostředí jsou mizivé ve srovnání se samotnou vlnou tsunami.“

Havárie na JE Fukushima-Daiichi

V březnu roku 2011 bylo Japonsko zasaženo mimořádně silným zemětřesením, které vyvolalo vlny tsunami dosahující výšky téměř 40 metrů. Katastrofa si vyžádala více než 20 000 obětí a dalších 300 000 lidí připravila o střechu nad hlavou. Vlny tsunami zasáhly japonské pobřeží a s ním i několik jaderných elektráren. Nejvíce poškozená byla elektrárna Fukushima-Daiichi, na níž byla havárie ohodnocena stupněm 7, což je nejvyšší možný stupeň na mezinárodní stupnici jaderných událostí.

Pravděpodobný scénář havárie ve Fukushimě je takový, že nejdříve došlo k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru a při obnažení paliva vznikal vodík. Ten měl být příčinou tří mohutných explozí, které měly za následek únik radiace do okolí elektrárny. Přes 150 000 obyvatel z okolí elektrárny muselo být evakuováno.

Následky unikající radiace

Nehodu a následné operace pro zamezení úniku radiace provázely velké zmatky. Jednou z věcí, které japonská vláda vyhodnotila správně, bylo přikázání o zamezení konzumace potravin z okolí elektrárny, které mohly být kontaminovány po dobu několika měsíců. Moderní diagnostické technologie sice odhalily u Japonců zvýšený výskyt zduření štítné žlázy, která je radiací po vdechnutí kontaminovaného vzduchu zasažena, na druhou stranu však zkoumané hodnoty pro děti z okolí Fukushimy byly nižší, než pro zbytek Japonska.

Dle testování doma připravených potravin, které bylo v Japonsku provedeno počátkem roku 2015, nevykazují místní potraviny znatelné známky radiace spojené s havárií. Rybářské oblasti u japonského pobřeží nejsou taktéž výrazně kontaminovány.

Co se týče evakuovaného obyvatelstva, většina oblastí v okolí elektrárny představuje pro obyvatelstvo stejné riziko, jako je řízení automobilu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že samotná evakuace obyvatelstva byla spojena s úmrtím mnoha lidí. Navzdory tomuto faktu i dezinformacím, které byly mnoha medii šířeny, se přibližně třetina evakuovaných lidí chce do svých domovů vrátit. Třetina to v plánu nemá a třetina není rozhodnuta.

Světová zdravotnická organizace ve spojení s fukushimskou havárií prohlásila, že pro obyvatelstvo v prefektuře (územní správní celek) Fukushima, v Japonsku ani za jeho hranicemi není očekáváno pozorovatelné zvýšení výskytů rakoviny.

Znovuotevření jaderných elektráren

Po havárii v elektrárně Fukushima-Daiichi, kterou tehdejší japonský premiér Naoto Kan označil za nejvážnější japonskou krizi od konce druhé světové války, došlo k postupnému odstavení všech jaderných reaktorů v Japonsku. Všechny reaktory byly odstaveny k září 2013.

Japonsko ovšem nebylo schopno pokrýt spotřebu elektřiny a s nedostatkem elektřiny byl spojen i pokles ekonomiky. Rapidní nárůst závislosti na dovozu fosilních paliv měl za následek nejvyšší obchodní deficit země v historii. To přimělo vládu k přehodnocení postojů k jádru. Jaderné elektrárně Sendai na jihu země bylo v září roku 2014 uděleno povolení k provozu. Očekávané zahájení provozu je plánováno na červen 2015, kdy už by měly být ukončeny veškeré testy nutné k udělení finálního povolení ke znovuzahájení provozu.

Jak je vidět, závislost Japonska na energii z jádra je tak silná, že i přes masivní protesty, které v minulosti proti jaderným elektrárnám proběhly a v menší míře stále probíhají, bude jaderný program v Japonsku obnoven. Kolik ze 48 odstavených reaktorů bude zprovozněno a kolik nových bude postaveno, ukáží nejbližší roky.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank