Japonská společnost Tohoku Electric Power získala od příslušného regulátora první povolení k obnově provozu reaktoru v elektrárně Onagawa. Ta se nachází nejblíže epicentra zemětřesení z roku 2011, které spolu s následnou vlnou cunami způsobilo v elektrárně Fukušima nejhorší jaderné neštěstí od výbuchu elektrárny v Černobylu, uvedla agentura Reuters.
Povolení vydal japonský Úřad pro jadernou regulaci, nyní začalo období pro veřejnou konzultaci. Před definitivním obnovením provozu musí firma získat také souhlas místních samospráv.
Elektrárna byla po zemětřesení rovněž zaplavena vlnou cunami, její chladící systém však zůstal neporušen, což zachránilo reaktor před podobným neštěstím, jako ve fukušimské elektrárně Daiichi firmy Tokyo Electric Power. Onagawa má stejný varný reaktor BWR, který se roztavil ve Fukušimě.
Tohoku Electric očekává, že za vylepšení bezpečnosti elektrárny Onagawa utratí 340 miliard JPY (72,2 miliardy Kč). Částka zahrnuje i zeď dlouhou 800 metrů ve výšce až 29 metrů nad mořem jako ochranu před cunami.
Obnovení provozu reaktoru ušetří energetické firmě 35 miliard JPY ročně na nákladech na palivo.
Kvůli katastrofě ve Fukušimě bylo odstaveno z provozu všech 54 reaktorů v zemi, které poskytovaly zemi téměř třetinu elektrické energie. Poté musely všechny požádat o licenci podle nových standardů, protože katastrofa upozornila na provozní a regulační nedostatky.
Povolení je povzbuzením pro obnovující se japonskou jadernou energetiku. Loňská analýza agentury Reuters však ukázala, že jádro stále zaostává za cílem vlády, podle kterého by jaderné elektrárny měly do roku 2030 dodávat nejméně pětinu elektřiny v zemi. Provoz v zemi obnovilo zatím devět reaktorů, všechny to jsou tzv. tlakovodní reaktory umístěné daleko od Tokia. U starší technologie BWR nadále přežívá stigma Fukušimy.

Jaderné elektrárny

Japonsko povolilo restart reaktoru u epicentra zemětřesení z roku 2011

Znovuobnovení provozu největší jaderné elektrárny v Japonsku je po regionálních volbách ohroženo poté, co v nich překvapivě zvítězil odpůrce jaderné energetiky. Podle dřívějšího ministra průmyslu a obchodu Japonska to ovlivní i další restarty japonských jaderných elektráren.
Překvapivé vítězství Ryuichi Yoneyama v regionálních volbách prefektury Niigata, který se stavěl proti obnovení provozu v elektrárně <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Kashiwazaki-Kariwa_Nuclear_Power_Plant">Kashiwazaki-Kariwa o sedmi jaderných blocích</a>, je šrámem na plánech restartu všech jaderných elektráren v Japonsku. Restart provozu elektráren je jedním z cílů premiéra Shinzo Abe.
<blockquote>
&#8222;Jak jsem slíbil, v současných podmínkách, pokud nedokážeme ochránit lidské životy a náš způsob života, nemohu povolit restart elektrárny.&#8220;
Ryuichi Yoneyama, vítěz regionálních voleb v prefektuře Niigata, kde se nachází největší jaderná elektrárna světa
</blockquote>
Tamio Mori, poražený ve volbách, ve kterých <a href="http://www.reuters.com/article/us-japan-nuclear-election-idUSKBN12E12D">dominovalo téma budoucnosti zmíněné jaderné elektrárny</a>, je bývalým úředníkem ministerstva a byl favorizován na vítěze. Vítěz Yoneyama je povoláním doktor bez dřívějších zkušeností s funkcí ve státní správě.
<figure id="attachment_3649" style="width: 940px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-3649 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Jaderná-elektrárna-Sendai.jpg" alt="Jaderná elektrárna Sendai" width="940" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Sendai je jednou z restartovaných elektráren</figcaption></figure>
Plány na obnovení provozu jaderných elektráren v Japonsku byly již dříve dotčeny vítězstvím kandidáta v jiné z japonských prefektur (Kagoshima), který vyzýval k vyšším standardům bezpečnosti jaderných zařízení. Prefektura Kagoshima je jednou ze dvou prefektur, kde je nyní obnoven <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-spousti-jadernou-elektrarnu-sendai-kritici-poukazuji-na-nebezpeci-nedaleke-sopky/">provoz některého z jaderných zdrojů</a>.
Japonské jaderné elektrárny byly odstaveny <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">po havárii v elektrárně Fukushima</a>.
<h2>Na volby reagovaly negativně akcie TEPCO</h2>
Pro japonskou energetickou společnost TEPCO je restart elektrárny klíčový. Společnost je po uzavření japonských jaderných elektráren v problémech a obnovení provozu v 8GW elektrárně by jí výrazně pomohlo.
Na volební výsledky reagovaly akcie společnosti, které se po ohlášení <a href="http://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N1CM0AY">výsledků propadly o 8 %</a>. Společnost vyvíjela tlak na povolení restartu elektrárny, jelikož by v případě jejího odstavení utrpěla obrovské finanční ztráty.

Rychlé zprávy

Restart největší jaderné elektrárny světa se vzdaluje, prefektura si zvolila skeptika

Belgická elektrárenská společnost Electrabel znovu <a href="http://www.world-nuclear-news.org/RS-Belgian-reactor-resumes-operation-after-vessel-inspections-1512155.html" target="_blank">spustila druhý jaderný blok elektrárny Tihange</a>, která byla odstavena od března roku 2014. Opětovné spuštění jaderné elektrárny vyvolalo odpor v sousedním Německu, které se <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">po událostech ve Fukushimě</a> odvrátilo od výroby <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/">elektřiny v jaderných zařízeních</a>.
Elektrárna byla po problémech s tlakovou nádobou reaktoru spuštěna toto pondělí po více než 19 měsících. V období odstávky na elektrárně probíhaly testy vad a možných prasklin na reaktorové nádobě.
Belgie se v posledních letech potýká s velkými problémy na svých jaderných elektrárnách. Celkem <a href="http://www.theguardian.com/environment/2015/dec/16/belgium-angers-germany-with-nuclear-reactor-restart" target="_blank">tři reaktory ze sedmi</a> byly dlouhodobě odstaveny, což narušilo belgické plány na postupný odstup od výroby elektřiny z jádra. V současné době totiž Belgie nemá jaderné zdroje čím nahradit.
Znovuuvedení elektrárny do provozu se setkalo s odporem v sousedící spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která má v Německu největší počet obyvatel. Město Cáchy, které je pouhých 60 km od elektrárny Tihange, dokonce zvažovalo právní kroky, které měly směřovat proti spuštění jaderné elektrárny.
<figure id="attachment_13431" style="width: 806px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Snímek-obrazovky-2015-12-17-v-11.39.00.png"><img class="wp-image-13431 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Snímek-obrazovky-2015-12-17-v-11.39.00.png" alt="Umístění JE Tihange u německých hranic" width="806" height="600" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Umístění JE Tihange u německých hranic</figcaption></figure>
<h2>Problémy JE Tihange a Doel v Belgii</h2>
Prvotní problémy s nádobou JE Tihange se objevily již v roce 2012 po ultrazvukových zkouškách, které objevily možné praskliny. Další zkoušky však ukázaly, že se jedná pouze o běžné vodíkové reakce, které vznikly při procesu výroby nádoby. Provoz byl následně povolen v květnu 2013 s podmínkou, že budou vyhodnoceny dopady na bezpečnost při dalším provozu.
Nová odstávka proběhla v roce 2014, kdy se objevila možná spojitost mezi vadami reaktoru a jeho mechanickými vlastnostmi. Odstávka měla trvat pouhých 6 týdnů, ale protáhla se až do tohoto pondělí.
V polovině listopadu povolil belgický úřad pro jadernou bezpečnost spuštění bloku Tihange 2 s tím, že je bezpečný a zmíněné vady nemají žádný vliv na bezpečnost a celistvost reaktorové nádoby.
S obdobnými problémy se potýká i belgická elektrárna Doel 3, která by měla být spuštěna koncem tohoto prosince.

Elektřina

Spuštění belgické JE Tihange 2 vyvolalo v Německu vlnu odporu

Japonský regulační úřad schválil plán rekonstrukce bloku č. 2 v jaderné elektrárně Sendai (provozovatel je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Kyushu_Electric_Power" target="_blank">Kyushu Electric Power Company</a>). Společnost Kyushu doufá, že se ji podaří letos v červenci znovu zprovoznit blok č. 1 a během dalších měsíců rekonstruovat blok č. 2. Oba bloky byly odstaveny od sítě po <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank">jaderné havárie ve Fukushimě</a> a jejich opětovné uvedení do provozu by bylo pro jadenrou energetiku v Japonsku velice významné.
Společnost Kyushu podala komplexní žádost regulačnímu úřadu pro jadernou energetiku v červenci 2013, aby získala povolení znovu najet oba bloky elektrárny Sendai v japonské oblasti Kagoshima. Společné žádost zahrnuje tři kroky, které jsou násldující:
<ul>
<li>Žádost o povolení k provedení změn na reaktorech</li>
<li>Žádost o povolení konstrukčních změn k posílení bezpečnosti elektrárny</li>
<li>Žádost o bezpečnostní prověření, které zajistí, že nové bloky budou splňovat přísnější pravidla jaderné bezpečnosti</li>
</ul>
První žádosti k provedení změn na reaktorech bylo vyhověno v září 2014 pro oba bloky elektrárny. To je zatím největší část povolovacího procesu. Povolení konstrukčních změn bylo pro první blok uděleno 18. března 2015.
Nyní jaderný regulační úřad schválil rekonstrukci i pro druhý blok elektrárny, přičemž dodatek k plánu byl předán ještě 28. dubna letošního roku.
Díky tomuto povolení mají za sebou oba bloky JE Sendai dva ze tří kroků, které jsou administrativně potřebné k znovu uvedení do provozu. Poslední část má zajistit soulad s novými bezpečnostními pravidly provozu jaderných elektráren.
<figure id="attachment_3649" style="width: 300px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Jaderná-elektrárna-Sendai.jpg"><img class="wp-image-3649 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Jaderná-elektrárna-Sendai-300x200.jpg" alt="Jaderná elektrárna Sendai" width="300" height="200" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: abc.net.au</figcaption></figure>
Kromě regulačního úřadu bylo znovu uvedení do provozu schváleno i místní vládou a městem Satsuma-Sendai.
Prověrky bezpečnosti na prvním bloku probíhaly od 1. do 30. března a společnost plánuje, že během června bude do reaktoru doplněno jaderné palivo. Konečná prověrka bezpečnosti je předpokládána na polovinu července, kdy dosáhne reaktor plného výkonu. Běžný provoz elektrárny by mohl být spuštěn v polovině srpna.
Podle odborníků z NRA jsou však termíny spuštění <a href="http://www.japantimes.co.jp/news/2015/04/23/national/sendai-reactor-restart-unrealistic-regulator-says/#.VWArLVm8PGe" target="_blank">JE Sendai nerealistické</a>.
<h2>Jaderná elektrárna Sendai</h2>
Jaderná elektrárna Sendai se nachází v blízkosti města Satsuma-Sendai, v oblasti Kagoshima. Je provozována společností Kyushu Electric power company.
Elektrárna byla spolu se všemi ostatními jadernými bloky odstavena po <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/">událostech ve Fukushimě</a> v roce 2011 a od té doby nedodává výkon do sítě.
Obsahuje dva reaktory PWR o výkonu 890 MW, které byly poprvé uvedeny do provozu v roce 1984 resp. 1985.

Kyushu bojuje za obnovu japonské jaderné energetiky

Havárie na jaderných elektrárnách Černobyl a <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-svet/nasledky-havarie-v-jaderne-elektrarne-fukushima-daiichi/" target="_blank">Fukushima</a> jsou bezesporu jedněmi z největších katastrof novodobých dějin. Společným znakem obou tragédií byla neschopnost vědců a projektantů předvídat, jak souhra několika na první pohled malých nedostatků může vést k velké katastrofě.
Spencer Wheatley a Didier Sornette ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu společně s Benjaminem Sovacoolem z Aarhusské Univerzity v Dánsku vypracovali <a href="http://arxiv.org/abs/1504.02380" target="_blank">studii</a>, jež pohlíží na budoucí vývoj podobných událostí. Ve své práci zpracovali podrobný seznam všech havárií spojených s jadernou tématikou a s jeho pomocí určili pravděpodobnost možných budoucích nehod.
Podle jejich závěrů existuje 50% pravděpodobnost, že během následujících 10 let nastane událost v podobném rozsahu jako <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_elektr%C3%A1rny_Three_Mile_Island" target="_blank">nehoda na americké jaderné elektrárně Three Mile Island</a>, k níž došlo v březnu roku 1979.
Výsledky studie dále ukazují, že se stejnou pravděpodobností může v nadcházejících 27 letech nastat událost v měřítku nehody v Černobylu a k podobné havárii jako v japonské Fukushimě může dojít do roku 2050.
<h3>Metodika studie</h3>
Nicméně k relevantnímu posouzení závěrů dané studie je nutná znalost její metodiky. Ta porovnává jednotlivé události na základě jejich ceny v amerických dolarech (vztažené k hodnotě z roku 2013) a definuje nehodu jako „neúmyslný incident či událost na jaderném zařízení, které vedly k jednomu nebo více úmrtním či hmotné škodě nejméně 50 000 dolarů.“
Každá z těchto nehod musela nastat během výroby, přenosu nebo distribuce jaderné energie. Započteny byly i události, k nimž došlo i v přidružených zařízeních nebo při výrobě a dodávce jaderného paliva – nehody v dolech, při přepravě nebo obohacování paliva.
Obdobný seznam událostí vypracovává Mezinárodní agentura pro atomovou energii (angl. International Atomic Energy Agency &#8211; IAEA). Ta však pro hodnocení takovýchto incidentů používá Mezinárodní stupnici jaderných událostí (angl. International Nuclear Event Scale &#8211; INES), kdy události hodnotní především podle množství uvolněné radiace.
Autoři studie tedy sestavili nový seznam s celkovým počtem 174 událostí z období mezi lety 1946 až 2014. Nejpodrobnější seznam dostupný do té doby obsahoval 102 záznamů, přičemž pouze 72 událostí bylo hodnoceno Mezinárodní stupnicí jaderných událostí.
Nová databáze obsahuje o 75 % více záznamů než předcházející, čímž výrazně posiluje svou statistickou významnost. Podle autorů analýzy ukazuje, jak nedostatečná je Mezinárodní stupnice jaderných událostí. Podle jejich výsledků by havárie v japonské Fukushimě musela být s ohledem na způsobenou škodu hodnocena stupněm 10 až 11 namísto maximálního sedmého.
Ve svém seznamu odborníci vyčíslili hodnotu každé nehody v závislosti na způsobených ekonomických škodách &#8211; hmotné škody na majetku, náklady pohotovostních složek, náklady evakuace obyvatelstva a personálu, sanace okolí katastrofy a podobně. Cena ztraceného lidského života byla stanovena na 6 milionů dolarů, jakožto hodnota používaná různými agenturami ve Spojených státech.
Autoři přiznávají jisté nedostatky této metodiky, avšak vidí jasnou výhodu v prezentaci všech negativních dopadů ve finanční podobě, což umožňuje porovnat jednotlivé události.
<h3>Výsledky evropských odborníků</h3>
Pět nejvýznamnějších havárií z finančního pohledu jsou havárie ve Fukushimě (duben 2011), exploze reaktoru v Černobylu (duben 1986), požár v jaderné elektrárně Tsuruga (prosinec 1995), požár v zařízení na výrobu jaderných zbraní Rocky Flats (září 1957) a požár v elektrárně Windscale (říjen 1957).
Incident ve Fukushimě byl navíc s hodnotou určenou studií ve výši 166 milionů dolarů nejdražším ze všech. Tato suma představuje 60 % veškerých škod na všech jaderných zařízeních dohromady.
Tým odborníků dále zjistil, že počet havárií na jaderných zařízeních se škodou přesahující 20 milionů dolarů stabilně klesá od 70. let minulého století. Tento počet navíc významně klesl od havárie v Černobylu a nyní se pohybuje od 0,002 do 0,003 událostí na elektrárnu za rok.
Následující graf zobrazuje zmíněný počet událostí na jaderných zařízeních za rok. Jednotlivé body představují frekvenci nehod či havárií vypočtenou za dvouroční období. Jelikož přibližně 60 % pozorovaných hodnot spadá do uvažovaného modelu, lze jej tedy považovat za opodstatněný.
<figure id="attachment_3387" style="width: 457px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/frekvence-událostí-na-jaderných-zařízeních.png"><img class="wp-image-3387 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/frekvence-událostí-na-jaderných-zařízeních.png" alt="frekvence událostí na jaderných zařízeních" width="457" height="431" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence událostí na jaderných zařízeních. Zdroj: Of Disasters and Dragon Kings: A Statistical Analysis of Nuclear Power Incidents &amp; Accidents</figcaption></figure>
Závěry autorů studie mohou být znepokojujícími pro zastánce jaderného průmyslu. Nicméně mnoho zemí stále investuje do jaderné energetiky, jelikož tyto zdroje neprodukují emise. Tým dále varuje, že pravděpodobnost havárie v rozsahu Černobylu je nadmíru vysoká a může nastat během přepokládané doby životnosti reaktorů, které jsou v současné době ve výstavbě či plánu.
Někteří jaderní experti uvádí, že předpovědět riziko havárie každé jednotlivé jaderné elektrárny je vzhledem k unikátnímu návrhu a konstrukci každého reaktoru nemožné. Dalším faktorem je vývoj technologií a zavádění nových procedur, které často vychází z předešlých pochybení nebo nehod a mají za úkol předcházet opakování těchto událostí.
Zdroj úvodní fotografie: www.saarc-sadkn.org

Další Černobyl do roku 2050? Nová studie uvádí šanci 50 %

Havárie v jaderné elektrárně Fukushima-Daiichi, která byla před čtyřmi lety zasažena největší vlnou tsunami, jaká kdy udeřila na pobřeží Japonska, způsobila značný rozruch napříč odborníky i širokou veřejností. Havárie měla za následek únik radiace do přilehlého okolí a kontaminována byla i voda v tichém oceánu. V několika zemích tato událost posílila nebo vyvolala touho po zastavení výstavby nových jaderných reaktorů a po odstavení stávajících. Do čela peletonu odpůrců jádra se postavilo Německo, které <a title="Co je Energiewende a jaké jsou její cíle?" href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/energiewende-a-jeji-cile/" target="_blank">odstaví všechny své jaderné reaktory do roku 2022</a>. Postupný odklon od jádra byl Německu plánovaný už mnoho let dopředu, havárie na Fukushimě ovšem celý proces podstatně urychlila. Obecně se dá říci, že havárie byla impulzem pro boj proti jaderné energetice.
Jaké jsou tedy dopady uniklé radiace z poškozené elektrárny na zdraví lidí žijících v blízkém okolí elektrárny a na přilehlé životní prostředí? A jaká je současná situace kolem jaderné energetiky v Japonsku?
Již květnu roku 2013 vydala Vědecká komise Organizace spojených národů zabývající se dopady jaderného záření <a href="http://www.unis.unvienna.org/unis/en/pressrels/2013/unisinf475.html" target="_blank">prohlášení</a>, ze kterého vyplývá, že ,,únik radiace, který následoval po nehodě na JE Fukushima Daiichi nemá za následek žádné okamžité zdravotní problémy. Je nepravděpodobné, že v budoucnu přispěje ke zdravotním problémům jak široké veřejnosti, tak samotných pracovníků elektrárny.&#8220;
James Conca,odborník přispívající pro Forbes, který se mimo jiné zabývá také tématikou spojenou s touto havárií, se ve svém<a href="http://www.forbes.com/sites/jamesconca/2015/03/16/the-fukushima-disaster-wasnt-very-disastrous/?ss=energy" target="_blank"> novém článku</a> zabývá právě dopady uniklé radiace a říká: ,,Skutečné dopady na zdraví a na životní prostředí jsou mizivé ve srovnání se samotnou vlnou tsunami.&#8220;
<h2>Havárie na JE Fukushima-Daiichi</h2>
V březnu roku 2011 bylo Japonsko zasaženo mimořádně silným zemětřesením, které vyvolalo vlny tsunami dosahující výšky téměř 40 metrů. Katastrofa si vyžádala více než 20 000 obětí a dalších 300 000 lidí připravila o střechu nad hlavou. Vlny tsunami zasáhly japonské pobřeží a s ním i několik jaderných elektráren. Nejvíce poškozená byla elektrárna Fukushima-Daiichi, na níž byla havárie ohodnocena stupněm 7, což je nejvyšší možný stupeň na mezinárodní stupnici jaderných událostí.
Pravděpodobný scénář havárie ve Fukushimě je takový, že nejdříve došlo k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktoru a při obnažení paliva vznikal vodík. Ten měl být příčinou tří mohutných explozí, které měly za následek únik radiace do okolí elektrárny. Přes 150 000 obyvatel z okolí elektrárny muselo být evakuováno.
<h2>Následky unikající radiace</h2>
Nehodu a následné operace pro zamezení úniku radiace provázely velké zmatky. Jednou z věcí, které japonská vláda vyhodnotila správně, bylo přikázání o zamezení konzumace potravin z okolí elektrárny, které mohly být kontaminovány po dobu několika měsíců. Moderní diagnostické technologie sice odhalily u Japonců zvýšený výskyt zduření štítné žlázy, která je radiací po vdechnutí kontaminovaného vzduchu zasažena, na druhou stranu však zkoumané hodnoty pro děti z okolí Fukushimy byly nižší, než pro zbytek Japonska.
Dle <a href="http://www.fukushimaminponews.com/news.html?id=480" target="_blank">testování doma připravených potravin</a>, které bylo v Japonsku provedeno počátkem roku 2015, nevykazují místní potraviny znatelné známky radiace spojené s havárií. <a href="http://www.tepco.co.jp/en/nu/fukushima-np/f1/smp/2015/images/fish02_150217-e.pdf" target="_blank">Rybářské oblasti u japonského pobřeží nejsou taktéž výrazně kontaminovány</a>.
Co se týče evakuovaného obyvatelstva, většina oblastí v okolí elektrárny představuje pro obyvatelstvo <a href="http://www.unscear.org/docs/reports/2013/13-85418_Report_2013_Annex_A.pdf">stejné riziko</a>, jako je řízení automobilu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že samotná evakuace obyvatelstva byla spojena s úmrtím mnoha lidí. Navzdory tomuto faktu i dezinformacím, které byly mnoha medii šířeny, se přibližně třetina evakuovaných lidí <a href="http://www.fukushimaminponews.com/news.html?id=479" target="_blank">chce do svých domovů vrátit</a>. Třetina to v plánu nemá a třetina není rozhodnuta.
Světová zdravotnická organizace ve spojení s fukushimskou havárií prohlásila, že pro obyvatelstvo v prefektuře (územní správní celek) Fukushima, v Japonsku ani za jeho hranicemi není očekáváno pozorovatelné zvýšení výskytů rakoviny.
<h2>Znovuotevření jaderných elektráren</h2>
Po havárii v elektrárně Fukushima-Daiichi, kterou tehdejší japonský premiér Naoto Kan označil za nejvážnější japonskou krizi od konce druhé světové války, došlo k postupnému odstavení všech jaderných reaktorů v Japonsku. Všechny reaktory byly odstaveny k září 2013.
Japonsko ovšem nebylo schopno pokrýt spotřebu elektřiny a s nedostatkem elektřiny byl spojen i pokles ekonomiky. Rapidní nárůst závislosti na dovozu fosilních paliv měl za následek nejvyšší obchodní deficit země v historii. To přimělo vládu k přehodnocení postojů k jádru. Jaderné elektrárně Sendai na jihu země bylo v září roku 2014 uděleno povolení k provozu. Očekávané zahájení provozu je plánováno na červen 2015, kdy už by měly být ukončeny veškeré testy nutné k udělení finálního povolení ke znovuzahájení provozu.
Jak je vidět, závislost Japonska na energii z jádra je tak silná, že i přes masivní protesty, které v minulosti proti jaderným elektrárnám proběhly a v menší míře stále probíhají, bude jaderný program v Japonsku obnoven. Kolik ze 48 odstavených reaktorů bude zprovozněno a kolik nových bude postaveno, ukáží nejbližší roky.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/8657963646/in/photolist-ec5jXh-9MnYA3-9MpYcg-9Mk75x-9zSBzz-dy2tWD-9qgpDo-9uLhte-9vD26N-9stRHx-9stQLe-9sWqdt-9zSBrr-hkxzwj-hkxAFq-hkyAsz-f2Pxkr-9zVAxw-qPYxpd-nbBWkW-nsPPVT-d6ND3m-9tt9xW-9Mkccv-9MkcQR-9MnZLm-nbBWo1-nsPQav-nsQgw3-nt7g4v-nbBXyW-nsQgHW-nsQgGU-nbBMTp-nt7g2X-nbBTfV-nt7g6p-nr4RSN-9zVAcG-9zVveN-9zVv3Y-9zVuYN-9zVvj5-ebdaT7-eb7y38-9zSBmT-9MpZRZ-9MsLjj-9MnW1j-9MnZg1" target="_blank">IAEA Imagebank</a>