Francie čeká na schválení podpory pro 6 jaderných reaktorů. Sektor OZE se obává politického obratu po volbách 2027

Francie očekává, že Evropská komise ještě letos schválí mechanismus státní podpory pro šest nových jaderných reaktorů EPR2 o celkovém výkonu přibližně 10 GW. Paříž by následně mohla do konce roku přijmout konečné investiční rozhodnutí, informuje agentura Montel news. Francouzská vláda zároveň zdůrazňuje, že energetická strategie země stojí na dvou pilířích – jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Zástupci sektoru OZE však varují, že případný politický obrat po volbách v roce 2027 by mohl mít pro další rozvoj obnovitelných zdrojů závažné dopady.

Francie je podle ministerstva energetiky blízko dohody s Evropskou komisí o systému podpory pro výstavbu šesti nových jaderných reaktorů typu EPR2. Technická jednání pokračují, vláda však očekává jejich úspěšné dokončení a schválení podpůrného mechanismu ještě v letošním roce.

Plán počítá s výstavbou reaktorů ve dvojicích v areálech stávajících elektráren v Penly, Gravelines a Bugey. Jejich celkový instalovaný výkon má dosáhnout přibližně 10 GW. Další postup projektu přitom závisí právě na schválení systému veřejné podpory Evropskou komisí.

Navrhovaný systém podpory stojí na třech hlavních pilířích. Prvním je zvýhodněný úvěr s nižší úrokovou sazbou, který by pokryl přibližně 60 procent nákladů na výstavbu. Druhým je čtyřicetiletý rozdílový kontrakt (contract for difference), jenž má investorovi zajistit stabilní příjmy bez ohledu na vývoj tržních cen elektřiny. Třetím prvkem je mechanismus sdílení rizik, který má projekt chránit před nepředvídatelnými událostmi, například přírodními katastrofami nebo změnami legislativy.

Komise zkoumá přiměřenost podpory

Právě rozsah a kombinace těchto nástrojů jsou předmětem přezkumu Evropské komise. Ta v předběžném hodnocení připustila, že projekt může být nezbytný pro zajištění bezpečnosti dodávek a dekarbonizaci energetiky. Zároveň ale posuzuje, zda je navrhovaná státní podpora přiměřená a omezená na nezbytné minimum a zda nenaruší hospodářskou soutěž. Komise se zabývá také rizikem dalšího posílení dominantního postavení státem vlastněné společnosti EDF na trhu.

Pokud Evropská komise podpůrný mechanismus schválí podle očekávání Paříže, mohlo by být konečné investiční rozhodnutí přijato ještě před koncem letošního roku. Výsledek řízení bude důležitý nejen pro Francii, ale také pro další evropské země, které zvažují výstavbu nových jaderných elektráren s využitím státní podpory.

Strategie „dvou pilířů“

Francouzská vláda staví svou energetickou politiku na kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Nejde podle ní o konkurenční technologie, ale o dvě součásti energetického mixu, které mají společně zajistit dostatek elektřiny a postupnou dekarbonizaci energetiky.

Tento přístup potvrzuje i nová energetická strategie PPE3, kterou Francie schválila v únoru 2026 pro období 2026–2035. Dokument počítá s výstavbou šesti nových reaktorů EPR2 a zároveň s prodlužováním životnosti stávajících jaderných bloků. Jaderná energetika má podle vlády zajišťovat stabilní výrobu elektřiny a představovat dlouhodobou oporu energetického systému.

Obnovitelné zdroje mají současně pomoci pokrýt očekávaný růst poptávky po elektřině související s elektrifikací ekonomiky. Francie proto plánuje další rozvoj solární a větrné energetiky, včetně offshore větrných elektráren. Do roku 2030 chce například dosáhnout 48 GW instalovaného solárního výkonu a 31 GW výkonu větrných elektráren na pevnině.

OZE chtějí jistotu před volbami

Právě budoucnost podpory obnovitelných zdrojů se stává stále citlivějším politickým tématem. Francouzský sektor OZE se obává možného obratu energetické politiky po prezidentských volbách v roce 2027. Některé pravicové a krajně pravicové politické síly v minulosti prosazovaly omezení výstavby nových větrných a solárních elektráren a podporovaly návrhy na moratorium na další rozvoj těchto technologií.

Lobbistická organizace France Renouvelables proto vyzvala vládu, aby co nejdříve zveřejnila objem a harmonogram připravovaných aukcí pro nové projekty. Podle zástupců sektoru je pro investory zásadní předvídatelnost regulačního prostředí, zejména u projektů s dlouhou dobou přípravy a návratnosti.

Organizace zároveň varovala, že případný politický obrat po volbách v roce 2027 by mohl mít pro sektor obnovitelných zdrojů „devastující“ důsledky. Právě proto požaduje, aby vláda poskytla investorům větší jistotu ještě před zahájením volební kampaně.

Francouzská vláda naopak odmítá, že by chtěla rozvoj obnovitelných zdrojů zastavit. Argumentuje pouze potřebou rozumnějšího nastavení podpůrných mechanismů a financování sektoru.

Francouzská energetická politika tak před volbami stojí na snaze udržet rovnováhu mezi dvěma zdroji: jádro má zajistit stabilní základ výroby, zatímco obnovitelné zdroje mají pomoci pokrýt rostoucí poptávku po elektřině. Klíčové bude, zda tuto kombinaci zachová i vláda, která vzejde z voleb v roce 2027.