Nedostatek vody zastaví Paks, Maďarsko varuje před kritickou situací v dodávkách elektřiny

Tolik ke spolehlivosti JE Paks. Zobecňovat to na všechny jaderné elektrárny je pěkná blbost, když naprostá většina jich dál bez problémů vyrábí. Hladina Dunaje klesla nejníž za víc než sto let, tak udělají technické úpravy, aby ji příště odstavovat nemuseli. To je celé.

To vysvětlujte Francouzům, ti se s těmihle problémy potýkají každý rok. Jaké že to oni udělali technické úpravy?

Francouzi na to mají celý program s názvem "Grands chauds", který spustili po vlně veder v roce 2003, kdy udělali řadu opatření, např. zvyšovali výkon některých výměníků tepla, snižovali spotřebu vody v chladicích věžích, zvyšovali kapacitu nádrží s technologickou vodou atd. Ten program stále průběžně běží, např. v posledních letech se dělaly úpravě v elektrárně Bugey, úpravy chladicího systému se dělají průběžně v rámci čtvrtých desetiletých revizí. Díky tomu programu se od roku 2003 už nikdy omezení výroby ani zdaleka nepřiblížily tehdejšímu objemu.

Vždy samozřejmě musí být náklady ospraveditelné předpokládanými přínosy, ta omezení kvůli horku se týkají pouze několika desetin procenta roční výroby francouzské jaderné flotily, takže jsou relativně zanedbatelná. Musí se to provozovateli vyplatit. Je z toho mediální bouře ve sklenici vody. Nic víc.

Aha, standardní "dynamika" jaderného průmyslu. Už na to dělají čtvrt století a problémy stále přetrvávají.

Aha, takže jste vůbec nepochopil, co jsem se vám snažil vysvětlit. Viz druhý odstavec.

Já tohle chápu moc dobře. Já si jen utahuju z jaderných snílků, kteří mají plnou hubu keců o tom jak JE fungují za každých okolností. Tady se ukazuje, že horké a suché léto se z toho u jisté kategorie JE dost vymyká.

1) Evidentně nechápete, když jste schopen napsat "to dělají čtvrt století a problémy stále přetrvávají", když je evidentní, že dělat nákladná opatření, aby se omezení výroby kvůli počasí snížilo na čistou nulu, prostě nedává smysl, když to nastává v průměru pár dní v roce.

2) Že každá jaderná elektrárna funguje vždy za všech okolností psal někdo konkrétní, nebo tu zase jen stavíte slaměné panáky, zelený snílku?

3) Co vy děláte je, že demagogicky zobecňujete problémy několika málo konkrétních jaderných elektráren na všechny jaderné elektrárny, viz vaše první věta "Tolik ke spolehlivosti JE". To je ovšem ukázkový argumentační faul, protože naprostá většina elektráren funguje dál bez problémů, protože většina má také úplně jiný typ chlazení.

4) Je "zvláštní", že jste nějak "zapomněl" okomentovat větou "Tolik ke spolehlivosti plynových elektráren", když se tu před pár dny psalo o podobném omezení výkonu plynové elektrárny...

Počasí má vliv i na ostatní energetické zdroje. Svou dynamiku mají i OZE. Například rozdíl mezi lety 2020 a rokem 2021 byl takový, že 54,3 GW německých onshore VTE v roce 2020 vyrobilo 104,7 TWh, zatímco z většího instalovaného výkonu 55,9GWh vyrobily VTE v roce 2021 jen 89,8 TWh. Podobná situace byla tehdy i u FVE, kde instalovaný výkon vzrostl z 54,3GW / 2020 na 60GW / 2021. Jejich roční produkce byla 49,5TWh / 2020, ale přírůstek instalovaného výkonu se prakticky neuplatnil: výroba byla 50,5 TWh / 2021. Právě tyto skutečnosti byly hlavní příčinou energetické krize z podzimu 2021.

To jsou čísla z oficiální ročenky Erneuerbare Energien in Zahlen, Entwicklung im Jahr 2024 ( = přehled 2005÷2024)

A vy zase bijete černochy.

U VtE se tím nikdo netají, že jejich výroba je závislá na počasí. A co? O JE jejich snílci tvrdí, že to tak není. A u těch s průtočným chlazením je to aktuálně prokazatelně špatně.

U těchte JE to ale není nepřekonatelný problém. Lze změnit technologii chlazení. Provozovatele by to stálo čas a peníze, ale proveditelné to je.

Narozdíl u VtE.

Srovnávat závislost na počasí u větrných a jaderných elektráren, a exhibovat u události, která nastala poprvé za 44 let provozu kvůli nejnižší hladině Dunaje za více než sto let, když elektrárna už pracuje na úpravách které i tento problém vyřeší, může jen demagog.

Když mají dost elektřiny, proč stavějí další reaktor ?

Protože Maďarsko je jedním z největších importérů elektřiny v Evropě. Např. loni pokrývalo saldo importu víc než pětinu spotřeby elektřiny v Maďarsku.

Pane Veselý, jelikož zase předvádíte, že se neorientujete v problému, tak vám to zkusím vysvětlit. Paks má průtočné chlazení, stejně jako Černá Voda a řada dalších elektráren na velkých řekách. Když je v Dunaji málo vody a je už dost teplá, tak nemůžete dál průtočné chlazení používat. Samozřejmě ne kvůli té elektrárně, ale kvůli životu v řece, který by zdechnul. Má to celkem jednoduché řešení, které se jmenuje chladicí věž. Ohřátá voda se nevrací do řeky, ale odpařuje se. Díky obrovskému výparnému teplu vody je odběr vody minimální, takže i potůček Jihlava je schopný bez problémů uchladit jadernou elektrárnu Dukovany. Takže to není problém jaderné energetiky, je to problém konkrétních elektráren, kde se šetřilo na chlazení, to průtočné chlazení je samozřejmě levnější, protože nepotřebujete ty chladící věže.

1 - Já už dávno vím, co je průtočné chlazení. Nedělejte tady machry.

2 - Když to má být, podle vás, tak jednoduché řešení, tak proč Francouzi s tím mají problémy po desítky let. Radši byste měl radit jim.

BTW, ani nové bloky JE Paks nemají ty chladící věže mít. Očividně dali projektanti přednost úspoře na investičních nákladech před tím vaším "jednoduchým" řešením.

1 - no, zvonka to tak nevypadá

2 - už vám to vysvětlili několikrát, takže buď pochopit nechcete - nebo je to mimo vaše kognitivní schopnosti (všimněte si, jak jsem slušný). V obou případech je další vysvětlování zbytečné.

BTW, jednoduché neznamená nutně levné...

S potůčkem Jihlavou bych byl opatrný. Bez Dalešické přehrady, resp. dolního Mohelna, by si Dukovany ani neškrtly. Podobně tak Temelín a Hnevkovice. Vody u nás nikdy nebylo nadbytek, čili se projektovalo s tímto ohledem. Maďary a Francouze věže/věžicky teprve čekají.

Tak to Mohelno a Hněvkovice je primárně sběrací koš pro tu čerpačku ať má odkud nasávat vodu a tlačit do elektrárny. Vlastní rezervu vody tvoří ty přehrady nad tím. I tak běží v lokalitách úpravy technologie pro snížení spotřeby surové vody (třeba aktuální pohled pod Hněvkovicemi dolů je dosti suchý a jak je Orlík hladinou dole, tak Kořensko je na suchu). Začíná se počítat, že vody bude do budoucna méně.

Ty chladící věže jsou i dost vizuální rána pro okolí, přímo ukázka brutalismu, takže se nedivím, že když nemuseli, tak je nestavěli (případně to někde frantící udělali jako mix bloků s průtok/věž). Jen ten pohled na roční výrobu je ospravedlňuje. (Osobně vnímám jako větší vizuálí smog to nasvícení elektráren v noci, to je v obou lokalitách vidět přes půl kraje)

Vhodnost nebo nevhodnost brutalistní architektury je otázkou vkusu. Větrníky jsou rovněž brutalistní, jenže na ty se obvykle kritéria "krásy" nepoužívají.

Vkus se mění - viz názvy "gotika" (styl vhodný jen pro barbarské Góty) nebo "baroko" (styl připomínající nepovedenou perlu). Pro Francouze žádná gotika neexistuje, ač ji vynalezli, oni znají "art ogival". Eiffelku taky nevítali s nadšením - a to jsem VELMI umírněný. Asi nebyly chladicí věže dost "chic".

Mně osobně ty hyperboloidy nevadí, světelný smog ano - ale co je osvětlení chladicí věže proti tisícům Muskových satelitů, že...

Stačí letmý pohled na maďarskou produkci, kde ta jejich FV mívá přebytky jen mezi 8h až 16h, zatímco večerní špička je zcela nekryta. Ta šestnáctihodinová výrobní manka nemusí nikdo ani integrovat, aby viděl, že z tak krátkých FV přebytků žádná úložiště na zbytek dne elektřinu nevynásobí dvěma. Za nás ty údaje už například zintegroval třeba Enargy Charts, který například o 31. týdnu uvádí, že Maďarsko vyrobilo 359GWh (samozřejmě včetně těch FV přebytků), ale spotřebovalo 528,4GWh. Vaše lež, že má Maďarsko ve dne proudu dost, má tedy dost krátké nohy.

dost = hodně

v mém tvrzení, což jste potvrdil.

dost != dostatek

jak si chybně myslíte vy.

A vzhledem k tomu, jak rychle dokázaly FVE v posledních letech užírat ostatním zdrojům v Maďarsku podíl na výrobě, myslím, že nic nebrání tomu, aby to pokračovalo. A instalace bateriové akumulace je podobně jednoduchá a rychlá.

Asi jste měl hodně nedostatečných v češtině, když neznáte význam slova dost.

Když se ty ventilátorové stavěly, tak se psalo, že je to záložní řešení pro případ kolapsu chladicích věží.

Třeba pro tak málo pravděpodobnou událost, jako jejich zřícení v případě silného zemětřesení.