Německo loni schválilo tisíce nových baterií. Jejich kapacita je srovnatelná s přečerpávacími elektrárnami

Němečtí provozovatelé sítí v loňském roce uzavřeli připojovací dohody pro velká bateriová úložiště o kapacitě, která se blíží celkové akumulační kapacitě německých přečerpávacích elektráren. Tyto projekty jsou nicméně zatím na papíře a není jisté, kolik z nich bude nakonec realizováno. Rychlý růst sektoru bateriové akumulace totiž nezvyšuje pouze tlak na kapacitu sítí, ale rovněž i na ekonomiku nových investic. Podobná zkouška čeká i český trh.

Němečtí provozovatelé sítí podle serveru Clean Energy Wire loni uzavřeli bezmála dva tisíce dohod o připojení k síti pro bateriová úložiště o výkonu 54,2 GW a kapacitě 142,4 GWh. Objem schválené kapacity tak ukazuje, jak rychle se bateriová akumulace posouvá do čela německé transformace elektroenergetiky.

Rozsah nově uzavřených dohod je pozoruhodný zejména ve srovnání s německými přečerpávacími elektrárnami. Země provozuje 28 přečerpávacích zdrojů se souhrnným výkonem 6,2 GW a akumulační kapacitou okolo 147 GWh. Samotná kapacita baterií s dohodou o připojení z loňského roku tedy téměř odpovídá dlouhodobě budované akumulaci v přečerpávacích zdrojích.

V současné době je do německé distribuční a přenosové soustavy připojeno přibližně 1300 bateriových projektů s výkonem 6,2 GW a kapacitou okolo 6 GWh. Dohody o připojení proto představují především mimořádně rozsáhlý zásobník projektů, nikoli obraz budoucího stavu.

Záporné ceny zvyšují hodnotu flexibility

Ekonomický základ bateriového boomu posiluje volatilita německého trhu. Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu byly v minulém roce záporné během 573 hodin, tedy po 6,5 % času. Provozovatelé úložišť v těchto obdobích mohou nakupovat levnou nebo záporně oceněnou elektřinu a prodávat ji později při vyšších cenách, například během večerních odběrových špiček, kdy prudce klesá výroba fotovoltaik.

Tempo nových žádostí navíc neochabuje. K začátku letošního dubna uzavřeli pouze provozovatelé přenosové soustavy 64 nových dohod pro projekty o výkonu 24,7 GW a kapacitě 55,4 GWh.

Vedle reálných investičních záměrů ale systém zatěžují i spekulativní projekty. Německý regulátor v loňském roce evidoval přes 10 tisíc žádostí o připojení bateriových úložišť na hladině vysokého napětí o souhrnném výkonu asi 400 GW a kapacitě 661 GWh. Takový objem mnohonásobně převyšuje potřeby německé soustavy i investiční možnosti trhu.

O síťovou kapacitu nesoutěží pouze baterie

Tlak na síťovou kapacitu se netýká pouze bateriových úložišť. O připojení soutěží také datová centra, průmyslové projekty elektrifikace, velká tepelná čerpadla nebo provozovatelé nabíjecí infrastruktury. Němečtí provozovatelé přenosové soustavy proto chtějí opustit systém „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ a plánují žádosti posuzovat v pravidelných kolech.

Rozhodovat mají transparentní kritéria, například stav procesu povolování, zajištění pozemků, technická připravenost připojení a přínos projektu pro soustavu. Cílem je zabránit blokaci kapacit spekulativními žádostmi a současně zvýhodnit projekty, které mají skutečnou šanci na realizaci.

Český trh čeká podobná zkouška

Pro Česko je klíčové tempo výstavby bateriových úložišť i to, jak rychle bude nový výkon ovlivňovat ceny elektřiny na trhu. Během prvního pololetí roku 2026 bylo podle údajů asociace AKU-BAT v Česku uvedeno do provozu 318 MWh kapacity bateriových úložišť.

Tuzemští distributoři elektřiny rovněž evidují značný objem žádostí o připojení ze strany bateriových úložišť. Například společnost ČEZ Distribuce ke konci loňského listopadu evidovala požadavky s celkovou kapacitou baterií ve výši 258 GWh. Silný zájem o připojování bateriových úložišť pozoruje i společnost E.GD, která ke konci loňského roku evidovala přes 2000 žádostí s celkovou akumulační kapacitou zhruba 38 GW.