Německo skončilo s jádrem, řada zemí Evropy plánuje stavbu nových reaktorů
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru řada evropských zemí odložila chystaný odchod od jaderné energetiky a některé i plánují stavbu nových reaktorů. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo také například Maďarsko, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, plánuje to i Česká republika nebo Slovensko. Finsko letos v dubnu spustilo pravidelnou výrobu elektřiny v největším jaderném reaktoru v Evropě Olkiluoto 3 (OL3).
Polský úřad dnes vydal povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi, oznámila ministryně životního prostředí. Polsko se elektrárnu chystá postavit u Baltského moře. Naopak Německo letos ukončilo provoz posledních tři jaderných elektráren, tradičním odpůrcem jaderné energetiky je Rakousko.
Výběr postojů k jaderné energetice v okolních zemích a v Maďarsku (řazeno abecedně podle zemí):
Česká republika – Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách – v Temelíně a Dukovanech. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Česká vláda nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.
Maďarsko – Maďarský parlament v prosinci 2022 schválil prodloužení životnosti čtyř reaktorů jaderné elektrárny Paks, která leží asi 100 kilometrů jižně od Budapešti a pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi. S ukončením provozu reaktorů se původně počítalo v letech 2032 až 2037, podle vládního plánu by měly být provozovány až o 20 let déle. Zahájit stavbu dalších dvou reaktorů elektrárny má v nejbližší době ruský koncern Rosatom, hotovo má být podle představ maďarské vlády do roku 2030. Soud EU v prosinci rozhodl, že maďarská státní podpora výstavby jaderné elektrárny Paks II je v souladu s právem Evropské unie, a zamítl tak žalobu Rakouska proti rozhodnutí Evropské komise (EK) povolit vládě v Budapešti finančně podporovat stavbu dvou bloků elektrárny. Po rozšíření Paksu by se měla kapacita pro výrobu jaderné energie v Maďarsku zvýšit z 2000 megawattů na 4400 megawattů.
Německo – Německo letos v dubnu ze sítě odpojilo poslední tři své jaderné elektrárny. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Do toho roku Německo produkovalo z jádra 25 procent elektrické energie a ještě v témže roce bylo odstaveno osm z celkem 17 tehdy fungujících jaderných elektráren v zemi, dalších 19 už v té době bylo definitivně odstaveno. Poslední tři elektrárny dodávaly v loňském roce šest procent energie v zemi. Tři poslední reaktory se měly podle původních plánů odstavit do konce loňského roku. Na podzim se však Berlín rozhodl prodloužit kvůli energetické krizi jejich provoz až do 15. dubna letošního roku.
Polsko – V Polsku se desítky let hovořilo o výstavbě jaderné elektrárny, její stavba má teď jasné obrysy. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí (GDOS) vydalo povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Polsko chystá postavit elektrárnu na pobřeží Baltského moře, se zahájením výstavby počítá v roce 2026 a s dokončením do roku 2033, kdy by měl být uveden do provozu první blok o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu. V následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.
– Ve čtvrtek oficiálně podepsaly smlouvu o partnerství při návrhu a výstavbě elektrárny firmy Bechtel a Westinghouse Electric. Bechtel je největší inženýrskou společností v USA, zatímco Westinghouse je americký dodavatel jaderné technologie, kterého si Polsko pro tento projekt vybralo už dříve. Druhou elektrárnu chce Polsko postavit s jihokorejským partnerem.
Rakousko – Země je dlouholetým a hlasitým odpůrcem jaderné energie a dlouhodobě vystupuje zejména proti výrobě energie z jádra v okolních zemích. Rakousko také připravuje právní kroky proti pravidlům EK, která loni v únoru schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. V červenci tento krok schválil Evropský parlament. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra.
Slovensko – V zemi je v provozu jaderná elektrárny v Mochovcích a také v Jaslovských Bohunicích. V Mochovcích na jihu Slovenska jsou od konce 90. let v provozu dva jaderné bloky. Dokončení celé elektrárny se proti původním plánům výrazně zpožďuje a prodražuje. Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) loni v srpnu vydal definitivní povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok elektrárny. Zavážení jaderného paliva do třetího bloku skončilo v září 2022. Čtvrtý blok elektrárny ještě dostavěn není. Původně se počítalo s tím, že třetí a čtvrtý bloky budou hotovy postupně v letech 2012 a 2013.
– Jaslovské Bohunice jsou v podstatě tři jaderné elektrárny původně s celkem pěti reaktory, postupně postavené v jedné lokalitě. První jaderná elektrárna v někdejším Československu, A1 v Jaslovských Bohunicích, byla kvůli nehodě v provozu necelých pět let, její likvidace potrvá podle plánu až do roku 2033. Dva bloky elektrárny V1 Slovensko odstavilo v letech 2006 a 2008. V Jaslovských Bohunicích nyní vyrábí elektřinu jaderná elektrárna V2, která má dva reaktory.
– Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách se podle společnosti Slovenské elektrárne (SE) podílí na produkci proudu na Slovensku z 59 procent; tento podíl se ještě zvýší po dokončení elektrárny Mochovce a po ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí.
Mohlo by vás zajímat:
Německo skončilo! Asi tak nějak.
Obecně vypnout fungující JE je hloupost, ostatní naopak životnost starých JE prodlužují. Nicméně Německo udává v EU směr a jejich strategií je OZE+plyn a v budoucnu vodík. EU schválila, že od roku 2028 budou muset mít nové budovy nulové emise a povinné solární panely (veřejné budovy od roku 2026).
V praxi to bude znamenat, že aby budova dostala stavební povolení, tak už nebude stačit jen dobře zateplit obálku za statisíce a přidat tepelné čerpadlo za statisíce, ale ještě bude potřeba za statisíce nainstalovat solární panely.
Výsledkem budou přebytky EE od dubna do září, což je 6 měsíců v roce. Cena elektřiny po dobu těchto 6 měsíců bude nízká. V podstatě nízké ceny EE zaplatí stavebníci.
Únor, březen a říjen FVE také něco dají, ale nebudou vznikat přebytky. Listopad, prosinec a leden FVE dá málo a bude muset být záloha ve formě plynu, pokud v Německu nezafouká. Biomasu je také možnost pálit jen v zimě a ne po celý rok jako nyní. Nedostatek EE u OZE se tak bude muset řešit pro 2-3 měsíce v roce.
Je nemožné, aby se v tomto prostředí finančně vyplatila nová JE, která musí vydělávat po celý rok, aby měla na splátky za výstavbu.
Takže ty dva měsíce v roce budete zálohovat plynem. Ten budete muset ale zálohovat celý rok kdy bude ladem. Dvojitá infrastruktura.
Přesně tak to němci naplánovali. Jižní státy typu Španělsko mají štěstí, že jim soláry dají dobrý výkon i v zimě. U nás a v Německu pojede plyn. Elektrárny, které pojedou jen ty dva měsíce v roce samozřejmě budou potřebovat nějakou kompenzaci za to že slouží jako záloha, s tím už němci počítají.
Tahle úvaha má dost zásadní trhlinu. I v létě totiž bývá tma a FVE dodávají výkon max cca 8hodin. Takže zbylých 16 bude nutné tu fluktuaci něčím vyplnit. Takže i v létě se bude pálit plyn ve velkém a to bude hodně drahé.
Tmu vykryjí přečerpávačky a baterie. Částečně pomohou i vodní elektrárny.
Elektřina může být buď levná nebo z baterií. Takže to těžko může fungovat jak popisujete.
V současnosti si může koupit (maloobchodní cena u nás s DPH) baterii pro 6000 cyklů za 7500 Kč/KWh. Ty technologicky stejné do elektromobilů jsou ve větším množství a stojí zhruba 3000 Kč/kWh. Je jen otázkou času než klesnou i ceny baterií pro fotovoltaiku. Když rozpočítáte 3000 Kč/kWh na 6000 cyklů, tak dostanete 0,5 Kč na cyklus neboli zhruba 20 EUR/MWh za jedno použití baterie. To není zase tak špatné, navíc u baterií se dá očekávat další pokles cen až budou sodíkové popřípradě jiné.
Takových "se dá očekávat" už tu bylo. Realita je taková, že ze zdroje s využitím lehce přes 10 % celoročně levnou elektřinu nevykouzlíte, plyn s povolenkou je totiž drahý a ukládání do baterií ještě dražší.
Pane Procházko, nyní již půjdou do výroby Li baterie na 20 tisíc cyklů. Podobně jako u slunečních panelů, životnost (garantovaná) se stále bude prodlužovat. Na fotovoltaice je to již více než dvojnásobek za posledních 10 let.
Žádné úšklebky tento technický pokrok nezastaví.
Je jedno jaké má využití celoročně. Důležitá je cena.
Právě že je důležitá cena celoročně. Celoročně to musí být v průměru levnější, aby to mohlo porazit zdroje základního zatížení, jinak na to zapomeňte.
Samozřejmě je důležitá cena, a to v ten okamžik, kdy nakupuji. Když bude elektřina v zimě drahá, lidi nebudou topit elektřinou (tepelnými čerpadly), budou topit dřevem, plynem a zateplovat. A 8 měsíců v roce budou využívat levnou elektřinu ze Slunce (a v zimě levnou elektřinu z větru). A většina lidí co žije na zeměkouli bude mít levnou energii ze Slunce po celý rok...
Proč by lidé měli platit stále stejně a hodně draho elektřinu z nových JE? Proč? A ještě riskovat, že zkončí jako v Japonsku...
A navíc JE Dukovany bude mít 40 let až v letech 2045-2047. Temelín až po roce 2060. To je dlouhá doba. Do té doby samozřejmě stávající JE můžou vyrábět. A a i kdyby byla emisní povolenka 1000 EUR/MWh, tak není problém vyrobit P2G - emisně neutrální zemní plyn. Zjednodušeně se elektrolýzou vyrobí vodík a ten se smíchá s CO2. To bude sice drahé, ale rozhodně levnější než používat emisní povolenku za 1000 EUR/MWh.
Vaněček a jeho tradiční ničím nepodložené dojmy a obsese Fukušimou - bez komentáře.
Petr prochaska: JE Dukovany bude mít v letech 2045-2047 60 let a ne 40 let, zrovna tak Temelín. O stávajících JE jsem nic nepsal. Na "rozhodně levnější než používat emisní povolenku za 1000 EUR/MWh" jste přišel jak? Pohledem z okna, nebo to máte podložené nějakými výpočty jako třeba EGÚ Brno, které právě těch 1000 € za povolenku vidí jako hranici, "aby H2 v paroplynu nahradil zemní plyn"? Mohl bych ty výpočty vidět?
twitter. com/KocurekMichal/status/1686648040071831552
ad Petr prochaska 23. září 2023, 00:55
Tmu vykryjí přečerpávačky a baterie. Částečně pomohou i vodní elektrárny.
uz to tu bolo vysvetlovane viackrat:
- precerpavacky v nemecku uz teraz kapacitne nestacia vykryvat nabehy spiciek (detto vodne elektrarne) a na to aby skutocne dokazali zabezpecit preklenut aspon kratkodobo vypadky OZE by museli postavit cca 1000 precerpavaciek velkosti Dlouhe Strane - co je urcite malickost co daju zo par rokov
- baterie len na zakladnu akumulaciu by potrebovali cca 1000 baterkarni velkost MossLanding (pozrite si kolko to stalo a ako dlho sa to stavalo)
a to stale riesime len kratkodobu akumulaciu minuty az hodiny (do jedneho dna) - podla Nemeckej studie potrebuju (aktualne) minimalnu akumulaciu 10TWh, ale odporucane je 40TWh na to aby mohla byt rec, ze prejdu plne na OZE
teda poprosim vratit sa spat na zem a nefantzirovat
Milan Vaněček 23. září 2023, 12:00
".. nyní již půjdou do výroby Li baterie na 20 tisíc cyklů..."
az skutocne budu komercne dostupne, potom mozeme riesit ich realne parametre (a cenu) .. na to ze tu dokola o sebe vyhlasujete ze prichadzat z vedeckeho prostredia, tak nerozumiem preco zmerne ignorujete (vam urcite dobre znamu skutocnost) ze jedna vec je nieco prezentovat ako vystup z laboratorneho projetku ( naviac grantoveho zo zelenych zdrojov) a nieco celkom ine to dostat do relanej masovej vyroby (a este ekonomicky vyhodnej)
@Milan Vaněček 23. září 2023, 12:00
..... Podobně jako u slunečních panelů, životnost (garantovaná) se stále bude prodlužovat. Na fotovoltaice je to již více než dvojnásobek za posledních 10 let.."
Add životnost panelů tady www. idnes.cz /ekonomika/domaci/zivotnost-solarni-panely-fotovoltaika-solarmonitoring-vaclav-beranek.A230918_161945_ekonomika_ven?zdroj=top pán říká, že má na starosti cca 1mil panelů a říká, že 60% panelů nainstalovaných v letech 2009-10 vykazuje větší poškození než deklarovali výrobci. Celkem tristní a překvapivé čtení...
Jak je vidět, garantované je s ručením omezeným.
Fotovoltaika dává elektřinu víc, než 8 hodin a na denní výkyvy tady jsou přečerpávací a špičkové vodní elektrárny.
Přesně tak, fotovoltaika dává elektřinu po dobu skoro poloviny hodin v roce.
"Koeficient využití"je jen hraní se slovíčky. To si musíme jen "vhodně definovat".
Temelín má 2 bloky po 3 GW výkonu, to že z nich udělá jen 2x 1 GW elektřiny to je realita a ostatní vypustí do atmosféry.
Neuvádí se skutečný koeficient využití 0,3 (uvádí se 0,8 či více). Je to věc šikovnosti, jak si jaderná komunita nadefinovala spolu s uhelnou "koeficient využití"
Fotovoltaika s nameplate výkonem 1 MW bude mít výkon mezi 0,1-0,9 MW taky po skoro polovinu doby v roce (=0,5) To už dnes snad ví většina lidí, počet FVE na střechách a zkušeností s FVE rapidně narůstá.
Vaněčku, nastudujte si, co znamená účinnost a roční koeficient využití a nedělejte tu ze sebe hlupáka.
FVE dávají 1MWh energie na každý instalovaný 1kW výkonu. Reálná výtěžnost tak je cca 10%! Ona sice FVE dodává i ráno 6 nebo večer v 8, ale tenm výkon je jen nepatrným zlomkem výkonu instalovaného. Takže představa, že večer v 8 mi domácnost pojede na FVE, je docela srandovní!
"Fotovoltaika s nameplate výkonem 1 MW" při vaší definici účinnosti by FVE měla příkon 5MW, pak ten její náhodný výkon 0,1 až 0,9 během poloviny roku není až tak ohromující.. přečerpávací elektrárny nejsou dnes schopny zálohovat ani současný výkon FVE, čím pak zazálohujeme ty budoucí plánované?
Pane Studničko, nastudujte si fyziku, ta se "trochu" liší od, Vámi a dalšími, definovaného žargonu,
viz třeba "ze zdroje s využitím lehce přes 10 % celoročně levnou elektřinu nevykouzlíte".
To není fyzika, to je ....
Vaněčku, držte se tématu a nepodsouvejte mi něco, co jsem nenapsal.
Váš pokus o "hru se slovíčky" je pouhá demagogie.
Srovnávejte účinnost s účinností nebo srovnávejte roční koeficient využití s ročním koeficientem využití.
Oba tyto pojmy jsou jednoznačně definované.
A to, že má FVE v našich podmínkách roční koeficient využití "lehce přes 10 %" je prostý fakt.
FVE vyrábí hlavně mezi 9 - 17 hodinou a vadí to někomu? V tuto dobu je největší spotřeba. Důležitá je pravidelnost a ta u FVE je. Není tedy problém přizpůsobit přečerpávačky a přidat baterie. Důležitá je cena a vzhledem k politice EU budou tlačené OZE. Pomocí dotací, nařizování stavebníkům a poklesu ceny fotovoltaiky se docílí toho, že v době kdy svítí, bude cena EE minimální, třeba 10 EUR/MWh i méně a ne jen pár hodin denně, ale od 9 do 17 hod 6 měsíců v roce, což motivuje ostatní, aby této levné elektřiny využili do akumulace - baterie a náhrada za plyn pro výrobu tepla. Ve výsledku tam může být cena EE přes den 10 EUR/MWh a v noci třeba 40 EUR/MWh (přečerpávačky, baterie) a to minimálně 6 měsíců v roce.
Studničko, mě zajímá fyzika a technologie, "roční koeficient využití" není fyzikální pojem, je to jen Vámi prosazovaný narativ...
Účinnost, to je fyzikání pojem, je však nutná jeho přesná definice (účinnost čeho, za jakých podmínek, ...)
Do fyziky se propaganda jen těžko zamíchává....
Vaněčku, tak ty správné pojmy používejte a nezaměňujte je účelově mezi sebou.
Vy tu něco vykládejte o propagandě :-))).
Vás nezajímá "fyzika a technologie", vás zajímá jak nejvíce pošpinit zejména jaderné zdroje.
Údaj "roční koeficient využití" je zcela legitimní pojem, který se v energetice používá.
Karásek:
čr má 1146MW v PVE a 1055MW ve VE. Spotřeba elektřiny je od 6-12GW, jak s tím chcete vykrýt výpadek FVE/VTE? Prosím, rozepište se, ať máme hezké pondělí.
No u nás se taky plánuje a plánuje asi 25 let a není postaven ani ten naplánovaný. Plánováním se nic nepostaví.
Naštěstí....
Reálné projekty namixované se vzdušnými zámky. V reálu by se v EU muselo v příštích 20-30 letech EU postavit nějakých 100 jaderných reaktorů, aby si zachovali nějakou relevanci. Jestli jich bude 10, bude to poloviční zázrak.
S tou jadernou renesancí to tak horké nebude. Už jich bylo několik a vždycky skončily. Než by se navíc jaderná elektrárna o jejíž výstavbě by se rozhodlo nyní dostavěla, tak budou majoritním výrobcem EE OZE.
Zas další dojmologický článek na téma neexistující jaderné renezance.
Jen pro zastánce FVE , pokud máme roční spotřebu 300TWh všech druhů energie v FVE vyrobí pokud jich bude 20GW 20 TWh el. energie pak jejich podíl na spotřebě 6,6% . To je tak maximum co se nechá reálně instalovat. Takže 93,4% energie budou z jiných zdrojů. Pokud má dojít k útlumu fosilních paliv musí dojít k fundamentální změně energetiky. Konec zemního plynu pro vytápění budov a samozřejmě konec uhlí pro každodenní výrobu el. energie to je asi základ. Zatím se nic podobného neděje. Plynové kotle se prodávají dál , plánují se teplárny na zemní plyn. FVE a tepelná čerpadla třeba jsou to dobré zdroje sice omezí používání fosilních paliv ,ale sami o sobě je nenahradí.
Kdo jsou oni mýtičtí my s roční spotřebou energií 300 TWh? Já jen, že jsem se díval na statistiku IEA a tam o ČR píšou, že to je 500 TWh/rok. Má to ovšem háček, >300 TWh/rok z toho je tzv. odmítnutá energie - energie spotřebovaná, která ovšem neposkytne vůbec žádnou reálnou službu. To je třeba ta energie, která bez užitku vylítne komínem/chladící věží tepelné elektrárny, energie v ropě, ze které se nestane kinetická energie auta, ...
A pak se taky můžeme bavit o tom, jaká část z těch cca 200 TWh/rok reálně existujících energetických služeb je ve skutečnosti plýtvání, úplně zbytná věc. Třeba to jak vytápění nevyhřívá budovy, ale převážně jen jejich okolí.
Chtít po FVE, aby udělaly všechno samy je z vaší strany nesmyslný požadavek. V reálu se na tom podílí a budou podílet desítky různých technologií.
Instalovat lze i více než 20GW FVE. Němci mají instalováno 70GW v solárech, což je zhruba 9GW po přepočtu na počet obyvatel ČR a němci plánují kapacitu FVE navýšit 6,5 krát. Takže kdyby ČR měla plány jako Německo, tak by to bylo 60 GW FVE.
Nicméně je pravda, že v zimních měsících prostě fosilní paliva budou potřeba. Topit se prostě musí. Problém je u nás listopad, prosinec, leden a únor. Ale to by JE stejně nevyřešila, protože stavět JE jen pro 4 měsíce v roce je ekonomický nesmysl. To už vyjde s dotacemi levněji dělat ten vodík nebo emisně neutrální plyn z přebytků.
Nikdo taky nikdy nestavěl a nestaví jadernou elektrárnu na čtyři měsíce ale na celoroční výrobu. Pokud chcete konkurovat jaderné elektrárně, musíte mít levnější zdroj nejen v létě ale v průměru celého roku. Navíc to musí být do budoucna zdroj nízkoemisní. Pokud takový zdroj nebo kombinaci zdrojů nemáte a levnější celoroční baseload na trhu nejste schopen nabídnout, a máte jen zdroje občasné, tak je úplně jedno že dokážete občas elektřinu vyrobit levněji, přesto dřív budete omezovat výrobu vy než ta jaderná elektrárna, která má svoji výrobu prodanou dopředu a vy ne. Přesně tak to taky funguje v zemích s jadernými elektrárnami a vysokým instalovaným výkonem OZE.
Není problém, aby si obchodník nakoupil v létě produkci z FVE zálohovanou plynem, místo produkce z JE. Takový obchodník bude navíc bio eko a pomůže mu to v ESG hodnocení.
Problém to není ale "bio eko" to není a v ESG hodnocení mu to nijak nepomůže, protože plyn je fosilní palivo se značnými emisemi CO2. Zvlášť v době kdy ty nové jaderné elektrárny mají stát už zemní plyn vůbec s ESG kvůli taxonomii kompatibilní není.
Jad el. se pro letní provoz nevyplatí , nevyplatí se ani pro jaro první část podzimu od poloviny dubna do konce záři jsou JE prakticky nepoužitelné. Oni totiž ten svůj Base load prodají v těchto měsících pod svoje náklady. Takže se bavíme prakticky o říjnu - březnu. tedy polovinu roku bude JE k ničemu. Cena el. energie z takové nové JE funkční polovinu roku bude přes 10 kč / kWh. Ten celý problém je ekonomický problém. Nové JE jsou v kontextu OZE + plyn prostě příliš drahé. Výrobci musí hodně zlevnit , stát musí snížit bezpečnostní standarty.
Něco jiného jsou staré funkční investičně už odepsané JE. Těm nízká cena Base load přes léto nebude vadit. Pojedou i za 0,5 kč /kWh , protože platí jen lidi palivo a modernizace.
Nesmysl, jaderné elektrárny neprodávají baseload po měsících ale obvykle po celých rocích, navíc marginální náklady, které určují jestli je elektrárna "použitelná", tj. jestli se uplatní na trhu, má prakticky stejné stará jako nová. Dále by mě moc zajímalo, jak jste přišel na to, že v létě je baseload pod náklady jaderné elektrárny. Buď vůbec netušíte jaké má náklady jaderná elektrárna a nebo vůbec netušíte za kolik se v létě prodává baseload. Nebo obojí.
to Emil: variabilní náklady má nové JE podobné jako stará JE, ale nová JE musí splácet fixní náklady a pokud je nesplácí tak zkrachuje.
To prochaska: pokud ta nová JE hypoteticky nebude vyrábět elektřinu nad variabilními náklady a pod celkovými náklady a místo toho bude stát, jak tvrdí "Pravoslav Motyčka", tak ten hypotetický krach nijak neodvrátí ale naopak uspíší. Což platí pro všechny elektrárny.
BTW: Kdy konkrétně se stalo naposled, že nějaká nová jaderná elektrárna nemohla splácet a zkrachovala? A co následovalo? Máte k tomu pro změnu nějaké faktické informace, nebo zase jen teoretizujete jako obvykle?
Trochu se zapomíná na dvě věci.
Jaderné zdroje mají střednědobou flexibilitu, která je dána plánovanými odstávkami reaktorů a navážením paliva. Je tedy možné koncentrovat odstávky všech reaktorů na letní období a tím zajistit vyšší nejvyšší výrobu v zimě, kdy je spotřeba elektřiny nejvyšší, a zároveň nevyrábět tolik v létě, kdy vznikají přebytky z OZE.
Jaderné zdroje poskytují v zimě díky lepšímu chlazení o něco vyšší výkon než v létě, což je opět přínosné, jelikož v zimě je spotřeba elektřiny vyšší než v létě.
Samozřejmě ideální by bylo mít už před x lety dostavěné další bloky v Dukovanech a Temelíně, zajistit si tím prakticky veškerou spotřebu pomocí stabilních zdrojů a teď bychom byli vysmátí.
ad Petr prochaska 24. září 2023, 10:04
.. Němci mají instalováno 70GW v solárech... němci plánují kapacitu FVE navýšit 6,5 krát.
"..Nicméně je pravda, že v zimních měsících prostě fosilní paliva budou potřeba. Topit se prostě musí. Problém je u nás listopad, prosinec, leden a únor.."
tak a teraz od teorie, ako je to v praxi - Nemecko ma uz teraz takmer 100% potrebneho vykonu (vyroby EE) v existujucich FVE, ale v skutocnosti to znamena:
- dokazu tak zabezpecit len cca 12% celorocnej spotreby EE
- a aj v letnom obdobi (ked to v dobrom pocasi daju az na cca 40-50% dennej potreby) stale im chyba vykon v rannych a vecernych spickach (staci sa pozriet na verejne dostupne grafy spotreby/vyroby)
6 nasobne navysenie mnozstva FVE tieto skutocnosti zmeni len minimalne - trochu zvysi celorocny priemer (mozno az na dvojnasobok), ALE STALE neeliminuje chybajucu vyrobu vo rannych a vecernych spickach - tu pomoze len skutocne masivna akumulacia - radovo TWh - teda nie nieco o 4-5 radov menej ako s velkou pompou ohlasuju
Poznámka v tvrzení MV, že: „Přesně tak, fotovoltaika dává elektřinu po dobu skoro poloviny hodin v roce." I web, který horuje pro obnovitelné technologie, píše: „Průměrný počet hodin solárního svitu se v České republice pohybuje od 1 400 do 1 700 hodin za rok." (zdroj: http://www.obnovitelne-energie.cz/fotovoltaicke-elektrarny-podminky-cr. php ). Což reprezentuje 16 - 19 % ročního času (výpočet - rok má 8766 hod).
Je pravda, že i po zbytek času něco málo ty FVE mohou něvo produkovat. A když se jim pomůže (viz Španělsko), tak vyrábějí EE i v noci.
"Přímý solární svit" potřebují jen koncentrátorové systémy, ty se v ČR nepoužívají. Fotovoltaika dává elektřinu i z rozptýleného světla za oblačné oblohy, bifaciální pak i ze světla odraženého od povrchu.
Každý člověk by měl vědět, že jeden "450W panel" dává cca 400 W jen za určitých podmínek okolo poledne, jinak dává méně (až do večera).
Stejně tak každý člověk by měl vědět, že jeden jaderný reaktor v Temelíně vyrábí 3 GW tepla a 2 GW z toho vůbec nevyužije a jen s nimi v chladících věžích odpařuje cennou vodu a elektřiny vyrábí 1 GW výkonu.
To jsou fyzikální fakta, to je realita
Akorát už jako obvykle Vaněček "zapomněl" dodat, že to "dává" znamená, že to třeba ani nestačí na pokrytí vlastní spotřeby střídače. A i když nebudeme počítat roční koeficient využití z instalovaného výkonu ale z maximální výroby v daném roce, stejně se nedostaneme ani na 16 %.
Když už by měl člověk vědět, že "jaderný reaktor v Temelíně vyrábí 3 GW tepla a 2 GW z toho vůbec nevyužije", tak by měl taky člověk vědět, že u fotovoltaické elektrárny je ta účinnost výroby elektřiny ještě nižší, jen kolem 20 %.
Už jsem to tu včera v 17:01 psal Studničkovi, zopakuji to i Emilovi:
Studničko, mě zajímá fyzika a technologie, "roční koeficient využití" není fyzikální pojem, je to jen Vámi prosazovaný narativ...
Účinnost, to je fyzikání pojem, je však nutná jeho přesná definice (účinnost čeho, za jakých podmínek, ...)
Do fyziky se propaganda jen těžko zamíchává....
Už jsem to tu včera v 17:01 psal Studničkovi, zopakuji to i Emilovi:
Studničko, mě zajímá fyzika a technologie, "roční koeficient využití" není fyzikální pojem, je to jen Vámi prosazovaný narativ...
Účinnost, to je fyzikání pojem, je však nutná jeho přesná definice (účinnost čeho, za jakých podmínek, ...)
Do fyziky se propaganda jen těžko zamíchává....
Propagandu tu sem mícháte jen vy, Vaněčku. Co vás zajímá je úplně irelevantní, roční koeficient využití je v kontextu toho o čem byla řeč podstatný údaj, účinnost naopak vůbec.
Vaněčku, tak si moji včerejší odpověď přečtěte ještě jednou, evidentně nechápete psaný text.
FVE vyrábí docela dobře i když je zataženo ono je totiž většinou zataženo. Prakticky kdykoli je den a hustě neprší , pak FVE vyrábí 10% svého výkonu a výše. Prakticky když to vezmu v číslech , pak běžná domácnost s 10kW FVE pokud elektřinu nepoužívá k topení , pak si vyrobí v průměru dost el. energie i lednu. Samozřejmě kdo má tepelné čerpadlo tak to už je jiný příběh ,ale není pravda, že FVE nic nevyrábí.
Dalsie nicim nepodlozene vyjadrenie - aka je realita:
- primernu spotrebu EE mam 10kWh denne (kurenie a teplu vodu pripravuje kondenzacny kotol)
- v lednu mi 10kWp FVE vyrobi priemerne menej ako 4kWh - a aj to 90% v case ked nikto nie je doma
realita fungování FVE s baterií na rodinných domech:
5 mých kamarádů si během roku nainstalovalo na RD FVE + baterii (je zábavné, že tři z nich ještě v roce 2021 tvrdili, že si FVE nikdy nenainstalují).
A jejich reálná zkušenost z fungováním FVE.
Emile ve skutečnosti je majitelům FVE nějaký koeficient a účinnost výroby úplně jedno. Nikoho to nezajímá. Všichni kamarádi mají FVE + baterii dimenzovanou na svojí spotřebu tak, že pokryje 60-70% jejich roční spotřeby elektřiny.
Celková spotřeba domu je 9 MWh/rok, FVE mu vyrobila 9,5 MWh/rok, z toho přímo spotřeboval 5 MWh, 2 MWh uložil do baterie a následně večer a v noci spotřeboval, a 2,5 MWh pustil jako přebytky do sítě. Když jsem se jich ptal, jestli je zajímá koeficient a účinnost panelů, tak se na mě dívali jak na blázna. Nezávisle na sobě mi všichni řekli to samé, že je jim to jedno. Pro ně je důležitě, že od března do září jsou z 95% soběstační. A všem po zkušenosti z prvního roku provozu svých FVE vědí, že návratnost jejich investice bude 6-7 let a všichni jsou s fungováním FVE + baterie spokojeni.
ano .. typicka reakcia blahu - miesat hrusky s jablkami - v tomto pripade, ked je rec o koeficiente vyuzitia pri utility scale FVE zacne tu vytahovat nejake akoze skusenosti z domacej instalacie, ktora je celkom irelevantna ..
taktiez ten popis prevadzky a vyhodnosti - znova ako tu uz bolo x-krat vysvetlovane - domace instalacie su velmi individualne a roznorode - a to co do samotnej konfiguracie, tak samozrejme ceny - ina je cena hobby stavitela, ktory sa vyzna a vie si zohnat ci pripravit komponenty a ina je stavba na kluc a este nieco ine je stavba s masivnou dotaciou .. napriklad moja instalacia sa pri aktualnych cenach zaplati niekde v horizonte 20rokov - a to hovorim o realnej vlastnej skusenosti, nie nejakych hypotetickych akoze susedoch ci znamych ..
Ve skutečnosti je úplně jedno co zajímá nějaké vaše údajné kamarády, Bláho. Roční koeficient využití je důležitý údaj, protože udává, kolik se z instalovaného výkonu reálně vyrobí elektřiny. Co zajímá nějaké vaše kamarády je naprosto nepodstatné.
Ano, pro nás je důležité i výroba v rámci rodiny, i výroba celosvětová.
hlpb ukázal, jak to funguje v rodině "střední třídy" v ČR,
celosvětově to vypadá pro fotovoltaiku ještě lépe,
viz report from the International Energy Agency (IEA)
FVE panel skutečně vyrábí od východu slunce do jeho západu, tedy polovinu hodin v roce (8760/2=4380 hodin). Samozřejmě v prvních několika desítkách minut ráno a stejně tak navečer je výkon panelů nízký až zanedbatelný, výkon během dne odvisí od toho, zda je obloha jasná či nějak zatažená.
Pro to, kolik FVE vyrobí, ať okamžitě, či ročně, je důležitá hodnota globálního slunečního záření (což je součet přímého a difuzního záření).
"..FVE panel skutečně vyrábí od východu slunce do jeho západu, tedy polovinu hodin v roce (8760/2=4380 hodin)..."
zial je to pravda len ciastocne - aby to platilo aj realne musia byt splnene minimalne nasledujuce podmienky:
- aspon single-axis tracker
- volny horizont po celej drahe
- bezoblacna obloha (ano, tu by mohol niekto argumentovat aj ambientnym osvetlenim, ktore dokaze FVE panel spracovat, co je pravda, ale nie rano, ked sa ma dodat dost vykonu aby sa vobec nastartoval menic a podobne aj to aj vecer)
inak tie vyuzitelne hodiny klesnu na menej ako polovicu (a to uz zaratavam aj ambientnu vyrobu, ktora je v lepsom pripade 10% z nominalnej)
Nesouhlas. Podle Vašich podmínek panel vyrábí jen za jasného slunečného dne. To asi nemyslíte vážně a nechal jste se unést. To jsou samozřejmě ideální podmínky, ale k tomu, aby panel BĚHEM DNE vyráběl, nepotřebuje ani single tracker, ani volný horizont ani bezoblačnou oblohu. Pokud bude panel zastíněn, nebo nebude jasná obloha, panel vyrábět bude, ale pochopitelně bude dodávat výkon nižší, který bude úměrný zastínění či oblačnosti. Pro Vaši informaci - hodnoty difuzního záření mohou dosahovat desítky (až nižší stovky) W/m2.
ano, vsetko co pisete je pravda a suhlasim (ved aj v mojej reakcii vidite zmienku o ambientnom osvetleni) .. ale teraz ste uz vynechali jednu podstatnu informaciu ktoru som citoval - tak ju dam este raz "..FVE panel skutečně vyrábí od východu slunce do jeho západu, tedy polovinu hodin v roce (8760/2=4380 hodin)..." - a tu uz plati to co som pisal ja
to ze som schopny namerat na FVE panely nejake napetie, este neznamena, ze je to dostatocne na nastartovanie striedaca a poskytovanie nejakeho vykonu ..
a este sa musim ohradit .. NIKDE som nepisal, ze na to "aby panel BĚHEM DNE vyráběl" potrebuje tracker, volny horizont alebo bezobalcnu oblohu .. tak mi nevkladajte do ust nieco co som nepovedal, to uz je demagogicka technika prekrucania povedaneho ..
Tak si přečtěte svůj příspěvek z 25.9. 15:00.
Abyste ho nemusel hledat:
zial je to pravda len ciastocne - aby to platilo aj realne musia byt splnene minimalne nasledujuce podmienky:
- aspon single-axis tracker
- volny horizont po celej drahe
- bezoblacna obloha (ano, tu by mohol niekto argumentovat aj ambientnym osvetlenim, ktore dokaze FVE panel spracovat, co je pravda, ale nie rano, ked sa ma dodat dost vykonu aby sa vobec nastartoval menic a podobne aj to aj vecer)
Howgh.
ja velmi dobre viem co som pisal a co nie, ale vy evidentne mate problem s porozumenim citaneho textu, alebo netusite co sam pisete - tak este raz - ano, FVE panel skutocne nemusi pre svoju prevadzku mat bezoblacnu oblohu, tracker ci volny horizont - akurat ze potom ani omylom nebude vyrabat "..polovinu hodin v roce (8760/2=4380 hodin)..." ale vyrazne menej ..
Podle dat z ENTSO-E Transparency Platform ze kterého čerpá i místní Energostat je hodinová výroba z FVE na celém území ČR uvedena v následující tabulce (průměr za 4 roky 2016 - 2019).
Hodinová výroba vyšší než [%] - Počet hodin - Část hodin v roce [%]
10% - 2853 h - 33%
20% - 2103 h - 24%
30% - 1566 h - 18%
40% - 1113 h - 13%
50% - 731 h - 8%
60% - 382 h - 4%
70% - 117 h - 1%
80% - 5 h - 0,05%
Za celé 4 roky nenastala situace, kdy by instalovaný výkon FVE v ČR (kolem 2050 MW) dodával více než 83% výkonu po celou jednu hodinu.
Výkon alespoň 1% měl celý instalovaný výkon FVE v ČR 47% hodin v roce.
Můj závěr tedy je, že FVE opravdu nevyrábí polovinu hodin v roce.
Pane Mikeš, nastudujte si co to je "performance ratio" FVE, aby jste pochopil, že ty staré panely z 2009-10 měly performance ratio cca 0,8
ty současné již mají třeba teplotní koeficient poloviční, střídače jsou taky lepší, ...
takže performance ration může být i 0,9....
Pořád se tu někteří ohání "koeficientem využití"
ale nerozumí základním pojmům z fotovoltaiky.....
Úplně stejně by se dalo napsat, že se tu někteří ohání "performance ratiem" ale nerozumí základním pojmům z energetiky.
Ceny fotovoltaických elektráren se uvádějí vztažené k instalovanému výkonu a nikoliv k performance ratiu, že...
Víte pane Vaněčku, já o žádných koeficientech nic nepsal, jen o skutečné výrobě v daných hodinách vzhledem k instalovanému výkonu Wp.
Říkám si kde máte v tom vašem "performance ratio" tu fyziku, kterou se tady v diskusích tak často oháníte.
Úplně úsměvné pro mě je, že když změním výpočet dle Vašeho speciálního požadavku (snížím instalovaný výkon na 0,8 násobek kWp) zvýší se podíl hodin výroby v roce asi o 4% v každém řádku výše uvedené tabulky, tedy téměř zanedbatelná změna. A fiktivních 100% (reálných 80%) má FVE výkon 5 (slovy "pět") hodin v roce.
A ani v takovém případě nedává instalovaný výkon FVE x0,8 výkon alespoň 1% více než 48% hodin v roce.
Prosím nechte si pro příště svůj povýšený tón, já pouze uvádím fakta o kterých se sabi a richie přeli.
Pane Mikeši, performance ratio je následek čisté fyziky (např. teplotního součinitele poklesu výkonu s teplotou, přesně fyzikálně popsaný, ....
přesně podle zákonů fyziky se pracuje na jeho snížení, nyníje už cca na 1/2....
Ale k Vaší tabulce: to je čistá manipulace, neboť ukazujete celoroční průměr
a každý kdo tomu trochu rozumí Vám řekne: musíte uvážit zvlášť dobu, kdy FVE je nejlevnější a bude nejsilnější zdroj elektřiny (=půl rok mezi jarní a podzimní rovnodenností)
a dobu kdy v našich zeměpisných podmínkách potřebuje pomoc VtE, vodních elektráren a biomasy (když mluvím pouze o OZE)
Doufám, že si rozumíme, nechci Vás poučovat, jenom té fotovoltaice rozumím asi o trochu více...
Vaněčku, to že rozumíte FVE ovšem neznamená, že rozumíte energetice jako celku.
Což se jasně ukazuje, že nerozumíte nebo záměrně manipulujete.
Vaněček: "Ale k Vaší tabulce: to je čistá manipulace, neboť ukazujete celoroční průměr"
Toto tvrzení je nepravdivé a manipulativní.
Žádný celoroční průměr neukazuje, ukazuje četnost výskytu hodinových výkonů dle zadané hodnoty na geografickém průměru ČR v roce a přesně to bylo diskutováno.
Promiňte ale vaše tvrzení že v létě je FVE nejlevnější je úplný blábol, buď je nejlevnější a to i v zimě, nebo není. Chcete tvrdit že v létě je FVE levná a v zimě drahá?
Pak tedy můžeme říct, že každý kdo tomu rozumí vám řekne že u JE musíte brát pouze kampaň bez odstávky, protože v té nevyrábí, prostě píšete nesmysly.
Možná rozumíte fyzikálnímu principu FTV článku ale zbytek vašeho pojetí hodnocení energetických zdrojů jsou nesmysly a mě budete obviňovat z manipulace, to jen od vás opravdu chucpe.
ad Studnička: poprvé mohu s Vámi souhlasit (s tou prvou Vaší větou). Proto Vás tu vzdělávám ve fotovoltaice, ale v energetice vystupuji jen jako občan, znepokojený obrovskými zisky energetických oligopolů a znepokojený tím, že tady spousta diskutujících propaguje nejdražší a nejnebezpečnější výrobu elektrické energie a nerozumí fotovoltaice.
ad pan Mikeš: měl jsem asi napsat: celoroční hodnoty. Pane Mikeš, pochopte, že jsou věci sezónní, vše není celoroční. Vše spojené s přírodou je sezonní.
Potřebuji topit jen v zimě, nejlevnější elektřinu vyrábím z fotovoltaiky u nás jen mezi jarní a podzimní rovnodenností, obilí sklízíme v létě a jablka napodzim.
Více na jih od nás (blíže rovníku), kde žije převážná většina obyvatel zeměkoule pak to platí celoročně.
Takže uvažte, že mohu mít i jiný názor, než máte Vy, Váš názor také respektuji, ale nesouhlasím s ním. Dívám se na věci z hlediska ekologie, z hlediska harmonie s přírodou. A jen takový technický pokrok podporuji, který je v harmonii s přírodou. To je i ta sezónnost, máme 4 roční období, každé jiné, to mám raději než žít někde u rovníku.
Nezklamal jste Vaněčku :-).
Několik poznámek...
- Za obrovské zisky "energetické oligopoly" z poslední doby nemohou, ale energetická politika státu potažmo celé EU. Mimo jiné na mimořádné dani z neočekávaných zisků nemalou část odvedli zpátky. Liberalizací energetiky vstupem do EU je energetika prostě byznys.
- Předpokládám, že do podobné skupiny zahrnujete i "solární barony" a stejně tak vás trápí, že pravděpodobně vláda přesune drtivou většinu poplatků za POZE na koncové spotřebitele.
- Ti vaši "energetičtí oligopolové" skrze poplatky za emisní povolenky dotují mimo jiné ty vaše FVE. To, že to má dopad na ceny el. energie vás nevadí.
- JE není nejnebezpečnější zdroj výroby el. energie. Bylo mnohokrát i konkrétně vám doloženo, tak tu opakovaně nelžete.
- Přes vaši ideologickou zaslepenost nejste schopen pochopit, že "spousta diskutujících" prosazuje jako formu transformace energetiky mix všech dostupných nízkoemisních zdrojů, tedy mix JE a OZE, nebo OZE a JE a to včetně vašeho největšího oponenta p. Emila. Tuto transformaci pak provést bez ideologie a demagogie.
Ano pane Vaněčku měl jste napsat celoroční hodnoty.
Já velmi dobře chápu, že vše není celoroční a jsou i věci sezónní, ale právě celoroční hodnoty jsou zde diskutovány, tak nevím s čím bojujete.
Data jsou správná, tvrdá, ověřitelná a nezávislá na názoru.
Všimněte si prosím, že já nic nehodnotil, jen jsem do diskuse doplnil data, žádný názor, dokonce jsem byl ochoten data upravit dle vašeho požadavku, ale dopad na data byl minimální.
Jediné názory do debaty vnášíte vy, já nic o nejdražších a nejlevnějších nebo nejnebezpečnějších zdrojích nepsal jen jsem se podivil vašemu tvrzení že cena kWh z FVE je jiná v létě a v zimě.
Tímto končím nesmyslnou debatu nad vámi vybájenými hodnoceními.
Klidně si postavte ještě pár slaměných panáků a poperte se s nimi (větrné mlýny prý také nejsou špatný soupeř) ale beze mně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se