Oteplení vztahů: Merz a Macron oznámili užší spolupráci v energetice i konec sporů o jádro

Francie a Německo se v pátek dohodly na lepší integraci svých energetických trhů a nalezení společné pozice v oblasti klimatické legislativy EU. Po letech tvrdých sporů v oblasti energetické politiky tak dochází k významnému oteplení vzájemných vztahů. Obě země hodlají ukončit dlouholeté spory týkající se zejména jádra a zintenzivnit spolupráci v oblastech přeshraničních propojení i unijní legislativy.

K opětovnému sblížení dvou nejsilnějších ekonomik EU došlo na ministerském zasedání v Toulonu, kterého se zúčastnili jak francouzský prezident Emmanuel Macron, tak německý kancléř Friedrich Merz. Oba lídři politicky podpořili nové přeshraniční elektrické vedení a rovněž dlouho odkládanou jihozápadní vodíkovou soustavu propojující Španělsko, Portugalsko, Francii a Německo.

Summit v Toulonu se konal po letech vzájemných neshod v oblasti energetické politiky. V jádru rozporů stály tradičně dotace pro energeticky náročný průmysl, ale také zcela protichůdné názory na jadernou energetiku. Výsledkem již 25. zasedání francouzsko-německé rady ministrů je nyní snaha o „urovnání politických rozdílů a podporu společných iniciativ, které mohou sloužit jako vzor pro širší spolupráci v rámci EU“, jak uvádí tisková zpráva.

Sblížení postojů dvou evropských mocností může skutečně předznamenat efektivnější spolupráci v energetické oblasti v rámci unijní sedmadvacítky. Součástí  avizované „nové hospodářské agendy“ obou zemí, zahrnující obrannou, průmyslovou a digitální politiku, jsou také ustanovení týkající se energetiky. Jmenovitě závazek provést do roku 2026 společnou studii s Polskem o optimalizaci investic do rozvodných sítí a také posílit vlastní francouzsko-německé propojení. Obě země hodlají rovněž těsněji spolupracovat na energetických regulacích, jako jsou síťové poplatky, s cílem snížit v Evropě natolik vysoké ceny energie. Berlín i Paříž dále přislíbily, že „naváží spolupráci“ ve věci snížení byrokratické zátěže podniků a sladění svých politik v oblasti klimatu.

V praxi by to mohlo vést ke společným návrhům na změnu stávajících právních předpisů EU v oblasti energetiky, uvádí se dále v prohlášení. Přímo jsou jmenovány připravované klimatické cíle pro rok 2040.

Nová pozice Německa vůči jádru

Obě země chtějí možnou úpravou unijních cílů docílit lepší jistoty pro investory, rovněž ale „nediskriminace napříč všemi technologiemi s čistou nulovou spotřebou energie a nízkouhlíkovými energetickými technologiemi“ - což je běžný eufemismus pro jadernou energii.

Konkrétně to znamená, že Německo již nebude bránit využívání jaderné energie Francií, například na úrovni evropské legislativy. Francouzi přitom nedeklarují zájem o financování nových jaderných zařízení z fondů EU, nýbrž o financování výzkumných projektů zaměřených na vývoj nových, menších typů reaktorů.

Francie, která se ve velké míře spoléhá na atomovou energii, dlouhodobě bojuje za to, aby jádro hrálo významnější roli v cílech EU v oblasti klimatu a bylo zcela rovnocenné OZE. V posledních měsících Paříž tlačila na Brusel, aby přijal cíl pro obnovitelné zdroje energie do roku 2040, který by zahrnoval i jadernou energii, čemuž šéf energetiky EU Dan Jørgensen dosud odolával. Výslovná zmínka ve společném prohlášení s Německem může předznamenat v tomto ohledu pozitivní změny, které jistě přivítají i další „jaderné“ země EU, včetně České republiky.

V oblasti jádra se jedná o důležitý obrat v rámci německého postoje. Spolkové vlády v minulosti opakovaně vyjadřovaly nesouhlas s rovným zacházením s nízkoemisními zdroji energie a s klasifikací jaderné energie jako udržitelné. Bylo tomu tak zejména na popud SPD, která však nyní s velkou pravděpodobností podpoří principiální dohodu s Francií. Nový společný kurz v energetické politice, který oba lídři předznamenali již během kancléřovi první návštěvy Paříže v květnu, tak dostává první konkrétní obrysy.