Pavel: Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně
Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně, řekl včera prezident Petr Pavel po návštěvě Jaderné elektrárny Temelín. Podle něj obavy většinou vyplývají z toho, že veřejnosti nemá o problematice více informací. Pavel dodal, že úložiště radioaktivního odpadu jsou zcela bezpečná.
"Hlubinná úložiště pro obyvatele nepředstavují naprosto žádné riziko. Ale lidé o tom příliš neví a spíše se bojí, že jejich pozemek a nemovitosti ztratí na ceně, když v blízkosti bude úložiště. Na druhou stranu, pokud se lidem budou vysvětlovat výhody i nevýhody s tím spojené, budou vědět o kompenzacích, které mohou získat, mohla by být situace výrazně příznivější," míní prezident
V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v současnosti pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030. Ministerstvo životního prostředí loni na podzim povolilo průzkum na třech místech. Jde o lokality Horka, Janoch a Březový potok na Klatovsku. Některé z dotčených obcích se tomu aktivně brání a požadují, aby jejich odmítavý názor měl větší váhu.
Ilustrační foto
"Každopádně debatu na téma úložiště budeme muset vést. Není možné donekonečna ukládat vyhořelé palivo v samotných elektrárnách. Je také možné, že bude vyvinuta rentabilní technologie na znovuobohacování vyhořelého paliva. Ale i tak každopádně jedno úložiště bychom v republice vybudovat měli," uvedl Pavel.
Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Mohlo by vás zajímat:
Tak možná, že by si ty nemovitosti blízko úložiště mohli koupit nadšenci do JE a ti, kteří mají o problematice dostatek informací.
Jistě jich bude dostatečný počet, když máme takovou podporu jaderné energetiky.
Bylo by to win-win a bez protestů obyvatel.
Schválně kolik se jich najde tady:-D
Třeba si Jarda koupí raději nemovitost blízko, nebo přímo na úložišti radioaktivního popílku ze spalování uhlí, než nad bezpečně uloženým radioaktivním odpadem půl kilometru hluboko ve skále. Viz nedávný problém při stavbě dálnice. Dříve v 90.letech byl velký průšvih s prefou Hýskov, kde vyráběli panely pro stavbu RD z radioaktivní škváry.
I takové odkaliště z průmyslových provozů, včetně recyklace FV panelů by možná přivítal. Zvláště, když u některých chemických odpadů ani není žádný poločas rozpadu a ty škodlivé sloučeniny tam budou miliony let.
@Bob 20. červen 2025, 13:11
Úplně nesmyslný příklad.
Já tu totiž uhelné elektrárny nechválím, na rozdíl od vás a JE.
Však já uhelky taky nechválím, ale i Vy využíváte elektřinu v nich vyrobenou.
To je příklad, že máme daleko více problémů s nebezpečným odpadem a to i radioaktivním, než z budoucího dlouhodobého úložiště radioaktivního odpadu.
A co ty kaly a jiné odpady z výroby a recyklace akumulátorů a FV panelů?
Zde v odkazů máte příklad recyklace akumulátorů z elektromobilů a bateriových úložišť:
"Bez ochranného obleku, ochranných brýlí, helmy a respirátoru nikoho do areálu nepustí, protože se v něm pracuje se škodlivými chemikáliemi."
Jak asi je "zdravé" okolí takové fabriky, kde se vyfukuje vzduch z odsávání recyklační haly?
"Po rozdrcení a kompletním zpracování baterií vzniká jemný či drsnější černý prášek, který se dalšími trubkami již rozdělený podle materiálů sype do již připravených pytlů. Tím se uzavírá celý cyklus recyklace baterií v Elemental Strategic Metals. Odpad v pytlích se posílá do Asie, kde se dále zpracovává."
Ta "nejšpinavější" část zpracování se pak stejně dělá v Asii. A ty strategické suroviny tam zůstanou (pozdravuji p. Vaněčka s jeho tézí o recyklaci strategických surovin).
A v dalším odkazu si přečtěte, na co bychom si měli dát daleko větší pozor, než na dobře zabezpečené úložiště. Není to tak dlouho, co se u nás také řešila plánovaná výstavba RD na toxické skládce.
Odkaz:
medium.seznam.cz/clanek/npc-ctvrt-postavena-na-toxicke-skladce-americky-sen-se-promenil-v-tragedii
"Chemikálie jako dioxiny a benzen zabíjely nenápadně. Nemoci, potraty, lži státu. Ekologická tragédie, která změnila zákony."
Další příklady otrav dioxinem i na Wiki:
@Bob 20. červen 2025, 14:54
Můžete tu psát romány jak dlouhé chcete, ale to nic nezmění na faktu, že obyvatelé vedle úložiště bydlet prostě nechtějí.
Poznámka o čtvrti postavené na odpadech z výroby pesticidů, rozpouštědel, laboratorních látek i vojenských projektů je jen totálně zoufalý pokus o odvedení pozornosti úplně jinam a nemá s OZE nic společného.
Tak to abychom začali hledat také příznivce větrníků, dálnic atd.. Mě by uložiště za domem vadilo míň než větrník.
@Antonín Mikeš 20. červen 2025, 16:15
Jste první a pokud to myslíte vážně, pak máte můj obdiv.
Ono se taky "trochu" zapomíná, že to úložiště se musí nejdříve vybudovat, vytěžit kvanta horniny, ty někde uložit a pak tam navézt kvanta materiálu jiného.
Např. sledovat během mnoho let z okna projíždět tisice náklaďáků musí být zábavné a rozhodně to není tak nudné jako větrník v dálce.
To Jarda:
Je to irelevantní pocit navíc rozdmýchávaný zelenými aktivisty.
A co myslíte, že se používá v akumulátorech jako elektrolyt? Že by rozpouštědla a podobné nebezpečné látky?
Když už jsme u těch větrníků: Uvědomil jste si, kolik kubíků zeminy se "pod Vašimi okny" musí odvézt ze základů každého toho větrníku? A kolik betonu a oceli se pak musí do něho zase navézt? A kolik se jinde kvůli tomu musí vytěžit slínku, vápence a uhlí, případně plynu na vypálení při výrobě cementu, kolik se vytěží a přemístí štěrkopísku, musí vyrobit oceli? Nejen na stavbu toho větrníku, ale i na stavbu zpevněné příjezdové cesty ke každému z nich. A to vše kvůli jen 20 letům provozu a oproti jádru velmi málo vyrobené energii.
Přidávám se k p. Mikešovi. Taky bych raději u svého bydliště měl dobře zajištěné dlouhodobé úložiště jaderného odpadu, než 200 m VtE.
U mne a okolního obyvatelstva to není akademická debata, protože park těch 200 m VtE se má brzo začít stavět cca 5 km od mého bydliště v krásné přírodě. V okolí jednotek km od nich je několik významných chráněných lokalit.
Přitom daleko menší VtE jsou už nyní vidět ve vzdálenosti cca 30-50 km.
Mimochodem v katastru vedlejší obce v pustém údolí je štola po těžbě uranu. Vůbec by nevadilo, kdyby se tam zase radioaktivní materiál navrátil a když by byl zajištěný a dost hluboko, tak by ani nevadila jeho větší aktivita, nebo množství.
@Bob 20. červen 2025, 16:56
Možná pro vás je irelevantní názor obyvatel z okolí, ale já to vidím jinak.
@Bob 20. červen 2025, 18:28
Jak jsem psal, máte možnost se tam přestěhovat a užívat si klidu blízkosti úložiště jaderného odpadu bez větrníků.
Můžete být hybatelem změn názorů ostatních obyvatel, bude to potřeba.
To nemá, když umístění "úložiště jaderného odpadu" nijak nezaručuje, že tam ty větrníky nevyrostou taky. Ovšem pravděpodobnost že poblíž nějakého bydliště vyroste úložiště radioaktivního odpadu je nesrovnatelně nižší než že tam vyroste větrník.
@Emil 23. červen 2025, 08:00
To je ovšem jen hypotetická možnost.
Je štěstí, že se bude stavět (možná) jen jedno, když za skoro 30 let nedokázali vybrat ani definitivní lokalitu:-)
To není o nic víc hypotetická možnost než na jiném místě bez úložiště. Úložiště je pod povrchem a větrníky zase nad povrchem, takže si vzájemně nijak nepřekáží.
"Nedokázali vybrat" je ve skutečnosti nebylo potřeba vybrat. Na hlubinné úložiště nebyl důvod nijak spěchat.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se