Domů
Jaderné elektrárny
Pavel: Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně
Vizualizace konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku. Celková délka tunelového systému je více než 60 kilometrů. Pod zemí se úložiště rozkládá na ploše tří až čtyř kilometrů čtverečních. Je umístěno v hloubce 500 metrů. Zdroj: SKB
Zdroj: SKB

Pavel: Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně

Obavy z úložiště radioaktivního odpadu mají lidé často zbytečně, řekl včera prezident Petr Pavel po návštěvě Jaderné elektrárny Temelín. Podle něj obavy většinou vyplývají z toho, že veřejnosti nemá o problematice více informací. Pavel dodal, že úložiště radioaktivního odpadu jsou zcela bezpečná.

"Hlubinná úložiště pro obyvatele nepředstavují naprosto žádné riziko. Ale lidé o tom příliš neví a spíše se bojí, že jejich pozemek a nemovitosti ztratí na ceně, když v blízkosti bude úložiště. Na druhou stranu, pokud se lidem budou vysvětlovat výhody i nevýhody s tím spojené, budou vědět o kompenzacích, které mohou získat, mohla by být situace výrazně příznivější," míní prezident

V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v současnosti pracuje se čtyřmi lokalitami pro umístění úložiště. Jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030. Ministerstvo životního prostředí loni na podzim povolilo průzkum na třech místech. Jde o lokality Horka, Janoch a Březový potok na Klatovsku. Některé z dotčených obcích se tomu aktivně brání a požadují, aby jejich odmítavý názor měl větší váhu.

Jaderný odpad Ilustrační foto

"Každopádně debatu na téma úložiště budeme muset vést. Není možné donekonečna ukládat vyhořelé palivo v samotných elektrárnách. Je také možné, že bude vyvinuta rentabilní technologie na znovuobohacování vyhořelého paliva. Ale i tak každopádně jedno úložiště bychom v republice vybudovat měli," uvedl Pavel.

Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Jarda
20. červen 2025, 12:14

Tak možná, že by si ty nemovitosti blízko úložiště mohli koupit nadšenci do JE a ti, kteří mají o problematice dostatek informací.

Jistě jich bude dostatečný počet, když máme takovou podporu jaderné energetiky.

Bylo by to win-win a bez protestů obyvatel.

Schválně kolik se jich najde tady:-D

Bob
20. červen 2025, 13:11

Třeba si Jarda koupí raději nemovitost blízko, nebo přímo na úložišti radioaktivního popílku ze spalování uhlí, než nad bezpečně uloženým radioaktivním odpadem půl kilometru hluboko ve skále. Viz nedávný problém při stavbě dálnice. Dříve v 90.letech byl velký průšvih s prefou Hýskov, kde vyráběli panely pro stavbu RD z radioaktivní škváry.

I takové odkaliště z průmyslových provozů, včetně recyklace FV panelů by možná přivítal. Zvláště, když u některých chemických odpadů ani není žádný poločas rozpadu a ty škodlivé sloučeniny tam budou miliony let.

Jarda
20. červen 2025, 14:11

@Bob 20. červen 2025, 13:11

Úplně nesmyslný příklad.

Já tu totiž uhelné elektrárny nechválím, na rozdíl od vás a JE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se