Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, řekl Grossi

Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, bezpečnostní situace tam zůstává vážná. Prohlásil to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po setkání s ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem v Moskvě. Ukrajinskou Záporožskou JE od prvních dnů své invaze okupuje Rusko a obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jejího ostřelování.

„Bezpečnostní situace zůstává velmi těžká. Navíc zaznamenáváme, že útoků přibývá,“ uvedl dnes podle ruské agentury TASS Grossi.

Také Lichačov hovořil o rostoucím počtu útoků na atomovou elektrárnu, ale ruský činitel z nich obvinil ukrajinské ozbrojené síly. „Podle mého názoru se riziko útoků ze strany ukrajinských ozbrojených sil zvyšuje, je to patrné z počtu sestřelených dronů a raket a množství dělostřeleckých úderů, které dopadají na území Záporožské JE,“ sdělil šéf Rosatomu.

Grossi ale původ zbraní nechtěl konkretizovat. „Malé úlomky plastu nebo dřeva, které zbyly z předpokládaných dronů, nám neumožňují mluvit o původu těchto fragmentů a zařízení,“ prohlásil šéf MAAE podle TASS a dodal, že téma vždy v mezinárodních diskusích připomíná.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022 a ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se ruské síly zmocnily za dramatických okolností nedlouho poté. Ukrajinští činitelé tehdy upozorňovali, že Rusko elektrárnu ostřelovalo a vypukl v ní požár. Obě strany se od té doby obviňují z jejího ostřelování.

Záporožská jaderná elektrárna, která je považovaná za největší v Evropě, se nachází v ukrajinském Enerhodaru, jenž leží u frontové linie. MAAE v elektrárně udržuje tým odborníků, kteří situaci sledují. Okupované zařízení je odstavené, stále však potřebuje energii na provoz klíčových systémů, jakým je chlazení reaktorů.

Grossi tento týden navštívil i Ukrajinu, kde si prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské atomové energetiky. Na síti X poté varoval, že útoky na ukrajinskou elektrickou síť by mohly vést k jaderné havárii. „Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.

Moskva pravidelně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, včetně rozvoden. Přímým úderům na zbývající jaderné elektrárny pod kontrolou Ukrajiny, které vyrábějí více než polovinu elektřiny v zemi, se ale zatím vyhýbá.