Finsko jako první na světě povolilo provoz hlubinného úložiště

Finsko se stalo první zemí na světě, která udělila provozní licenci hlubinnému úložišti použitého jaderného paliva. Projekt Onkalo se tak přiblížil zahájení provozu. Samotné ukládání paliva však ještě podléhá dokončení závěrečných zkoušek a kontrolám jaderného dozoru.

Rozhodnutí finské vlády z 22. října o udělení licence zařízení společnosti Posiva v lokalitě Olkiluoto na západě země navazuje na více než čtyři desetiletí výzkumu, technických příprav a výstavby projektu, který má sloužit finské jaderné energetice déle než sto let. Komplex zahrnuje nadzemní zařízení, kde se použité palivo uzavírá do ukládacích kontejnerů, a vlastní hlubinné úložiště.

Zahájení provozu musí schválit jaderný dozor

Podkladem pro rozhodnutí vlády bylo kladné bezpečnostní stanovisko finského Úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK) ze 4. srpna 2026. Regulátor po několikaletém posuzování dospěl k závěru, že zařízení splňuje požadavky jaderné a radiační bezpečnosti nezbytné pro udělení provozní licence. Posiva o její vydání požádala v prosinci 2021.

Před zahájením ukládání použitého paliva musí Posiva dokončit zbývající zkoušky a kontroly v rámci uvádění zařízení do provozu a splnit další podmínky stanovené regulátorem. STUK následně provede závěrečnou inspekci, při které ověří připravenost zařízení k bezpečnému provozu. Posiva zatím neupřesnila, kdy úložiště zahájí běžný provoz.

Současná provozní licence platí do konce roku 2070. Zařízení bude i nadále podléhat dozoru STUK, který bude průběžně vyhodnocovat jeho bezpečnost a kontrolovat plnění stanovených požadavků. Posiva musí také pravidelně aktualizovat dokumentaci prokazující dlouhodobou bezpečnost úložiště, přičemž první aktualizované hodnocení musí předložit nejpozději do deseti let od vydání licence.

Onkalo pojme palivo odpovídající 6 500 tunám uranu

Úložiště je určeno pro trvalé ukládání použitého jaderného paliva z elektráren Olkiluoto a Loviisa, které dohromady provozují pět jaderných reaktorů. Vydaná licence umožňuje nakládat s množstvím použitého paliva odpovídajícím nejvýše 6 500 tunám uranu (tU). Podle finské vlády toto množství představuje přibližně 3 300 ukládacích kontejnerů.

Palivo bude do úložiště postupně převáženo z meziskladů jaderných elektráren. Posiva předpokládá v počáteční fázi uložení přibližně 30 až 40 kontejnerů ročně, později by jejich počet mohl vzrůst až na 60 kontejnerů za rok. Licence v omezeném rozsahu umožňuje také nakládání s nízkoaktivními a středněaktivními odpady a některými dalšími radioaktivními odpady vznikajícími ve Finsku.

Použité palivo bude izolováno 430 metrů pod zemí

Technické řešení úložiště vychází z konceptu KBS-3V, který využívá systém vzájemně se doplňujících technických a přírodních bariér. Před uložením do podzemí budou použité palivové soubory vysušeny a uzavřeny do speciálních kontejnerů s litinovou vnitřní vložkou a vnějším měděným pláštěm. Kontejnery představují jednu z hlavních technických bariér, které mají zajistit dlouhodobou izolaci použitého paliva od okolního prostředí.

Připravené kontejnery budou následně přepraveny do hloubky přibližně 430 metrů, kde budou umístěny do svislých ukládacích vrtů vyhloubených v podlaze jednotlivých tunelů. Prostor mezi kontejnerem a okolní horninou vyplní bentonitový jíl, který při kontaktu s vodou bobtná a omezuje její proudění. Bezpečnost úložiště tak nebude záviset pouze na samotných kontejnerech, ale také na vlastnostech bentonitové bariéry a okolního skalního masivu.

Ukládání bude pokračovat až do 22. století

Za výstavbou a budoucím provozem úložiště stojí společnost Posiva, kterou vlastní finští provozovatelé jaderných elektráren Teollisuuden Voima (TVO) a Fortum. Společnost vznikla v roce 1995, samotný vývoj finského řešení hlubinného ukládání však začal již o více než desetiletí dříve.

Podle současných předpokladů bude ukládání použitého paliva pokračovat až do 20. let 22. století. Po jeho dokončení budou zbývající podzemní prostory vyplněny a úložiště definitivně uzavřeno. Dlouhodobou izolaci uloženého paliva následně zajistí systém technických a přírodních bariér bez nutnosti aktivního provozu zařízení.

Finský projekt může sloužit jako důležitý příklad pro další země, které připravují vlastní hlubinná úložiště. Mezi ně patří také Česká republika, kde Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pokračuje v geologických průzkumech čtyř vytipovaných lokalit. Zkušenosti z výstavby a budoucího provozu Onkala tak mohou přispět také k přípravě českého úložiště.