Domů
Jaderné elektrárny
Poplatky placené úřadu pro jadernou bezpečnost se mají zvýšit
Mezisklad vyhořelého paliva v Dukovanech, zdroj: SÚJB

Poplatky placené úřadu pro jadernou bezpečnost se mají zvýšit

Část poplatků, které platí kontrolované provozy na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), se zřejmě zvýší. Vyplývá to z návrhu na změnu nařízení vlády, který v pondělí projedná vláda. Podle něj se mají zvýšit některé sazby takzvaného udržovacího poplatku, které držitelé povolení k provozu platí státu za každý kalendářní měsíc. Důvodem je klesající podíl těchto poplatků na celkových výdajích úřadu. Poplatky se neměnily od roku 2011.

Důvodová zpráva materiálu mimo jiné uvádí, že výdaje SÚJB na výkon jeho funkcí vzrostly z 307,5 milionu korun v roce 2015 na 370,5 milionu Kč v loňském roce, tj. průměrně meziročně téměř o sedm procent. Proti tomu příjmy státního rozpočtu vyplývající z udržovacích poplatků spíše stagnují – v roce 2015 činily 173,2 milionu korun, v roce 2018 pak 171,4 milionu korun s největším kladným výkyvem v roce 2016, kdy činily 175,1 milionu korun, píše se v dokumentu, který vládě předkládá premiér Andrej Babiš (ANO) a předsedkyně SÚJB Dana Drábová.

„Podíl příjmů státního rozpočtu z udržovacích poplatků na skutečných celkových výdajích SÚJB činil v roce 2015 54,7 procenta a dále každoročně klesal až na 43,4 procenta v roce 2018, v letošním roce je to již pouze asi 37,8 procenta,“ dodává zpráva.

Možnosti vnitřních úspor výdajů úřadu jsou podle ní minimální.

Drábová v nedávném rozhovoru s ČTK uvedla, že SÚJB hospodaří s ročním rozpočtem asi 400 milionů korun a má přes 200 zaměstnanců. Dozor nad jadernou bezpečností tvoří zhruba třetinu práce úřadu, zbytek tvoří mimo jiné kontroly dalších zařízení, které ionizující záření využívají, uvedla. Doplnila, že jich je na 10.000, například jde o všechny nemocnice, které mají rentgen.

Takzvaný udržovací poplatek se má zvýšit například energetickým jaderným zařízením se jmenovitým výkonem vyšším než 50 megawattů, tj. pro jaderné elektrárny, a to z 2,100.000 Kč na 2,896.000 Kč měsíčně. Úložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy, nově zaplatí 241.000 Kč místo dosavadních 175.000 Kč měsíčně.

Měsíční poplatek obohacovacího závodu, závodu na výrobu jaderného paliva nebo závodu na přepracování vyhořelého paliva zůstane 934.000 Kč. Nezmění se ani sazby takzvaného poplatku za žádost, který se platí při vydání povolení k umístění zařízení, které je úřadem kontrolováno.

Předkladatelé materiálu tvrdí, že na konečné spotřebitele navrhovaná změna vliv mít nebude. „Úvaha, že zvýšení udržovacích poplatků bude mít vliv na konečnou cenu energií pro konečného spotřebitele, která se při přípravě návrhu objevila, je neracionální z několika důvodů. Především plátce pravděpodobně neprodává energii přímo konečnému spotřebiteli, ale regulované distribuci, přičemž někteří plátci ani nejsou producenty elektrické energie,“ píše se v podkladech pro vládu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
energetik
13. říjen 2019, 19:05

Ty částky jsou s DPH nebo bez DPH?

hariprasad
13. říjen 2019, 20:04

Jaderná bezpečnost především. A nejde jen o elektrárny a úložiště. ale třeba i o ty rentgeny v nemocnicích. Tady se není moc o čem bavit.

Vladimír
14. říjen 2019, 06:59

Kde je to focené? Jak se do Kastoru ukládají radioaktivní odpady z nemocnic?

Emil
14. říjen 2019, 07:39

Focené je to v Dukovanech. Institucionální odpad se do Castoru neukládá.

Vladimír
14. říjen 2019, 10:23

To jsou všechny plné?

Emil
14. říjen 2019, 10:36

Ano, jsou plné. V Dukovanech jsou totiž takové mezisklady dva, tento už je zaplněný, v tom druhém je zatím místa dost.

Ivan Novák
14. říjen 2019, 14:29

Dodatek: zatím není nutné licencovat druhé patro. Nevím, jestli něco nezměnila moderní doba, ale při kdysi, při volbě Castorů, jejich výrobce uváděl, že na jednom může v principu stát ještě další, konstrukce toho sudu to snese.

Martin Prokš
14. říjen 2019, 15:22

Dobrý den

Jen taková formální hnidopišská poznámka pro redakci: oddělovače tisíců a milionů se v češtině používá jen mezera. Takhle je to dost matoucí.

Jsme Češi, používejme prosím český zápis ve formě 10 000 000,- kč.

Karlos
15. říjen 2019, 08:34

No máme-li být skutečně hnidopichy, pak by to mělo být "10 000 000 Kč"... :D

Martin Prokš
15. říjen 2019, 15:13

Pravda pravda.

Vladimír
15. říjen 2019, 06:30

Tady je vidět 60 Castorů. Náplň jednoho reaktoru je cca 32 t štěpného materiálu. Při jedné výměně se mění cca 1/3 obsahu. První roky si sověti odváželi vyhořelé tyče domů k přepracování a přepracovaný materiál používaly na výrobu zbraní. To jezdil speciální vlak okolo kterého vše stálo. Vlastní reaktorová nádoba není žádný prostorový zázrak. Pouze se musel jeden návarek přivařovat na místě, jinak nádoba zasahovala do jízdního profilu trati. Když se k reaktorové nádobě přidají neaktivní části tak na vlastní radioaktivní materiál toho moc nezbyde. To je důvod k pochybnostem co tam dělá tolik Castorů

Emil
15. říjen 2019, 07:44

Kolik paliva si Sověti odvezli domů nevím, ale vzhledem k tomu, že po vyjmutí z reaktoru je nutné palivo ještě aspoň 5 let chladit v bazénu, tak toho asi moc odvézt nestihli. Mně ty počty celkem vychází, pokud počítám zhruba 4 Castory ročně bez prvních 7 - 8 let.

Ivan Novák
15. říjen 2019, 09:53

Vyhořelé palivo z EDU se vozilo pouze do federálního meziskladu v Jaslovských Bohunicích. V 90. letech se muselo odvozit zpět, do té doby sklad v Dukovanech nebyl. Do Ruska šlo jen vyhořelé palivo z těžkovodní elektrárny A1 ze Slovenska.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se