Reuters: Problémem Rosatomu je silné napojení na politiku

Vliv ruské společnosti Rosatom nelze oddělit od ruské politiky. Jak uvádí agentura Retuers, problémem Rosatomu je příliš těsné napojení na politiku, kterého se bude muset zbavit, pokud se chce stát opravdovým lídrem ve stavbě jaderných elektráren. Politický vliv se podepsal nejvýznamněji na stavbu turecké jaderné elektrárny Akkuyu.

Stavba jaderné elektrárny je na pořadu dne i v ČR. V minulém týdnu označil za nadějné partnery pro výstavbu jaderné elektrárny v České republice ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek právě ruský Rosatom a korejské Kepco.

Zdůvodnil to šancí pro české firmy, které by se u těchto společností mohly podílet na realizaci jiných zahraničních projektů.

Projekty v Evropě v oblasti energetiky s Ruskem vlastněnými společnostmi mají přitom v posledních letech řadu problémů, ať už se jedná o jaderné elektrárny nebo o mediálně známější a více politicky propojené problémy při stavbě plynovodů.

„Rusko vidí čím dál větší potenciál v energetických zdrojích a technologiích jako prostředcích pro zahraniční politiku.“
Mark Hibbs, spolupracovník v Carnegieho Nadaci pro mezinárodní mír pro Reuters

Jak se může politická situace podepsat na stavbě jaderné elektrárny za téměř půl bilionu korun, se ukázalo v loňském roce v listopadu po sestřelení ruské stíhačky ze strany Turecka.

V návaznosti na tuto událost byla podle informací Reuters pozastavena stavba jaderné elektrárny Akkuyu, která měla mít 4 bloky od společnosti Rosatom a měla se stát první jadernou elektrárnou v Turecku.

No konci dubna tohoto roku se objevily i zprávy o tom, že Rosatom chce prodat 49% podíl v Akkuyu. Z ruské strany byly tyto informace následně vyvráceny.

Sestřelení ruské stíhačky se podepsalo i na dalším ruském projektu Turkish Stream, který měl být postaven jako náhrada za zrušený South Stream. Ten byl zrušen kvůli rozporu s evropskou legislativou, přesněji s třetím energetickým balíčkem EU.

Problémům se nevyhnula ani stavba jaderné elektrárny Paks v Maďarsku, které jsou však způsobeny modelem financování elektrárny a jeho údajným rozporem s legislativou EU.

V roce 2011 se finanční situace podepsala i na zrušení stavby jaderné elektrárny v Belene, kde arbitráž rozhodla ve prospěch Rosatomu a bulharská společnost NEK musí Rosatomu zaplatit 620 mil. EUR.

Rosatom má v současné době rozjednány zakázky až za 100 mld. EUR, což je výrazně více než v případě jeho západních konkurentů.

Řada rozjednaných zakázek je však stále ve fázi memorand o porozumění, které ještě neznamenají stavbu a podle zdrojů Reuters je mezi nimi i řada projektů, které mají pouze velice malou šanci uspět.