Jediné zařízení na obohacování uranu v USA má zvýšit svoji kapacitu o polovinu

Společnost Urenco USA oznámila záměr zvýšit kapacitu obohacovacího závodu ve Spojených státech amerických (USA) téměř o 50 % oproti současnosti. Jedná se o krok v kontextu plánovaného rozšíření jaderné flotily v zemi a snižování závislosti na dovozu ruského jaderného paliva. Projekt je součástí širšího úsilí společnosti Urenco Global o navýšení obohacovacích kapacit.

Národní obohacovací zařízení v Eunice v Novém Mexiku provozuje společnost Urenco USA a jedná se o jediné komerční zařízení na území Spojených států amerických. Nízko obohacený uran (LEU) dodává stávající flotile amerických lehkovodních reaktorů, které vyrábějí téměř 20 % elektřiny v zemi.

Stávající roční kapacita zařízení činí 4,3 milionu jednotek separační práce (SWU) a pokryl by tak přibližně třetinu současné poptávky v USA.  Zároveň probíhá projekt rozšíření kapacity o 700 000 SWU, který by měl být dokončen v příštím roce. Nově je v plánu nainstalovat dalších 2,1 milionu SWU s využitím osvědčené technologie obohacování plynovými centrifugami. Modernizace má probíhat šest let a počítá s první výrobou od roku 2032. Druhá vlna instalací centrifug by měla proběhnout v roce 2036. Díky všem těmto krokům by se instalovaná kapacita závodu měla během následujícího desetiletí vyšplhat nad 7 milionů SWU.

Obavy z nedostatku jaderného paliva

USA chtějí výrazně rozšířit svou jadernou flotilu. Trumpova administrativa cílí na zvýšení instalovaného výkonu ze současných zhruba 100 na 400 gigawattů do roku 2050. Cílem je proto předejít hrozícímu nedostatku paliva v amerických jaderných elektrárnách, který souvisí se zákazem dovozu ruského uranu. Zákaz uvalila administrativa prezidenta Joea Bidena v květnu 2024. Přijaté opatření nicméně umožňovalo udělování výjimek ze zákazu až do roku 2028.

Podle amerického ministerstva pro energetiku v roce 2024 pokrývalo Rusko zhruba 44 % světových obohacovacích kapacit. Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) bylo téhož roku domácího původu pouze 19 % obohaceného jaderného paliva. Jinak pocházelo z Ruska (20 %), Francie (18 %), Nizozemska (15 %), Británie (9 %) a Německa (7 %). Zbytek tvořila Čína a blíže neurčené zdroje, jejichž podíl EIA nezveřejnila.

Obavy o stabilitu dodavatelského řetězce v rámci jaderného palivového cyklu potvrzuje zpráva Světové jaderné asociace (WNA). Upozornila, že na rozdíl od minulých let již neexistují žádné volné konverzní ani obohacovací kapacity. Globální poptávka po obohacovacích službách má přitom do roku 2028 vyrůst zhruba o 17 %. Dostupné kapacity se za stejné období měly podle loňských odhadů rozšířit o pouhých 7 %. Ačkoliv WNA pokládá celosvětové obohacovací kapacity za prozatím dostačující, varuje již nyní před rizikem geopolitické závislosti.

Urenco rozšiřuje kapacity i v dalších provozech

Společnost Urenco působí kromě USA také ve Velké Británii, Nizozemsku a  Německu. Podle dat WNA dosahovala koncem roku 2024 celková roční kapacita všech závodů Urenco 17,3 milionu SWU. Z toho 13 milionů SWU připadalo na výrobní závody v Evropě a zbylých 4,3 milionu SWU na USA.

Loni v říjnu firma oznámila, že rozšíří svůj obohacovací závod v nizozemském Almelu o 1,5 milionu SWU. Modernizace a rozšiřování přitom probíhalo paralelně i v německém Gronau a zmiňované lokalitě Eunice v USA.  Tehdy uváděla celkové investice do navýšení kapacit o 2,5 milionu SWU po celém světě. Obohacený uran dodává mimo jiné i společnosti ČEZ.