Schvalování zákona o novém bloku Dukovan bylo opět přerušeno

Tož jsem si přečetl stenozáznam z jednání Sněmovny. Obávám se, že paní Langšádlová má pravdu v tom, že bez konsenzu dlouhodobé většiny politických sil a bez skutečného zájmu všech osob ztělesňujících investora a stavebníka ten projekt moc úspěšně dopadnout nemůže. Dodávám, že ať jako Zwentendorf, tak jako EMO34 či Olkiluoto 3 (mimochodem, tam harmonogram platný platný od loňského léta plánuje zahájit zavážení paliva letos v březnu, to jsem zvědav, zatím ticho po pěšině, ani ve výroční zprávě TVO za r. 2020 zveřejněné před pár dny k tomu není nic bližšího).

Je to tak, jak já to vnímám, je to bohužel jen vysněný projekt partičky jaderných entuziastů, kteří udělali kariéru na dostavbě JETE a teď skrze své "poradenství" tlačí na politické špičky. Ani z ČEZu nemám pocit, že o tu stavbu má zájem.

Ještě dodám, že já za nejpravděpodobnější považuju scénář "VC Summer", tj. investor stavbu v půlce ukončí sám od sebe.

Pane Veselý, můžete ohájit svůj názor jak v podmínkách ČR vyrobit 330 TWh energie různých forem bez fosilních paliv a jádra, aby se uspokojily veškeré energetické potřeby ČR. Já to nevím a už vůbec nevím jak jí vyrobit za rozumnou cenu v aktuálně požadovaném množství třeba když přijde vlna mrazů v noci okolo -20°C a přes den okolo -10°C. Hlásáním zelené ideologie se ta energie rozhodně nevyrobí.

Že by toto množství energie (elektřiny, 330 TWh) vyrobilo v ČR 45 jaderných reaktorů o výkonu 1GWe, to snad uznáte že je naprostá fantasmagorie. To jde jen na papíře.

Tolik dokázala u nás vyrobit jen neobnovitelná energie ze Slunce, která je zde na Zemi v chemické podobě uhlí, plynu a ropy. Když jsme měli těžký průmysl vyráběli jsme i více.

"Obnovitelné" energie ze Slunce (obnovitelné vzhledem k časové škále života na Zemi) dopadá na ČR ale o několik řádů více než by odpovídalo výkonu 45 jaderných reaktorů.

Jenom ve využití cca tisíciny této energie pomocí fotovoltaiky, větrných a vodních elektráren, lze, postupně, pomalu (50 či více let), nahradit zdroje neobnovitelné a tuto elektřinu vyrobit.

Děkuji pane Vaněček že jste se zapojit ano je to tak cca 45 reaktorů a ani ty by nestačily, protože by sice naplnily roční výrobu , ale ne spotřebu v zimě. A to že na naše území dopadá značné množství sluneční energie které řádově přesahuje naše potřeby je samozřejmě pravda jenže ta energie je sezónně nestabilní a příliš rozptýlená. Podle mého názoru je řešení přechodu od fosilních paliv spojením jaderné energie , tepelných čerpadel a umělých paliv. Využití sluneční energie na střechách domů ať už je to termika nebo FV panely pokud na tom majitel vydělá je určitě dobré nicméně není řešením potřeb státu. Větrná energetika je devastací přírody stejně jako nadměrné využití biomasy. OZE díky svojí nestabilitě vedou na velkou potřebu fosilních nebo syntetických paliv což v konečném důsledku znamená enormní ceny energií. I jaderná varianta je značně dražší než současné využívání fosilních paliv, protože bez umělých paliv se neobejdeme a nejde vůbec o problém akumulace den x noc , ale o zajištění energie pro období velmi nízkých teplot.

mohl byse Josefe definovat Vámi uvedené slovní spojení "potřeb státu"? Případně kolik z něj opravdu potřebuje "lid"?

Zbytek je dle mého obyčejný business = 5/6 roční spotřeby ČR. A ten si hradí podnikavci plně ze svého, neboli "za své". Takže jej zde můžeme zcela zanedbat.

Potřeb státu považuji to, co se za rok spotřebuje. A představa že 5/6 energie lze ušetřit není reálná. Ti kdo podnikají využívají energii ke generování zisku a ten generují tak, že uspokojují potřeby svých zákazníků v konečném důsledku požadavků obyvatelstva nebo vlády.

Jenže to je potřeba subjektů na nějakém území, ne spotřeba státu. Stát je poměrně špatná ekonomická abstrakce. A mělo by být primárně na nich jak si tuto energii zajistí. Problém představuje že si na to v Evropě během posledních sta let odvykly.

Spotřeba elektřiny jako takové asi nepoklesne, je to podle mne velmi nepravděpoodbné, ale můžeme se bavit o celkové spotřebě primární energie která může klesat pokud se budou využívat efektivněji. Například se maximalizuje kogenerace, dojde k elektrifikaci dalších železnic, nebo se masivněji podpoří nějak zateplování.

Pane PR:

Co myslíte, je to, že ráno můžete koupit čerstvé rohlíky, zapnout si něco na elektřinu, zatopit si plynem, připojit se k internetu (a číst si tuto debatu) a tisíce dalších "samozřejmých" věcí je potřeba státu, podnikatelů nebo lidu?

Přece primárně je to potřeba lidu, který je za to ochoten zaplatit.

Teprve ve druhé řadě je to potřeba podnikatelů, kteří na tom založili svou živnost, ale bez lidu by nebyli ani oni.

A samozřejmě je to i potřeba státu, který za kritickou infrastrukturu (třeba za dodávky EE) odpovídá ze zákona, ale musí zajistit i ostatní potřeby lidu. Jinak by lid stát svrhl a nejdříve politiky, kteří ho vedou. Ostatně pořád platí lidu je potřeba zajistit "chléb a hry".

ad Bob) Rohlíky jsou super příklad. Stát zajišťuje právní prostředí, dohled nad kvalitou zboží a stará se o infrastrukturu pro rozvoz rohlíků (tj. silnice). Kvůli tomu, abych měl rohlíky kdykoliv chci, není nutné, aby stát vlastnil nebo někomu financoval pekárny nebo aby stát organizoval výrobu v nich.

To samé požaduji po státu i v případě elektřiny. Ať zajišťuje právní prostředí, férové podmínky pro všechny a přenosové/distribuční sítě. Továrny na elektřinu ať si byznys staví za svoje a ať se výrobci servou mezi sebou, já, jako zákazník, na tom jenom vydělám.

Pane Bobe,

problém je v takové drobnosti, z pohledu pr si chtějí podnikatelé a některé další subjekty zajistit energii na úkor lidí kterým se odejmou prostředky a omezí možnost zařídit se podle sebe. Nic jiného odpuštění poplatků za OZE podnikům, nebo výstavba JE krytá státem není.

První starostí každého továrníka by mělo být zajistit si zřízení energocentrály a zajistit si energie pro provoz, teplo, elektřinu, plyny... jenže bohužel se před sto lety schválily zákony vytvářející postátněnou energetiku a fakticky jdoucí proti soukromé (Podívejte se že dodnes potřebujete licenci na výrobu a povolení od majitele sítě abyste mohl ve vlastním podniku pro vlastní potřebu vyrábět elektřinu. Dokonce je třeba i souhlas pro připojení záložního zdroje.), zůstalo to jako pár výjimek a i někteří "experti" v těžkém průmyslu se elektráren zbavili protože jim přišly jako drahý špás, tehdy a teď by byli rádi aby jim někdo pro jejich podnikání ten proud zajisti levně. Problém je že tím jenom přenesou náklady na obyvatelstvo.

To p. Veselý:

To by platilo v čistě tržním prostředí, ale energetika jím není ani náhodou.

V poslední době panuje shoda na tom, že je potřeba hledět na enviromentální hledisko a je také shoda, že hlavním měřítkem toho je produkce CO2. Navíc u elektřiny je problém, že je nutno každý den, hodinu, minutu a dokonce sekundu udržet rovnost výroba=spotřeba.

Je celkem shoda, že nepodporujeme "rohlík z uhelné elektřiny" a dokonce ho penalizujeme platbami za emisní povolenky. Což je takové "jakoby tržní řešení".

Když ale podporujeme "rohlík z OZE elektřiny", měli bychom podobně podporovat i "rohlík z jaderné elektřiny", protože jádro i OZE při výrobě neprodukují žádné CO2. Pokud se na to podíváme z širšího pohledu, včetně výroby a výstavby elektrárny a doby výroby a přepočítáme to na vyrobenou kWh, tak je na tom JE většinou lépe, než OZE.

Ohledně podmínky výroba=spotřeba CO2 fre výrob v pořadí od nejlepších k nejhorším:

VE - Výborné mohou v závislosti na technických možnostech měnit výrobu tak, aby vyráběly více v čase, kdy je to potřeba.

Spalování biomasy - také se mohou přizpůsobit, ale jsou velmi kontroverzní z jiných důvodů, včetně enviromentálních.

JE, bioplyn - standardní. Tak, jak se používají (prakticky stálý výkon) alespoň situaci při vyšší spotřebě nezhoršují.

VtE - nelze se na ně spolehnout. Pravidelně se i v době nejvyšší potřeby EE stává, že vyrábějí minimum.

FVE - nejhorší. Mají výrobu prakticky protichůdnou ke spotřebě v průběhu roku. Při nejvyšší potřebě (včetně elektrického topení) mívají nejnižší výrobu.

S tím se pojí také třetí vliv na životní prostředí i konečnou cenu EE pro zákazníky: Potřebné náklady a produkce CO2 na zařízení pro akumulaci. To je nulové pro VE, malé pro JE a bioplyn a nejvyšší pro FVE.

A ano výrobu a distribuci rohlíků stát negarantuje. U elektřiny je to jinak a je to dokonce dané zákonem. Podobně jako stát garantuje třeba dodávky ropných produktů (a jiných strategických komodit) alespoň na nějaký čas v případě krize a má na to strategické zásoby.

Což mi připomíná další specifikum EE. Nejde skladovat třeba na rok spotřeby jako ropu v nádržích, obilí v silech, apod.

To Carlos, citát z Vašeho příspěvku:

"První starostí každého továrníka by mělo být zajistit si zřízení energocentrály a zajistit si energie pro provoz, teplo, elektřinu, plyny..."

Teplo není primární zdroj, to lze vyrobit z EE, nebo plynu.

Jak si ale představujete vlastní energocentrálu na EE a plyn v každém podniku? Pro názornost uvažujme zimní období.

FVE to není, pokud byste měl instalováno podle zimy (včetně krátkodobé akumulace), bylo by to nejen velmi nákladné, ale i neekologické. A co pak s masivními přebytky EE v létě?

Každý podnik svůj plynový vrt někde na Sibiři a svůj plynovod?

Každý podnik svůj větrník (nejlépe v areálu firmy) a svoje vedení z něho do podniku + svoji plynovou turbínu jako zálohu?

A kam byste až šel? Velké podniky, dejme tomu s výhradami. Ale to všechno privátně i pro každého podnikatele, včetně třeba "kadeřnictví o 5 zaměstnancích"?

Pokud by každý podnik měl svůj vlastní zdroj dimenzovaný na svůj max. příkon, bylo by to velmi neekonomické i neekologické. Říkají Vám něco pojmy soudobost (používá se v EE síti)? Nebo úspory z velikosti? Ať už investiční, pracovních sil, provozní, účinnosti a koneckonců i enviromentální?

ad Bob) Tak fajn, podporujme jaderné rohlíky. Ale ať se to alespoň dělá transparentně a správně. Stát se třeba může klidně inspirovat u OZE. Ať se udělá aukce na výkon a platit se bude na základě CfD nebo PPA po fixní počet let.

Nebo ať to stá třeší jako kdysi Czechinvest. Ať se vytvoří 2,3,4 "jaderné průmyslové zóny", kde bude moct investor ten svůj jaderný zázrak postavit a ať si klidně má státní garance na půjčku z banky.

Žádné "my vám šoupneme pod rukou 160 miliard a vy to za ně postavíte", aby se mohlo tvrdit jak je ta jaderná elektřina levná, protože v ní chybí investiční náklady.

Proč by měl být problém, že energii platí koncový zákazník rohlíku? Je tomu tak i dnes. Trh se postará o to aby přežili ti pekaři, kteří si umí zajistit elektřinu za rozumné peníze.

A co je za problém že podnikavec vloží peníze do podniku, který mu bude energii dodávat nebo mu zajistí vysokou dostupnost energie?

Stát za své ovčany a svou kritickou infrastrukturu platí dnešní jaderné zdroje (záruky které nejde pojistit atd.). Není jediný důvod aby stát zajišťoval a doplácel na fabriky které vše vyvezou. Výrobky, odpad, dividendy, poplatky za značku.

Raději si těch pár korun za rohlík připlatím, než abych skrytě dotoval výrobu oceli, lokomotiv a všeho co jde na vývoz. Jsme exportní ekonomika, takže rád upřednostním svou kapsu před upláchlými dividendami nadnárodních korporací.

Proto si mají podnikavci zajišťovat energie za své.

To p. Veselý:

Přece se pro nový reaktor v Dukovanech chystá podpis CfD.

Bude garantovaná cena EE a podle situace se bude doplácet, když bude na burze cena nižší a budeme dostávat zpět, když bude vyšší.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobě cena EE roste podstatně rychleji, než inflace a do OZE (nejen stavba OZE, ale i rozvody, akumulace) bude nutno masivně investovat, je vysoce pravděpodobné, že cena JE bude konkurenceschopná.

To PR a Carlos.

Zásadní ovšem je Vaše tvrzení, že energii si má zajistit sám podnikatel bez účasti státu.

Takže znovu:

Každý podnikatel (i malý) si má vybudovat vlastní elektrárnu se zálohou, vlastní vedení z ní, vlastní plynovod a vlastní vrt na nalezišti?

Nebo je to tak, že přístup k energii (i pro podnikatele) zajišťuje stát?

Třeba ve formě mezinárodních dohod o nákupu energie, budování sítí, mezinárodní spolupráce o pomoci při nedostatku, ale třeba také záruky, že budeme mít té energie dost.

Podnikatelé se podporují i jinak, třeba budováním průmyslových zón. K čemu by pak byla bez energie?

Milý Bobe,

jste odezdikezdista. Několikrát to zde bylo jak mnou, tak jinými přesně vysvětleno. To že si má každý zařídit dostupnost energie a nespoléhat na podnikání státu znamená, že stát má investovat do transparentního právního prostředí, které bude podporovat konkurenci ale zajišťovat základní, podotýkám ZÁKLADNÍ parametry a principy s právem na připojení se k distribuční síti (je to regulovaná činnost). Jasně, přenosová síť na pozemcích kde nedojde k dohodě a je nutno vyvlastnění věcných břemen, tam by také mělo jít o podnikání státu (jinak je to nepřiměřené zvýhodnění jednoho vlastníka před druhým). Vše další by mělo být věcí dohody. A to do čeho bude odběratel investovat aby měl dostatek energie je na něm. Když nechce mít svou elektrárnu, ať si zaplatí toho kdo mu elektřinu dodá a pokud bude chtít vysokou dostupnost té energie tak ať si klidně za tuto službu zaplatí. Co na tom je nepochopitelného? Normální přechod jako byl od nájemního bydlení k vlastnickému. Chceš bydlet a nestarat se? Zaplať! Zdají se Ti platby vysoké? Pořiď si svůj majetek a dělej si s ním (v rámci legislativy) co uznáš za vhodné.

Ale klidně se ptejte dále, když něčemu nerozumíte.

Mimochodem budování průmyslových zón a jejich dotování dnešním způsobem je špatně. Tyto slouží pouze firmám kterým nezáleží na dlouhodobé činnosti. Pokud má být nějaká podpora podnikání, tak např.: tady máte podnikateli pozemek za 10Kč/m2 a zákonem bude možno převést tento pozemek za stejnou cenu pouze zase na stát. Tento pozemek bude vyňat z případného exekučního nároku. Takže buď budeš podnikat, nebo pozemek vrať. Proč by tam stát měl zajišťovat dodávku energie. Stačí, že v zákoně je, povinnost distributora (každého operujícího v daném území) zákazníka připojit.

Opakuji, že podnikavec který nebude mít energii svou si stejně koupí energii za ceny na kterékoli burze to půjde a nedonutíme jej nakupovat za nákladové ceny elektrárny s drahým provozem. A proč by měl stát kromě všech dotací dotovat ještě energii, která s polotovarem bez přidané hodnoty vyfičí mimo ČR? Ušetřit za drahou elektrárnu jejíž 5/6 produkce půjde průmyslu a pomoct těm, kteří si ten rohlík nemohou koupit (třeba úlevou na dani nízkopříjmovým)

Bobe,

odpovědi máte na konci diskuse.

Ahoj Ivane, souhlasím s tím, že je potřeba dosáhnout konsenzu (PsP, tripartita,...), ale asi nikdy v demokracii nelze najít 100% shodu na všem. Dvě hodiny vyprávět na co nemám podklady, to chce odvahu (nečetla "bezpečnostní požadavky" ani poptávku, ale ví, že je to špatně. Jenže vezme si na zodpovědnost až nastane Švédský nebo Texaský příběh? Až průmysl bude odstavovat výrobu a ceny budou ve stovkách €? Jen řečnická, jasné že ne.

Jen technická: měla k dispozici "bezpečnostní požadavky" a "poptávku" včetně všech souvisejících dokumentů? Byly ve srozumitelné formě a přesné?

Pokud něco nepochopila, pak je to chyba těch, kteří jí to nevysvětlili.

Když jsem dnes poslouchal 2 hodiny vystoupení paní poslankyně, tak mi bylo jasné, že je na "správném místě" a "odborník" na vše. Jenom asi neumí číst nebo zapomněla, že je členkou Stálého výboru pro výstavbu nového jaderného zdroje, kde na jeho 4. zasedání 9.12.2021 v podkladových materiálech na toto jednání, by našla odpověď na její několikrát opakující se připomínky a výhrady.

Ten SVVNJZ byl samozřejmě 9.12.2020 a ne 2021.

Ona ale nehledala žádné odpovědi, ona jen plnila rozkaz a ten zněl jasně: "nesmí projít za žádnou cenu."

Upřímně řečeno nevím, co si od dnešní schůze navrhovatel zákona sliboval. Pokud měla pevný rozsah max.3 hodiny a zpravodajka i dost klubů nebyly mezi podporovateli, nemohlo to skončit jinak. Ani termín pokračování si nedomluvili. Řekl bych, že do voleb už se nestane nic. I kdyby to stihli poslat do Senátu, ten to z principu vrátí s využitím celé své lhůty, a to už budou blízko prázdniny a ostrá fáze předvolební kampaně. Aspoň bude víc času předžvýkat to s někým z Evropské komise.

Co je to "Švédský nebo Texaský příběh"? A ještě chybí "blackoutový příběh".

Kdo to tu fabuluje neustále nějaké hrozné problémy (všude ve světě někdy udeří tornádo, někdy i na jihu u 30té rovnoběžky nastane "severská zima", rozhodnutí k vypnutí staré JE došlo ve Švédsku už před 5 lety čistě z ekonomických důvodů, ...).

Ale jediný celosvětový problém k řešení pro mne i 99% lidí je covid a vakcinace, návrat k normálnímu životu.

Místo toho někteří chtějí zneužít situace k prosazení svých cílů, raději nekomentuji jakých.

Klidně je možno řešení Dukovan odložit o rok či dva, ale pak bude nutno nestavět nový reaktor 15 či 17 let ale o dva roky méně.

Ty dva příběhy jsou o důsledcích víry jen v krásné nové technologie spolu s neochotou robustně přemýšlet pro horizont 10-30 let, u nás ještě včetně zažité politiky typu "dej, bože, když nemám kozu, ať chcípne i sousedovi".

Nadto máme oproti těm dvěma menší manévrovací prostor. Amerika je velká země, mají velkou měrnou spotřebu zdrojů a umí a mohou relativně rychle hojit škody, a proto se jim preventivně příliš nebrání, bo by je to vyšlo dráž. Švédům se trochu divím, ale i oni mají velké rezervy v energetických úsporách. A doufám, že právě nahnali Němcům husí kůži praktickou ukázkou, kamže to lezou.

Covid, kromě té politiky, sem plést snad nemusíme, to je jiná písnička.

Pane Novák, to jste doopravdy tak neinformovaný, že si myslíte že "krásná nová technologie", t j asi VtE či starší technologie (plynové rozvody) v Texasu selhala, protože to je taková nespolehlivá technologie? Vždyť přece musíte vědět že tyto technologie perfektně fungují i na severu, za mrazů, jen s tím musíte počítat že ty mrazy nastanou. Což v oblasti ležící na stejné rovnoběžce jako je severní Afrika asi není obvyklé, že ano?

No a Švédové mohli klidně masivně dotovat JE, když je soukromý provozovatel chce zavřít, že by prodělával. Ale nechápu proč si za 5 let nedokázali postavit plynovou elektrárnu jako náhradu na těch pár měsíců potřeby. Samozřejmě, novou JE by stavěli 20 let a navíc to jejich obyvatelstvo nechce a je to ještě mnohokrát dražší než investovat do udržení životnosti staré JE.

Jo, bacha na texaský scénář.

How and why a nuclear reactor shut down in Texas cold snap when energy was needed most? Zmrzla jim pumpa na přívod chladící vody.

Ale chápu, proti rozvratu plynové infrastruktury je tohle prkotina.

Pane Veselý, přesný zásah. Já si myslím, že když si to teď pan Závodský nebo Novák přečtou, tak že opustí myšlenku stavět u nás další jadernou elektrárnu, vždyť,

cituji ten americký zdroj"

"One of the two reactors of the South Texas Nuclear Power Station in Matagorda County shut down, knocking out about half of its 2,700 megawatts of generating capacity. On Monday, Unit 1 went offline cold weather-related issues in the plant’s feedwater system, said Vicki Rowland, lead of internal communications at STP Nuclear Operating Co."

Vždyť pan Ivan Novák výše říká: "Ty dva příběhy jsou o důsledcích víry jen v krásné nové technologie" a teď to vypadá, že možná to myslel o víře v technologii jadernou? a já že jsem mu křivdil.

Průměrný koeficient využití jednotlivých zdrojů v den kdy došlo v Texasu k výpadku elektřiny:

biomasa 44 %

jádro 80 %

uhlí 63 %

plyn 62 %

voda 29 %

vítr 11 %

slunce 16 %.

To jsou fakta místo toho vyzobávání třešní, co tu předvádíte.

Tady je vidět rozdíl v argumentaci. Inženýr, vědec, ten Vám dá přesná čísla a přesný zdroj informace.

Tedy 1,3 GW v texaské JE vypadlo, kde , kdy a hlavně proč.

A ztráta chlazení, to vždy u jádra může být velký průšvih.

Zato Emil, ten hází procenta (z čeho, z MW či GW?) a bez uvedení zdroje.

Třeba u té "vody" mám tomu rozumět, že 71% vody zamrzlo?? (smajlík).

Je vidět, že na takové mrazy nebyl Texas připraven u žádného zdroje elektřiny, jistá lobby toho chtěla u nás propagandisticky využít a strefila se přesně do vlastní nohy.

V amerických novinách se taky dočtete, že podobné počasí bylo v Texasu v r. 2011, a že ERCOT tehdy vydal zabezpečovací doporučení, které ovšem většinou nebylo respektováno, a proto teď půjde o nařízení.

Čemu přesně nerozumíte na "Průměrný koeficient využití jednotlivých zdrojů v den kdy došlo v Texasu k výpadku elektřiny"? Jestli nevíte jak tomu máte rozumět, tak jste na odborném energetickém serveru asi špatně, žádné MW ani GW do té informace skutečně nepatří.

Navíc šlo o čerpadlo napájecí vody sekundárního okruhu v nejaderné části, s jadernou bezpečností to nemělo nic společného.

To věřím že to bylo čerpadlo v sekundárním okruhu, být to v primárním, tak by to dopadlo jako v Japonsku (Fukušima).

Jinak vidím, že Emil nezná pojem: zdroj informace, neví že se musí citovat v odborné literatuře.

A mystifikuje s procenty, když vypadne 50% ze zdroje A dávajícího třeba 10 x méně elektřiny než velký zdroj B, tak je to opravdu velký rozdíl vůči výpadku 50% ze zdroje B. Desetinásobný, i když je to vždy výpadek 50%.

Je to marný, marný,

(ale je to krásný viděl jak se jistá lobby trefila do vlastní nohy)

Výborně, tak když jsme konečně přišli na to co je koeficient využití, není problém doplnit i informaci o průměrném a instalovaném výkonu 15.2.:

biomasa: 28 z 64 MW

jádro: 4141 z 5153 MW

uhlí: 8616 z 13630 MW

plyn: 32108 z 51523 MW

voda: 161 z 555 MW

vítr: 3153 z 28755 MW

slunce: 805 z 4898 MW

zdroj např. zde: twitter. com/WadeSchauer7/status/1361873629340835840

Kupodivu čerpadlo v primárním okruhu není zdaleka jen jedno, takže výpadek žádného čerpadla nezpůsobí Fukušimu.

Tak už se do boje proti desinformacím určité lobby zapojily i naše Novinky

a uvádějí informace z nejserioznějšího zdroje:ERCOT (Electric Reliability Council of Texas)

novinky.cz/zahranicni/clanek/texas-mrzne-bez-proudu-vetrne-elektrarny-za-to-ale-nemohou-40351594

Takže útok na OZE opět některým nevyšel.

Z toho článku hlavně vyplývá, že "některým" nevyšel tradiční útok na jádro. Že by za to mohly OZE tu nikde napsané nevidím.

Mohu to uzavřít pouze slovy: jsem rád, že už skončil (desinformační) "Texaský příběh". Samozřejmě ponaučení z něho si mohou najít všichni, příběh má mnoho vrstev.

Pro mě je největší ponaučení: příroda je (zatím) mnohem silnější než člověk (lidstvo).

COVID je sice aktuální, ale prakticky velmi omezený problém, kdyby nepřišla Br. mutace, která je nakažlivější pak by COVID už nebyl problém teď už by to končilo , takto se celá epidemie pouze protáhla cca o dalších 6-7 týdnů během kterých se přirozeně nebo očkováním umunizují další 2 miliony lidí. Potom už nebude problém ani Br. mutace a případné další vlny nových mutací už nikdy nedosáhnou globální epidemie takových rozměrů. Nemůžete srovnávat problém , který se sám vyřeší v řádu týdnů se zajištěním energetických potřeb národa.

Pane Josef, tento národ, tedy já bych řekl Česká republika, má své energetické potřeby zajištěny dostatečně. Jediné riziko je že náhle vypadne jeden reaktor v Temelíně či spíš v Dukovanech. Ale i to by nevadilo, máme elektřiny dost i na vývoz.

Ani v těch mrazech jsme zimou netrpěli.

Spíš to chce vidět do budoucnosti, vidět kam v energetice kráčí Evropská unie, jejíž jsme součástí. Co bude financovat EU. A kam se ubírá náš největší obchodní partner i vlastník největšího průmyslu v ČR.

Ale covid- to byl a je problém, v listopadu u nás umíralo více než dvojnásobek lidí, teď jsme na prahu 4. kovidové vlny u nás. V počtu nakažených na milion obyvatel jsme šampiony Evropy...

A v parlamentu by teď měli urychleně řešit zaručení dotací do jaderné energetiky, jako prioritu??? Řešit komu cizímu dáme tu obrovskou zakázku a hlavně: koho vyloučíme?

V tom se s Vámi ani Juanem neshodnu, promiňte.

Co se týče Covidu, pak musíte to vidět komplexně , u nás umírá ročně asi 120 000 lidí jsou to v drtivé většině staří a nemocní lidé. Na covid v podstatě také staří a nemocní, průměrný věk úmrtí člověka na covid je vyšší, než je u nás průměrný věk dožití. Takže ano oni jsou mrtví a pro jejich příbuzné je to (někdy) tragédie, z celospolečenského hlediska to tragédie není, protože tady neumírají mladí lidé co mají život před sebou a smrt jim vzala možnost vychovat děti, uplatnit svoje ambice nebo talent.

Jen jestli máte pořád správné informace mudrlante a drtivá většino: "......statistiku z ICU, z nemocnice kde pracuji. K dnešnímu dni máme na 18 obsazených lůžkách 5 pacientů mladších 55 let a to konkrétně ročníky (68, 76, 72, 70 a 95), ......."

zdroj: blisty cz/art/102857-cr-zeme-je-v-modu-ohrozeni-narodni-bezpecnosti.html

Nejsem si opravdu jistý, jestli dopad největšího přebytku mrtvých oproti okolním letům od války nebude mít na naši společnost dramatický vliv, i když mladší umírají na COVID-19 zatím málo a dětí se to zatím netýká téměř vůbec. A že ten přebytek mrtvých je opravdu velký a netýká se jen těch ročníků, které by stejně brzo zemřeli, je rozebráno a ukázáno zde: https://www.osel.cz/11599-epidemie-v-cesku-jasna-data-o-dramatickych-dopadech.html . Navíc, jak už zde bylo poznamenáno, nová mutace zasahuje silně stále mladší ročníky.

Přidám se...

Celospolečenský problém to je, ale z důvodu co se děje, spíše než přímo těch úmrtí. Bude to mít velmi nehezké dopady na fungování společnosti a bohužel to ukazuje jiné velmi nehezké věci a končiny kam jsme se dostali jako civilizace a společnost.

Přeložte si to každý jak chcete...

Pánové , já mluvím o statistice obětí a vy mluvíte o statistice hospitalizovaných , to jsou ovšem 2 rozdílné věci, které spolu souvisí jen volně. Je to stejné jako když bychom se bavily o teoretickém a reálném potenciálu toho kterého zdroje energie...

" .... mladší umírají na COVID-19 zatím málo ...." Tak takto postavit hodnocení situace svědčí o tom, že autor výroku je na tom se sociální inteligencí podobně jako pan Prymula, že pane Wagnere?

idnes cz/zpravy/domaci/cheb-covid-19-zdravi-smrt.A210219_202112_domaci_kzem?zdroj=top

Pane pr, vzhledem k tomu, že i kvůli takovým zlehčovatelům epidemie, na které jsem reagoval, jsme to v Evropě a zvláště v Česku nechali rozjet takovým způsobem, že vznikl kotlík na mutace a přibývají stále další varianty viru, tak je velmi vysoká hrozba, že se objeví varianty, které napadnou (podobně třeba jako španělská chřipka) mladé lidi nebo dokonce děti. A to by znamenalo dramatickou změnu v dopadu epidemie a nesrovnatelně větší katastrofu. To slovo "zatím" je tak bohužel plně na místě. A zlehčování takového rizika a vůbec epidemie a boj proti efektivním protiepidemickým opatřením je něco, co nás může stát opravdu hodně. Nejsem si jistý, jestli zavírání očí před těmito riziky, je opravdu to nejlepší, co by se mělo dělat.

Pane Wagnere,

zlehčovače bych viděl až jako sekundární problém. Primární podle mne je rozhoupání celé situace loni v létě, které vedlo, mimo jiné, i k rezignaci ministra zdravotnictví. Tam bych hledal ten primární důvod celé situace, pak samozřejmě volby, tam nám chybí ten týden a pak čtrnáctidenní rozvolnění před vánoci. Přispívá k tomu i loňské přetažení jarního umrtvení a generování naprostého chaosu. Neschopnost podpořit lidi tím zasažené atd. atd. Mimochodem jeden z důvodů proč lidé nehlásí kontakty je signifikantní výpadek příjmů který si mnoho nemůže prostě dovolit A skoro rok trvalo než vláda našla způsob jak jim alespoň trochu pomoci.

Navíc celý rok jenom práskala bičem, vymýšlí se drakonické, nepřiměřené, pokuty bez vazby na příjem člověka (v některých zemích to existuje), kdy jedna z vymýšlených, myslím ji ještě neschválili je až 30k, což je nad průměrným čistým příjmem a pro hodně lidí likvidační. V lidech se začíná mísit beznaděj, pocit ohrožení. Některým asi začíná přepínat a nejsou s to vyhodnocovat závažnost situace. Ale nedivím se stane se to pokaždé že se lidé přizpůsobí nové situaci a začnou ji více či méně ignorovat. Myslím že je to stejné jako u nástupu totalitních režimů, lidé se to snaží nějak přežít pokud možno normálně. Představa že 4 měsíce v kuse se nebudou potkávat a po ulici se bude chodit v atombordelu, jak by to ten virus vyžadoval, je zcestná. Lidé jsou společenští tvorové z velké části.

Další část problému je ta vládní neupřímnost kdy pořád slibuje a sliby neplní, v momentě kdy se dalo otevřít alespoň něco což by umožnilo jakýsi reset citlivosti na opatření, se všechno drželo zavřené. Co teď? Jak v lidech ten pocit akutnosti vzbudit?

Další problém je příliš pomalé očkování, i když látky jsou. Máme tři zavřené okresy ale někdo musí přes hranici, stát lidem nezaplatí plnou náhradu aby mohli být doma, možná se mělo urychlit očkování v okolních, nebo naočkovat urychleně alespoň jednou dávkou ty co tam musí přes hranice.

Ta situace ukazuje spíš systémové problémy, některé se budou řešit snadno, některé hůře a některé čekají na generační obměnu.

vůbec nešlo o slovo zatím, ale o slovo "málo" jakoby šlo o přání že to má být více, ale nechme toho Vaše vysvětlení to posunulo jinam.

Problém je jako vždy, že nikdo mocný neposlouchá odborníky kteří vždy jasně předpověděli co se bude dít. Prostě si naši mocní zvykli že vše okecají. Jenže zapomněli že virus nemá ani uši ani oči aby si přečetl v Rudém právu že se má přestat šířit.

A o debilitě policajtů kteří za slunného jarního dne na prázdné ulici udělají ze sebe nacistickou soldatesku a kriminalizují ty, kteří přesně dodržovali zveřejněné pokyny profesorů epidemiologie, vyhýbali se kontaktům, snad už nemá cenu ani polemizovat.

Další státní iniciativní bezmoci rozhánějící v Ostravě frontu vozidel dostavivších se na testování a to bez jediného slůvka vysvětlení je jen dokreslením mizérie kdy každý jen "dělá svou práci".

Tak takhle opravdu ne milý státe.

To kolik peněz jsme jako stát polovičatým řešením prošustrovali místo opravdu efektivního, cíleného a férového přístupu k problému jen kvůli tomu, že Prymula před rokem zveřejnil plán promořit ČR což se mu již půl roku daří (drží nemocnice na stropu obsazenosti ....), snad ani nejde spočítat.

Ta ma ale ,,VYDRZ,, i doma?

Vaněček řekl:

Ale jediný celosvětový problém k řešení pro mne i 99% lidí je covid a vakcinace, návrat k normálnímu životu.

Vaše naivita, resp. senilita, mě opravdu dojímá

Mladý Juan raději řeší planetární a vesmírné problémy. Nerozumí ničemu z vědy a technologií, ale zachraňuje lidstvo. Kdyby raději zachránil alespoň jednoho bližního svého ....

Ideologie a politika vítězí nad technickými hledisky. Máme vůbec šanci se toho zlořádu někdy zbavit ?

Umenšete vliv státu na všechna odvětví... Tak snadné to je, tak prosté to je, ať se stát nemíchá do toho co si ekonomika zajistí snadno jinak.

Ono má svůj důvod proč se zcela neideologičtí "cifršpióni" odmítají dotknout projektu jaderné elektrárny třeba jen 3 metrovou tyčí.

No pane Veselý, když sleduji vývoj instalovaného výkonu FVE v ČR po ukončení provozní podpory, tak na konec té vaší tyče ani nedohlédnu. Ať žije váš nezaujatý pohled na energetiku...

Děkuji za pochvalu.

Vzhledem k tomu jak tu byla zdiskreditována solární energetika, jaká kampaň se proti ní vedla (byť tam byl oprávněný vztek na zpackanou regulaci) tak se nedivme nikdo tomu že se tu nerozvíjí a to ani v době kdy by začaly instalace dávat smysl.

Bohužel pořád ještě důsledek minulosti a důkaz toho že jsme se možná nějak transformovali ekonomicky, ale myšlení ještě zcela ne.

Pane Carlosi, mluvili jsme o neideologických "cifršpiónech". Těm jde pouze o peníze a nějaká diskreditace je nezajímá. Pokud je to finančně výhodné, tak se investuje a staví...

Toto chcete po investorech do JE. Investory do OZE všemožně omlouváte...

Pane Studničko,

neideologickému cifršpionovi by někdo musel první zadat že to má spočítat a navrhnout a tu je kámen úrazu. Další věc je že kroky, které nastaly v minulosti vytvořily dojem nestabilního prostředí a tomu se neideologický cifršpion vyhýbá. Pokud stát něco slíbil na nějakou dobu s nějakými podmínkami a pak to nedodržel, tak se tomu vyhne. Zakalkuluje riziko a projekt se stane náhle rizikovým.

Vidíte a např. EPH se toho vůbec nebojí...

A metodu jak " .... sleduji vývoj instalovaného výkonu FVE v ČR po ukončení provozní podpory ....." byste nám neprozradil?

Oni totiž ti, kteří si od té doby FVE staví to dělají tak aby unikli pozornosti sledování Vámi či jiných šmejdských institucí.

Poučila je totiž zkušenost podnikatelů se státem a těm, kteří si i tak nedali dostatečný pozor tak i srážka s ERÚ. Plošně se o tom ví a buduje se pro Vás neviditelně. Což je dobře. Kam stát nemůže, tam jsou lidi obvykle spokojeni. A naopak.

Takže sem s tou metodou sledování ať se do budoucna poučíme čeho se máme vyvarovat.

:-))), no ty vaše hypotézy.

Toto je souboj mezi Rosatomem a OZE. Kdo vyhraje? Skřehotající sibiřská balalajka, nebo Óda na radost. Já fandím Ódě na radost.

Takto snadné ale nevýstižné zjednodušování, místo úsilí věc co možná kvalitně a odborně odpracovat, vedlo a dál vede hlavně k apriorní politizaci, kvůli níž prohraje český odběratel elektřiny.

Kdyby se (ekonomicky) odborně pracovalo, tak se intenzivně propojuje český trh s okolními zeměmi a neinvestuje se veškeré úsilí na jeden jaderný reaktor. Notabene, když ten reaktor nic nevyřeší a z finančního hlediska se to dělá úplně blbě.

Kapacitu propojení trhu jistě nutno zvyšovat, materiálně i organizačně. Ale malá není. Kdyby na to poměry u sousedů stačily, šlo by, teoreticky, českou spotřebu z velké části krýt dovozem už nyní. Momentálně největší potíží podle mne jsou slabá místa uvnitř okolních síti. A přesvědčit Rakušany, aby neskončili s přestavbou svého vedení 220kV na 400kV těsně před českou hranicí ale umožnili zkapacitnit celou délku ... smutný příběh. Na okraj, jedním z nejvýznamnějších exportérů elektřiny na kontinentu je v posledních týdnech BiH.

Jeden běžný reaktor opravdu svět nezmění, ale nesouhlasím, že by nynější rozhodování o EDU5 neznamenalo pro českou energetiku nic.

Jeden reaktor opravdu nic nezmeni,ale zato zadluzi rebubliku na x desetileti !

Nevím o to, že by "Óda na radost" dodávala EE. Pokud se nezastaví růst populace, nutně poroste spotřeba EE.

Vaněček napsal:

Mladý Juan raději řeší planetární a vesmírné problémy. Nerozumí ničemu z vědy a technologií, ale zachraňuje lidstvo. Kdyby raději zachránil alespoň jednoho bližního svého ....

Kosmické problémy neřeším, věřím fyzikálním zákonům a zejména termodynamice. Lidstvo nezachraňuji, pouze upozorňuji, jako mnozí přede mnou, že naše současná industriální civilizace směřuje nezadržitelně ke kolapsu. Na rozdíl od sklerotických technokratů s trubicovým viděním zaměřeným na jeden jediný problém, vnímám souvislosti a zejména fakt, že zlaté doby pokroku nemilosrdně končí, protože další růst populace, ekonomiky, znečištění atd. v omezeném prostoru naší planety již není dále možný.

Problém Vašich popisů je detailu že ten popis berete zároveň jako predikci budoucnosti, pak si sednete na bobek a řeknete že se s tím nedá nic dělat.

Ale není to jenom Váš problém, je to obecně problém i nejlepších mozků lidstva. Popíše se to, vymyslí se katastrofický scénář a následně se začnou vymýšlet jenom omezení, mnohdy drastická. Přestože existuje neprázdná množina řešení těchto problémů které nejsou ani zdaleka tak omezující a zdaleka ne tak drastické.

Civilizační kolaps si přivodíme jenom pokud se budeme chovat takž že zkolabovat má, pokud budeme soustavně vytvářet temnější a temnější verze budoucnosti, byť tomu tak být nemusí. Další problém je byrokratické svázání a řízení života. Tlak vytvořený společností a zákony a další věci. To vede na stres a zbytečné další konflikty. Třeba v současné době je existencí všemožného plánování fakticky znemožněno volné a postupné rozptylování lidí po světě, byť místo stále je. A pod snahou "řešit" problémy třeba v Německu zelení vymýšlí zákaz výstavby RD a snaží se lidi víc cpát do bytů (theguardian. com/world/2021/feb/16/german-green-mp-calls-for-ban-on-new-urban-single-family-houses). Je to protismyslné a bude to generovat více a více konfliktů mezi lidmi (hodně lidí na malém prostoru fakticky bez soukromí si o ně přímo říká) z čehož budou regulace které lidi budou postupně dusit a dělat problémy. Pokud chceme takto postupovat, pak ano, vytvoříme podmínky "myšího ráje" a ten kolaps přivodíme byť zdaleka nebudeme na limitech planety. A navíc lidé ty limity umí zvyšovat.

Například jeden z největších problémů pro lidstvo je pitná voda, někde kvůli nedostupnosti sladké vody, jinde kvůli znečištění. To se dá řešit i poměrně primitivním zařízením které může mít každý v oblasti, tedy pokud jej má kam dát, třeba na střechu, nebo vedle chatrče. V případě komunit na pobřeží pak má cenu i ta odpadní voda co zbude. Problém je že se bohužel v těchto zemích místo takovéhoto řešení snaží uplatnit velké drahé centralistické které je ale pomalé.

Další problém po vodě bývá zemědělství, nebo obecně potravinářská produkce. V tam lze ale jaksi navýšit a zlepšit produkci pokud se najde způsob jak více podpořit návrat org. hmoty do polí kde chybí. Další možnosti jsou přechod na hydroponické technologie. To ovšem platí pro mírný pás. V suchých subtropech může využití jednou použité vody výrazně navýšit produkci. Před lety jsem viděl dokument z blízkého východu, v jedné zemi majitel malého penzionu zavlažoval asi půl kilometru údolí vyčištěnou odpadní vodou, kapénková závlaha umožnila růst palem a dalších stromů, opravdu vcelku zajímavý počin. Vhodná kombinace s malým odsolováním, nebo i jen vhodné nakládání se šedou a vyčištěnou vodou by mohlo pomoci v zemědělství a teoreticky i s mikroklimatem dané oblasti. Ale to jsou drobnosti spíš, ale pomohly by.

Další věc která se neděje a v normální situaci by se děla, je migrace lidí, průmyslu atd. bohužel ale nepříliš fungující politiky a státy způsobují spíše opačný směr migrace - do již tak přelidněných center zemí které fungují. Vylidňuje se Panonie, Balkán, Rusko, Ukrajina, Bělorusko zalidňuje se více a více západ. A je to dáno jenom průmyslem a politikou. Přitom západ končil stovky let nějakých sto kilometrů za Lvovem u Brodů na Ukrajině. Lidstvo spíš funguje dost neefektivně než že by mělo problémy se zdroji.

Vemte si třeba produkci pšenice na hektar, Rakousko cca 6 tun, Maďarsko cca 4,5 tuny, Rusko kolem 2 tun. (Akorát nevím jestli to mají na hektar pšenice, nebo hektar půdy jako takové, to by byla trochu jiná metrika, nicméně myslím že platí to prvé) Pokud je to na hektar plodiny... víte kam mířím asi, že?

Co se týče produkce ryb, pořád je celkem málo využíváno možností sladkovodní produkce.

Máme jiné problémy než se může zdát, na jedné straně něco přelidněné, někde je hlad a na druhou máme obrovské fláky země kde je efektivita produkce mizerná a nikdo tam moc nežije protože prostě zákony jsou tam na chuja.

Bobe,

vezmu to trochu na přeskáčku, pokud Vám to nevadí.

Záměrně jsem psal o továrnících, ně o kadeřnicích, ani o řeznících, ani o hromadě dalších živnostníků, jejich spotřeba proudu je malá, nezajímavá a neslyšel jsem že by si na cenu EE ve větším stěžovali. To se napojovalo i před sto lety na veřejný rozvod. Spíš než na tom kolik má podnik zaměstnanců je to podle mne o jeho spotřebě elektrické energie. Jak tam to stanovit? No při příkonu v řádu několika stovek kW bych už o tom uvažoval.

Energocentrála je objekt, část podniku, který se stará o výrobu energií z paliv, tedy teplo, elektřina, může tam být třeba vodíkárna, nebo plynárna. Její podoba bude dost záležet na tom jak je ten podnik stavěný co se v něm dělá atd. Pokud je to podnik kde je jádrem starý mlýn, nebo je poblíž vodní tok, taková energocentrála bude pravděpodobně v podobě MVE a eventuálně KGJ pokud je potřeba výrazně vytápět objekty. V případě jiných podniků to může zase být kombinace KGJ, akumulace a eventuálně FVE. Pokud je podnik nákladný na tepelnou energii, kogenerace by měla být samozřejmostí. Máme tu podniky s produkcí odpadního tepla. Je toho více.

Samozřejmě za vhodných podmínek není nic proti ničemu pokud si obstará energii z jiného podniku, nebo města, ale není podle mne příliš košér aby průmyslníci chodili za vládou a otravovali ji o to aby jim postavila jaderku. Také za vládou nechodím aby mi pořídila mustanga abych nemusel jezdit do práce vlakem. Jde o to že chtějí na stát přehodit starost o něco co si mají primárně zajistit sami.

Jak si do toho zajistí palivo, to už je zase na jejich ekonomickém rozhodnutí, jestli si budou vozit plyn/uhlí/ropu vlakem, nebo se připojí na něčí trubku, ale v tom případě musí počítat s cenou a ne případně chodit brečet na nějaký úřad o dotaci na přípojku.

Prostě jde o to že primární starost o zajištění levné energie musí být na podniku, nejde aby jim to dotoval stát. Pokud chtějí jadernou elektrárnu, tak se mohou spojit do konsorcia a postavit si ji. Ve Francii také v jedné oblasti fabriky postavily kdysi dávno společnou plynovou elektrárnu kam svedly koksárenský a kychtový plyn a měli z toho proud.

Ano, souběhy nejsou nic co bych nevěděl, jde o to že prostě není možné aby se na to podnik vyflákl a pak chodil na vládu aby státní podnik postavil elektrárnu, nebo aby nemuseli platit nějaký poplatek který platí ostatní odběratelé atd.

A naco vlastne stavet JE,pro vyvoz ee do Rakouska?Tam uz jednu JE maji,jenom ji spustit!!!

Bobe, buď si tu elektřinu vyrobí sám, nebo, pokud to bude pro něj výhodnější si uzavře smlouvu s někým jiným, s městem, s větší fabrikou, nebo s nějakou rozvodnou společností. Jak si to zajistí je jeho problém, ne státu. Stát má poskytnout regulační prostředí, nic víc, ne tu stavět elektrárny a vedení. To mají dělat soukromé podniky primárně, pak případně města. Stát k tomu má vytvořit právní rámec ve kterém pak budou ty podniky operovat. Například podmínky pro propojení sítí, zabránění zneužívání dominantního postavení v oblasti atd. Zavedení principu "elektrárny nesmí za hodiny", kdy to co máte na své straně přípojky už nemají elektrárny jak ovlivnit...

Další věc do které se může nějak zapojit je řešení konfliktů při výstavbě vedení, jenže tu dnešní legislativa komplikuje a podniky žene do nutnosti proud nakupovat. Pokud se dobře pamatuji tak pokud chcete táhnout vedení přes cizí pozemek, tak nestačí jenom dohoda o jeho zřízení, ale musel byste si pořídit licenci na distribuci, byť na obou koncích je Váš objekt a nikdo jiný se na vedení nenapojí.

Co se týče toho jak si to palivo zajistí... je to jejich problém, ne problém státu. Kde to koupí, jestli půjdou do stavby trubek, postaví si dráhu, budou to vozit vlakem, nebo po vodě (Baťův kanál vznikl jenom aby obešel předražené ČSD). Ano, může to udělat takto, nebo si nakoupit službu od jiného podniku.

Ekonomika k fungování velice detailní zásahy státu fakt nepotřebuje.

Také budu odpovídat útržkovitě.

Od jakého příkonu by si podnikatel měl energii vyrábět sám. A mělo by to být povinně?

Několik stovek kW? To by musel mít svou elektrárnu téměř každý. Např. městská správní budova má rezervovaný příkon 330 kW. A to není nijak obrovská ani energeticky "nenažraná" (Dle PENB v B). Jako vždy v podobných případech je problém na hranici. Proč my musíme a někdo jen o něco méně už nemusí? A když jeden rok náhodou příkon překročí, tak bude muset postavit svou elektrárnu?

Ps. na té budově je projektována FVE 100 kWp, ale to nic neřeší, objekt stejně je a bude závislý na sítích garantovaných (přeneseně) státem. Stát to sice nedělá přímo, ale pověří státní (polostátní) organizaci. A těm sítím stát mj. svou energetickou koncepcí a mezinárodními smlouvami garantuje zdroje energie. To nemusí znamenat, že elektrárny vlastní a řídí, ale ani se to nevylučuje. ČEZ je polostátní.

Když má někdo možnost postavit ve svém areálu vodní elektrárnu a vyrábět ekologicky a levněji, ať si vyrábí. Kdo nemůže, spoléhá na síť, kde část ceny je regulovaná (v podstatě určená státem).

Teze "elektrárny nesmí za hodiny" (spíše distributor nesmí za hodiny) je také sporná. I to co se děje za elměrem má vliv na celou síť. Jsou to spojené nádoby. Proto třeba existuje rezervovaný příkon. Druhá věc je, že distributor by alespoň měl vědět, co se za elměrem děje a co může v nejbližší době čekat. To se týká třeba akumulátorových úložišť. Kdy budou akumulátory v odběrném místě vyčerpány a jeho odběr skokově naroste z 0 na maximum odběru? Přece distributor musí být připraven a mít zajištěnou dopředu adekvátní výrobu EE. Zvláště, když to bude velký odběratel, nebo hodně malých odběratelů v prakticky totožné době (domácí FVE s akumulací, kterým nepredikovatelně dojde "šťáva")

Doporučujete, aby elektrárny stavěla města. Mohlo by to být také sdružení měst, kraj... Nehledě na to, že tohle dle mne není optimální, tak to už je na půl cestě ke státu. Proč tedy ne rovnou stát. Nebo myslíte, že úředník na městském úřadu (který to navíc možná má jen jako přídavek k úplně jiné agendě) rozumí energetice nejlépe?

Protože distribuce (EE i ZP) je přirozený monopol, má nad tím dohled stát. Neřešme zde, jestli to dělá nejlepším způsobem, to by bylo na dlouhou debatu. Nelze to provozovat na zcela komerční bázi. Stejně tak je nezbytná role státu při nákupu energií. I když samotný nákup realizuje soukromá, nebo polostátní společnost. Koneckonců stát zastřešuje energetiku celosvětově při smlouvách o dodávkách ropy, plynu elektřiny, závazcích o produkci CO2, stavbě produktovodů, atd.

I tak debatované záruky za bezpečnost (zdůrazňováno jen u JE) stejně zaručuje nakonec stát. U JE to vyplývá i z mezinárodních dohod. Ale platí to i OZE a jiných. Ani třeba VE nejsou pojištěny na celou škodu. To by Vltavská kaskáda musela být pojištěna na částu za zničení většiny Prahy a Středočeského kraje. Chemické firmy také (např. Spolana i na zničení velké části Německa).

Zajištění paliva je starostí státu. Jinak by se rozpadl.

Energie (a jejich zajištění) patří mezi strategické komodity.

Je to jedna z věcí, kvůli kterým vlastně stát existuje a kvůli kterým si ho prostřednictvím daní platíme. Začalo to už v historické Egyptě doby faraónů. Sát zajišťoval základní potřeby lidí: společnou obranu, státní organizaci, společné stavby (chrámy, zavlažovací kanály), státní zásoby obilí a jeho distribuci. Dnes mezi tyto základní funkce státu patří také zdravotnictví a zajištění a distribuce energií.

Pořád melete svou, my taky. Jelikož vůbec nereagujeme jedna strana na druhou, je to jako v prdlamentě. Tak se holt uvidí kdo sežene více hlasů ve sněmovně.

Nikdo z nás netvrdí, že si podnikavec má vyrábět energie sám. Pokud si však energie vyrobí, tím lépe. My tvrdíme, že si je má zajistit sám a hlavně si je má sám i zaplatit. Ne že mu je bude dotovat daňový poplatník, kterým podnikavec není. A jelikož podnikavec daně neplatí (daňová optimalizace), nemá nárok na dotované služby státu. Socialismus skončil před třiceti lety, zkuste si to pohledem z vokna vověřit.

A báchorky o všespásném státu raději nikomu neříkejte. Jsou k smíchu.

Směšujete distribuci s výrobou. NELZE!

Cena energie je neregulovaná a tedy výroba je plně komerční.

Naproti tomu distribuce je regulovaná a zde má stát svou roli už v zájmu majitelů pozemků pod distribučními trasami.

Záruky za bezpečnost elektráren jsou špatně. Od doby kdy vznikly pojišťovny je strkání rypáku státu do komerčního pojištění kontraproduktivní.

V době kdy každý má šanci si vyrábět energii sám je zajišťování energií státem zbytečný a předražený luxus.

Ad pojištění a rypák)

Nejvíce je to vidět ve zdravotnictví kdy je to daň a ne pojištění, kdyby to bylo pojištění tak ten co se o zdraví nestará bude penalizován, zatímco ten co se o ně stará bude zvýhodněn.

A) Ano, měl by si to zajistit sám na své náklady, pokud možno. Povinně bych to nedával. Výkonově to záleží na charakteru provozu, iniciativa je však vítána. Pokud mu vychází levněji si to nakoupit, ať si ji nakoupí. Primárně jde o to že nemá co chodit za státem s prosbami aby se za daně stavěly elektrárny aby nemusel platit buď svou, nebo o pár haléřů více protože ji stavěl někdo soukromě a má tam zakalkulované riziko. Peníze z daní mají být na zcela jiné věci.

B) Ano, kancelářské budovy by měly v maximální míře mít FVE.

C) Je rozdíl mezi tím když je zřízena síť podle nějakých předpisů, regulací atd. A tím když se po státu chce aby někomu stavěl elektrárnu aby to ten daný subjekt dělat nemusel. Uvědomujete si doufám jak praštěné to je něco chtít, ale chtít to zaplatit od jiného. Podle mne je to naha o socializaci nákladů a privatizaci zisků.

Nemyslím že bychom byli až tak ve sporu ohledně sítí, byť nevidím důvod k tomu aby nebylo na jednom území sítí několik různých subjektů a různě (ne)propojených. Ale v čem se podle mne rozcházíme maximálně je v pohledu na to jestli stát má nebo nemá budovat elektrárny.

D) Teze "elektrárny nesmí za hodiny" je založena na tom že v současné situaci distributor za ty hodiny leze až moc. Pokud se dobře pamatuji, tak potřebujete povolení na záložní zdroj který z principu není nikdy paralelně v provozu se sítí a na hromadu dalších věcí. Pokud dané zařízení a celý návrh bude splňovat obecné předpisy, což je otázka pro úřad, ne pro distributora.

Další věc je že s moderní technologií může být distributorovi jedno v jakém stavu jsou baterie, zdroje a odběr v objektu. Není problém aby nad fyzickou DS běželo X virtualizovaných kde bude on-line vazba mezi stavem odběru a systémem obchodníka s energií. Na to ale zase je možné mít obecné předpisy.

E) Proč města? Jednak synergie s teplárenstvím, jednak je to primárně infrastruktura pro dané místo (stejně jako vodovody a kanalizace. Ano, stále jsou města s vlastním teplárenstvím a vodárnami). Další věc je že ve společnosti má každá abstrakce nějaké místo a účel. A stát je příliš vysoká abstrakce na to aby zajišťoval takovouto záležitost. Ano, můžeme na něj teoreticky hodit úplně všechno, ale nebude to fungovat tak dobře. Stát je druhá nejvyšší abstrakce člověka co máme. Má zajišťovat to co nezvládnou zajistit žádné pod ním. Armáda, soudy, zákony, policie (byť by to šlo i jinak organizovat), koordinace mezi obcemi/kraji, správa vodních toků (když už musí být), správa přírodního bohatství... To nezajistí moc dobře nic jiného. Ale elektrárny a výroba elektřiny, to už umí zajistit cokoliv pod tím a hlavně je to velmi snadno předmětem podnikání. Někde může být prolnutí s jiným oborem, ale primárně to není něco co by stát nutně musel dělat. Čím jdeme dále od člověka, tím méně konkrétní a více abstraktní věci to má řešit.

F) Opakuji, nejsem v takovém rozporu ohledně sítí, i když přirozené monopoly do jisté míry vytváří zákony které nejsou moc nakloněné vzniku paralelních sítí na jednom území, byť na to neexistuje fyzikální omezení. V sítích, ano nějaká regulace bude nutná. Otázka je ale nakolik je už nutná kolem dovozů komodit. Stát v tomto reálně není třeba. Když to vezmete tak na dodávku uhlí z Austrálie jsou třeba tři: Já, jako odběratel, důlní společnost, jako dodavatel, rejdař, jako přepravce. Stát nepotřebujeme.

G) Pletete si normální situaci a hmotné rezervy. Rezervy sem teď netahejme, ty stojí mimo a jsou k jinému účelu.

H) Vltavskou kaskádu si hlavně postavil stát, soukromé společnosti by něco takového nezřídily. Vltava byla historicky silně využívána pro získání energie a dopravu. Ale nevím že by kterákoliv soukromá firma chtěla kdy stavět vysoké přehrady. Odhaduji že by vznikly stupně do 10 m.

I) Jenže stát nám utekl od toho co dělal v Egyptě. Znovu říkám, jedna věc jsou rezervy, druhá je že někdo chce aby mu stát zajistil levnou energii pro běžný provoz jeho podniku.

Problém je že někdo jde za státem s tím aby mu postavil elektrárnu a zajistil levnou energii tak že to dopadne na občany, ne s tím že si postavil elektrárnu pro podnik a potřeboval by aby stát držel pro případ průšvihu další tisíc tun uhlí, nebo ropy nebo na co to pojede.

Nebo je tu jiná možnost jak tu strategičnost řešit, třeba bude stát platit náklady na zakonzervovanou infrastrukturu.

Ale je prostě zvrácené aby si někdo přes stát zajišťoval pro sebe energii pro běžný provoz. A je jedno jestli tím že stát dotlačí ke stavbě JE, nebo tím že si vydupe výjimku z nějakého poplatku.

Trocha odbočení do USA. Po tuhých mrazech v Texasu jsou nyní místní občané šokováni složenkami k zaplacení za odběr elektřiny. Místní dodavatelé elektřiny se totiž zachovali "plně tržně". Poptávka po elektřině brutálně narostla a tedy i její velkoobchodní cena a tu pak dodavatelé plně promítli do cen svým odběratelům. Po 14 dnech mrazů tak Texasané "protahují své ksichty hrůzou" a někteří až slzí, nikoli však radostí ! Cena za 2 týdny odběru elektřiny činí často 6 000 až 16 000 Dolarů, tedy bratru asi 130 000 až 350 000 Korun !! V USA nic moc !

To úplně neodpovídá skutečnosti. "Tržně" se zachovalo jen těch několik dodavatelů, kteří nabízejí elektřinu s cenou přímo navázanou na spotové ceny. Takového dodavatele můžete mít i u nás, např. nedávno tu pan Bláha vychvaloval dodavatele "BezDodavatele", jak u něj elektřina vychází úžasně levně, což může být pravda do chvíle než dojde na podobný scénář jako v Texasu, pak proděláte kalhoty. Jeden z těchto dodavatelů dokonce sám žádal zákazníky aby si sjednali dodavatele jiného a vyhnuli se astronomickým cenám, ne každý zákazník to ovšem stihl. Pak čteme podobné příběhy.

Většina Texasanů cenu elektřiny na spotové ceny navázané nemá, podobně jako většina Čechů, takže těch se to samozřejmě netýká.

Neprodělali na tom ale jen spotřebitelé, např. RWE přišla o stovky milionů dolarů díky tomu, že prodala dopředu svojí produkci větrných elektráren, která se ovšem nekonala, jejich větrné elektrárny vyráběly oproti očekávání méně, takže společnost musela na spotovém trhu dokupovat elektřinu i za 9000 $/MWh.