Švédské jaderné plány budou stát desítky miliard eur
Švédsko je jednou ze zemí EU, která i nadále zvažuje provoz jaderných zdrojů v následujících desetiletích. Země již nyní disponuje několika jadernými bloky, ty však nemají neomezenou životnost a vyžádají si v budoucnu minimálně svou náhradu. Podle nové studie, kterou si nechala zpracovat tamní vláda, by výstavba nových zdrojů o výkonu 5 GW měla vyjít na bezmála tři desítky miliard eur. Do poloviny století by se však nový výkon v jaderných zdrojích mohl i zdvojnásobit.
Po mnoha letech ústupu se od energetické krize, která byla doprovázená prudkým růstem cen zemního plynu a elektřiny, začalo v některých zemích Evropy opět intenzivněji debatovat o rozvoji jaderné energetiky. Jedním příkladem může být i Česko, kdy nedávno došlo k vyhodnocení tendru na výstavbu nového bloku v dukovanské jaderné elektrárně. Ambice na zachování jaderných zdrojů v energetickém mixu však za českými hranicemi nekončí.
Výstavbu nových jaderných bloků zvažuje i Švédsko, které má s jadernou energetikou taktéž dlouholeté zkušenosti. Nová studie, kterou tamní vláda uveřejnila na začátku týdne, podle serveru Montel vyčíslila očekávané náklady na financování 5 GW nového výkonu v jaderných zdrojích na 26 miliard eur.
Zvýhodněné úroky, než bloky najedou
Podle studie by se na financování nových bloků měl podílet i Švédský úřad pro národní dluh. Ten by mohl nabídnout půjčky za zvýhodněnou sazbu v průběhu výstavby bloků, podobně jako se zvažuje i v ČR. Po uvedení nových bloků do provozu by následně mohla být půjčka refinancována na finančním trhu. S bloky již v provozu by totiž riziko bylo nižší, což by vedlo k výhodnějším sazbám než v průběhu výstavby.
Zpráva rovněž navrhuje, aby švédská vláda uzavřela s provozovateli rozdílový kontrakt (CfD) na dobu 40 let. Prodejní cena elektřiny by měla činit 800 švédských korun za MWh, tedy zhruba 70 euro, v cenách z roku 2023.
Podobně jako u jiných rozdílových kontraktů by se v případě nižších tržních cen kompenzoval provoz zdrojů skrz poplatky účtované spotřebitelům. Naopak v případě, kdy by na trhu panovaly vyšší ceny, by mohli od státu obdržet kompenzace odběratelé elektřiny. Podobně by měla být zavedena opatření na zajištění návratnosti projektu, která by měla chránit jak investora, tak stát, potažmo spotřebitele.
Švédské jaderné plány jsou relativně ambiciózní. Do roku 2035 by vláda chtěla mít v provozu nových 2,5 GW výkonu v jaderných zdrojích. Do roku 2045 by se poté mohlo jednat až o 10 GW nového výkonu, který by měl pomoci pokrývat očekávaný nárůst spotřeby elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
Zatím to je všechno ve fázi úvah a plánování. Bude zajímavé pozorovat kolik se toho v reálu uskuteční. Mít něco postavené do roku 2035, když jsou ještě ve fázi studií o ideovém záměru, to je hodně odvážné.
Při současném neutuchajícím rozvoji OZ v celé jejich šíři, v našich podmínkách velké nepřehlédnutelné možnosti, bude drahý špás nových jaderných mamutů jako záloha pro vykrývání nepřízně či výroba H2, aby se zajistil aspoň jakýsi jejich provoz. Na to se nedá dívat z pohledu krátkého desetiletého provozu od spuštění, jak je nám to často předkládáno, aby nepolevovala zatím dostatečná podpora. A to se nezmiňuji o potencionálním nebezpečí z toho plynoucí.
Křišťálové věštící koule se dobře prodávají, určitě najdete kupce vaše. Víte, některé technologie, jako například ony "neutuchajíce se rozvíjejíci OZE", klidně mohou patřit k takovým, které vhodně doplňují, nebo koexistují s technologiemi dalšími. Přitom každá má své místo a oblast využití.
Například pružné automobily značně oslabily, ale zdaleka nezničily nepružný železniční "moloch" a takových příkladů najdeme jistě mnoho.
Pokud jde o finance, můžeme vést nekonečné spory co kolik stálo a stojí, zvláště pokuid jdou finance z různých kapes.
Švédsko je ve výrobě el. energie za vodou - "Vodní elektrárny vyrábějí většinu elektrické energie 47 %. Jaderná energie kryje 35 % výroby. Podíl vyrobené elektrické energie obnovitelnými zdroji činí 17 %. Ropu, zemní plyn a pevná paliva Švédsko téměř nevyužívá."
Technicky by mohli bez velkých problémů jít cestou většího podílu OZE z větru, který by doplnili přečerpávačkama a nebo pržně bežícími vodními elektrárnami. Tipuji že i biomasy mají hromady, jen místo toho, aby to ekologicky pálili na elektřinu, z toho vyrábí nábytek, zmetci ;).
Pokud si dobře pomatuji, tak staví (hostují) i VTE parky pro Němce.
Ale určitá diverizifikace za pomoci JE se může hodit. Pokud se vyřeší finacování, ale šel bych asi spíše jinou cestou v tomto případě...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se