Švédské jaderné plány budou stát desítky miliard eur

Švédsko je jednou ze zemí EU, která i nadále zvažuje provoz jaderných zdrojů v následujících desetiletích. Země již nyní disponuje několika jadernými bloky, ty však nemají neomezenou životnost a vyžádají si v budoucnu minimálně svou náhradu. Podle nové studie, kterou si nechala zpracovat tamní vláda, by výstavba nových zdrojů o výkonu 5 GW měla vyjít na bezmála tři desítky miliard eur. Do poloviny století by se však nový výkon v jaderných zdrojích mohl i zdvojnásobit.

Po mnoha letech ústupu se od energetické krize, která byla doprovázená prudkým růstem cen zemního plynu a elektřiny, začalo v některých zemích Evropy opět intenzivněji debatovat o rozvoji jaderné energetiky. Jedním příkladem může být i Česko, kdy nedávno došlo k vyhodnocení tendru na výstavbu nového bloku v dukovanské jaderné elektrárně. Ambice na zachování jaderných zdrojů v energetickém mixu však za českými hranicemi nekončí.

Výstavbu nových jaderných bloků zvažuje i Švédsko, které má s jadernou energetikou taktéž dlouholeté zkušenosti. Nová studie, kterou tamní vláda uveřejnila na začátku týdne, podle serveru Montel vyčíslila očekávané náklady na financování 5 GW nového výkonu v jaderných zdrojích na 26 miliard eur.

Zvýhodněné úroky, než bloky najedou

Podle studie by se na financování nových bloků měl podílet i Švédský úřad pro národní dluh. Ten by mohl nabídnout půjčky za zvýhodněnou sazbu v průběhu výstavby bloků, podobně jako se zvažuje i v ČR. Po uvedení nových bloků do provozu by následně mohla být půjčka refinancována na finančním trhu. S bloky již v provozu by totiž riziko bylo nižší, což by vedlo k výhodnějším sazbám než v průběhu výstavby.

Zpráva rovněž navrhuje, aby švédská vláda uzavřela s provozovateli rozdílový kontrakt (CfD) na dobu 40 let. Prodejní cena elektřiny by měla činit 800 švédských korun za MWh, tedy zhruba 70 euro, v cenách z roku 2023.

Podobně jako u jiných rozdílových kontraktů by se v případě nižších tržních cen kompenzoval provoz zdrojů skrz poplatky účtované spotřebitelům. Naopak v případě, kdy by na trhu panovaly vyšší ceny, by mohli od státu obdržet kompenzace odběratelé elektřiny. Podobně by měla být zavedena opatření na zajištění návratnosti projektu, která by měla chránit jak investora, tak stát, potažmo spotřebitele.

Švédské jaderné plány jsou relativně ambiciózní. Do roku 2035 by vláda chtěla mít v provozu nových 2,5 GW výkonu v jaderných zdrojích. Do roku 2045 by se poté mohlo jednat až o 10 GW nového výkonu, který by měl pomoci pokrývat očekávaný nárůst spotřeby elektřiny.