Temelín vyrábí nejvíce elektřiny od spuštění horkovodu do Českých Budějovic
Jaderná elektrárna Temelín vyrábí od loňského spuštění horkovodu, kterým dodává teplo do Českých Budějovic, historicky nejvíce elektřiny. Pomáhá tomu chladné počasí a modernizace. Důležité je odpovídající provozní nastavení, pro které několik let využívá umělou inteligenci. Vyšší výroba se navíc kryje s obdobím vyšší spotřeby energií, informoval dnes mluvčí Temelína Marek Sviták.
Současný výkon nedávno připojeného druhého bloku se pohybuje nad úrovní 1100 MWe. První blok, který vedle výroby elektřiny dodává i teplo pro České Budějovice, Týn nad Vltavou i elektrárnu, hodinově vyrábí přes 1090 MWe.
„Potvrzují se naše predikce, kdy se dodávky tepla do Českých Budějovic formou odběru páry z turbosoustrojí projevují na výrobě elektřiny jen minimálně. I při plném zimním zatížení se provoz horkovodu projevuje maximálně v řádu jednotek megawatt,“ uvedl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.
Dodávky tepla se odvíjejí od venkovní teploty a spotřeby v Českých Budějovicích. Podle toho pak energetici nastavují teplotu a množství vody, která do města proudí. Temelínský horkovod za rok provozu pokryl zhruba jednu třetinu dodávek tepla pro České Budějovice, dodal 663 terajoulů (TJ). Díky temelínskému teplu emise českobudějovické teplárny včetně skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší klesly zhruba o třetinu. Ročně tak uspoří desítky tisíc tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí, uvedl Sviták.
Aktuálně do města proudí voda o teplotě 120 stupňů Celsia a denní dodávka se pohybuje na úrovni přes 3,5 TJ, informoval Sviták.
Po zahájení provozu Temelína v letech 2000 a 2002 byl výkon každého z bloků 981 MWe. Díky modernizaci má nyní každá výrobní jednotka průměrný výkon 1086 MWe. „Daří se nám využít výsledky modernizačních programů, zaměřených jak na využití rezerv, tak i vylepšování technologie. Naším cílem ale není trhání rekordů, v první řadě nám jde o bezpečnou a stabilní výrobu,“ řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 14 terawatthodin elektřiny. Za celý loňský rok to bylo 16 TWh elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
Tak aspoň někdo a něco. OZE mají vánoční pauzu......
@Vladimír Šťastný 13. prosinec 2024, 12:36
Dobrá zpráva a hlavně levné teplo pro velkou část Českých Budějovic.
Škoda že to trvalo 24 let, než se to uskutečnilo.
Bylo třeba upravit/ rekonstruovat parovody ve městě na teplovody, to prostě potřebuje čas.
No levné teplo, - záleží na odpisech nákladů na horkovod. Teplo (energie) je od velkého třesku ve vesmíru zcela zdarma.
Škoda, že to nenapsali trochu srozumitelněji. Pokud dobře počítám, tak "aktuální denní dodávka tepla do ČB na úrovni 3,5 TJ" odpovídá výkonu 40,5 MWt. Druhý blok dodává 1100 MWe, kdežto první blok 1090 MWe. Takže místo 10 MW elektřiny dodají do Budějovic 40 MW tepla? Ještě by mě zajímalo jaký příkon mají oběhová čerpadla na celém tom horkovodu.
Ještě je potřeba započítat teplo dodávané do Týna nad Vltavou.
Podle toho, co jsem našel, se do Týna dodává zhruba čtvrtina tepla, co šlo letos do Budějovic. Pak by tedy topný faktor nebyl 4, ale 5. U malých kogenerací (třeba TEDOM) se dají najít technické parametry - kolik elektřiny, kolik tepla, jaká spotřeba metanu. Ale u velkých elektráren a tepláren, které jedou KVET, jsem nikdy neviděl křivku možné využitelnosti (vše na elektřinu, vše na teplo a pak závislost mezi tím). Přitom některé elektrárny (Opatovice, Mělník) mají docela vysoké dodávky tepla. U spaloven komunálního odpadu (dnes zvaných ZEVO) to bude taky zajímavé, protože potřeby se podle sezóny hodně mění. A odpadky si jen těžko můžeme v létě skladovat na zimu. A pak je samozřejmě otázka, jak bude vycházet horkovod z Dukovan do Brna (teď myslím čistě fyzikálně, ekonomicky to bude ještě obtížnější vyjádřit).
Pravobřežní Praha je do značné míry vytápěna horkovodem (nebo jak se to jmenuje) z EMě nevím kolik.
To musí být nějak dost chytře vymyšlené, pokud je opravdu poměr mezi úbytkem elektřiny a množstvím dodaného tepla tak vysoký.
Omezení Carnotova cyklu snad musí fungovat i tady. A je-li maximální dosažitelná účinnost tepelného stroje rovna 1-t2/t1, tak když turbíně seberu vodu o teplotě 120°C (393K) místo při 30°C (303K), a teplotu vstupní vody mám 320°C (593K), tak by teoretická účinnost měla (z tohoto odebraného množství tepla) klesnout ze 49% na 34%. Takže úbytek elektřiny by měl být větší.
Asi by bylo zajímavé si někde přečíst jak je to dělané.
Čistě teoreticky, z páry o teplotě 120 °C vyrobíte elektřinu nejvýše s účinností (120-30)/(273+120) = 22,9 %, prakticky bude samozřejmě účinnost ještě nižší, určitě hluboko pod 20 %. Takže 10 MW elektrických odpovídá minimálně 50 MW tepelným (na výstupu z turbíny). Samozřejmě v tom pak hrají roli ještě další ztráty, takže jde spíš o orientační výpočet.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se