Vláda odsouhlasila dvě ze tří smluv s ČEZ o pátém bloku Dukovan

Pociti tuto zmenu i koncovi odberatele elektriny,nebo bude zase 5OOKc za MGWh??

Pocítí to všichni obyvatelé ČR a hlavně daňový poplatníci.

Pocítí. Reálná cena elektřiny z v UK dostavované JE má být cca. 105Éček/MWh. Ani náhodou nevěřím, že by se u nás stavělo levněji (srovnej cenu dálnic u nás a v DE) Reálná burzovní cena EE je někde průměrně kolem 40Éček/MWh (Viz. OTE-CR.CZ). Kdo zaplatí rozdíl bratru 60Éček/MWh milý Watsone? Správně jsi si odpověděl. No - řekneš si, to zase není tak mnoho - jeden reaktor, ostatní jsou na provoz levné.... Jenže si spočítej že výroba jednoho reaktoru bude kolik? Kolem 7-8TWH EE/rok? To je 60Méček/rok? Tak to zaplatíme nad cenu EE buď jako příspěvek na jaderný účet, nebo potichu jako nedostatečný odvod daní(které na rozdíl od ovčanů podniky neplatí - optimalizují).

To neříkám, že nový jaderný reaktor není zapotřebí, to ví jiní, ale mně připadá, že Cventndorf by měl být vzorem. Nanejhůř. Uvidíme co na to EjU.

Vidím, že klíčový bod té smlouvy je, že, cituji: "Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt".

A to bude pro ČEZ nutné, neboť výroba v drahé nové JE bude ztrátová. V té době (po 2040) bude totiž mít Německo nainstalováno 170 GW fotovoltaiky a trochu menší množství GW větrných (zvláště off shore) elektráren. A převážnou většinu roku v létě i v zimě bude zaplavovat okolí levnou elektřinou, takže většinu roku bude nová JE ve ztrátě. Bude vyrábět za cenu mnohem vyšší než bude tržní cena na Lipské burse. Už jsem to zde několikrát diskutoval.

ČEZ si to uvědomuje, proto ta smlouva. A kdo zaplatí ten nový tunel? No přece my co teď platíme starý tunel solární.

Ale hloupost, klíčové zatím je, že stát zadává ČEZu zajistit výběr dodavatele. Celé je to jen vytváření mlhy okolo toho, že stavět se bude jen hubou, ale nikdo nemá odvahu to říci naplno. A ty bláboly okolo FV a větrníků a zaplavování levnou elektřinou si strčte někam, skončíme na plynovkách.

Josefe souhlasím zůstaneme na plynovkách a Němci taky a budou ještě rádi.

Máte pravdu pane Karle. Němci budou více než rádi. Zvláště až dokončí spolu s Rusy NortStream. To pak k nim bude proudit plyn bez omezení a velice rádi jej budou distribuovat dál.

Němci mají energetickou koncepci takovou, že v roce 2050 počítají s min. 80% podílem OZE ve výrobě elektřiny. Pokud to bude víc, budou spokojení. Na zbytek budou potřebovat nějakou pružnou výrobu. To není žádná vysoká magie odhadnout co to asi bude.

Ta magie pane Veselý bude spočívat v tom, že jako zálohy spustí paroplynové elektrárny popřípadě se proud doveze ze zahraničí. Ovšem do budoucna nikdo nemůže vyloučit, že lidstvo přijde jak efektivně a levně EE skladovat.

St.,

o tom že se asi 20 % roční doby budu pouštět PPE, nebo jiné parní elektrárny, například na biomasu, v malém, tedy teplárny spíš, mimochodem v Brně se jedna staví momentálně, se ví od začátku. Cíl 100% OZE bude buď vyžadovat hodně velké PVE, Lipno - Aschach může být první, nebo P2X, kde se čeká na pokles ceny.

Ale to víme od začátku všichni tady a ví se to i v různých studiích. Zvláštní je že požadavek na 100% obnovitelné energie již v současnosti, se prvně objevil z jiného tábora, než tábora OZE a to dost možná z jistého nehezkého důvodu.

Němci budou happy rozhodně. Ve svém budoucím ener. mixu už teď počítají s plynovkami. Ať už jako krytí těch "blbých" dnů pro OZE, nebo i pro výrobu tepla (ne každý si bude moci dovolit tepelné čerpadlo, že...). Plus co jsem mluvil s jedním mým přednášejícím, a mám-li mu věřit, tak neměcké firmy počítají s exportem plynových systémů. Teď je ještě nutné udělat z plynovek legislativně ekologický zdroj, aby měl rovněž nárok na podporu. Achjo.

Však vždycky potřebujete nějaké špičkové/sezónní/záložní zdroje. Plyn je na ladění těch problematických posledních 10-20% ještě celkem v pohodě. Lepší než elektrárny na mazut nebo černé uhlí.

A pořád je šance, že se rozjede výroba syntetických paliv za dobrou cenu. Ty ten zemní plyn mohou postupně nahrazovat. Mezitím se dají obrovská kvanta zemního plynu ušetřit zateplováním budov a výrobou vodíku pro průmyslové procesy bez parního reformingu, mnohem více než ho bude potřeba pro výrobu elektřiny.

Při takové smlouvě to tedy znamená že čím dříve se toho ČEZ po zahájení stavby zbaví (rozkrade to a sabotuje) tak pro něj lépe, převezme to stát a stát to možná dokončí. Jenže co bude dělat stát s jaderkou? No předá ji zase zpět ČEZu aby ji provozoval, tak jako ty předchozí. Takže ČEZ má zase své jisté, ať udělá nebo se stane cokoliv.

Také bych chtěl podepisovat ze státem takové smlouvy, zaručuji se že bych dodával levnější elektřinu než ČEZ a nedělal bych bezpečnostní podvody jako třeba rentgeny na kopírce.

Postavit jaderný blok je jediná šance jak zabránit likvidaci přírody pomocí obrovských solárních farem a obrovských lesů větrných elektráren.

Svatou pravdu bratře díš.

Jednou ještě budeme rádi, za naše JE. Za to, že nebudeme muset dovážet drahou EE.

Viděla jste někde FVE z blízka? V zásadě je to napůl divoký trávník, v takovém je dost možná více biodiversity než v okolních polích. O nějakém přímém ničení se tak asi nedá mluvit. Dále už je to jenom otázka vkusu. Na základě toho bych si zase já mohl stěžovat že JE kazí výhled ze širého okolí, babrají vodu a zatěžují okolí zbytečným tepelným znečištěním.

a) Jsem chlap

b) V ČR FVE není dost možné zblízka nevidět.

c) Ve volné přírodě to je fakt hnus, kam se nedá chodit a zabírá to životní prostor.

d) Nikdo tady neobhajuje nešetrně hospodařící zemědělce.

e) Jsem strojař, pracující průmysl mi tolik nevadí (je to případ od případu). Na relativně malém prostoru najde obživu velké množství lidí.

f) U elektrárny se dá částečně využít i suché chlazení. Při celkové účinnosti JE 38procent bude pořád méně ohřívat atmosféru než FVE s 18-ti procenty.

Komíny a chladící věže Opatovické elektrárny ničí vyhlídky v celých východních Čechách, od Ještědu, přes Sněžku, Kozákov, z Velkého Deštného, od Nasavrk, o Kunětické hoře ani nemluvě. Hnus zelený, fialový. není divu, že se kvůli tomu celý kraj vysídluje, lidi ho houfně opouštějí. Konec sarkasmu.

Připomínám, že takhle stejně držkovali v Paříži kvůli stavbě Eifelovky.

Pardon, přece jenom je to častější slyšet v ženském rodě.

Zbytek zkusím trochu zformulovat.

Pak víte jaký rozdíl je z hlediska pokryvu mezi poli a fotovoltaickou elektrárnou. Podle mne se z pohledu (ne) dostupnosti příliš neliší velké lány obilí, řepky a podobně, od oplocené FVE, z pohledu využití krajiny pro rekreaci, pokud tedy nebudeme počítat s chozením s detektorem, není podle mne tak velký rozdíl.

Fotovoltaická elektrárna odvádí nějakých 15-20% dopadající sluneční energie jinam ve formě elektřiny, další nemalé množství se od ní odrazí (panely nemají opravdu vlastnosti nejčernějšího materiálu na světě), zbytek je pohlcen, ale to je velmi podobné či lepší než v případě běžných typů povrchu:

researchgate. net/figure/Surface-scene-types-used-and-their-broadband-albedos-data-from-CERES-SARB_tbl1_247405777

Oteplení krajiny od FVE by tak neměl/nemusel být problém, bude-li dále účinnost FVE růst, tak se posuneme postupně do ekvivalentu albeda pouště -> krajina se bude, teoreticky, ochlazovat. Vlastně fotovoltaika, filosoficky, má antialbedo, čím více toho pohltí a transformuje, tím má větší ekvivalentní albedo.

Mě osobně fotovoltaika a ani větrné elektrárny v krajině nějak extra nevadí. Celkem zajímavé u VtE může být i spočítání "rušivé" viditelnosti v porovnání s JE, respektive chladicími věžemi, lidské oko má jenom nějakou rozlišovací schopnost a proti věži tenká FVE zanikne rychleji než mohutná chladicí věž.

Ano, v principu se dá použít i suché chlazení, to samozřejmě vím, obávám se ale že obětování malé části výkonu kvůli úspoře vody nebude ještě dlouho na pořadu dne.

Ja bych si dovolil tipnout, ze to co bude novy blok produkovat pres den ve ztrate, hrave dozene v noci a nebo po cas zimnich inverzi. Jedine cas ukaze.

Byl bych rad, kdyby se povedl nejaky zasadni prulom v akumulaci energie, pak to bude jiny pribeh. ... A nebo postavime draty do australie a budem tahat solar z druhe polokoule kde zrovna sviti...

Při německé kombinaci zdrojů vám zbývají hlavně zimní inverze. Zkusil jste si propočítat za kolik by ta JE musela prodávat elektřinu, aby zisk z těch 2-4 týdnů v roce pokryl investiční náklady? Malá nápověda, král jaderných optimistů, pan Závodský, počítá s cenou 50 EUR/MWh při 90% koeficientu využití.

Proč do toho taháte Německo? Výstavbou pátého bloku řešíme budoucí výrobu pro ČR.

Protože je blbost hrát si na permanentní válečný stav v energetice. Fotovltaiku můžeme mít tady bez problému, proud z větrníků se dá dovézt a bude-li levný, tak se dovážet bude, nebude-li to zbytečně sabotováno. Tím pádem bude mix +- stejný a stejně tak jeho chování.

Pane Carlosi,

instalovaný výkon 12 GW v paroplynu? S takovým instalovaným výkonem bychom nemuseli budovat nic dalšího včetně OZE.

Investice do plynu je v současné Evropě velmi riziková záležitost, vývoj emisních povolenek a Green deal. Jaké budou poplatky za PpS pro takovou instalovanou záložní kapacitu? Přechod na plyn by měl primárně pomoci teplárenství. Jste si jistý, že v Německu jde rozvoj OZE tak dobře, že po odstavení JE a uhelných elektráren budou mít dostatečnou kapacitu pro export?

Pane Studničko,

jsem si celkem jistý že kapacity pro export v produkčních špičkách bude habakuk. Pokud ten zdroj máte, zde je to vítr, tak jej využijete stejně jako kdybyste měl ropu.

Ano, při 1GW v paroplynu bychom sice nemuseli budovat nic jiného, ale pořád je to zdroj produkující emise a také zdroj, který se musí dovážet. A spoléhat se jen na jeden zdroj by bylo nerozumné. Navíc pokud ten zdroj může pohodlně fungovat bez ekonomických problémů i jen po výraznou menšinu roku.

Tady by bylo, podle mne, lepší to postavit na několika bodech.

1) Vysoké propojení do zahraničí pro možnost obchodních výměn.

2) Akumulační elektrárny, v tento moment zejména PVE.

3) Dosažení maxima FVE pro danou kombinaci sítě, to bude ovlivněné tím jaké zdroje tu budou, kolik je PVE a pod.

4) PPE a navýšení kapacity zásobníků plynu.

Ano, z vašich předchozích komentářů jsem pochopil, že máte své vlhké sny o Evropě. No, já zase považuji za reálně důležité se pokusit o zachování energetické soběstačnosti do budoucna ať bude vývoj Evropy jakýkoliv, byť studie ČEPS tomu moc nenasvědčuje.

Carlosi, blbost to tak úplně není. Právě nynější události ukázaly, jak se sjednocená Evropa bude chovat v případě nedostatku čehokoliv - zaměří se(pokud je ta země příčetná) na svoje vlastní obyvatelstvo/území a okolí má smůlu. Každý pak jede sám za sebe.

ad Studnička + Pácalt) A to je právě ta chyba v logice. Zaměňujete mezi sebou "být trvale nezávislý" a "být schopen nezávislosti v případě nouze". To je úplně jiná úloha s jiným řešením.

ad Veselý. Ano, to jsou odlišné úlohy, ale jsou to ovšem spojité nádoby. Pokud nebudete trvale nezávislý, těžko pak budete nezávislý v době nějaké krize.

Dobrý příklad je třeba nemocnice, ta potřebuje trvalé zásobování elektřinou. Být trvale nezávislý by pro ni znamenalo mít v areálu vlastní elektrárnu, která by musela vždy a za všech okolností zajišťovat její potřeby. To je ekonomický nesmysl a nikdo to tak nedělá. Dělají to tak, že normálně odebírají levnější elektřinu z venku, ale kdyby se něco podělalo, mají nachystané plynové/naftové agregáty, které nahodí v případě nouze. Ty stojí pár šupů.

To je rozdíl mezi trvalou nezávislostí a nezávislostí v čase nouze.

Vámi uvedený příklad ovšem nelze aplikovat na nezávislost ČR o kterém toto vlákno je.

Pane Studničko,

vaše věta : Pokud nebudete trvale nezávislý, těžko pak budete nezávislý v době nějaké krize. Je někde na hranici argumentačního klamu, dovozujete tu že dva jevy jsou na sobě plně závislé, respektive že druhý je VŽDY důsledkem prvého. Není tomu však tak.

V energetice se dají najít dva druhy závislosti, produkční a výkonová a existence jedné neimplikuje automaticky přítomnost druhé. To je to co Vám tu pan Veselý říkal. Nemá cenu vyrábět celou dobu drahý proud, 24 hodin 365 dní v roce protože jednou za století dojde nějaká velká krize. To je zbytečně drahý postup a v konečném důsledku mohou jeho náklady být podstatně vyšší než jiná řešení.

Výkonovou závislostí se dá nazvat situace kdy nejste vlastními zdroji schopen pokrýt špičkový odběr a nejde přitom o poruchový stav, závisíte tedy na výkonu jiných elektráren. Produkční je takové kdy nejste schopen vyrobit dostatečný objem proudu, byť podle výkonu by to problém být neměl.

A produkční závislost, na rozdíl od té výkonové, může být dočasná, volitelná a třeba i ekonomicky výhodná oproti stavu kdy bude produkční a výkonová nezávislost. Stává se tak v situaci kdy lze po nezanedbatelnou dobu z okolí dovážet elektřinu, která je levnější než produkce v dané zemi.

Podívejme se teď na situaci v ČR, s panem Veselým tvrdíme že bychom se měli spíše zaměřit na takové uspořádání sítě kdy zde budou relativně levné záložní elektrárny pro případ potřeby a zároveň se bude dovážet levný proud z Německa, eventuálně z místních OZE (technologická cena pro FVE bude dnes někde kolem 40-50€/MWh) namísto v současnosti tlačených drahých JE, které mají dodávat stále.

Pro ČR znamená takové uspořádání potřebu asi 12GW PPE (cena asi jako jeden blok JE) a následně dostatečnou akumulační kapacitu pro plyn a případně nějaké vodíkárny, eventuálně syntetické plynárny, kde by se umořily přebytky z OZE. Finanční rozdíl mezi 12GW JE a 12GW PPE je dost na to aby pokryl palivo pro tyto elektrárny na několik desetiletí, navíc bez úroků, které by bylo třeba z úvěrů na JE platit. Stejně tak i kdyby měl stát kvůli PPE zdvoj či ztrojnásobit kapacitu zásobníků plynu a plyn do nich koupit, pořád se budeme pohybovat v řádu desítek miliard investice pro "strategickou bezpečnost". Navíc zde, na rozdíl od JE může nádherně fungovat kooperace státu a soukromého sektoru. Soukromý sektor pořídí elektrárny, ty provozuje normálně, stát si pak pořídí jenom zásobník plynu a plyn do něj. Tím nebude plýtvat veřejnými prostředky, což u JE hrozí.

Pokud by měla úplná blokáda ČR trvat déle než rok, tak problémy budou úplně jiné než elektřina.

Vypadá to že jaderní aktivisté plánují uzavřít energetické hranice když jim ten jaderný tunel "nevleze" s cenou do sítě. Trafa už na hranicích mají, takže technický problém by až takový nebyl.

Ty trafa nás chrání před kritickými přežily z Německa. V důsledku nedomyšlenosti jejich obrovských farem FVE a VTE.

Kdo jste vy?

Jestli ta trafa spíš nechrání elektrárny tady před konkurencí velmi levného proudu.

A spíš budu věřit tomu že v případě problémů se na Moravu podá napětí z Bisambergu dřív, než ze severních Čech.

Pane Carlosi, myslel jsem, že jako častý přispěvatel do zdejší diskuze o rozvodné síti něco víte. Když je v síti příliš velké napětí musí to ERÚ za značné náklady kompenzovat. Ty regulační trafa jim umožní jednoduše zavřít hráz ať si to Němci vyřeší sami. Pro lepší informace Vám doporučuji Zeptat se odborníka (já to nejsem).

Ta trafa chrání vedení Rohrsdorf-Hradec, ale i vzdálenější prvky uvnitř soustavy, je to občas zdokumentováno v rozborech, co ČEPS každý měsíc www zveřejňuje. I na saské straně je v rozvodně phaseshifter, společnými silami odstrkují při větru na Baltu proud víc do středu Německa. Mohli bychom taky vinit Maďary - kdyby nebyli velmi deficitní, byly by toky u nás rozloženy pohodlněji (ale hůř by se hledali solventní zákazníci). Koneckonců, vlivem poklesu spotřeby v celém regionu a vytrvalé regulace emisí CO2 je pro ČR technicky možné a zřejmě obchodně výhodné mít v posledních dnech dosti často dovozní saldo, právě přes německé profily. Neobvyklá situace.

Na napětí z Bisambergu bych nespoléhal. Pokud si pamatuji dobře z četby, duo Dalešice-Dukovany je pro obnovu po rozpadu soustavy vhodné a vyzkoušené.

Pane Nováku,

Dukovany-Dalešice budu použitelné pokud to budete schopen Dukovany udržet před úplným vypnutím, pokud se zastaví Dukovany, tak je to o ničem, nenajedete. Pokud jde jenom o jižní Moravu, tak ta se dá najet z Vranova, nebo nověji Brněnské přehrady a to pak buď přes Červený Mlýn, nebo Špitálku (pak Kyjov a Hodonín). Samozřejmě můžeme se bavit o X scénářích, můžeme uvažovat různé situace, ale pokud by se ve velké položila soustava, tak jsem přesvědčený že se spíš dočkáme obnovení dodávek z Rakouska než probrání se parních elektráren.

Pane Milko,

ano, vím k čemu ta trafa mají oficiálně sloužit, ovšem vzhledem k uspořádání sítě a současnému stavu společnosti o tom mám jisté pochyby. Čekal bych například jednání s Německem o spolufinancování posílení vedení, pokud jím teče nemalý výkon směrem do Bavorska a zároveň není problém dostat ten proud do Röhrsdorfu. Nemyslím že je doba na hraní si na nacionalismus. Od doby co se trafa postavila a i před tím, jsme si nevšiml že by byla nějaká jednání, ať už z důvodu potřebného tranzitu, nebo zvýšení dovozu proudu na základě tržních mechanismů. Spíš je vidět snaha co nejvíce českou síť od té německé izolovat. A je to tak nějak i logické, v izolované síti s malým propojením do zahraničí si můžete cenově dělat co chcete a snadněji se prosazují elektrárny, které by neprošly jinak.

Propojenější systém by byl myslím mnohem efektivnější, o dost, pokud si hrajeme na národních písečcích, tak musí každá energetika řešit všechno, pokud bychom měli sítě velmi propojené, pak by se daly ty stejné služby, při regionálním řízení, zajistit levněji, už jenom z toho důvodu že jiný stát má mírně jiné podmínky a jiný mix, který může být třeba flexibilnější.

Jak si to představujete pane Veselý?

Když bude svítit, tak přestanou VtE vyrábět?

To by ale brzo zkrachovaly. Budeme je tedy dotovat minimálně v této době? (v současnosti se OZE dotují po celou dobu).

A když v zimě a v noci nesvítí, tak vždy fouká?

Samozřejmě, že ne.

Takže bude muset být postaveno a v záloze hodně výkonu i v plynu.

Ale opět, když nebudou vyrábět, budete je dotovat za to, že jsou v záloze? Při nynějších cenách plynu jsou ziskové i jako špičkové, ale pokud zase ceny ZP zase stoupnou, začnou znovu krachovat. Nehledě na to, že nejsou bez, ani nízkoemisní a budou na ráně (emisní povolenky) hned po uhlí.

Už dávno se ví, že OZE se bez dlouhodobé akumulace neobejde, zvláště, měly by být hlavním zdrojem EE. A to bude hodně drahé. Dražší, než JE.

Už aby ten blok stál. Další dobrá zpráva po ránu. I když se to některým "eko" a antiatomovým lidem nebude líbit, tak díky dalšímu bloku jaderné elektrárny získáme dlouhodobý, čistý a hlavně stabilní zdroj elektrické energie. Navíc tím podpoříme jak místní, tak i evropský průmysl. Škoda jen, že to nejde nějak urychlit. Byla by to jen a jen dobře pro nás všechny.

Další škoda je, že to nebude stát v Tunelíně ale v Dukovanech, takže Moravská Brána bude mít další zdroj tepla, který nedovolí vodě na severní Moravě spadnout ve formě deště. O teplotních inverzích nehovoříc. Ne že bylo dost tamních stávajících reaktorů a k nim příslušejících chladicích věží, bude ještě hůř.

Az v Rakousku zvysi pocty fotovoltaickych panelu tak budou ty teplotni inverze jeste vyssi a vody jeste mene Dukovany aspon z chladicich vezi vypousteji vlhci vzduch.

Panely zase tak moc neohřívají, před lety, když byly ještě s účinností do 10 %, to kdesi na oslel.cz, bylo počítané a došli k závěru že není moc rozdíl v tom o kolik oteplí okolí louka a o kolik panel. Panel odvádí řekněme 20% energie pryč ve formě elektřiny, to je stejné jako by se odrazilo ven, vzhledem k tomu že jej vidíme se dalších X procent odráží aniž by se cokoliv zahřálo, ale budiž, tedy v místě zůstane 80% energie jako teplo. Stejně tak asi 80% energie na teplo přeměňují pole a louky. Budou-li nasazovány postupně panely s vyšší a vyšší účinností bude naopak již postupně docházet k ochlazování protože budou do užitečné formy transformovat více energie než by rovnatelná oblast odrazila byla-li by ponechána vegetaci.

A jen na okraj, pro zajímavost, každá z našich jaderných elektráren svou produkcí odpadního tepla posunuje pomyslných 400 ha někam do oblasti Saúdské Arábie díky právě tomu odpadnímu teplu. Letní produkce proudu z parních elektráren - asi 5 GW - tak posunuje 1000 ha. Pokud budeme pokračovat dále, tak si můžeme dopočítat celkové množství ekvivalentních hektarů, které byly uměle uvolňováním energie navíc posunuty mnohem jižněji. Dá se napočítat ekvivalent pro spotřebu ropy atd. A otázka je jestli ten ekvivalentní posun není nutné pro zdroje, které uvolňují energii navíc k přirozené bilanci země počítat celkově, protože se většina energie stejně změní na teplo. V tom případě by každá z JE na jih pomyslně posunovala rovnou 600ha, parní elektrárny přes léto 1500 ha atd.

Doufám, že jste všichni pochopili jak to s tím ekvivalentním posunem myslím.

Nerad bych aby panely byly na loukach myslim ze tam nemaji co delat. Radejich bych videl srovnani panel versus strecha domu hlavne pokud by byla svetla.

Osobne bych radeji aby se misto jadernych elektraren staveli jaderne teplarny u velkych mest tak by se vyuzilo i teplo, myslim ze by se pak doplnovali s fotopanely ktere vyrabeji hodne energie pres letni obdobi, v letni obdobi by se na jad. teplarnach delaly udrzby odstavky atd. jaderne teplarny by vykryli spotrebu elektricke energie a tepla v noci, nebylo by potreba tolik akumulace.

Na to si už najděte tabulky albeda.

Jaderné teplárny u měst jsou takový risk, že si to netroufli ani v SSSR. Navíc existuje pár důvodů, proč se JE provozují často na plný výkon a nerado se s nimi hýbe. Navíc takový provoz, který navrhujete by představoval poměrně dost zásadní namáhání tlakových komponent systému, což by se negativně projevilo na jeho životnosti.

Nenavrhuji aby jaderne teplarny kolisali s vykonem staci aby byly vykonove postaveny na nocni spotrebu elektriny+teplo, zvysenou denni spotrebu pomuzou vykrat dalsi typy elektraren treba i ty fotovoltaicke.

Kdyz muze byt chemicka v Neratovicich tak proc by nemohla byt jaderna teplarna v ramci Melnicke elektrarny.

Jaderný průmysl má přece jenom jiné normy než chemický a vsadím se že by obyvatele Neratovicka nejraději tu fabriku poslali do horoucích pekel, v 60. či 70. je tam přiotrávila výroba komponenty do Agent Orange, při povodních se uvolnily toxiny do vody a zamořily okolí a tak jako o mnoha takových provozů je dost pravděpodobná kontaminace spodních vod. Z důvodu možných závažných havárií jsou pro jaderné elektrárny stanovena pásma s přípustnou hustotou osídlení, existuje i zcela vyloučené a to není zrovna malé, již jen toto definuje požadavky na umístění takového zařízení ve vzdálenosti, minimálně v kilometrech od kraje města, tím se ihned objevuje nutnost páteřního napaječe podstatně delšího než je tomu v případě tepláren stojících ve městech. Dá se najít bakalářská/diplomová práce z FSI, nebo FEKTu VUT právě na téma možnosti jaderné teplárny v Brně, tam k tomu najdete podstatně víc, jsou tam popsány i problémy, kterým by to čelilo a třeba jenom najít lokalitu která bude splňovat kritéria bylo problematické.

Další problém je už v předpokladu stavění jaderných tepláren na noční spotřebu elektřiny a teplo to je totiž kdekoliv od 4 do 8-9GW, podle ročního období, další problém je v samotné poptávce po teple, která bude dále klesat, z více důvodů, a rozhodně nebude někde v takové úrovni aby se z ní podařilo vyrobit 4GW elektřiny. Ledaže byste chladil do vzduchu a primární byla výroba elektřiny a teplo bylo jen přidruženou komoditou. (Bohužel teplárny asi nejsou ve velkém s to přesvědčit nové odběratele k připojení a využití tepla i pro chlazení) Tím ale přecházíme od tepláren k čistým elektrárnám, respektive elektrárnám kde se část energie odebírá pro účely vytápění.

Další problém je v poměrně malém potřebném výkonu pro teplárenské soustavy, který je mnohdy v řádu jednotek až nízkých desítek MWt, takový reaktor není a asi ani nebude k dispozici. Další problém je klesající odběr z důvodu jak zateplování, tak příliš drahého tepla, které je snad občas. Při ceně 650Kč/GJ, tedy 2340Kč/MWh začíná být téměř jedno zda topíte plynem elektřinou, nebo horkou vodou. V takovém případě zvolíte to co pro Vás bude mít větří výhody.

Proč tak pejorativně. Pokud bude mít vláda rozum, tak bude i další blok v Temelíně. Nebojím se, že by nebylo dost vody pro chladící věže. A pokud jde Vám o srážky, tak doufám, že jste radikálně proti větrníkům.

Nejtěžší bude jak politicky obhájit toho nejvhodnějšího kandidáta na dostavbu elektrárny. Možná budeme muset nakoupit ještě několik vrtulníků, aby to prošlo.

V tajném režimu vláda odsouhlasila, že vody v Dalešické přehradě je dost, klimatická změna a sucho se nekonají, na jižní moravě je dost vody a v žádném případě neubývá. Každou zimu nasněží dost a bude to nadlepšovat průtoky.

V současné době se přítok do Dalešické přehrady za měsíc snížil o 1/3 v podstatě co přiteče Dukovany odpaří, výhled deště nula. Až to za 10 let začnou stavět a za 30 let dostaví tak v Dalešicích nebude voda žádná.

Ale no tak, D1 se modernizuje a dostavuje, tak ji tam budou vozit cisterny. Či nás není?

Dle vaseho scenare bude tedy dostaveno v roce 2050 to ale uz blok 1 az 4 nepobezi tudis nebude spotrebovavat vodu takze ji bude dost pro 5 blok.

Když jsem naposledy koukal na www čísla z nádrží s.p. Povodí Moravy (cca březen), byla hladina v Dalešicích vysoko dost, teď mi to nějak neběhá. Podívejte se na data ČHMÚ, ta fungují. Průtoky Ptáčov a Mohelno, započtěte odhad přítoku z mezipovodí a proti tomu odpar z hladiny. Ano, je extrémní sucho, ale hladina tam zřejmě nijak moc neklesá a do minimálního předepsaného průtoku pod Mohelnem (z hlavy nevím, jestli je to 0,9 nebo 0,75m3/s) je pořád rezerva.

Jihlava má 17% průměrného průtoku 3 rok za sebou. Přítok vody do Dalešic jen za duben se snížil o 1/3 ze 3 na 2m3/s. Vltava je na tom mnohem lépe.

Prostě Temelín je lepší lokalita, navíc základy pro dva další bloky tam jsou...

Podle povodí Moravy do Dalešic přitéká 1,9, odtéká 1,3 a 1,3 odpaří Dukovany (při 2000 MW) takže 0,7m3/s ubývá, při objemu 100 mil m3 ubyde asi 2% za měsíc.

Tragédie to není ale na to že je teprve jaro...

Spotřeba vody je problém nejen v jaderném průmyslu.

O to více, musíme se snažit co nejvíce vody zadržet v krajině. A to jak novými přehradami, tak hlavně změnou zemědělství a lesnictví.