Domů
Jaderné elektrárny
Zprovoznění finské jaderné elektrárny Hanhikivi bylo odloženo o 4 roky
Hanhikivi, Zdroj: Fennovoima
Zdroj: Fennovoima

Zprovoznění finské jaderné elektrárny Hanhikivi bylo odloženo o 4 roky

Uvedení do provozu plánované finské jaderné elektrárny Hanhikivi 1 se zpozdí o 4 roky oproti původním plánům. Vychází to z nového harmonogramu, který provozovateli předal dodavatel projektu RAOS, dceřiná společnost ruského Rosaotmu.

Uvedení do provozu kontroverzní jaderné elektrárny, která bude umístěna v obci Pyhäjoki na severozápadním pobřeží Finska, se oproti původním plánům posune o čtyři roky. Elektrárna by tak měla být zprovozněna v roce 2028. V pátek to uvedla finská energetická společnost Fennovoima, budoucí provozovatel elektrárny.

Fennovoima ještě v červnu uvedla, že elektrárna bude uvedena do provozu do roku 2024. Nicméně ruský Rosatom, dodavatel a spoluvlastník projektu, nedávno poskytl společnosti Fennovoima aktualizovaný harmonogram, který naznačuje, že elektrárna začne vyrábět elektřinu nejdříve v roce 2028. Dle původních plánů měly být stavební práce již zahájeny. Nové plány počítají s jejich započetím až do roku 2021.

Projekt byl opožděn ve fázi plánování a Finský úřad pro jadernou bezpečnost (STUK) již roky čeká na dokumentaci potřebnou k provedení bezpečnostního auditu. Teprve po dokončení auditu bude moci finská vláda udělit elektrárně stavební povolení.

„Finské bezpečnostní předpisy jsou nejpřísnější na světě, a proto to trvá déle, než se čekalo,“ řekl generální ředitel společnosti Fennovoima Toni Hemminki.

Přestože stavební práce na samotném reaktoru jsou významně opožděny, na místě již začaly konstrukční práce týkající se infrastruktury.

Kontroverzní finský projekt

Projekt jaderné elektrárny Hanhikivi 1 byl ovlivněn kontroverzemi a průtahy – odstupováním investorů z projektu nebo protesty ekologů. Projekt zároveň podstoupil intenzivní kontrolu nad strukturou svých investorů, neboť požadavkem finské vlády je, aby projekt byl alespoň ze 60 % vlastněn domácími nebo evropskými vlastníky.

Celkové investiční náklady se pohybují mezi 6,5-7 miliardami EUR, což zahrnuje investiční náklady na samotnou elektrárnu, financování a nakládání s odpady. Tento odhad zůstává stejný od jara roku 2014, kdy bylo provedeno původní investiční rozhodnutí.

Elektrárna bude vybavena reaktorem VVER-1200, tlakovodním reaktorem 3. generace s elektrickým výkonem 1200 MW.

Zdroj úvodní fotografie: Fennovoima

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Martin Pácalt
25. prosinec 2018, 09:52

Bez jízlivosti, jedna faktická poznámka. Finsko severovýchodní pobřeží nemá. Hanhikivi leží při (severo)západním pobřeží.

Radovan
25. prosinec 2018, 12:59

Ono by to chtělo informaci o alespoň jedné JE, která byla dostavěna včas dle plánu. Není problémem jen to, že se stavba prodražuje, ale zejména to, že nic nevyrábí.

AP
25. prosinec 2018, 16:03

Zpoždění elektrárny v době projektování a licenčního řízení je nešvar všech evropských projektů. Je to dáno nadměrnými požadavky jaderných dozorů, dle mého názoru zbytečných požadavků nad rozumný ramec. Umožňuje jim to legislativa, protože je obecná a umožňuje různý výklad. Dodavatel nemůže připravit dokumentaci na první dobrou. Jaderný dozor vždy vymyslí dodatečné požadavky, které nejde splnit okamžitě, ale vyžaduje to dodatečné projektování. Dle mého názoru může za to jaderný dozor, který tu legislativu píše. Kdyby napsal ji jednoznačně, potom by to šlo hladce. Jenže to by byl sám proti sobě...

Důležité je si uvědomit, že zpoždění projektu v této přípravné fázi o 1 rok má dopad na konečnou výrobní cenu jenom 0,1 Euro/MWh. (zpoždění ve fázi výstavby má mnohem větší dopad cca 1 Euri/MWh). Zmíněné zpoždění není velkou tragédii pro ekonomiku projektu.

Ivan Novák
25. prosinec 2018, 17:01

Třeba bude soužití stavebníka a slovenského dozoru při finále v Mochovcích produktivní (22.12. začala na 3. bloku horká hydrozkouška).

Martin Prokš
25. prosinec 2018, 20:43

Dobrý den,

Jsem vzděláním letecký konstruktér a dodnes "dělám" do ultralehkého letectví. A tam platí, že když výrobce nahlásí na úřadu zájem vyvíjet/stavět nové letadlo, dostane tak zvanou předpisovou bázi a rozhodné datum (tento termín si už nepamatuju z hlavy jestli se jmenuje přesně takto).

Předpisová báze znamená, že se řekne podle jakých předpisů platných k jakému datu (obvykle k datu kdy ohlásil na úřad zájem o vývoj) má letoun předložit k certifikaci. Takže předpisy jsou pro něj "zmražené" a má jasné neměnné noty. Jinak by letadlo nedodělal nikdy, předpisy se průběžně mění a upravují cca každý rok.

Rozhodné datum je nejzašší datum do kdy musí předložit letoun k certifikaci do kdy platí ta předpisová báze.

Pokud výrobce vidí, že to přešvihne a datum je ohrožen, může (ve vlastním zájmu musí) zahájit s úřadem vyjednávání o nové předpisové bázi a novém datumu.

Pokud v jaderničině takto národní úřady nepostupují a vyžadují v každý okamžik implementaci nejnovějších nařízení a nejaktuálnějších vyhlášek, tak není divu že není možné v nějakém rozumném a predikovatelném termínu nic dokončit. Teda ne že by to byl jediný důvod.

energetik
26. prosinec 2018, 18:43

U modelářů může být. Ale u dopravních letadel je to jinak, všechny se dovybavují novými přístroji a vyměňují se díly podle nových předpisů které vzniknou po vyšetření havarií nebo poruch které by mohli způsobit havárii. A pokud se najde vyrobí vada nebo chyba v údržbě tak všechny postižené letadla zůstávají na zemi dokud se to nevyřeší. Je sice pravda že jsou letecké společnosti které to občas nerespektují, ale tyto nad Evropu naštěstí zatím nikdo nepustí.

Mělo by být v zájmu provozovatele letadla/reaktoru aby jeho zařízení bylo co nebezpečnější. A pokud to někdo plánuje a projektuje už více jak dvacet let než kopne do země, tak to už je technika a bezpečnostní standardy úplně někde jinde.

Carlos
26. prosinec 2018, 20:15

Myslím že jste komentář pana Prokše nepochopil zcela správně, neříká že se nedovybavují atd. ale že se předpis jakoby zamrazí a nové letadlo musí splňovat nejmíň předpisy platné ke dni kdy toto zamrazení bylo provedeno. A asi se každý rok nemění předpisy tak razantně aby to ohrozilo bezpečnost, ale umím si představit že se tam každý rok dělají nějaké drobné změny, může se jednat naprosto o cokoliv a u letadel musí jít všechno přes certifikaci a to by prostě nebylo zvládnutelné, zdaleka to nemusí být jen o kritických věcech.

Martin Prokš
26. prosinec 2018, 23:15

Dobrý den,

Přesně jak psal Carlos. Pletete totiž dohromady fázi vývoje nového typu završeného typovou certifikací (to je to co jsem říkal) a fázi následného provozu (to jste do toho začal mixovat Vy).

Ve fázi vývoje a certifikace platí předpisová báze. Po té co je typ certifikován, musí se vyrábět v certifikované podobě, klidně i několik desítek let. Změny v průběhu výroby se musí hlásit a posuzují se, zda jsou přípustné bez vlivu na certifikaci. Nebo zda vedou na novou certifikaci. V tom případě se posuzuje, zda se pouze docertifikuje daná změna v rámci stávajícího typu, nebo je to něco zásadnějšího a pak se stanovuje nová certifikační báze a dělá se nový typ a typová certifikace.

Tato fylozofie vychází z předpokladu, že stávající předpisy nejsou úplně špatně. V průběhu času dochází pouze k jejich vylepšování, opravdu zásadní změny tam nejsou. Ale i ty relativně drobné změny jsou "relativně" časté a většinou velice pracné zapracovávat stále dokola.

V provozu se pak sleduje daný typ a pokud se na něco přijde (nemusí se nutně jednat o katastrofy, může to být i výsledek servisních reportů kde se na něco přijde), tak úřad má několik nástrojů různých úrovní jak doporučit či vynutit změnu, aby bezpečnost provozu zůstala zachována. Od obecných doporučení v pravidelných svodkách, přes cílené doporučení výrobci až po závazný příkaz pro výrobce a všechny provozovatele. Záleží na závažnosti problému.

Jsou dvě velké nadnárodní letecké organizace FAA (USA) a JAA/EASA (EU), které se snaží být mezi sebou více-méně kompatibilní a udávají trend většině zbytku světa. Kompatibilita ale není automatická, nelze úplně na 100% říci, že co akceptovala/certifikovala EASA, to beze změny akceptuje i FAA (nebo Rusko, nebo Čína, ...).

Nejsem specialista na předpisy, vždycky se z nich opupínkuju když v nich musím něco hledat. Byl a jsem konstruktér (dnes už jen na vedlejšák v malém letectví), takže neznám dokonale tu terminologii a detaily, ale rámcově takto to v letectví je.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se