LNG v roce 2020: Obavy o poptávku, více než dostatečná nabídka a predikce poklesu cen zemního plynu
V roce 2019 se globální trh s LNG silně spoléhal na to, že Evropa dokáže absorbovat nadměrnou dodávku. Nové výrobní kapacity v USA a Austrálii se potkaly s menší než předpokládanou poptávkou v Asii a Tichomoří, a proto putovaly mnohé dodávky, prodané za nižší cenu, do Evropy. V letošním roce ovšem evropské zásobníky nepojmou tolik plynu co loni a to bude tlačit cenu na evropských burzách ještě více dolů.
Podle Roberta Simse z konzultantské společnosti Wood Mackenzie se vzhledem k rekordně naplněným evropským zásobníkům plynu bude moci Evropa více než doposud spoléhat na pružnou dodávku. Přičemž tyto dva faktory, stav zásobníků plynu a možnost flexibilní dodávky, předznamenávají, že cena zemního plynu na evropském TTF bude v roce 2020 nižší v porovnání s předchozím rokem a bude také tlačit dolů spotové ceny LNG v Asii.
„Stále však existuje riziko pro dodávky LNG z Kataru, pokud by v roce 2020 eskalovalo napětí mezi USA a Íránem do bodu, který by narušil lodní dopravu přes Hormuzský průliv,“ komentoval Sims situaci s odkazem na konflikt USA a Íránu a jeho možného dopadu pro okolní státy a komoditní trhy.
Cenu LNG také ovlivní poptávka po zemním plynu z Číny. Čínský růst poptávky se v roce 2019 zpomalil na 9 % v porovnání s 17 % v roce 2018. Důvodem byla obchodní válka s USA a celkové zpomalení čínské ekonomiky, jakožto i nadprůměrně teplé počasí v Asii.
Přitom nesmíme zapomínat na plynovod Síla Sibiře, který byl před nedávnem uveden do provozu a pomalu navyšuje dodávané množství zemního plynu do Číny.
„Při provozu plynovodu Síla Sibiře a prvním plynu z Ruska do severní (oblasti) Číny by mohly být požadavky na LNG příští zimu omezené,“ uvedl Miaoru Huang, vedoucí pekingského týmu Wood Mackenzie.
„Kromě toho tuzemská produkce plynu poroste rychleji než v minulých letech. Pokud tento trend v roce 2020 přetrvá, dovoz plynu bude čelit pomalejšímu růstu,“ upozorňuje Huang.
Přesto by vůle snižovat výrobu elektrické energie z uhlí v severovýchodní Asii mohla poskytnout krátkodobý impulz pro vzestup poptávky po LNG. Rostoucí obavy o kvalitu ovzduší přiměly státy jako Jižní Korea a Tchaj-wan přijmout energetickou politiku, která si klade za cíl snížit výrobu z uhlí.
„V současné době povaha energetických trhů v severovýchodní Asii nenahrává výraznému přechodu z uhlí na plyn,“ uvedla analytička Lucy Cullenová s tím, že již lze vidět první výsledky nové politiky Jižní Koreje. Dle jejího názoru je nezbytné sledovat, zda obavy o kvalitu ovzduší a dlouhodobě nízké ceny plynu poskytnou nezbytný impuls.
Mohlo by vás zajímat:
Tchajwan již ohlásil odchod od jádra a postupné odpojení svých jaderek, když nyní vypustí i uhlí, tak je tam možné čekat větší spotřebu plynu. Hlavně ať už ale pošlou do ZOO Praha toho svého luskouna , když si tak s primátorem Hřibem notují na protičínské notě. Panda nepřijela, tak bude snad alespoň ten luskoun. Každý, kdo uvidí v ZOO luskouna tak náhle pocítí -"molekuly svovobody". Tchajwan to nemá s energií snadné, silně přeliděný ostrov velký jako Morava ,na kterém ale žije tolik lidí jako v ČR, Bulharsku a Slovensku dohromady, musí hledat svou budoucnost jedině ve spojení s kontinentální Čínou. To vyřeší všechny jeho problémy.
Opět zeměpisné znalosti na prd.
Morava : 22 348,87 km²
Tcaj-Wan: 32 260 km²
Oprava: tchaj-wan
TO : Pácalt
No, tak drastický rozdíl v rozloze to zase není , dá se říci, že Tchajwan má "o něco více" jak třetinu rozlohy ČR a nebo že je to Belgie, ale s dvojnásobným počtem obyvatel. Dnešní potíž Tchajwanu je v tom, že je už ekonomicky vyspělý a tedy jeho ekonomika má nízké roční přírůstky ve srovnání s kontinentální Čínou, která ho tak rychle dohání. Tchajwanská úžina je široká jen 160 km, takže pro obchod i turistiku ideální stav. Na obou stranách žijí Číňané , které se bohužel snaží mezi sebou zbytek světa /některý/ navzájem rozeštvávat. Tchajwan má 1,7 % obyvatel celé Číny, takže to odpovídá jako u nás Plzeň vůči celé ČR.
Čína ho vôbec nedoháňa .... pri trojnásobne vyššom raste HDP ostrovného štátu na obyvateľa musí rásť Čína tri krát rýchlejšie aby ho dobiehala ... a jej rast je momentálne cca 3 krát rýchlejší, čiže nedobieha.
Už nehovoriaci o tom, že štruktúrou je ekonomika Tchaj-wanu úplne inde ....
Čína je stále diktatúra a momentálne je stále tvrdšia a tvrdšia. Nik pri zmysloch nehce ísť dobrovoľne do diktatúry . Honkong jasne ukázal, že zmluvy sú pre Čínu zdrap papiera a obyvatelia Tchaj-wanu nie sú blbí, že by ich niekto musel "rozoštvávať" ....
Nakoniec z Číny dosť veľa hlavne vzdelaných ľudí odchádza. Žiť v režime, kde bonzáci dostávajú pozitívne body ak niečo nájdu na druhých a prišili im negatívne body, ktoré rozhodujú o jeho osude, nie je pre normálnych ľudí ....
TO : Dušan
Neumíte vůbec počítat , realita je taková, že HDP Tchjwanu nyní roste v průměru o 2 % ročně a Číny o 6 % ročně , tudíž je zcela jasné kdo koho v životní úrovni dohání. Nominální HDP Tchajwanu je nyní na občana zhruba stejné jako u nás, tedy 24 000 USD a právě takové průměrné HDP na občana mají i velká čínská města na pobřeží proti Tchajwanu. Takže když si vyjede tchajwanský turista třeba do Šanghaje na výlet, tak je v oblasti se stejnou životní úrovní jakou zná ze své domoviny. Uběhne pár let a bude už ovšem chudší jak občan Šanghaje , to je pro občany Tchajwanu tvrdá realita.
Nevím jak vy, ale já bych raději skromně jedl a žil ve svobodnější zemi, než se klepal strachy kolik bodů dostanu a jestli se budu moci v neděli podívat se do třeba zoo. Nebo za mnoho a mnoho bonzování navštívit Prahu...
To už jsme zažili a děkuji nechci...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se