Dodávky plynu na Ukrajinu přes Řecko a Balkán rostou. Prosincová aukce potvrdila rostoucí roli Vertikálního koridoru

Listopadová měsíční aukce kapacity na trase Route 1 ukázala prudký nárůst zájmu o přepravu plynu z Řecka na Ukrajinu přes tzv. vertikální koridor. Na prosinec si tři obchodníci zarezervovali 13,68 GWh denně, což je více než dvojnásobek listopadových objemů, informuje server CeenergyNews.

Aukce na rezervaci kapacity měsíčních produktů otevřela cestu prvním komerčním dodávkám plynu z Řecka na Ukrajinu a výsledky prosincové aukce z 24. listopadu potvrzují rostoucí trend. Do aukce se zapojili tři účastníci a poptávka dosáhla 60 % celkově nabízené kapacity. Trasu společně zpřístupňují provozovatelé přepravních soustav DESFA v Řecku, Bulgartransgaz v Bulharsku, Transgaz v Rumunsku, VestMoldTransgaz v Moldavsku a GTSOU na Ukrajině.

Na prosinec si obchodníci zamluvili 13,68 GWh kapacity denně, což představuje více než dvojnásobek listopadového objemu. Podle řeckého provozovatele sítě DESFA se Route 1 potvrzuje jako konkurenceschopná trasa pro přepravu plynu z Řecka přes Bulharsko, Rumunsko a Moldavsko na Ukrajinu. Tato přepravní cesta je zároveň jedním z klíčových stavebních prvků vertikálního koridoru, který se po ruské invazi přeměnil z dlouho odkládaného infrastrukturního konceptu na strategickou severojižní tepnu evropské energetiky.

Vertikální koridor

Myšlenka Vertikálního koridoru vznikla již v roce 2016, kdy Řecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko podepsaly memorandum o propojení svých přepravních soustav ve směru sever–jih. V té době ještě Evropa primárně odebírala ruský plyn přes Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byl ve výstavbě.

Projekt byl zároveň reakcí na zrušený projekt South Stream, který měl přivádět ruský plyn pod Černým mořem do Bulharska a dále směrem na Itálii, Maďarsko a Rakousko. Po jeho zrušení v roce 2014 Moskva přesunula pozornost k TurkStreamu, jenž od roku 2020 přesměroval tok ruského plynu do Turecka, Bulharska a Srbska. Tím se původní Transbalkánský plynovod stal z velké části nevyužitý.

Právě transbalkánská trasa se však ukazuje jako cenný základ pro nový evropský severojižní koridor a díky technickým úpravám dnes umožňuje i reverzní tok plynu z jihu na sever, tedy z řeckých LNG terminálů až na Ukrajinu.

V lednu letošního roku memorandum o další podpoře projektu podepsali provozovatelé plynárenských sítí Řecka, Bulharska, Rumunska, Moldavska, Maďarska, Slovenska a Ukrajiny. Strategický význam roste i díky novým kapacitám LNG, zejména připravovanému plovoucímu terminálu (FSRU) u Alexandroupolis. 

Kromě Route 1 se připravují také další dvě přepravní trasy, které mají dále navýšit dostupné objemy a zvýšit flexibilitu dodávek pro Ukrajinu i celý regionální trh.

Aby byly nové kapacitní produkty atraktivní pro obchodníky, zúčastnění provozovatelé přepravních soustav se shodli na 25% slevě z měsíčních tarifů. Provozovatel plynovodu IGB mezi Řeckem a Bulharskem, společnost ICGB, společně s ukrajinskou GTSOU, šly ještě dál a nabízejí 46% slevu – nejvyšší v regionu. Chtějí tím demonstrovat podporu energetické odolnosti Ukrajiny i širší regionální spolupráci.

Kapacita bude dostupná pouze jako měsíční produkt v jediné aukci za jednotnou cenu a využití bude výhradně pro dodávky na Ukrajinu – bez možnosti přístupu k národním virtuálním obchodním bodům či domácím výstupním místům v tranzitních státech.

Prohlubující se spolupráce Řecka, Ukrajiny a USA

Vedle samotné aukce přišla tento týden i další zásadní zpráva: státní řecká obchodní společnost DEPA Commercial a ukrajinský Naftogaz se domluvili na dodávkách plynu na zimu 2025/2026. Dohoda umožní Ukrajině poprvé v historii přijímat americký zkapalněný zemní plyn (LNG) přepravovaný přes Řecko. LNG bude přepravován prostřednictvím společného podniku ATLANTIC-SEE, v němž má DEPA 40% podíl. Nejprve dorazí do Řecka a poté bude přepravován na Ukrajinu.

Dohoda počítá s tím, že plyn bude proudit právě skrze trasy, které nabízejí operátoři pěti evropských zemí zapojených do Vertikálního koridoru.

„ Dodávky zemního plynu na Ukrajinu prostřednictvím spolehlivého, vícestátního koridoru vytvářejí energetický most mezi infrastrukturami Řecka a Ukrajiny a posilují širší energetickou odolnost Evropy. Dodávky amerického LNG budou zajištěny prostřednictvím společnosti ATLANTIC–SEE, v níž má DEPA 40% podíl, což podtrhuje závazek firmy poskytovat praktická a bezpečná energetická řešení v celé jihovýchodní Evropě,“ uvedl ředitel obchodního oddělení DEPA Konstantinos Xifaras

Ukrajina potřebuje dovážet plyn

Ruské útoky v posledních dvou zimách zničily část ukrajinské těžební infrastruktury, na některých ložiscích došlo až k úplnému zastavení produkce. Ukrajina je proto nucena posílit dovoz zemního plynu z globálních trhů. Dříve dokázala udržet topnou sezónu díky vlastní produkci plynu, nyní však potřebuje dovézt 4,4 miliardy metrů krychlových plynu pro zimu 2025–2026.

I proto se Kyjev systematicky propojuje s evropskými partnery a proč roste význam Vertikálního koridoru, který umožňuje přístup k LNG z Egejského a Středozemního moře.

Prosincová aukce na Route 1 ukazuje, že Vertikální koridor se z teoretického projektu stal reálným infrastrukturním pilířem regionu. V kombinaci s novou dohodou Naftogazu a DEPA a budoucími trasami Route 2 a 3 se severojižní osa stává dalším prvkem energetické bezpečnosti Ukrajiny i celé střední a jihovýchodní Evropy.