Mohou ceny zemního plynu v Evropě klesnout ještě níže?
Spotové ceny zemního plynu v Evropě jsou na desetiletém minimu. Skladovací zařízení takřka plná. Nabídka je a i nadále se očekává na stabilní úrovni. Které faktory mohou zapříčit růst ceny zemního plynu?
Skladovací zařízení po celé Evropě hlásí nadprůměrný stav naplnění vzhledem k tomuto ročnímu období. Dle aktuální dlouhodobé předpovědi počasí se očekává, že začátek října bude s teplotami okolo normálových hodnot, nebo s teplotami lehce nad normálové hodnoty, v mnoha částech kontinentální Evropy. Tato předpověď je důležitá vzhledem k začátku topné sezóny. Například v České republice začíná topná sezóna v době, kdy dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná teplota pod 13 °C a podle předpovědi počasí na další den nelze očekávat oteplení. Po začátku topné sezóny lze očekávat větší spotřebu resp. poptávku po zemním plynu.
Dle analytiků Bloombergu je právě z těchto důvodů (stabilní nabídka, takřka plné zásobníky, slabá poptávka a aktuální předpověď počasí s teplotami okolo normálu) Evropa připravena na další pokles ceny během podzimu, alespoň než udeří zima.
Vývoj situace v průběhu letošního roku
Mírná zima v Asii vedla ke slabé poptávce po zemním plynu a změnám cílové destinace mnohých LNG nákladů z původního cíle (Asie) na nový – Evropu.
Hojnost LNG nákladů dále způsobila, že potrubní dodavatelé plynu do Evropy byli nuceni jít s cenou svých produktů dolů, aby minimalizovali dopad na svoje portfolio/tržní podíl. Spotové ceny plynu tak klesly v červenci letošního roku na několikaletá minima a obchodníci začali o to více vtláčet zemní plyn do zásobníků zemního plynu s očekáváním zvýšení jeho ceny v zimním období.
Dne 2. 9. 2019 byly zásobníky v Evropě naplněny z 92,95 % a rychle se tak blíží svému technickému maximu. Ruský Gazprom během minulého týdne připustil, že jeho export plynu do Evropy + Turecka letos poklesne z loňské rekordní úrovně. Přesto tento gigant držící přibližně 32% podíl na evropském trhu se zemním plynem i nadále bojuje o jeho udržení.
„Až bude příležitost, uzavřeme extra prodeje,“ prohlásil minulý týden zástupce společnosti Gazprom, Mikhail Malgin.
Analytici se domnívají, že ani aktuální nízké ceny plynu neodradí dodavatele od dodávky plynu do Evropy a lze tak očekávat v nejbližším období převis nabídky nad poptávkou. Pokud tak v nadcházejícím měsíci nedojde k žádným extrémním událostem, lze dle jejich názoru očekávat další pokles ceny zemního plynu.
Spotová cena zemního plynu v německé zóně NCG klesla tento týden na 7,7 EUR/MWh. Cena kontraktu s dodávkou v následujícím roce se přibližuje 17 EUR/MWh.
Mohlo by vás zajímat:
Vidím že to hraje Němcům a Energiewende do ruky. Vhodnou cenou povolenek k tomu můžou vyšachovat další zdroje elektřiny. Nejsem expert, může někdo odhadnout zda je to "náhoda", nebo úspěšně realizovaná strategie?
Kdo má velké podzemní zásobníky plynu musí slušně vydělávat (bude to chtít mít zásobníky na půl roku).
A až ještě spustí Severní cesta 2.
Vypadá to že EU úspěšně kopíruje USA ve vytlačování špinavějšího uhlí čistějším plynem.
No jasně a až se to domácí uhlí vytlačí tak půjde cena plynu prudce nahoru. Aby ekonomika fungovala je nutné mít dovoz vyrovnaný s vývozem a když to není pak padá hodnota měny až do té doby než se to zase vyrovná - vývoz zlevní a dovoz zdraží pokud budeme dovážet masivně energie pak to povede k poklesu naší měny tím samozřejmě poklesne i naše životní úroveň. Normální dovoz samozřejmě životní úroveň zvyšuje, protože dovážíme něco co si doma neumíme vyrobit tak levně jako v zahraničí jenže při současném stavu techniky plyn umíme nahradit levnějším uhlí , jádrem v el. energetice a tepelnými čerpadly ve vytápění budov , takže čím více plynu dovážíme tím více nám klesá životní úroveň a to hned 2x jednak při jeho používání a také díky tomu je naše měna slabší a my jsme nuceni prodávat svojí práci levněji.
v zásadě je to souběh okolností, politické tlaky v EU ( Brexit), hra kdo první mrkne USA Čína. americký tlak na ruský export plynu, čínská strategie která podkopává ruskou cenu plyny ( její podíl v Novateku, export jeho LNG do Evropy), Norské podbízení ceny kvůli zachování cashflow do norského fondu a samozřejmě i konkurence plynu, který nově teče do Turecka z Azerbajždánu , takže rozhodně ne německá strategie...
Dobrý večer, rusové jsou vynikající šachisté a moc dobře vědí, že v energetice to není na dnes ale pohled 10 - 20 let dále.
Celá ta šaškárna s německou Energiewende pak jednoho dne bude ohromným úspěchem Gazpromu, ale to dnes nikdo nechce slyšet....
je to lákání kobry králíčka tanečkem s výsledkem já tě sežeru....
Tedy pokud to tak nemá být, to a asi se to nepodaří, tak musí ve hře zůstat jádro a LNG z neruska...
Další zajímavé kvantitativní informace o plynu lze nalést v současném článku ing. Ludvíka na ceskapozice.lidovky.cz
Autor spočítal, jak realistická by mohla být náhrada 41 TWh z našich uhelných elekráren plynem (k tomu potřebné množství plynu je menší než doposavad odbíráme z Ruska).
Vychází mu to jako zdaleka nejlevnější cesta náhrady uhlí, ve srovnání s náhradou pomocí růstu jádra.
Předpokládá diversifikaci dovozu plynu, jednak americký LNG přes Polsko,
jednak ruský plyn přes Německo.
Vůbec nepočítá s pomocí OZE, bere jen "americký způsob"=náhrada uhlí plynem
(já jen dodávám, nakonec, během 20 let, se prosadí i u nás technický pokrok=energie ze slunce, větru a vody).
Úvahy pana Ludvíka dost shazuje, že si plete GW a TW u instalovaného výkonu elektráren.
Ale souhlasím s tím, že by ČR měla pracovat na maximální diverzifikaci dodávek, aby se dodavatelé museli rvát o nás jako o zákazníka.
Pan Ludvík je plynař, takže správné jsou jeho údaje o plynu, v tom výkonu elektráren se spletl, v TWh ne.
Ale plyn v současnosti to není jen Rusko, diversifikace zdrojů vede k nižší ceně.
Takže úvahy pana Ludvíka dost shazuje nejen to, že si plete GW a TW u instalovaného výkonu elektráren, ale ještě k tomu to, že je plynař.
Těžko budete hledat plynaře, který bude proti nahrazování uhlí plynem protestovat.
Máte divnou logiku. Podle Vás Vaše úvahy o JE dost shazuje to, že jste "jaderník".
Já, na rozdíl od Vás si myslím že jaderní inženýři mohou být odborníky přes jadernou energetiku, plynaři přes dodávky plynu a plynové elektrárny, atd atd.
Parafrázuji: " těžko budete hledat jaderného inženýra který by proti nahrazování uhlí jádrem protestoval"
Parafrázovat jistě můžete, ale má to tu zásadní chybu, že já nejsem žádný "jaderník". Mě jádro ani v nejmenším neživí. Což se o panu Ludvíkovi a plynu říci nedá.
Dále tu máme opět Vaši klasiku. Ani v nejmenším jsem netvrdil, že jaderní inženýři nemohou být odborníky přes jadernou energetiku, plynaři přes dodávky plynu a plynové elektrárny, atd. Jen je trochu podezřelé, pokud vychvalují jen tu svou technologii, protože se z nich snadno může vyklubat demagog, který pořád dokola omílá jen přednosti té svojí technologie a vytrvale bagatelizuje, zamlčuje nebo popírá její nedostatky. Pro příklady nemusíme chodit daleko...
O diverzifikaci dodávek plynu do ČR může mluvit jen někdo, kdo vůbec netuší, jak plynárenství funguje a nebo pro to má nějaký důvod a mate lidi záměrně. Předpokládám, že pan Veselý je ten první případ. Stačí se podívat na kapacitu LNG terminálů v Polsku a je jasné, že to nestačí ani na diverzifikaci Polska ani náhodou. V jakékoliv krizi si samozřejmě Poláci nechají plyn pro sebe, takže to žádná diverzifikace pro ČR není. No a LNG terminál v Chorvatsku je pak už úplně k smíchu, ten nestačí ani pro diverzifikaci Chorvatska. Takže asi tak. ČR bude mít výhodu, že ji nepůjde odpojit aniž by současně nebylo odpojené Německo, to je naše karta, diverzifikace je úplně mimo realitu.
Myslíte, že (v současnosti) čtvrtina až (po dostavbě) třetina polské spotřeby plynu je zanedbatelná?
A vám vadí, že by se ČR maximálně propojila se plynárenskými soustavami Rakouska, Německa a Polska, aby si kupující mohli více vybírat?
ČR je s Německem propojená úplně maximálně, tam věru není co zlepšovat (tedy až se dostaví projekt Capacity4Gas). S Rakouskem jsme propojení také (přes Slovensko). Propojení jsme dávno i s Polskem (projekt Stork I), i když jen malou kapacitou. Nejsem proti propojování, ale je to jen diverzifikace dopravních tras, ne zdrojů plynu. Tím zdrojem je pro ČR Rusko a to se tímto propojováním nijak nezmění. Kupující si mohou vybírat mezi Ruským plynem z Německa, Ruským plynem z Rakouska atd. On totiž ve střední Evropě jiný než Ruský plyn vůbec není, každá molekula plynu (s výjimkou minima domácí těžby) je ve skutečnosti z Ruska. A na závěr otázka - když Rus zavře kohoutek, kolik myslíte, že toho LNG do ČR přes Polsko doteče?
Niekto je tu srandista, citujem ho: "se prosadí i u nás technický pokrok=energie ze slunce, větru a vody".
Zrejme tomu pokroku v Nemecku niekto tomu technickemu pokroku brani, ale ja som si zatial vsimol, ze tam zatial presadili iba chaoticke rozhadzovanie penazi s cielom nejaky technicky pokrok dosiahnut. Nedosiahli. Vysutazena cena stupa, vyrabat OZE energiu sa bez dotacii neoplati. Co je skoda. Ale nie uspech.
Nemyslím si, že slunce, voda, vítr je Německý vynález. Ale Němci to dokázali protlačit, Energiewende je dnes celosvětový Energy transition, s lídry v Číně, USA, Dánsku, Německu, Španělsku, Indii, ....
Nevěřím že dříve tak průmyslově vyspělá země jako bylo České království či první republika Československá nakonec nezavede nejmodernější technologie.
To věděl už Dalibor Janda: Oheň, voda, vítr být
Samolepky lásky po kapsách...
Dobrý večer,
úsměvné na výše citované komunikaci je tzv zapomenutí co a kolik stojí.
Tedy :
1MWh ze uhelné elektrárny se pořídí nákladově od 400 - 600 Kč
1 MWh z supermoderní paroplynové elektrárny se vyrobí za 750 - 900 Kč bez investice!
1 MWh ze současné (investičně) postavené FTVE stojí cca 1700 - 2300 Kč
1 MWh v JE Dukovany se vyrobí ve skutečnosti za 110- 200 Kč
1 MWh včetně investice v Temelíně (již investičně přepáleném naší politickou bandou) pak okolo 800 - 950 Kč.
Takže další zasvěcené bláboly odborníků jsou tak trochu směšné.
Pokud nám dojde uhlí a to dojde, pak je třeba jej nahradit jádrem a doplnit decentralizovanými zdroji OZE a lokálními kogenereačními jednotkami...
Vše ostatní je nesmysl podporovaný pokřivenou dotační politikou...
hezký večer všem
Pane petr, to jsou jen Vaše bláboly a srovnávání hrušek s jablky. Nechte toho ....
Zdá se mi, že ministr Havlíček s Babišem u nás skutečně stavbu jádra nakonec protlačí. Bude to trvat, ale asi to vyjde. Cena je otázkou. Takže bude u nás mix : jádro, plyn, OZE. Nějak mi to nevadí. Zbavíme se uhlí. Předevčírem v sobotu Čína uvedla do plného komerčního provozu druhý reaktor EPR - 1750 v elektrárně Taishan a celá elektrárna je tak kompletně hotová. Doba stavby 9 let 10 měsíců. Ročně ušetří spálení 8 mil. tun uhlí a dodá do sítě až 24 TWh elektřiny. Cena elektrárny - 10 mld. USD. Na stavbě pracovalo současně 15 000 dělníků, obsluhovat ji za provozu bude 800 lidí. Životnost - 60 let. Francouzi i Finové stále ještě na svých reaktorech EPR pracují, dokončení je v nedohlednu.
V tom je problém nové JE v ČR: v EU a USA se komplexní investiční projekty nedaří úspěšně dokončovat, protože
a) jsme dost bohatí, abychom si mohli kupovat dražší ale jednodušší věci,
b) talentovaní, schopní a ambiciózní lidé tu studují ekonomii, práva nebo medicínu. Technické inženýrství není v módě, je nevýnosné a nudné, a dělat ho dobře je dokonce náročné (dtto řemesla, všimněte si, jak v posledním padesátiletí jejich kvalita strašlivě upadla).
Rusové jsou jako potenciální integrující dodavatelé JE do EU ze hry, přinejmenším dokud se nevypořádá situace s Krymem, o to se Francouzi a Američani postarají (Nordstream II je jiná písnička, protože 50% v něm vlastní velké EU-firmy). Korejská kultura, nejen ta podnikatelská, je málo kompatibilní, a to platí i pro Čínu, která nadto přemýšlí sebestředně a imperiálně.
Na tom něco je. Zdá se mi, že u nás upadá schopnost organizovat větší věci. Máme strach a neumíme to. Dám jeden příklad. Nyní začala na D1 oprava úseku dlouhého 22 km, čekají se opět obří potíže a kolony. Jako laik se jen divím /možná se mýlím/ , ale já bych tento úsek rozdělil třeba na 7 úseků po 3 kilometrech a vždy bych zavíral jen ty 3 km a dělal to postupně po částech. Práci bych naplánoval na jaro a léto , kdy je možné pracovat do 22.00 a jako podmínku do výběrového řízení bych dal práci na dvě směny, začátek 06.00 , konec 22.00. První směna 06.00 - 14.00 , druhá 14.00 - 22.00. Když si můžou u nás sehnat hypermarkety pracovníky, kteří mají pracovní dobu 07.00 až 22.00 na dvě směny, tak proč to nejde ve stavebnictví ?? Ztratili jsme schopnost organizovat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se