Vlády proti cenám energií bojují snížením DPH, zastropováním cen nebo příspěvky

Vybrané údaje o řešení energetické krize a zvyšování cen energií ve vybraných evropských státech (Sněmovna ve čtvrtek odmítla hlasy vládní koalice program mimořádné schůze, na které chtělo opoziční hnutí ANO debatovat o růstu cen energií a o koronavirové pomoci podnikatelům; země řazeny abecedně):

ČR – Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) nedávno oznámil, že ministerstvo průmyslu a obchodu chce do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Rozšířit by se měla i pomoc pro domácnosti, kterým hrozí energetická chudoba. V případě firem resort podle Síkely v současnosti analyzuje nejpostiženější odvětví s velkým podílem energetických nákladů. Jako řešení se podle něj nabízí kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH. Ve hře jsou podle něho i překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chce Síkela posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify pro postižené domácnosti. Pomoc má být podle něho co nejvíce adresná a nikoliv plošná. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpustila DPH na energie na listopad a prosinec.

– Snížení nebo odpuštění DPH na energie by však pro firmy podle Hospodářské komory ČR nemělo valný význam. DPH je pro ně pouze „průběžnou“ položkou, na kterou si při podání daňového přiznání uplatňují odpočet. Účinnější by bylo snížení poplatku za obnovitelné zdroje v ceně elektřiny.

Francie – Francouzský premiér Jean Castex loni oznámil, že kvůli stoupajícím cenám benzinu stát jednorázově přispěje motoristům částkou 100 eur (v přepočtu 2500 korun). Příspěvek se bude týkat lidí s nižšími a středními příjmy, dosáhne na něj zhruba polovina Francouzů. Růst cen pohonných hmot je ve Francii obzvlášť citlivým tématem od roku 2018. Tehdy vyšlo do ulic hnutí žlutých vest, které zprvu protestovalo právě proti zdražování pohonných hmot a postupně přerostlo ve větší projev nespokojenosti s vládou a ekonomickou nerovností. Vláda také chce zastropovat ceny elektřiny pro spotřebitele. Francouzské vládě patří 84 procent energetické společnosti EDF a v polovině ledna jí nařídila, aby prodávala více levné jaderné energie konkurentům, růst ceny elektřiny tím chce omezit na čtyři procenta. Odbory EDF ale chtějí plán napadnout u soudu.

Chorvatsko – Chorvatská vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 miliardy Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Chorvatský premiér Andrej Plenković uvedl, že díky vládním opatřením se v Chorvatsku ceny elektřiny zvýší maximálně o 9,6 procenta a ceny plynu maximálně o 20 procent. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u plynu a tepelné energie na 13 ze 25 procent. U plynu navíc sazba dočasně klesne až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku.

Maďarsko – Maďarská vláda již loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Po dobu tří měsíců tak nemohou ceny benzinu a nafty překročit 480 forintů (zhruba 33 Kč) za litr. Premiér Viktor Orbán již naznačil, že platnost stanoveného stropu pro ceny pohonných hmot prodlouží. Ve snaze zmírnit dopad inflace na obyvatelstvo Orbán před časem také nařídil snížit ceny šesti základních potravin a zavedl limity na ceny energií a hypoték. Orbánova vláda již během svého prvního funkčního období v letech 2010 až 2014 snížila ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, čímž způsobila ztráty dodavatelům. Později Maďarsko ve snaze o zajištění levnější energie několik rozvodných společností zestátnilo a snížené ceny pro domácnosti od té doby zůstávají v platnosti.

Německo – Minulý rok spolková vláda snížila povinné odvody do fondů na obnovitelné zdroje ze 6,5 na 3,72 eurocentu za kWh. Navíc uvolnila 130 milionů eur (3,17 miliardy Kč) na jednorázovou pomoc nízkopříjmovým domácnostem. V lednu ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck také oznámil, že Německo pomůže firmám, na které doléhají vysoké ceny energií a kde hrozí problémy energeticky náročným odvětvím. Takzvané uhlíkové smlouvy, které v zásadě kompenzují firmám vyšší náklady na bezuhlíkovou výrobu, Německo mohou vyjít hrubým odhadem na půl bilionu eur (12,2 bilionu Kč).

Polsko – Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot a potravin. Některé kroky vláda představila již dříve. Součástí balíku je snížení sazby DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. U pohonných hmot DPH klesne na osm ze standardních 23 procent. Opatření podle něj připraví rozpočet o 15 až 20 miliard zlotých (až 108 miliard Kč).

Slovensko – Slovenská vláda se tento týden dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Slovenské elektrárne v příštích dvou letech dodají elektřinu v ceně zhruba 61 eur (1490 Kč) za megawatthodinu, což je na úrovni regulované ceny pro slovenské domácnosti na letošní rok. Tržní ceny elektřiny s dodávkami na příští rok se pohybují na úrovni zhruba 149 eur (3640 Kč).

Rakousko – Rakousko již v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč), uvedl rakouský kancléř Karl Nehammer. Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).