Náklady na dálkové teplo jsou v Německu zhruba dvakrát vyšší než v Česku. Zatímco v Německu vycházejí v přepočtu na 23.387 korun ročně na domácnost, v Česku je to asi 12.500 Kč. V reakci na studii Sdružení českých, moravských a slezských Společenství vlastníků jednotek (SVJ) o tom včera ČTK informovalo Teplárenské sdružení ČR.
Podle studie SVJ, kterou zveřejnilo ve středu, utratí Češi připojení za centrální zásobování teplem v průměru 12.500 korun ročně. Při průměrném hrubém měsíčním příjmu 34.105 Kč vynaloží na náklady spojené s vytápěním tři procenta z hrubé roční mzdy (409.260 Kč). Průměrná spotřeba je asi 20 gigajoulů a roční průměr vychází na 607 korun za gigajoule. V Německu cena za gigajoule podle studie SVJ vychází na 455 Kč ročně a při zhruba stejné spotřebě vydají Němci za zásobování teplem v přepočtu 9400 korun ročně.
<blockquote>&#8222;Hrubý měsíční příjem na hlavu činí v Německu v přepočtu kolem 123.000 Kč, tedy 1,48 milionu Kč ročně. Němci tak na centrální zásobování teplem vynaloží přibližně 0,6 procenta z hrubé roční mzdy. Pro Němce je tak teplo v přepočtu k průměrné roční mzdě pětkrát levnější než pro Čecha,&#8220; uvedl Jan Eisenreich ze sdružení SVJ.</blockquote>
S tím však Teplárenské sdružení nesouhlasí a podle něho jsou náklady v Německu ve skutečnosti téměř dvakrát vyšší než v Česku. &#8222;Podle německé nezávislé poradenské společnosti co2online budou letošní průměrné náklady na dálkové teplo u německých domácností 910 euro (23.387 Kč). V přepočtu k průměrné roční mzdě je to tedy 1,5 procenta, tedy o polovinu méně než v Česku,&#8220; dodal tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.
<blockquote>&#8222;Naše studie vychází z veřejně dostupných dat statistického úřadu, zároveň z dat Federace německého teplárenství AGFW a údajů z výročních zpráv německých teplárenských společností. Striktně trváme na tom, že výsledky této studie jsou správné,&#8220; reagoval včera pro ČTK autor studie pro sdružení vlastníků jednotek (SVJ) Jan Ondřich.</blockquote>
Teplárenské sdružení ČR dále uvedlo, že podle mezinárodní ročenky evropského sdružení Euroheat&amp;Power byla v roce 2017 v Německu průměrná cena dálkového tepla v přepočtu 627 korun za gigajoule. Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele v Česku byla podle této ročenky 561 Kč za gigajoule, tedy zhruba o desetinu nižší. Novější komplexní statistika o průměrných cenách tepla není k dispozici, dodal mluvčí Kaufmann.

Teplárenství

Sdružení: Náklady na teplo z CZT jsou v Německu dvakrát vyšší než v ČR

Ukrajinská vláda přistoupila k dalšímu razantnímu kroku v podobě stanovení cenového stropu pro ceny tepla, které platí tamní domácnosti. Vláda nařízení prosadila navzdory varování ministryně financí, že zastropování cen tepla je v rozporu s dohodou s Mezinárodním měnovým fondem, který zemi poskytuje finanční podporu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) po Ukrajině v rámci programu finanční pomoci v objemu 3,9 miliard dolarů <a href="https://www.reuters.com/article/ukraine-government-tariffs/update-1-ukraine-government-sets-price-cap-for-heating-tariffs-idUSL8N23X2G1" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> požaduje, aby ceny tepla pro tamní domácnosti vzrostly na tržní úroveň.
Pro získání této pomoci Ukrajina již přistoupila ke zvýšení cen zemního plynu, které loni na podzim v zemi vzrostly o bezmála 25 %, a staly se tak jedním z hlavních témat nedávných prezidentských voleb.
<h2>Po plynu přichází na řadu i teplo</h2>
Během voleb přitom <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ukrajinska-vlada-behem-prezidentskych-voleb-zakazala-statni-naftogaz-zdrazovat-plyn/" target="_blank" rel="noopener">vláda zakázala státní společnosti Naftogaz zdražovat plyn koncovým zákazníkům</a>, čímž již tehdy porušila jednu z podmínek finanční pomoci MMF. Nyní přichází další razantní krok v podobě stropu pro ceny tepla, proti kterému se ohradila ministryně financí Oksana Markarova.
<blockquote>„Ministerstvo financí nemůže podpořit usnesení, které zavádí limity na ceny a odporuje … našim mezinárodním závazkům,“ uvedla podle agentury Reuters Makarova na středečním jednání vlády.</blockquote>
Ministryni nicméně oponoval ukrajinský premiér, podle kterého jsou ceny stanovované jednotlivými dodavateli tepla nepřiměřeně vysoké.
<blockquote>„Každý měsíc lidé přeplácí monopolům za teplo a teplou vodu. Toto tolerovat nebudeme,“ uvedl ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman.</blockquote>
Revizi cenových tarifů za teplo slíbil i prezident země Volodymyr Zelenskyj, který se své funkce ujal teprve minulý měsíc.

Energetika v zahraničí

Ukrajina zastropovala ceny tepla, riskantní krok jí může zkomplikovat čerpání finanční pomoci

Cena tepla pro zákazníky odebírající teplo od tepláren by měla podle Teplárenského sdružení České republiky (TSČR) v příštím roce ve většině případů stagnovat. V závislosti na palivu, které jednotlivé teplárny využívají, může cena i mírně poklesnout či naopak vzrůst. Největší vliv na peněženky zákazníků však bude mít tradičně počasí.
Teplárny, elektrárny či lokální výtopny dodávají v <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/" target="_blank">systému centrálního zásobování teplem</a> teplo pro vytápění a přípravu teplé vody pro zhruba 1,6 milionů domácností v ČR. Více než polovina tepla pochází z uhlí a třetina ze zemního plynu.
<blockquote>
„Obecně budou ceny tepla v příštím roce stagnovat. V případě některých tepláren na zemní plyn je možné očekávat i snížení ceny. Ceny tepla z tepláren na uhlí budou stagnovat, případně velmi mírně porostou, ale na výdaje běžných domácností bude mít větší dopad spíše to, jaká bude zima.“
Mirek Topolánek, předseda výkonné rady TSČR
</blockquote>
K mírnému nárůstu cen mohou přispět i investice tepláren z důvodu ochrany ovzduší. „Některé teplárny dokončují zásadní investice, aby splnily přísnější limity ochrany ovzduší, které jsou dány evropskou legislativou. Tyto náklady mohou mít u některých uhelných tepláren vliv na cenu tepla, ve většině případů však očekáváme v průměru nárůst ceny tepla do 2 %,“ uvedl ředitel TSČR Martin Hájek.
Náklady na vytápění však mohou domácnosti do jisté míry ovlivnit samy. Pokud domácnost silně přetápí, odrazí se to negativně na jejím účtu za teplo &#8211; každý 1 °C teploty navíc se podle TSČR projeví zvýšením nákladů na vytápění o 5 %.