Jaderná energetika v roce 2018
Rokem 2018 opravdu začala éra pokročilých jaderných reaktorů. Hned pro tři typy reaktorů III+ generace se dostal do komerčního provozu první blok. Celkově je tak už v provozu šest typů reaktorů III. generace.
Rok 2018 byl z pohledu jaderné energetiky úspěšný. Podařilo se uvést do komerčního provozu devět reaktorů, sedm čínských a dva ruské. Rozběhly se první bloky hned tří nových typů pokročilých jaderných reaktorů. Další je těsně před dokončením. V příštím roce tak už bude v provozu sedm typů reaktorů III. generace. Kromě japonského varného reaktoru ABWR se jedná o tlakovodní reaktory. První rok provozu mají za sebou jihokorejský reaktor APR1400 a ruský reaktor VVER1200. V roce 2018 se pak rozběhly francouzský blok EPR, reaktor AP1000 firmy Westinghouse a čínský blok APCR1000. V roce 2019 by se měl rozběhnout čínský blok HPR1000 (Hualong One).
Na konci roku 2018 (31. prosince) bylo v provozu 450 reaktorů s výkonem 398,9 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association). V roce 2018 se podařilo uvést do provozu 7 bloků v Číně a dva v Rusku. V Číně to byly zmíněné reaktory III. generace (San-men 1 a 2, Chaj-jang 1, Tchaj-šan 1 a Jang-ťiang 5) a dále reaktory VVER1000 jako bloky Tchien-wan 3 a 4. V Rusku to byl už zmíněný první reaktor v druhé fázi výstavby Leningradské jaderné elektrárny. Druhým pak byl blok Rostov 4, zde jde o dokončení reaktoru VVER1000.
V Japonsku se podařilo opět zprovoznit další čtyři bloky odstavené po havárii ve Fukušimě, Genkai 3 a 4 a Ói (Ohi) 3 a 4. Dohromady jich tak už běží devět. U dalších 18 podal provozovatel žádost o posouzení možnosti obnovení provozu.
Odstaveno bylo ve sledované době sedm reaktorů, z toho jeden těsně před koncem roku 2017. Byl to německý reaktor Grundremmingen B, který byl zmíněn už v minulém přehledu. Dne 17. září 2018 ukončil provoz jeden z nejstarších reaktorů II. generace Oyster Creek ve Spojených státech. Varný reaktor s výkonem 610 MWe fungoval celkově 49 let. Licenci měla na 60 let, ale k uzavření přispěla konkurence levného plynu a hlavně požadavek na postavení chladících věží, které by nahradily chlazení přímo do moře. Na deset let provozu by se jejich postavení ekonomicky nevyplatilo. Podobný problém má více reaktorů v USA. Je tak otázkou, do jaké míry se bude dařit prodlužovat životnost stárnoucí flotily v této zemi. Dále se oficiálně vydaly na cestu likvidace dva reaktory v Japonsku, šlo o bloky Ikata 2 a Onagawa 1. Počet funkčních bloků se tak v Japonsku snížil na 40. Ke konci roku 21. prosince 2018 byl úplně přesně po 45 letech činnosti odstaven reaktor RBMK1000, který je prvním blokem v Leningradské jaderné elektrárně. Byl to první blok tohoto typu. Během svého provozu dodal 264,9 TWh elektřiny. Nahrazuje jej již zmíněný nově postavený blok VVER1200. Postupně se nahradí všechny čtyři reaktory RBMK1000 v této elektrárně.
Navíc byly odstaveny dva bloky na Tchaj-wanu. Jde o dva varné reaktory elektrárny Čchin-šan (Chinshan), každý s výkonem 636 MWe. Tchaj-wan je v současné době v rozporné situaci. Na základě kampaně protijaderných aktivistů, kteří se uchýlili i k protestním hladovkám, se vyhlásil podobně jako v Německu odchod od využívání jaderné energie. Dokonce se v 2014 a 2015 dva téměř dostavěné reaktory třetí generace ABWR v elektrárně Lungmen nespustily. První je již úplně hotový a připraveno má i palivo, ale těsně před spuštěním se zakonzervoval. Koncem roku 2018 proběhlo na Tchaj-wanu referendum, kde se většina zúčastněných vyslovila pro využívání jaderné energie. Na jeho základě se přerušil rozprodej zmíněného paliva. Je však těžké říci, jaké reálné dopady budou výsledky nezávazného referenda mít. I když Twaj-wan vyrábí z jádra přes 20 % elektřiny a z dovážených fosilních zdrojů téměř 70 %. Velice těžko se tak bez jádra obejde. Prostor na umisťování obnovitelných zdrojů je na tomto ostrově velmi malý.
V roce 2017 vyrobily jaderné reaktory 2 519 TWh, což je oproti roku 2016, kdy se vyrobilo 2 490 TWh, zvýšení o 29 TWh. Poprvé od roku 2011 se podařilo překonat hranici 2500 TWh, i když je to pořád méně, než bylo dosavadní maximum 2658 TWh dosažené v roce 2006. Dá se očekávat, že i v roce 2018 byla výroba zase vyšší a už v nejbližších letech by se mohlo překonat i toto maximum.
Budovat se začalo pět reaktorů. Tři jsou typu VVER1200. V dubnu 2018 byla zahájena výstavba bloku Kursk II-1 a Akkuya 1 a v červenci 2018 Ruppur 2 (Rooppur), výstavba bloku Ruppur 1 odstartovala už v listopadu 2017. Dalším je korejský reaktor APR1400 jako blok Sin Kori 6 v září 2018. Už na konci roku 2017 se v Číně začal budovat rychlý sodíkový reaktor CFR-600 v elektrárně Sia-pchu (Xiapu).
V prosinci 2018 pak byla zahájena betonáž jaderného ostrova u prvního ze dvou reaktorů EPR v elektrárně Hinkley Point C ve Velké Británii. Tato stavba je pro budoucnost tohoto typu a evropské jaderné energetiky klíčová. Než se však podrobněji podíváme do Evropy, zaměřme se na nejúspěšnější hráče v současné jaderné energetice Rusko a Čínu
Velice podrobný přehled událostí v jaderné energetice v roce 2018 je v rozsáhlém článku na Oslovi. Tady se stručně podívejme, jak vypadá situace pro jednotlivé reaktory III. generace. Pro úspěch pokročilých reaktorů je velmi důležitý dostatečný počet staveb. Je třeba využít sériovost výstavby a postupné získávání zkušeností, které vede ke snížení ceny i doby výstavby. V tomto směru je za vodou ruský reaktor VVER1200. Rusko má propracovanou koncepci náhrady dosluhujících bloků i výstavby nových u sebe doma. Stavby VVER1200 v Novovoroněžské jaderné elektrárně nahrazují staré bloky tohoto typu. U staveb v Leningradské a Kurské jaderné elektrárně pak reaktory VVER1200 nahrazují bloky RBMK. Zároveň má firma Rosatom celou řadu rozdělaných a připravovaných bloků v zahraničí. Pracuje se na reaktorech v Bělorusku, Turecku, Indii, Bangladéši a Iránu. Připravuje se výstavba ve Finsku, Maďarsku a Egyptě. Rusko ukázalo, že je schopné postavit blok i během pěti let. Důležitým faktorem do budoucna bude průběh staveb bloků VVER1200 ve Finsku a Maďarsku. Pokud bude úspěšný, bloky dostanou licenci a budou se realizovat v rozumném čase, odkrylo by jim to cestu do vyspělé Evropy.
Velmi podobně je na tom Čína se svými bloky ACPR1000 a HPR1000, má dost bloků v realizaci i ve výhledu doma a začíná je také realizovat v zahraničí, konkrétně v Pákistánu. Zde by mohlo být klíčové využití spolupráce s EDF a úspěšná realizace projektu Bradwell. Ten by mohl otevřít cestu do vyspělé Evropy Číňanům.
V roce 2019 poběží už čtyři bloky AP1000 v Číně. Pokud firma Westinghouse úspěšně dokončí dva bloky v elektrárně Vogtle, mohla by se uskutečnit zakázka na stavbu více bloků v Indii. Také v Číně by se mohly uskutečnit realizace čínských variant tohoto bloku. V takovém případě lze předpokládat i úspěch tohoto reaktoru.
Jak už bylo zdůrazněno, pro blok EPR je kritický úspěšný průběh výstavby v elektrárně Hinkley Point C. V případě úspěchu a dohody i o projektu Sizewell C, je velká pravděpodobnosti i zahájení stavby v Indii. Realita vývoje energetiky v Evropě jasně ukazuje, že ve dvacátých letech bude muset Francie přistoupit k přípravě náhrady stárnoucích bloků. A je vysoce pravděpodobné, že to bude s využitím bloků EPR. Pokud se to podaří, měl by mít i tento typ reaktorů zajištěnou budoucnost.
U korejského reaktoru APR1400 bude nejdůležitější, zda se podaří úspěšně zprovoznit čtyři reaktory jaderné elektrárny Barakah. Dalším parametrem, který silně ovlivní úspěšnost korejského jaderného průmyslu, bude vývoj postoje k jaderné energetice v samotné Jižní Koreji. Pokud bude pokračovat politika odchodu od využívání jaderné energie, bude situace pro něj mnohem těžší a i uplatnění v zahraničí bude problematičtější. Je však třeba zdůraznit, že Korea fosilní zdroje dováží a kromě jádra moc jiných možností jejich náhrady nemá.
I příští rok by se měla řada reaktorů dostat do provozu. V Evropě by to konečně měly být bloky EPR ve Finsku a Francii. U našich sousedů na Slovensku dlouho očekávaný blok Mochovce 3. Do provozu by měl jít první blok v běloruské elektrárny Ostrovec. Řada bloků by se měla rozběhnout opět v Číně a Rusku. Z nich budou asi nejzajímavější malé reaktory na plovoucí jaderné elektrárně Akademik Lomonosov a malý modulární reaktor HTR-PM. Ty by mohly naznačit začátek rozvoje tohoto segmentu jaderné energetiky.
V posledních letech zaostával počet zahajování staveb jaderných bloků hlavně v Číně. To by se mělo změnit. Nasvědčuje tomu i počet bloků, který se dostal do pokročilé fáze přípravy.
Události v evropské energetice ukazují, že v případě tlaku na přechod k nízkým emisím a snížení využívání fosilních zdrojů se nelze bez jaderných zdrojů obejít. Neexistence realistické a stabilní energetické koncepce má velmi neblahé následky. Vyhlašování rychlého zavírání existujících jaderných bloků, které se odvolává, když se zjistí, že bez využití fosilních zdrojů to není reálné, nepřispívá ke stabilitě a spolehlivosti energetické soustavy. Na přelomu roku 2018 a 2019 se o tom přesvědčila Belgie, která produkuje okolo 50 % elektřiny z jádra. Tam zmíněná politika vedla k tomu, že provozovatel nevěděl, jestli bude jaderné bloky vypínat hned, za rok, za pět či za deset let. A to se projevilo na kvalitě údržby jeho elektráren. Většina jaderných bloků tak byla během tohoto podzimu kvůli nutnosti oprav a údržby neplánovaně odstavena. Belgie se tak musela na podzim připravit na krizové scénáře. Naštěstí se problematické období překonalo a projevilo se jen ve vysokých cenách elektřiny na místní energetické burze.
Doufejme, že situace v Belgii bude dostatečným poučením. Už v současné zimě by v případě jejího náročného průběhu měla řada evropských států problémy s dostupností potřebných výkonů zdrojů, které nejsou závislé na větru či slunci. A to by v nejbližších letech měl být odstaven značný počet jaderných i uhelných bloků. Na import elektřiny v době, kdy nefouká a nesvítí, slunce bude nejspíše spoléhat i Německo. Je tak pravděpodobné, že některé země své rozhodnutí o nevyužívání jádra změní a rozhodnou se i pro výstavbu nových bloků.
Rozhodnout o výstavbě jaderných bloků bude potřeba učinit u nás. Zde je základním problémem volba finančního modelu. Jaderná elektrárna je velká investice a její konečná cena je velmi silně ovlivněna právě finančním modelem. Rozbor současné situace je v kontextu evropské situace v energetice zde, srovnání cen různých zdrojů zde a různých bloků zde.
Mohlo by vás zajímat:
Prvním blokem, který se dostal v roce 2019 do komerčního provozu je čtvrtý reaktor AP1000 v Číně (Chaj-jang 2).
To, že se v poslední době začalo stavět (zalil první kritický beton jaderného ostrova) v Číně, je pravda. Ovšem řada projektů se začala připravovat a rozpracovávat (viz ty mé podrobné rozbory). Snaha zrychlit začínání výstavby je vidět třeba i na tom, že se v tomto roce rozhodlo hned o čtyřech nových blocích stavěných v Číně Rosatomem. Jestli se podaří plnit ty velké plány je otázka, ale je pravděpodobné, že se nyní začne postupně spouštět stále více bloků.
Projekty jsou připravené, to je pravda. A ty zahraniční, podepsané, jistě budou realizovány. Přesto to, že za poslední 3 roky bylo uvedeno do provozu 15 reaktorů a nově zahájena stavba jen 3 ks o něčem svědčí. V Číně se - "něco děje". Atom tam nabírá zpoždění. Uvádění do provozu je sice v Číně impozantní /2018 = 7 ks/, ovšem "zásoba" těch rozestavěných se takto rychle vyčerpá a pak přijde pauza. Jak dlouhá ??
Nějak mi rozum nebere jak při současném světovém trendu stavby jaderných elektráren nás tyto "nízkoemisní zdroje" mají zachránit od "globálního oteplování".
Vždyť již 12 let (dvanáct let!!!) množství TWh vyrobených v jaderných elektrárnách ve světě UBÝVÁ, jak jsme se dočetli v článku.
Jaký kontrast s rozvojem OZE!
Je pravdou, že pokud se nestane něco zcela nečekaného v oblasti výstavby atomu, tak jeho příspěvek do výroby nízkoemisních zdrojů elektřiny musí už jen klesat. Proč ? Na světě je v provozu přes 400 jaderných reaktorů, ovšem z toho skoro 50 % ! asi 200 kusů ve třech zemích USA, Francii, Japonsku. A ty mají reaktory staré z let 1970 - 1990. Většině z nich se tak musí prodlužovat životnost o 10 až 20 let už dnes a poté jeden po druhém vypínat. Francie staví jeden nový reaktor, USA dva. To nestačí . Pokud dojde k výraznému zpomalení nové stavby v Číně , pak to samotný Rosatom už nezachrání. V Číně samotné vyrábí vítr víc jak atom a brzy tam zřejmě atom předhoní i solární výroba elektřiny. Zatím to vypadá, že se v období 2020-2050 bude více atomových reaktorů odpojovat než nově připojovat.
Ještě pro zajímavost uvádím dva odkazy, kde je uveden plánovaný počet nových staveb v Číně v letech 2017 a 2018 - roku 2017 se měla zahájit stavba 8 nových reaktorů a roku 2018 dalších - 6 až 8 nových reaktorů. Výsledek ? Jeden.
https://oenergetice.cz/elektrina/jake-jsou-cinske-jaderne-plany-rok-2017/
Masová výstavba v Číně začíná teď, to bude minimálně 200 bloků.
Arábie si taky právě začala nakupovat jaderky pro odsolování a vodu pro vělkoměsta, některá města v Africe se přidají a to bude do 15ti let tak 50 bloků.
Rusko a USA jen na obnovu budou potřebovat přez 100 bloků.
A EU nezadržitelně s placením za CO2 směřuje po Finsku, Maďarsku a Británii k rozjetí nové výstavby ve většině států, což bude taky nakonec při přechodu na elektroauta alespoň 100 bloků.
Jaky kontrast s rozvojem OZE...samozrejmě, protože všechny ostatni zdroje (opakuji všechny - tj. včetně vod) se stavaji "sprostym slovem"... Krome OZE má jiny zdroj napr. povinny vykup vyroby? Jo to se pak zvedaji procenta vyroby pri takovych preferencich - politickych i medialnich...
Odpoved smerovala na p. Vanecka...
TO : Karel
I atom má svou státní podporu. Třeba v Anglii začali 11. prosince stavět Hinkley Pint- C. Až bude dostavěn, tak má garantovaný výkup své elektřiny od britské vlády ve výši 92,50 Liber/MWh po několik desítek let. Co když ale v té době bude cena elektřiny na burze třeba jen 45 Liber ?? Nepůjde snad o masívní státní dotaci pro tuto atomovku ?
ano souhlasím - garance ceny u JE je dotací. Propastný rozdíl je v technické stránce věci - tady "dotuji" naprosto jasný, předvídatelný, regulovatelný a i dnes regulovaný (byť omezeně, ale v pasmu redispečinku určitě ano) zdroj. Bohužel u OZE dotuji stylem - když se ti zadaří a vyrobíš beru, když se ti nezadaří nic se neděje, "zatáhnou" to bez řečí jiné zdroje
Vy si opravdu myslíte že když se k nám valí (jen párkrát za rok) elektřina zadarmo z Německa (hodně fouká) tak že zastaví Temelín a upřednostní cenu (třeba i zápornou)? Ne, Temelín má absolutní přednost (když z technických důvodů nestojí). Probuťte se!!!
Pane Vaněčku, Temelín nemá absolutní přednost před OZE. Temelínem se ale OZE neregulují, protože máme dostatek uhelných a plynových zdrojů, které jsou pro regulaci vhodnější.
V Německu už to ale neplatí, a tam v extrémních situacích snižují i výkon jejich jaderných elektráren. Podívejte se na energostat, je to tam obojí krásně vidět.
U nás to ale platí, je to realita o které rozhoduje ČEZ.
OZE nereagují, protože se stát ukázal jako nespolehlivý partner, zloděj, jakýsi východní despota co si dělá co chce. To je první věc, druhá že doposud nebyly učiněny kroky k nápravě situace. Bude v takové situaci, kdy je navíc z úst všech představitelů akorát slyšet: "Jádro, jádro jádro. Dejte to už ROSATOMU, jádro, jádro", tak že tu někdo bude do OZE investovat? Myslíte si že si někdo v takovém státě lajsne postavit cokoliv co není firemní zdroj za pár šušňů? Ne, nelajsne a raději bude investovat jinde.
To je problém, a upozorňovalo se na to když se ta slavná solární daň a změny zákonů dělaly.
Pane Vaněčku, kdybyste se podíval na ten energostat a srovnal si třeba prosinec Německa a náš, tak byste viděl, že ke snižování výkonu JE, na rozdíl od Německa, není u nás absolutně žádný důvod.
Pane Carlosi, jaderná energetika má v ČR mnohem větší podporu obyvatelstva, než OZE. Důvody snad není potřeba vůbec zmiňovat.
"nespolehlivý partner, zloděj, jakýsi východní despota" - bez komentáře
Redispečink není o ekonomice, ale o stabilitě soustavy. Takže znovu opakuji - v rámci redispečinku (tzn. snížení výkonu pro udržení stability soustavy ČR třeba ve chvílích kdy, cituji: "se k nám valí elektřina z Německa") lze využít i Temelín. Tato povinnost je daná KODEXem ČEPS - takže neplatí ani to co uvádíte níže, že o tom rozhoduje ČEZ. Za stabilitu soustavy ze zákona odpovídá ČEPS.
PS: není třeba mě vyzývat k probuzení :-) Hezký den.
Možná budeme Čínou silně překvapeni, i to je možné. V odkaze se totiž v tabulce - "stavěné a plánované reaktory" - uvádí jako termín zahájení výstavby u 14 nových reaktorů letošní rok 2019. Byl by to celkem šok, protože to znamená průměrně každé 3 týdny !!! jedna nově zahájená stavba. Při průměrné ceně asi 5 miliard Dolarů za reaktor by tak Čína letos zahájila jaderné stavby za bratru pěkných 70 mld. USD = 1.500 miliard Korun. No nevím, nezdá se mi to reálné.
Dobrý den, omlouvám se za příspěvek mimo téma, ale vím, že pod článkem, který se zabývá jadernou energetikou bude nejvíc živo J. Každopádně jsem se místních diskutujících zeptat, zdali by mi mohli poradit nějakou kvalitní studii zabývající se Well to Wheel účinností jednotlivých typů vozidel. Jde mi především o porovnání vozidel na benzín, diesel a elektřinu (napájených EU-mixem). Těchto studí je na internetu samozřejmě mnoho, ale značná část z nich mi přijde zbytečně tendenčních, ať už na jednu nebo na druhou stranu a proto bych chtěl využít vašeho rozhledu a najít něco důvěryhodného. Děkuji
Pěkný je třeba tenhle.
Něco podobného udělala i Union of Concerned Scientists, ale to si dohledejte když tak sám.
Děkuji Vám za tip. Jinak link na zmiňovanou studii od Union of Concerned Scientists je uvedena jako čtvrtý zdroj Vámi odkazované studie. Viz: http://www.ucsusa.org/sites/default/files/attach/2015/11/Cleaner-Cars-from-
Cradle-to-Grave-full-report.pdf
Pane Fořt, tohle je jedno z aktivních budoucích řešení,
viz
https://www.pv-magazine.com/2019/01/09/volkswagen-is-all-set-to-become-a-green-energy-supplier/
Ještě pár (9-10) takových úspěšných let a ve světě se bude stavět 0 reaktorů.
Ale zase na druhou stranu, hlavně ať se dokončují. Lepší je vyrábějící JE než stavba, která jen polyká peníze a nevyjde z ní ani elektron.
I když se Čína stále hlásí k budoucímu rozvoji jaderné energie , je nutné nepřehlížet drsná fakta ! Roku 2016 zahájila stavbu jenom dvou nových reaktorů, roku 2017 - už jen jednoho a roku 2018 dokonce = NULA !! Slova jsou jedna věc, fakta věc druhá. Zdá se, že se čínská jaderná energetika dostala pod tlak rychle se snižujících cen elektřiny z OZE /slunce, vítr/. Čína plánuje mít roku 2020 rozestavěných 30 !! reaktorů, nyní má v lednu 2019 jen 13 a z toho má být 6 uvedeno do provozu letos. 13 mínus 6 = 7. 30 mínus 7 = 23. Aby splnila svůj plán, tak by Čína musela za 2 roky 2019, 20 zahájit stavbu 23 !! nových reaktorů, tedy každých 30 dní !! jeden. To považuji za naprostý nesmysl. Rád bych věděl, co se dnes skutečně děje v Číně na poli atomu. Stále více se přikláním k verzi o útlumu či dokonce odchodu Číny od atomu. Fakta, fakta, fakta. Čína má kapacitu zahajovat stavbu 6 až 10 nových reaktorů ročně, za poslední dva roky začala stavět jeden !! o výkonu 600 MW. Proč ?? Kdo to ví ??
Díky za výborný odkaz ze špičkového MIT. Perfektně odborně a objektivně napsaný článek. Chtěl bych citovat jednu větu z jeho závěru:
There’s always the possibility of a breakthrough that would make nuclear safe and cheap enough to compete with renewables and coal.
Ano, musíme čekat na vědecký a technický pokrok v jaderné energetice. Je to na jaderných vědcích a inženýrech. Stav co je nyní vede pouze ke stagnaci (či pozvolnému úpadku) jaderné energetiky.
Jednoduché.
Čína přebírala know-how od Francouzů a Westinghouse, přičemž jim slibovala, že za to budou moci stavět kvanta těch svých jaderek v Číně a i levně v zahraničí s využitím čínských dílů a dělníků.
Pak se ovšem stala ta zamlčovaná událost, kdy se globalisté snažili před pár roky s využitím maximální korupce sundat nemovitoství a akciový trh v Číně stejně jako v USA roku 1929, kvůli čemuž pak USA začali podporovat Hitlera a vznikla 2. světová, jenž postupně ukončila koloniální éru .
Proto místo toho nakonec Čína urychleně vyvinula úplně vlastní verzi 3+ vodovodní jaderky, kvůli tomu dala do teď stopku, a letos začne maximalizovat rychlost, kdy toho svého jediného typu začne připravovat 6-8 ročně a brzo nejspíš i těch 12, což je jak požadujete jeden reaktor měsíčně.
Čína : Zahájení stavby nových reaktorů :
2016 : 2
2017 : 1
2018 : NULA
V období 2016-2020 bylo naplánováno ročně zahajovat stavbu 6 až 8 nových reaktorů. Realita se obrovsky rozchází s plánem. Kdo ví co zatím je ? Čína už nestaví nové, to je holý fakt. Ví někdo něco bližšího ?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se