Domů
Názory
Jaderná energetika v roce 2024, 3. část: Čína je už druhá v počtu reaktorů
První dva reaktory VVER1200 druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).
Zdroj: Rosatom

Jaderná energetika v roce 2024, 3. část: Čína je už druhá v počtu reaktorů

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Ve třetí části našeho přehledu se zaměříme na státy, kde renesance jaderné energetiky už probíhá. Čína se na rozvoj jaderné energetiky stále více spoléhá. Počet čínských reaktorů je nyní 58. Čína se tak dostala na druhé místo a předstihla Francii, která spuštěním bloku Flamanville 3 zvýšila počet svých reaktorů na 57. Ve výstavbě má Čína 29 reaktorů a v plánu 36. Pokud se dokončí rozestavěné a alespoň některé plánované, dostane se na první místo před Spojené státy, které mají po spuštění bloku Vogtle 4 celkově 94 reaktorů. Čínská vláda se navíc zavázala, že do roku 2035 schválí plány na 10 nových reaktorů každý rok, to znamená v desetiletém období je to 100 nových plánovaných reaktorů.

V roce 2024 tuto vizi splnila, schválil pět jaderných projektů, které dohromady znamenají 11 reaktorů. Jde o první fázi elektrárny Sü-wej (Xuwei), první fáze elektrárny Lu-feng (Lufeng), první fáze Čao-jüan (Zhaoyuan), druhé fáze elektrárny San-ao (San'ao) a první fáze elektrárny Paj-lung (Bailong).

V elektrárně Sü-wej v provincii Ťiang-su (Jiangsu) by společnost CNNC chtěla postavit kombinaci tlakovodního reaktoru Hualong One a vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru. Kromě výroby elektřiny by byla zaměřena na produkci průmyslového tepla, a to i vysoce potentního. Součástí elektrárny bude i tepelná výměníková stanice. Odsolená voda bude předehřívána parou z bloku Hualong One, přemění se na nasycenou páru a ta bude poté dále ohřáta pomocí vysokoteplotní páry z vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru.

Společnost CNG chce v elektrárně Lu-feng dva bloky CAP1000, v elektrárně Čao-jüan pak dva bloky Hualong One a v druhé fázi elektrárny San-ao dva další bloky Hualong One. Společnost SPIC plánuje postavit dva bloky CAP1000 a později čtyři reaktory CAP1400.

V letech 2019 až 2023 byl počet schválených reaktorů postupně 6, 4, 5, 10 a 10. Je tedy vidět velmi dobrá vývojová tendence. Pokud se bude dařit realizovat výstavbu reaktorů standardně okolo pěti let, mohl by se počet reaktorů v Číně k roku 2040 blížit dvěma stům. Pokrývala by tak pomocí jaderných zdrojů 10 % produkce elektřiny. V roce 2060 by mohla mít až 400 GWe jaderného výkonu. Na základě dosavadních zkušeností jsou sice tyto čínské plány velmi ambiciózní, ale je docela pravděpodobné, že budou naplněny. Čína chce také nabízet jaderné technologie na mezinárodním trhu. Zatím je hlavním nabízeným modelem reaktor Hualong One, těch je nyní v Číně v provozu nebo ve výstavbě už 33. Předpokládá se, že se k vývozní nabídce přidá i malý modulární reaktor Linglong One.

Byla dokončena instalace portálového jeřábu u bloku San-ao 2 (zdroj CGN).

Podívejme se nyní na pokrok při realizaci jednotlivých typů reaktorů. Nejdříve na Hualong One (HPR1000), který je domácí vlajkovou lodí. Velice důležité bylo dokončení bloku Fang-čcheng-kang 4. Jde o poslední blok z první čtveřice reaktorů Hualong One (HPR1000). Jedna dvojice se budovala v elektrárně Fu-čching (Fuqing) A druhá byla v elektrárně Fang-čcheng-kang. A právě u dvojice v této elektrárně došlo ke zdržením. Dne 3. dubna 2024 se i v reaktoru Fang-čcheng-kang 4 rozběhla řetězová štěpná reakce, 9. dubna začal blok dodávat elektřinu a koncem května byl uveden do komerčního provozu. V této elektrárně by se měly postavit ještě bloky 5 a 6, půjde opět o reaktory Hualong One.

Pokračuje výstavba těchto reaktorů v elektrárně San-ao (San´ao) v provincii Če-ťiang (Zhejiang). Zde byly u prvního bloku v polovině listopadu zahájeny studené zkoušky. U druhého bloku byl koncem ledna 2024 instalován hlavní velký portálový jeřáb a začátkem srpna na staveniště dorazila reaktorová nádoba. Bloky San-ao 1 a 2 by se měly do provozu uvést v letech 2026 a 2027. V srpnu byla schválena výstavba bloků 3 a 4. Celkově by se v této elektrárně mělo vybudovat šest reaktorů.

Ke konci července 2024 se začal betonovat jaderný ostrov bloku Ning-te 5. Následovat bude i šestý blok. Tato dvojice je také typu Hualong One, Předchozí čtyři bloky v této elektrárně jsou typu CPR1000.

U prvního reaktoru Hualong One v elektrárně Š'-tao-wan se na konci července začal betonovat jaderný ostrov. I zde by mělo jít o dvojici reaktorů. V této elektrárně je již v provozu vysokoteplotní malý modulární reaktor HTR-PM200.

U bloku Čchan-ťiang 3 byla instalována vnější kopule kontejnmemntu (zdroj CNNC).

U bloku Čchan-ťiang (Changjiang) 3 byla 18. října instalovaná vnější kopuly kontejnmentu reaktoru Hualong One. Jeho průměr je 53 m, výška 13 m a celková hmotnost 415 tun. V této elektrárně jsou již v provozu dva bloky CNP-600 a dokončuje se tam malý modulární reaktor ACP100.

V elektrárně Čang-čou byl dokončen první blok, dne 20. června 2024 proběhl tlakový test integrity kontejnmentu, v polovině října do něj bylo zavezeno palivo v podobě 177 palivových souborů, v listopadu byl připojen k síti a 2. ledna 2025 byl uveden do komerčního provozu. U druhého bloku byl na konci října dokončen kontejnment. I tento blok by měl být uveden do provozu v roce 2025. Začala výstavba druhé fáze této elektrárny. U bloku Čang-čou 3 začala 22 února 2024 betonáž jaderného ostrova a v říjnu začala betonáž bloku Čang-čou 4. Celkově zde chce společnost CNNC postavit šest reaktorů Hualong One.

V elektrárně Lu-feng (Lufeng) postupují práce na pátém a šestém bloku, které jsou také typu Hualong One. V dubnu 2024 byla instalována kopule vnitřního kontejnmentu u pátého bloku. Dokončení bloků se očekává v letech 2028 až 2029. Prvními čtyřmi bloky této elektrárny by měly být typu CAP1000. Jejich výstavba však ještě nezačala.

V elektrárně Tchaj-pching-ling (Taipingling) se budují dva bloky Hualong One. O zahájení studených zkoušek u prvního z nich se psalo v předchozím přehledu. V první půli roku 2024 byly dokončeny a v polovině září se podařilo dokončit i následné horké zkoušky. V červnu byla zároveň dokončena betonáž vnější kopule kontejnmentu. V elektrárně se má celkově vybudovat šest bloků Hualong One.

V únoru 2024 začaly zemní práce na staveništi nové jaderné elektrárny Ťin-čchü-men (Jinquimen) v Ning-po (Ningbo) v provincii Če-ťiang (Zhejiang). V první fázi této elektrárny se mají postavit dva reaktory Hualong One. Celkově by pak mělo být šest bloků.

Instalace reaktorové nádoby u bloku u bloku Chaj-jang 4 (zdroj SPIC).

Pokračuje také výstavba reaktorů CAP1000, které jsou čínskou variantou projektu AP1000. V září byly instalovány vrchní části ocelové konstrukce kopule kontejnmentu u bloků San-men (Sanmen) 3 a Chaj-jang (Haiyang) 3. O instalaci reaktorové u bloku Chaj-jang 3 se psalo v předchozím přehledu, koncem listopadu 2024 byla reaktorová nádoba instalována u reaktoru Chaj-jang 4.  U reaktoru Chaj-jang 3 se postupně budoval kontejnment. Předpokládá se, že obě nové dvojice bloků v elektrárnách San-men a Chaj-jang poběží už v roce 2027.

Stejný typ reaktoru se buduje i v elektrárně Sü-ta-pao, jako bloky 1 a 2. U prvního bloku byl 24. ledna 2024 instalován největší modul CA20, jeho délka je 20,6 m, šířka 14,2 m, výška 21 m a hmotnost přes 1000 tun. Betonáž jaderného ostrova u druhého bloku byla zahájena v polovině července 2024 a začátkem listopadu se i u něj nainstaloval modul CA20. V této elektrárně se budují ještě dva reaktory VVER1200 jako třetí a čtvrtý blok. Plánují se tam postavit ještě dva další bloky 5 a 6, mělo by jít opět o reaktory CAP1000.

Koncem dubna 2024 začala betonáž jaderného ostrova reaktoru Liang-ťiang 2, ten následoval první blok CAP1000 v této elektrárně, o kterém se psalo v minulém roce. U tohoto prvního bloku byl v polovině dubna instalován supermodul CA01 s hmotností 1066 tun a v říjnu pak největší modul CA20, jehož hmotnost je také přes 1000 tun. U druhého bloku byl supermodul CA01 usazen začátkem ledna 2025. Celkově by zde nakonec mělo být šest bloků.

V roce 2024 se podařilo dokončit a spustit první čínskou variantu reaktoru AP1000 se zvětšeným výkonem CAP1400. První z dvojice těchto bloků se podařilo spustit v elektrárně Š’-tao-wan Guohe One. Na začátku listopadu začal dodávat elektřinu do sítě. Připomeňme, že budování reaktoru začalo v červnu 2019, spustit se jej tak podařilo za pět let. Čína plánuje reaktor CAP1400 stavět v Číně hromadně a nabízet jej i do zahraničí.

Bloky Hualong One jsou těmi, které Čína začala vyvážet. Dokončila a uvedla do provozu dvojici těchto bloků v pákistánské elektrárně Karáčí jako bloky 2 a 3. Úplně na začátku roku 2025 začala betonáž jaderného ostrova tohoto reaktoru jako bloku Čašma 5.

Ustavení hlavního modulu CA20 u bloku Sü-ta-pao 1 (zdroj Zhang Shuning / CNI23)

Indie je blíže uzavření palivového cyklu

V roce 2024 se postupně uvedl do provozu druhý indický těžkovodní reaktor s výkonem 700 MWe. Šlo o blok Kákrapar 4. Štěpná řetězová reakce se u něj spustila už v prosinci 2023 a v první polovině února už dosáhl 50 % svého nominálního výkonu.

Na začátku srpna 2024 bylo zavezeno palivo a v září 2024 se rozběhla štěpná řetězová reakce u bloku Rádžasthán 7. Ten se tak stal třetím těžkovodním reaktorem tohoto typu v provozu. Po čtyřech prvních těžkovodních reaktorů následuje realizace deseti dalších. První dvojice bude pátý a šestý blok elektrárny Kaiga. Pro tyto reaktory dorazily na stanoviště parogenerátory a tepelný výměník. Celkově se tak plánuje v této sérii šestnáct těchto reaktorů.

Rusko buduje v Indii postupně elektrárnu Kudankulam s využitím reaktorů VVER. V současné době jsou zde dva bloky v provozu a čtyři jsou ve výstavbě. U bloku Kudankulam 4 byla na konci 24. ledna 2024 umístěna na své místo reaktorová nádoba a dne 19. června byla dokončena instalace všech čtyřech parogenerátorů. Ve výstavbě jsou i bloky 5 a 6 a v přípravě projekt bloků 7 a 8.

V části o cestě za uzavřením palivového cyklu v závěru přehledu se budeme blíže věnovat pokroku u indického prototypového rychlého sodíkového reaktoru FBR v Kalpakkamu. Ten v roce 2024 dostal povolení k zahájení kritických experimentů a spuštění štěpné řetězové reakce. Reaktor se tak dostal do fáze spouštění. Indie tak pokračuje ve své cestě za realizací uzavřeného uranového a později i thoriového cyklu, jak je podrobně popsáno v článku z roku 2009. I srovnání situace před patnácti lety z tohoto článku a stavu nyní ukazuje, jak náročná tato cesta je. Zavádění indických těžkovodních reaktorů, a hlavně rychlých sodíkových reaktorů, má hodně velké zpoždění. Teď by však už mohlo jít o zásadní průlom a zrychlení cesty v tomto směru. Indie potřebuje rychle zvýšit výkon v jaderných zdrojích. To je důvod, proč se snaží přilákat zahraniční dodavatele pro výstavbu lehkovodních reaktorů. V současné době je to právě Rosatom a reaktory VVER1000 ve zmíněné elektrárně Kudankulam. V této oblasti by mohlo pomoci, že na začátku roku 2025 USA zrušily poslední omezení na spolupráci s Indii v oblasti civilního využití jaderné energie a technologií.

První dva reaktory VVER1200 druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).

Rusko pokračuje ve výstavbě jaderných zdrojů u sebe i v zahraničí

Jaderná energetika je jednou z mála technologických oblastí, ve kterých je Rusko v čele světového vývoje. Rosatom staví nejvíce reaktorů v zahraničí. I to je důvod, proč je to jedna z mála oblastí, kterých se sankce dotkly minimálně.

Na dokončovanou druhou fázi Kurské jaderné elektrárny, kde se budují dva reaktory VVER-TOI, bylo v polovině června dopraveno palivo. První reaktor se blíží dokončení. V polovině července byly do tlakové nádoby umístěny makety palivových souborů a postupně se začaly realizovat hydrotesty.

Pokračuje výstavba třetího a čtvrtého bloku druhé fáze Leningradské jaderné elektrárny. U bloku 7 byla v březnu 2024 zahájena betonáž jaderného ostrova. U bloku 8 byla začátkem srpna dokončena betonáž základové desky a betonáž jaderného ostrova by měla být zahájena v roce 2025. Do provozu by měly být uvedeny v letech 2030 až 2032.

Nyní se podívejme na výstavbu ruských reaktorů v zahraničí. K dokončení se blíží první blok elektrárny Akkuya. V únoru 2024 přestal být staveništěm a dostal se do fáze prací na sestavování vnitřních konstrukcí. Koncem září bylo dokončeno sestavování a usazování vnější kopule kontejnmentu. Poté pokračovala její betonáž, která byla dokončena v první polovině listopadu 2024. Ve strojovně začínalo sestavování turbíny, které bylo dokončeno v prosinci. Tím se otevřela cesta k přípravě a zahájení studených a horkých zkoušek Dokončení se plánuje v roce 2025. U druhého bloku byla v polovině května dokončena instalace střechy strojovny, která se skládá z devíti sekcí. Posléze začala instalace jednotlivých částí turbíny. U třetího bloku byla začátkem září dokončena betonáž strojovny. Všechny bloky by měly být v provozu v roce 2028.

U druhého bloku elektrárny Ruppur se instaloval systém pasivního odvodu tepla na vršku kontejnmentu (zdroj Rosatom).

V roce 2025 by měl být dokončen první ze dvou reaktorů VVER1200 bangladéšské jaderné elektrárny Ruppur (Rooppur). U něj se v polovině září do reaktoru vložily makety palivových souborů a byly zahájeny hydrotesty. V lednu 2024 byla dokončena betonáž vnější obálky kontejnmentu druhého bloku a na vršku kontejnmentu se instalovala konstrukce systému pasivního odvodu tepla. Výška reaktorové budovy tak je nyní téměř 75 m. Systém zajišťuje v případě výpadku proudu dlouhodobý odvod tepla z kontejnmentu do atmosféry v pasivním režimu založený na přirozené cirkulaci. V říjnu byla u druhého bloku dokončena instalace vnitřních konstrukcí v reaktorové nádobě, i tento reaktor se blíží k dokončení a zahájení příprav ke spuštění. Poté bude možné zahájit hydrotesty. Bangladéš uvažuje o rozšíření elektrárny o další dvojici bloků VVER1200.

U egyptské jaderné elektrárny El Dabaa jsou už rozestavěné všechny čtyři bloky. U prvního reaktoru se v polovině března 2024 začaly instalovat první prstence vnitřního kontejnmentu a v květnu byl dokončen. U druhého bloku začal vnitřní kontejnment získávat tvar v říjnu. U třetího bloku byl v říjnu instalován lapač aktivní zóny. Na konci ledna 2024 byla zahájena výstavby čtvrtého bloku a v listopadu pak byl instalován jeho lapač aktivní zóny. Na staveništi nyní pracuje již okolo 20 000 pracovníků.

Vnitřní kontejnment druhého bloku elektrárny El Dabaa začíná získávat tvar (zdroj NPP).

V čínské jaderné elektrárně Sü-ta-pao se jako třetí a čtvrtý blok buduje dvojice reaktorů typu VVER1200. V červnu 2024 byla u čtvrtého bloku umístěna na své místo kopule kontejnmentu a v polovině prosince byla uvnitř něj instalována tlaková nádoba reaktoru. Do provozu by se bloky Sü-ta-pao měly dostat v letech 2026 a 2027.

V elektrárně Tchien-wan (Tianwan) pokračovala výstavba dvou reaktorů VVER1200 jako bloků Tchien-wan 7 a 8. Vnitřní kopule kontejnmentu se u bloku Tchien-wan 7 usadil v roce 2023. U reaktoru Tchien-wan 8 se usazení dolní část vnitřní kopule realizovalo v březnu a horní části v dubnu 2024. V srpnu na staveniště dorazily parogenerátory a reaktorová nádoba. V září pak byla reaktorová nádoba instalována.

V iránské elektrárně Búšehr (Busehr) se postupně buduje jako druhý blok ruský reaktor VVER1000. V září 2024 byl u něj instalován lapač aktivní zóny. Jeho dokončení se čeká v roce 2029. U třetího bloku stejného typu by měla být v nejbližší době zahájena betonáž jaderného ostrova.

Bez jaderné energetiky se k nízkým emisím nedostaneme.
Štítky:Názor
Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(40)
Milan Vaněček
26. leden 2025, 09:48

Čína je především první na světě ve využití fotovoltaiky, větrné energie a energie vodních elektráren.

A ten poměr budování fotovoltaiky ku jádru v Číně je v současnosti velmi zhruba 100 ku 1 ve prospěch fotovoltaiky (skoro 300 GWp FVE v 2024 ku 2 či 3 GW JE uvedeným do provozu v 2024, opravte mne, když se trochu zmýlím).

Fotovoltaika je současně velmi úspěšným vývozním artiklem Číny.

cudla
26. leden 2025, 09:56

A vy nedáte pokoj, vám nestačí co provádí Německo s cenou elektřiny a hlavně za distribuci není Vám hanba psát sem takové bludy ?? Před nástupem FVE jsme měli elektřinu o 50% levnější, než se v NDR zbláznili. A nebýt JE ve Francii , tak Německo letos zmrzlo. Opravdu přestaňte s těmi bludy děkuji. S pozdravem stálého zdraví .

Jan Grmela
26. leden 2025, 21:54

Levnou elektřinu umí v našem regionu vyrobit jen staré amortizované jádro a uhlí. Žádný jiný levný zdroj není k dispozici. Levná elektřina byla díky nástupu OZE a jejich podpory v souběhu s postavenými jadernými a uhelnými zdroji. Zcela se tím ale zastavily investice do konvenčních zdrojů a úplně každému, kdo chápal zákonitosti v energetice, bylo jasné, že ceny půjdou výrazně nahoru.

Xoor
27. leden 2025, 14:13

Jen nechápu jak to teda dělali(jí) v USA nebo číně. Mají cca 3x levnější elektřinu a plyn než EU a staví se tam všechno o 106.

Omega
27. leden 2025, 14:39

USA je jednoduché - cena plynu je tam 20% ceny v evropě a nejsou tam CO2 odpustky. Také nikdo nedává přednost FVE v síti - prostě to nechali na trhu. No a tak se tam v klidu uživí i plyn i FVE umístěné tam, kde to má smysl (jsou mnohem blíž rovníku). Ono FVE je dobrá technologie, ale musí se zkombinovat s dalšími.

Čína k tomu taky přistupuju pragmaticky - obrovské solární parky v poušti, kde nejsou mraky a 2000km dlouhá HEVC vedení do měst, kde se elektřina spotřebuje. Ovšem k tomu i všechny ostatní zdroje protože energie je potřeba hodně.

No a EU - zákaz vyrábět pro uhlí/plyn/jádro, když máme VTE/FVE funkční. 5x dražší plyn a strašně vysoké CO2 odpustky. Potom v EU nikdo nechce stavět stabilní zdroje, když mají zákaz vyrábět dle chuti(trhu)

Xoor
27. leden 2025, 16:53

@Omega no takže se nevymlouvejme na levnou elektřinu jako hlavní činitel toho, že se tu neinvestovalo, ale na totálně pokřivené prostředí na všech úrovních.

Jaroslav Studnička
26. leden 2025, 10:23

Čína se hlavně k rozvoji energetiky staví pragmaticky a buduje veškeré dostupné zdroje. Ideologie jako ve vašem případě nebo v případě EU, Číně nic neříká.

A pak se sám ideologický aktivista p. Vaněček diví, kam se EU se svým ideologickým přístupem k energetice dostala.

Miloslav Černý
27. leden 2025, 11:53

Článek může budit zájem o výstavbu dalších velkých jader .zdrojů i u nás. Aby se Čína teprve vyrovnala kapacitě v jádru na počet obyvatel, tak posuďte sami. Počet obyvatel v- Česku 10 milionů výkon 4 GW

Číně 1500 milionů a současný výkon ani necelých 100 GW.

To znamená, že by musela v současnosti disponovat 6 krát větším výkonem od toho současného, aby se dostali teprve na naši úroveň.

Bob
27. leden 2025, 12:05

Pan Vaněček nám tu pořád dává Čínu, jako příklad na masové zavádění FVE. Tak podobně zkuste přepočítat Čínské FVE na obyvatele oproti nám, nebo ještě lépe oproti Německu.

Jaroslav Studnička
27. leden 2025, 12:17

Proč by teď měla mít Čína 6 krát větší výkon? Proč by se měla Čína s námi srovnávat?

Čína si jede svoji vlastní energetickou politiku. Energetická politika EU je Číně k smíchu a pouze na ní vydělává.

Milan Vaněček
27. leden 2025, 14:52

Bobe, zase se musím připojit k názoru pana Studničky. Čína má svůj prvořadý úkol vyvést stamiliony lidí z chudoby a vybudovat infrastrukturu hodnou velmoci.

A proto má jako nutnou podmínku zajistit dostatek levné energie (elektřiny).

Tak staví FVE a VtE maximálním tempem (jde to velmi rychle a má na to domácí výrobu, zajištěné surovity a již domácí know how). Ty velké FVE již dotace nemají, nepotřebují je ani v konkurenci levného uhlí.

Staví i JE maximálním tempem, ale jde to mnohem pomaleji a know how teprve získává (od ruských, amerických a francouzských jaderných reaktorů)

Jaroslav Studnička
26. leden 2025, 10:29

Čína k rozvoji energetiky přistupuje zcela pragmaticky a buduje veškeré dostupné nové zdroje.

Ideologický přístup jako ve vašem případě nebo v případě EU v Číně nehledejte. Pak se sám p. Vaněček diví, kam se EU svým přístupem k energetické politice dostala.

Milan Vaněček
26. leden 2025, 11:59

Tentokrát s panem Studničkou mohu souhlasit.

a pro Cudlu podotýkám: před 2018, kdy už FVE a VtE byly v EU i na celém světě nejvíce stavěný nový zdroj elektřiny byly ceny elektřiny v EU (i ve světě) VELMI NÍZKÉ, snad nejnižší v historii.

Ale pak zvítězilo v EU uhlíkové šílenství, přitom CO2 spolu s vodními párou jsou 2 nejdůležitější plyny v atmosféře pro život na zemi (díky nim máme fotosyntézu a život, díky "skleníkovému efektu" není Zeměkoule zcela pokryta ledem).

CO2 i při vyšší koncentraci než nyní není nepřítel č. 1

A cílená likvidace fosilních zdrojů ideologií a uhlíkovými spekulativními odpustky (v EU, a ne v Číně či USA) pak způsobily tuto zkázu, drahé energie, jejich cena ještě umocněna nesmyslnou válkou, a výsledek už můžeme (pouze v EU) cítit, zavírají se podniky, roste počet rodin v energetické chudobě, ...

Miloslav Černý
26. leden 2025, 16:05

Ono to bude složitější. Je třeba začít čelit vysoké rychlosti oteplování planety, aby se stačilo lidstvo přizpůsobit novým podmínkám. Pravdou však může být fakt, že jestliže o nějaký ten rok prodloužíme dobu spalování uhlí, tak už se toho moc zase tak nestane. Cenově zastropovat CO2 by mohlo být také pomocné řešení.

Xoor
27. leden 2025, 16:59

"Je třeba začít čelit vysoké rychlosti oteplování planety, aby se stačilo lidstvo přizpůsobit novým podmínkám."

A napadlo nás to nejlepší co mohlo, odsát si kapitál zavedením ESG, ETS a další tunou nesmyslů a poplatečků.

Omega
27. leden 2025, 14:42

No dodal bych že mnohem víc se projevila přednost FVE/VTE v síti + dotace na výrobu, pro kterou není spotřeba.

Tohle jde pouze v EU, že vyrábím, nechávám si to platit z eráru, abych to potom vyhodil (záporné ceny)

Josef Sedlák
27. leden 2025, 18:51

Panu Vaněčkovi připomenu, že se musí porovnávat jablka s jablky. Porovnávat instalované výkony zdrojů s Capacity factorem 0,11 FVE a 0,84÷092 u JE, nelze.

Německých 50 Temelínů (jejich 100GW ve FV) smrskne na 6x jen roční výrobou. K ničemu jim je 100GWp při jejich průměrném odběru 53GW generuje přebytek 47GW, když se náhodou nepotká s 90GW z VE! A to by museli ostatní zdroje vypnout. Přebytky k ničemu, protože v 17,5GWh baterií by skončili při přebytku jen 47 GW výkonu již po 22minutách, kdyby znárodnili soukromá úložiště, jinak by s kapacitou 2,5GWh byl výkon 47GW „hotov“ za 3 minuty. U přečerpaček by začínali do Alp čerpat výkonem 47GW u jejich 37,4 GWh už po 48 minutách, protože by přetékaly!

Akumulací do vodíku celé produkce FVE za období 4 měs…06÷09 2024 (nikoliv jen té přebytečné poloviny) by při akumulaci s účinností celého cyklu 25% (včetně spálení H2-ready turbínou) nasyslili závratných 8,25GWh, což v zimě sežerou spotřebou 53GW za 560s! Kdyby se jim ideálně doplnil vítr s FVE a přidali z 90GW jejich celou loňskou VE výrobu 112+25=137TWh mají z toho 34TWh na zimu na 650h. Jenže nemají ani ty H2-ready turbíny, ani elektrolyzéry ani ten proud, protože ½ sežerou už v létě a H2 nemají kam dát. Z těch 50 Temelínů pak zbyde s bídou 4x Temelín, což při jejich 7,5x větším odběru dělá v přepočtu produkci Dukovanského bloku 510MW. A to je výhra, co?

Josef Sedlák
28. leden 2025, 12:06

Panu Vaněčkovi připomenu, že se musí porovnávat jablka s jablky. Porovnávat instalované výkony zdrojů s Capacity factorem 0,11 u FVE a 0,84÷092 u jádra je nelze!

Německých bursíkovských 50 Temelínů (jejich 100GWp ve FV) se roční teoret. výrobou 96,3TWh smrskne na 6x. K ničemu jim je 100GWp, když při jejich průměrném odběru 53GW generuje přebytek 47GW, nepotká-li se s 90GW z VE! A to by museli vše ostatní vypnout. PŘEBYTKY JSOU K NIČEMU, protože jejich 17,5GWh v bateriích (po znárodnění soukromých úložišť) by při přebytku jen 47 GW výkonu nabili po 22minutách, úložiště v energetice by u s kapacitou 2,5GWh nabili za 3 minuty. Jejich 37,4 GWh v přečerpačkách by 47GW načerpal za 48 minut. Nerudovské kam s ním? 100GWp je výhra, co?

Z těch 50 Temelínů FVE Wp pak zbyde možná produkce 4Temelínů, což při jejich 7,5x větším odběru odpovídá po přepočtu 0,8 Temelína u nás

Richard Vacek
26. leden 2025, 17:33

Čína ukazuje, že západní neschopnost stavět jaderné elektrárny levně a rychle není způsobena jadernou technologií, ale je to v lidech. To je nadějí i pro nás že se to dá změnit, že tomu nebrání přírodní zákony.

Milan Vaněček
26. leden 2025, 18:49

Je to způsobeno obrovskou složitostí výstavby a provozu jaderné elektrárny. A protože platí Murphyho zákony, "co se může pokazit se i pokazí" a protože následky jaderných havarií jsou obrovské,

tak se jaderná energetika pohybuje tak, jak vidíme, když se ohlédneme nazpět.

Emil
26. leden 2025, 18:59

Jak říká Vaněček jiným: "proč pořád diskutujete to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte?"

Petr Kasan
27. leden 2025, 14:32

....západní neschopnost stavět jaderné elektrárny levně a rychle je způsobena obrovskou složitostí výstavby a provozu JE, a protože následky jaderných havárií jsou obrovské...

Kdežto v Číně jde výstavba levně a rychle, protože tam JE nemají složitou výstavbu ani provoz, a protože následky jaderných havárií jsou tam mírné.

Tak určitě.

Milan Vaněček
27. leden 2025, 14:55

Čína ještě tu velkou jadernou havarii neměla (ale taky po Japonské havarii ve Fukušimě pozastavila výstabu JE na pár let).

Emil
27. leden 2025, 15:00

Zatímco západ těch "velkých jaderných havárií" s "obrovskými následky" měl kolik? To jste se do toho zase pěkně zamotal...

Milan Vaněček
27. leden 2025, 15:05

Amerika jednu (3 mile island), Japonsko taky jednu (Fukushima). Havarie 7 (nejvyššího) stupně.

Milan Vaněček
27. leden 2025, 15:06

Havarie 7. stupně (3 mile island, Fukushima)

Emil
27. leden 2025, 15:20

Three Mile Island nebyla ani havárie 7. stupně ani "s obrovskými následky". Byl to stupeň pět a nedošlo k žádné škodě na zdraví ani cizím majetku. Proč si pořád musíte vymýšlet?

A tvrdit že Čína velkou jadernou havarii neměla a západ ano a ohánět se u toho Fukušimou je taky úplně mimo. Zkuste se někdy podívat na mapu světa, třeba pochopíte proč.

Milan Vaněček
27. leden 2025, 15:45

3 mile island=protavená reaktorová nádoba, únik radioaktivního materiálu, zcela zničený reaktor

cituji z Wikipedie: "The accident heightened anti-nuclear safety concerns among the general public and led to new regulations for the nuclear industry. It accelerated the decline of efforts to build new reactors"

a to je přesně to, co jsem zde v diskusi výše tvrdil. To není můj subjektivní názor, to jen přepisuji objektivní názor jaderné komunity

Emil
27. leden 2025, 16:04

Opět si vymýšlíte, Vaněčku, k žádnému protavení reaktorové nádoby nedošlo, únik radioaktivního materiálu byl zanedbatelný, nikomu mimo areál elektrárny nemohl ublížit. Sama wikipedie z které citujete ty vaše výmysly vyvrací, cituji: "The reactor vessel—the second level of containment after the cladding—maintained integrity and contained the damaged fuel with nearly all of the radioactive isotopes in the core."

Není to tedy přesně to co jste tvrdil ale opak toho co jste tvrdil.

Petr Kasan
27. leden 2025, 16:34

Tak. Další dezinfo pana Vaněčka vyvraceno. Přijde nějaká sebereflexe? Připuštění, že jsem se mýlil, psal výmysly? Omluva?

Ne. Tohle vlákno opustíme, tady už mě demaskovali. Počkám si na další článek a tam pojedu ve stejné lajně.

Galipoli
28. leden 2025, 11:23

No, pokud se pamatuji, tak nejhorší havárie nebyly jaderné. Např.

1976 Seveso - Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.

1984 Bhópál přibližně 25 000 obětí. Celkový počet zasažených osob dosáhl počtu 520 000.

Jan Grmela
26. leden 2025, 21:50

Není to v lidech. Je to v politicko-ekonomickém prostředí. A to se nezmění.

Richard Vacek
27. leden 2025, 08:26

Poslední dobou viIdíme, že to, co se zdálo nezměnitelné, se dá změnit jedním podpisem. To je nadějí i pro nás.

Jan Grmela
27. leden 2025, 11:02

Ale to byste musel změnit právo, investiční prostředí a zbourat demokracii.

Omega
27. leden 2025, 14:46

Nepotřebujeme bourat demokracii,

To co potřebujeme bourat je byrokracie.

Stačí zavést jednoduchá pravidla

1) na každou novou směrnici dvě staré zrušit

2) délka nové směrnice musí být o nejméně 20% kratší než součet předchozích 2

3) žádná směrnice nesmí požadovat posílat data, která už mají úřady (libovolné) k dispozici.

Milan Vaněček
27. leden 2025, 15:00

Ne, především bychom museli začít používat zdravý rozum (to říká Trump, u nás říkáme selský rozum).

To, že je "král nahý" se už říká i zde v diskusích, ale když ten král má z těch uhlíkových odpustků neskutečně velké příjmy, kterých se zbavit nechce, chce sám o nich rozhodovat, komu dám hodně, kdo zlobí dostane málo, nechám si co já budu chtít....

Jan Grmela
27. leden 2025, 19:52

Milane, už vám bylo mnohokrát vysvětleno, že uhlíkové odpustky jen tak zrušit nejde. V současném stádiu by to vedlo k totálnímu kolapsu energetiky a mnoha státních rozpočtů. Ta válka je dávno prohraná, měnit už se budou jenom parametry.

Jarda
27. leden 2025, 12:10

@Richard Vacek 27. leden 2025, 08:26

A ten jeden podpis, který má být nadějí i pro nás, máte na mysli jaký?

Richard Vacek
27. leden 2025, 15:11

Rezignace Leynové?

Jan Veselý
27. leden 2025, 15:34

Tak bude Evropské komisi předsedat někdo jiný, a co se změní? Fakt mě fascinují tyhle naivní představy.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se