Potřebujeme základní zásobování elektrickou energií?
Nutnost základního zásobování elektrickou energií se udává jako opodstatnění pro provoz jaderných zdrojů či plynových elektráren spalujících zemní plyn se záchytem oxidu uhličitého.
Již dlouhá léta se vede diskuse o tom, zda potřebujeme v budoucím energetickém systému základní zásobování elektrickou energií nebo nikoli. Důkazem toho může být téměř 10 let stará diskuse uvedená zde, v níž se již tehdy jen málo odborníků přiklánělo k nezbytnosti konceptu základního zásobování. Většina diskutujících se naopak již tehdy shodla, že budoucí mix postavený na intermitentních obnovitelných zdrojích bude vyžadovat jinou architekturu energetického systému a ponechává méně prostoru pro tradiční koncept základního zatížení.
Většinou se nesouhlasné diskusní podněty soustředily na zastaralý koncept velikých elektráren, které fungují 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a upřednostňovaly by dynamický energetický systém se současným vyvažováním poptávky a nabídky.
Toho by mohlo být dosaženo kombinací technologie baterií a dalších úložišť i nových technologií a ekonomických pobídek k řízení poptávky i nabídky tak, aby se minimalizovaly celkové náklady na systém. Definice energie v základním zatížení na úrovni "elektrárny" je myšlení starého energetického systému.
Elektrická síť budoucnosti není o jedné elektrárně, ale o agregátu poptávky a nabídky. Tradičně platilo, že elektrárny, které běžely většinu času, pokryly elektřinu základního zatížení (např. uhlí a jadernou energii), ale toto redukcionistické uvažování nebude v budoucnu fungovat, protože energetický systém se v průběhu času vyvíjí.
Obdobná debata pokračujte do současnosti, např. zde a zde. Pro nahrazení základního zásobování se uvádí, že je třeba mít k dispozici výkon s rychlou reakční dobou a aktivačním mechanismem. Systém, který by okamžitě reagoval na nesrovnalost mezi plánovanou a skutečnou výrobou a spotřebou. V případě výpadku některé součásti elektrizační soustavy (elektrárny, vedení nebo většího spotřebitele) nastupuje vyrovnávací výkon, který udržuje nabídku a poptávku v rovnováze. Důležitou vlastností zdroje pro restart v případě následného výpadku napájení je možnost startu ze tmy, tedy možnost zahájit výrobu bez stávající elektrické sítě.
Elektrárna poskytující základní zatížení může teoreticky dodávat elektřinu nepřetržitě, ale kvůli vysokým investičním nákladům by měla být v provozu téměř nepřetržitě, aby byla zisková. To je limita. Pokud bude v budoucnu hospodárnější než alternativy, mohly by se takové elektrárny stát součástí energetického systému
Jaderné elektrárny, geotermální energie, elektrárny na zemní plyn se zachycováním CO2 a potenciálně jaderné fúzní elektrárny lze využít jako elektrárny s nízkými emisemi, které jsou schopny dodávat elektřinu nepřetržitě. Akademický projekt „Energetické systémy budoucnosti“ (ESYS) dochází k závěru, že bezpečné zásobování energií je možné i bez elektráren zajišťujících základní zatížení. Elektrárny základního zatížení mohou být součástí energetického systému budoucnosti – je ale nepravděpodobné, že budou nutné.
Krátkodobou flexibilitu v rámci hodin mohou tvořit bateriová úložiště, která mohou přesunout nadbytečnou fotovoltaickou elektřinu z poledních do večerních hodin a flexibilní spotřebiče jako řízené nabíjení elektromobilů a tepelná čerpadla se systémy akumulace tepla. Role řiditelných elektráren se proto stále více přesouvá směrem ke kompenzaci dlouhodobějších výpadků, a to až po extrémní situace, jako je temný útlum „Dunkelfalute“. V energetických scénářích se k tomuto účelu používají především plynové elektrárny, které jsou zpočátku provozovány na zemní plyn a později na vodík nebo vodíkové deriváty.
S dosažením plného zásobování obnovitelnou energií může pomoci průmysl
Možnosti řízení na straně poptávky lze demonstrovat na příkladu Německa, kde průmysl spotřebuje 44 procent elektřiny a třetinu energie pro účely vytápění. To znamená, že průmysl má veliký potenciál kompenzovat výkyvy v elektrické síti způsobené obnovitelnými energiemi. Pokud vítr a slunce dodávají příliš málo energie, může průmysl upravit svou poptávku po elektřině a teple a snížit spotřebu, dokud nebude opět k dispozici více elektřiny. Možný je i opak: pokud se vyrobí více elektřiny, než je na krátkou dobu skutečně potřeba, mohou firmy záměrně zvýšit svou spotřebu, aby kompenzovaly výkyvy.
Společnost SynErgie určila, kolik energie by německý průmysl mohl spotřebovat více nebo méně v případě kolísání sítě. Pokud bude v síti k dispozici více elektřiny, než je ve skutečnosti potřeba, německý průmysl by mohl zvýšit svou poptávku až o 9 gigawattů (GW) po dobu 15 minut. Pokud by bylo k dispozici méně elektřiny, než je v současné době potřeba, průmysl by mohl snížit svou poptávku o 10,7 GW na 15 minut.
Flexibilní přizpůsobení průmyslu na kolísání elektrické sítě uplatňují především ty společnosti, které spotřebovávají velké množství elektřiny. Největším německým spotřebitelem elektřiny v soukromém sektoru je výrobce hliníku TRIMET z Essenu a představuje 1,6 % celkové poptávky po elektřině v Německu. Pokud příkon kolísá, kolísá magnetické pole a celá pec se vychýlí z rovnováhy. SynErgie společně s firmou TRIMET našli způsob, jak udržet magnetické pole konstantní, i když proud kolísá. Essenská firma tak může zvýšit nebo snížit výkon elektřiny o 22,5 megawattu až na dva dny.
Obdobným spotřebitelem je společnost LINDE, která využívá elektřinu k separaci vzácných plynů. Dosud na proces spotřebovávala konstantní vysoký proud. Společnost SynErgie vyvinula zařízení pro flexibilní odlučování vzduchu, které bylo úspěšně uvedeno do provozu v Dánsku. Podobné možnosti se hledají také v papírenském průmyslu.
V okolí Augsburgu se testují další možnosti projektu v praxi. Přitom společnost poskytuje pobídky k přechodu na flexibilní spotřebu elektřiny. Projekt ukazuje, že vyvinuté technologie fungují efektivně i v širokém měřítku.
Řešení pro energeticky náročná průmyslová odvětví
Projekt SynErgie zkoumá, jak může průmysl tyto úpravy realizovat. Základ pro to byl položen v prvních dvou fázích projektu. Ve třetí fázi je kladen důraz na implementaci a demonstraci. Partneři projektu chtějí zároveň využít nový, obzvláště silný potenciál energetické flexibility. Jedním z cílů třetí fáze projektu je pokrýt potenciál průmyslové flexibility v Německu do velikosti 20 gigawattů (GW). Tento záměr současně snižuje potřebu dalších eventualit flexibility, jako je nákladné bateriové úložiště.
Hlavní zásada energetické transformace "účinnost v první řadě" nesmí vést k situaci, kdy by se nevyužil potenciál flexibility vyplývající z požadavků energetické účinnosti. Oba parametry jsou ze systémového hlediska stejně potřebné pro návrh budoucího energetického systému, přičemž z hlediska spotřebitelů by měla být prioritní snaha snížit spotřebu elektrické energie a poté učinit zbývající spotřebu co nejflexibilnější.
Poskytování flexibility poptávky s sebou ovšem nese technicko-ekonomické protichůdné cíle. Flexibilní provoz zařízení může zkrátit životnost a snížit účinnost, což vede ke zvýšení provozních nákladů. Na druhou stranu existuje velké množství marketingových příležitostí, z nichž některé mají složité podmínky přístupu a nejisté výnosy. To má za následek vysoké transakční náklady a vysoká rizika. Zejména z těchto důvodů nepřichází v úvahu, aby flexibilitu nabízely menší společnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Co kdo potřebuje mnohem lépe ukazuje trh než názory solární lobby, a trh si základního zatížení cení dost vysoko, jak se každý může přesvědčit hned na úvodní stránce. A to sem ještě nedorazila poptávka datových center, které jsou ochotné si za baseload dost výrazně připlatit, viz např. zde: barrons.com/articles/microsoft-constellation-ai-stock-nuclear-power-30d0e00b
To je jen vaše chybná interpretace. Tuhle ideu jaderných elektráren pro datová centra jim prodal jistý Jigar Shah. Ale není podle jeho vlastních slov proto, že by nutně potřebovali jakýsi magický baseload z jednoho konkrétního zdroje. Oni prostě potřebují spoustu elektřiny, jsou noví velcí odběratelé a standardní výstavba, tj. v USA posledních více než 10 let prakticky výhradně plyn, vítr a fotovoltaika, nestíhají jejich poptávku uspokojit. Proto vznikl nápad "zachránit" dožívající jaderné elektrárny, aby je zásobovaly, i když jejich modernizace a rekonstrukce vyjdou pekelně draho a normálně by se nevyplatily.
Je jen otázkou co z toho se reálně v současných USA uskuteční, teď tam vládne trojka chaos, neschopnost a zlomyslnost. Rozpočet DoE, ve kterém byla i podpora těchto aktivit, byl shozen ze stolu, a totální chaos v rozhodování federální vlády už fakticky zmrazil veškeré investiční aktivity. Já se jim nedivím.
Ne, to je vaše chybná interpretace, big-tech neskáče tak jak nějaký dnes už bývalý vládní úředník píská, mají vlastní rozum a určitě nebudou investovat do něčeho co se jim nevyplatí, jen protože jim to poradil Jigar.
Jak je podle téhle vaší teorie možné, že investují do něčeho co bude vyrábět elektřinu nejdříve za čtyři roky, ale taky až za 10+, a stejně "vítr a fotovoltaika, nestíhají jejich poptávku uspokojit"?
Odpověď je jednoduchá, Emile, pokud sledujete ty co rozhodují/rozhodovali. Bil Gates miluje jadernou energetiku a vakcinaci. Do toho dává už dlouho peníze ze svých zisků z Microsoftu. Já ho moc nemiluju, stejně jako celou politiku Microsoftu....
Naproti tomu Elon Musk je skutečný vizionář ve spoustě hardwarových oborů. A má rád fotovoltaiku a baterie a elektromobilitu a vsadil na ně hodně svých peněz. Takže svoje supervýpočetní centra pro trening umělé inteligence buduje zcela jinak než na papíře uvažuje Microsoft a hlavně velmi rychle; jen ti nejrychlejší budou úspěšní....
Takže ta Vaše interpretace je pochybná a interpretace pana Veselého blíže obráží velmi komplexní realitu v USA.
Ale co je důležité v USA: už je to podobné jako v Číně, všechny zdroje výroby elektřiny jsou dobré, jen některé jsou ty nejlepší (=NEJVÍCE ROZVÍJENÉ) a hlavně musí být co nejlevnější, trh elektřinou NESMÍ být deformován politickým řízením (uhlíkové odpustky) pseudotrhu.
Jak je ta odpověď jednoduchá, tak je taky špatná. Bill Gates už dávno Microsoft neřídí. A nejde zdaleka jen o Microsoft, kdo shání baseload.
Emile, co to melete, to přece víme, a o tom nikdo nemluvil, ale balík akcií a vliv si ponechal.
cituji z Wikipedie: od července 2008 se hodlá plně věnovat jen své nadaci a v Microsoftu bude fungovat pouze jako předseda správní rady a poradce.
CEO musí poslouchat velké a významné akcionáře, jste v USA, kapitalismus, volný trh, to Vám nic neříká?
Co to melete vy, Vaněčku? Ten jeho "balík" nepředstavuje ani jedno procento akcií Microsoftu. Není to dávno žádný velký akcionář, a vaše naivní představa, jak s tímhle podílem nakupuje Microsoftu elektřinu, navíc ještě od konkurenční společnosti, je k smíchu.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Argumenty došly, jako obvykle.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Ano, vidím že Emilovi došly argumenty k meritu diskuse.
Jak to, že: "Oni prostě potřebují spoustu elektřiny, jsou noví velcí odběratelé a standardní výstavba, tj. v USA posledních více než 10 let prakticky výhradně plyn, vítr a fotovoltaika, nestíhají jejich poptávku uspokojit."
Jim to ten vítr, FV a dokonce ani v Americe v kombinaci s tak levným plynem nejsou schopny zajistit, když tu stále slyšíme a je to dokazováno i grafy a tabulkami, jak jsou FVE spolu s VtE nejlevnějším, největším a nejrychleji rostoucím zdrojem? Navíc V USA s oblastmi OZE zaslíbenými (Kalifornie). Proč tam nerostou datová centra napájená výhradně tou nejlevnější a nejrychleji postavitelnou FV elektřinou "jako houby po dešti"?
Bobe, rostou, jen o tom nevíte. Měl jste si přečíst třeba Muska na Twittru, jako bleskurychle vybudovat nové datové centrum pro svůj Grok.
Neinformovanost nerovná se neexistuje.
Instalce plynových turbín o výkonu 100 MW nevypadá na to, že by to datové centrum bylo napájeno OZE. Rozhodně ne výhradně. Dokonce ani většinově, když "mají vypouštět odhadem 130 tun oxidů dusíku ročně".
BTW, jeden známý si nedávno hrál a byl schopen namíchat stabilní produkci elektřiny z větrných elektráren v 5 různých lokalitách v Německu a relativně malé baterie.
A celé je to určitě provozně spolehlivější než jeden konkrétní zdroj někde.
Zkuste si to někdy, je to moc pěkná úloha lineárního programování, když to umíte.
Abych vás parafrázoval: A co všechno jeden známý v tom výpočtu předpokládal? Já jen, že, už jen díky způsobu jak jste tohle napsal, mám vážné podezření, že tohle je případ jak "na základě chybných předpokladů lze dospět k libovolnému výsledku".
Já vám, Emile, klidně odpovím. Použil historická data o výrobě větrných elektráren, konkrétně s časovým krokem 15 minut, celý rok 2023. Původně začal s 20 lokalitami, ale optimalizace mu 15 z těch 20 lokalit označila jako nepotřebné. Jeho výsledkem bylo kolik a kde potřebuje instalovaného výkonu větrných elektráren, aby vytvořil trvalý výkon x MW, a kolik v jaký čas bude mít přebytků.
Moc hezká úloha lineárního programování.
Tak díky za potvrzení že přesně tohle je případ jak "na základě chybných předpokladů lze dospět k libovolnému výsledku". Jeden rok je žalostně málo, skuteční vědci to zkoumali na základě meteorologických dat za několik desítek let zpět a dospěli k úplně jinému závěru - nedostatek žádné baterie nepokryjí, trval by až dva měsíce a byla by potřeba akumulační kapacita v desítkách TWh.
Určitě si pěkně pohrál.
A asi netušíte jaké parametry použil na vstupu a výstupu, aby se podle toho dala namodelovat cena pro spotřebitele.
zajímalo mě jestli řešil alespoň základní parametry - to jest spotřebitele v jednotlivých regionech, cenu za propojení od větrných farem, celkovou spotřebu podle odběru jednotlivých oblastí v čase, atd...
Z analýzy historických dat akcií, výsledků zápasů nebo jiných náhodných dat jako výroba VTe lze při dostatečném úsilí najít jakýkoli vzor dat a vzorec pro odhad do budoucna. V historických datech se najde korelací bez skutečné závislosti. Problém ale je právě s jeho fungováním v budoucím čase. Ta záporná korelace mezi těmi místky je s nejspíš jen stochastického charakteru. Takže to musí nejen sestavit, ale pak hlavně bez změny vzorce počkat několik dalších let jestli mu to vychází. A pokud mu to vyjde, což podle mne nevyjde, tak musí zjistit proč to tak je, aby to bylo replikovatelné. Takto zpětně je to hezké matematické cvičení bez praktického významu.
Problém konceptu základního zatížení spočívá v tom, že lidi dělají chybu, kdy zaměňují řešení problému v určitých specifických podmínkách a nutnou podmínkou pro ono řešení problému.
Ale od začátku, problém, který se v reálu řeší je fakticky optimalizační úloha - pokryj v každý okamžik poptávku po elektřině s co nejnižšímu náklady. Trochu jsem to zjednodušil, protože i poptávka se dá modulovat, ale pro vysvětlení ten příklad stačí.
V historických systémech, kdy nejlevnějším zdrojem elektřiny velké tepelné elektrárny s levným palivem (uran, hnědé uhlí) a skladování elektřiny ve velkém nedávalo ekonomický smysl, bylo výsledkem oné optimalizační úlohy i to, že se plánovači do systému snažili narvat co nejvíce takových velkých tepelných elektráren, které by vyráběly v módu, který pro ně má největší ekonomický a technický smysl - pořád na co největší výkon. Kolik se jich do systému vejde? No zhruba do úrovně základního zatížení. Když je jich více, začínají v systému dělat bordel, lepší je je doplňovat pružnou výrobou z konstrukčně odlišných elektráren.
Ejhle, máme tady elektrárny pro základní zatížení.
Jenže ty předpoklady z minulosti jaksi nemusí platit pořád. A ve stále větší části světa už prostě platit přestaly. Proč? Protože nejlevnějším zdrojem elektřiny už jsou tam zdroje, které nepotřebují palivo vůbec, ale vyrábějí "podle počasí". Navíc cena bateriové akumulace sletěla během pár let až absurdně nízko a dále padá a produkční kapacity naopak letí nahoru úžasnou rychlostí. To se pak lidi nesmí divit, že ta mnou zmiňovaná optimalizační úloha dává jiné výsledky. Jsou v jistém smyslu podobné těm historickým, toho levného tam narvi, co systém snese, doplň to akumulací a pružnou výrobou.
Tisíce a tisíce mikrogridů už dneska fungují přesně takhle a dávají mi tím za pravdu. A to řeší podstatně těžší technický problém, poptávka se hůře předvídatelná a divočeji se mění, záložních zdrojů je méně a nedají se sdílet.
A na to, že ve stále větší části světa už prostě platit přestalo platit, že nejlevnějším zdrojem elektřiny velké tepelné elektrárny s levným palivem (uran, hnědé uhlí) a skladování elektřiny ve velkém začalo dávatt ekonomický smysl ve větší části světa ? Mikrogridy jsou sice fajn, ale při jejich energetické bilanci se často zapomínají přičítat energie hotových výrobků, které se tam dováží odjinud. Já v chodbě nemám ani světlo ani topení, tak mám krásně energeticky pasivní chodbu. To je ještě lepší než mikrogid, ale není to replikovatelné na celou ČR. To je prostě stejná blbost jako tvrdit, že Dánsko má o polovinu menší spotřebu energie na obyvatele, ale nezapočítat do spotřeby jejich energie všechno železo na ty moderní domečky, VtE, Oresund apod.
Ta první věta nedává smysl. Zbytek textu je blábol úplně mimo mísu. To jestli se do energetické bilance mikrogridů něco započítává nebo ne, je pro jejich provoz irelevantní.
Opravuji první větu: A na to, že ve stále větší části světa už prostě platit přestalo platit, že nejlevnějším zdrojem elektřiny velké tepelné elektrárny s levným palivem (uran, hnědé uhlí) jste přišel jak ? Skladování elektřiny ve velkém začalo dávat ekonomický smysl máte odkud ? A k tomu blábolu. Můj mikrogrid chodba funguje naprosto skvěle a je výborně replikovatelný. Můžete takto vyřešit energetické potřeby celého světa. Stačí do toho nezapočítat to ostatní nutného pro provoz chodby.
Jak jsem na to přišel? Jednoduše, díval jsem se na publikovaná čísla. Všude mezi cca 45° s.š a 45° j.š. zcela dominuje svou lácí fotovoltaika, všude, kde solidně fouká, což je v Evropě třeba širokánský pás od Trondheimu do Compostely (a na přilehlých ostrovech), se dnes tepelné elektrárny nemůžou té láci ani přiblížit. Kolikrát je to levnější postavit a splácet investici než jen tu tepelnou elektrárnu provozovat.
Váš mikrogrid na chodbě je jenom idiotský příklad, bez vztahu k realitě toho, že si někdo vyrábí elektřinu pro sebe, nebo pro nějakou menší komunitu bez nutnosti brát elektřinu ze sítě, bez nutnosti, aby mu tam pořád jela nějaká tepelná elektrárna.
V tom případě zkuste čísla mezinárodní agentury pro energii - tam máte čísla pro všechny země a zkuste si lidnaté země ve Vašem pásu jako Pákistán, Egypt, Bangladéš - cokoli. Nic takového, že díky láci FVE má nějaký kus v koláči není. Vše je ropa, plyn a uhlí. A to by podmínky měli - třeba v tom Egyptě mají prostor, nepotřebují v zimě topit a nemají náročný průmysl, ale na celkové energické spotřebě jsou to pořád promile. Od Trondheimu do Compostely jsou tepelné elektrárny zatíženy daněni a byrokracií, tak cenové srovnání s čínskými trojskými koňmi není férové. A co to skladování elektřiny ve velkém začalo dávat ekonomický smysl ? Kolik mají v Nigerii se čtvrt miliardou lidí baterií pro ekonomicky výhodné skladování energie ? Jistě že lze vyčlenit energetickou komunitu která je odpojena od sítě - typicky nějaký vzdálený ostrov, ale spousty věcí která používá musí dovézt odněkud kde tyto věci vyrobí a tam energetické potřeby jsou větší. To je úplně stejné jako s tou chodbou, která je soběstačná, "jen" potřebuje okolí aby mohla fungovat
Pane Veselý, místní přátele výroby horké páry, točivých strojů, ty nepřesvědčíte, ti jsou plně zakotveni ve 20. století a neví, že časy se mění,
POZVOLNA, nelze to přikazovat jako v EU,
ale nakonec vědecký a technický pokrok vítězí, 21. století bude jiné než to 20. To je jediná jistota.
Přátelé točivých parních strojů jistě vysvětlí jak je možné, že Ledvice způsobily blackout na ústecku trvající 5 hodiny
Takových všelijakých blackoutů způsobených tím, či oním, už bylo spousta. Co je důležité, je nepodělat se z toho, důkladně analyzovat příčiny a přijmout opatření vedoucí k prevenci toho, aby se to opakovalo.
Hysterky mávající rukama nad hlavou, snílci o starých zlatých časech (které jim vytvořila jejich nedokonalá paměť) a presstituti píšící na zakázku bůhvíkoho, ti nic nevyřeší.
Jak napsal Samuel Beckett: "„Zkusil jsi to. Nepodařilo se. Na tom nezáleží. Zkus to znovu. Selži lépe.“
Programátorův denní chleba.
Nejsem sice přítel "točivých parních strojů", ale těžko lze vysvětlit něco co se nestalo. Blackout nemůže způsobit žádný jednotlivý síťový prvek, soustava je totiž provozovaná tak aby žádný jednotlivý výpadek blackout nezpůsobil, a pokud není, nejde o chybu toho síťového prvku ale provozu té soustavy.
Nevím sice které přerušení dodávek myslíte, ale to poslední bylo způsobeno poruchou na rozvodně a následujícím přetížení jedné linky VVN. Blackout pokud vím u nás nebyl nikdy posledních min. cca 60 let.
Problém nastal na rozvodně Chotějovice. "Ve 12:03 došlo k výpadku vedení V480 spojujícího rozvodny Výškov a Chotějovice v Ústeckém kraji včetně výpadku transformátoru T402 v rozvodně Chotějovice, a to působením ochran. Následkem toho byla omezena spotřeba ve výši cca 220 MW v oblasti zahrnující města Teplice, Litoměřice, Roudnice nad Labem a Ústí nad Labem. Poslední spotřebitelé byli opětovně připojeni ve 12:24. Prvotní příčinou výpadku byl impulz z elektrárny Ledvice, podrobnosti zjišťujeme," sdělil Lukáš Hrabal z ČEPS.
Takže to ani nebyl blackout, ani to nezpůsobily Ledvice...
Pro pana Emila :
jo byl to impulz.....
co říká význam slova tzv. Blackout. Příčinou výpadku je rozpojení elektrické sítě (výpadek vedení či transformátoru) v důsledku poruchy sítě nebo v důsledku působení síťových ochran nadproudových, přepěťových či frekvenčních.
Pro Josefa: "impulz" neznamená že to způsobily a z té vaší definice vám vypadla jedna klíčová věc. Aby se výpadek dodávek elektřiny dal nazvat blackoutem, musí být "velkého rozsahu, postihující větší územní celky", což rozhodně nebyl tento případ.
To Josef
Definice blackoutu: "Pojmem „BLACKOUT“ označujeme rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel. Takový výpadek může nastat zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě. Pro tuto situaci nemá čeština ekvivalent, proto budeme dále používat tento anglický pojem."
Nejednalo se ani o velké území, ani desítky hodin, nebo dny.
Je na místě dodat, že rozvodna Chotějovice byla postavena před 70 lety na dvou linkách 220kV, z jedné strany z Výškova a z druhé od Babylonu (nebo Bezděčína, nemám po ruce správný papír). Její modernizace a zvýšení kapacity na 400kV si vynutily opustit to druhé vedení, protože vedlo nad zónou ochrany přírody, která byla mezitím vyhlášena, a Správa CHKO České středohoří rekonstrukci nepovolila. Nová linka 400 kV spojuje Výškov a Babylon bez Chotějovic, které tak zůstaly "na paprsku" jediného spojení se soustavou..
Á, pan Vaněček zase s jeho oblíbenou historií a technickým pokrokem.
Zase je čas mu připomenout, že první střešní fotovoltaická elektrárna a první parní turbína pocházejí shodou okolností ze stejného roku: 1883.
Takže se dá říci, že p. Vaněček je zakotven v 19. století
Máte tam několik základních problém:
Bateriová akumulace ten problém svou kapacitou neřeší, a to zdaleka ani v průběhu dne.
Pokud by to měla řešit např. v kombinaci s FVE, byla by to nyní elektřina s přehledem nejdražší, ale ani v blízké budoucnosti rozhodně ne nejlevnější.
Řešení s akumulací dlouhodobou (celý rok) nevypadá perspektivně ani další desítky let.
Jaderné elektrárny mají stále velmi levné palivo a zrovna cena paliva je problém nejmenší.
Největší "bordel" v síti dělají v síti nestabilně vyrábějící zdroje, které se chovají jako jeden megavelký zdroj, který už nyní instalovaným výkonem převyšuje nejen příkon základního zatížení, ale i max. zatížení.
Takové již vytipované místa pro přečerpávacíčky o kapacitě kolem 5 GW s krátkodobým najetím by nám v dlouhodobé budoucnost značně tyto problémy mohlo pomoci řešit. Jenom to nechce dlouhodobě přešlapovat na místě jak u nás bývá zvykem, kdo dřív dává, dvakrát dává. Přínos není jenom v energetice, ale i v regulaci vodního hospodářství. Až přijde častěji zase velká voda nebo opačně dlouhodobé sucha, tak už bude pozdě truchlit nad mnoha miliardovými finančními ztrátami, rozhodně to není nic proti životnímu prostředí, jak by mnozí mohli namítat, ale ve většinovém veřejném zájmu.
Přečerpávačkám už "ujel vlak". Baterky už jsou levnější investičně, provozně účinnější, mají lepší provozní parametry, umí poskytovat více služeb, mají mnohem jednodušší stavební a povolovací řízení a postavíte ji je kam a kolik chcete bez ohledu na hory/doly.
Vymyslíte si ve firmě, že by se vám hodila větší baterka? Za pár měsíců už bude spokojeně pracovat. Dlouhé Stráně se stavěly 17 let. A k tomu připočítejte čas strávený nad projektem a nad povolovacími a správními procesy.
Dodávat plný výkon cca 6h u Dlouhých strání (3,8GWh) není nic dlouhodobého, ale je to rozhodně násobně více, než ta „mega úložiště“, u kterých si ani netroufnou udávat zálohovací čas nebo ukládací schopnost v MWh a jaksi „standardně“ udávají pouze jejich výkon. A přetížitelnost už vůbec ne. Kromě toho zpravidla „taktně“ zamlčí cenu takové UPS-ky, kterou ta úložiště v naprosté většině případů jsou. Je to rychlý a účinný UPS zdroj, bez kterých by OZE zdroje do energetického mixu ani neměly být zapojovány. Otázkou je, jak vychází finančně nižší účinnost (ztráta okolo 20%) přečerpávaček a jejich velmi dlouhá životnost oproti vyšší účinnosti úložišť a nutným obnovovacím nákladům na baterie. Jejich funkce se sice překrývají, nicméně až česká úložiště dorostou do krátkodobých 6h Dlouhých strání, dám na modlení. Zatím má ČR v sumě cca 2GWh, kde rozhodující část je u domácích fotovoltaik. Protože úložiště ve spojitosti s občasnou spotřebou domácnosti již dává smysl, ukládací úložiště v energetice smysl zatím nedávají, ale jsou technologickou nutností jako doplněk k občasným zdrojům.
Přečerpávačky bych tak lehce neodepisoval pro svůj význam pro dlouhodobost, výkonovou kapacitu a jak jsem se zmínil ve vodním hospodářství. Jestliže nám to krajinný ráz sám nabízí, tak není důvodu se tomu bránit i přes zmíněné nesnáze. Obě formy akumulace se vzájemně doplňují při potřebné budoucí regulaci. Rozhodně by tam byla jistější návratnost v přidané hodnotě od těch kontraverzních plánovaných jaderných mamutů, které se té těžké vláčející koule dle vývoje energetiky jen tak nezbaví a to ještě není podepsaná smlouva a nejsou ukončené dotace z neukočírované fotovoltaiky před 15 lety, kdy to může být v současnosti bývalým odpovědným osobám za zmařené investice jedno. Jasný důkaz, že z cizího krev neteče.
Dlouhodobost a vodní hospodářství? To bych vám uznal. V tom případě ovšem musíte plánovat přečerpávačky jako součást velkých vodních děl. Kaskády jako třeba Lipno I - Lipno II nebo Orlík - Kamýk, ale větší. S tím vám přeju hodně štěstí, nevěřím, že je v ČR šance něco takového postavit. PVE ve stylu Dlouhých Strání vydrží vyrábět na plný výkon 4 hodiny a jsou postavené na takové trochu větším potoce.
Dlouhé stráně mají výkon 650 MW a kapacitu 3,7 GWh a také dlouhodobou životnost. Na mysl se mi vtírá Paroubkovo "kdo to má?"
4 hodiny na se mVám zdá málo? Na jak dlouhý provoz na plný výkon jsou stavěna akumulátorová úložiště? Většinou na ještě kratší.
No právě, stačí jen větší potok a vhodný kopec.
Mimochodem jedno vhodné místo je blízko ní "na protějším kopci".
I po zúžení počtu lokalit je vhodných pořád 6. Tam problém není.
Zdroj :
A bateriová úložiště mají letos kapacitu již cca 11GW a stále přibývají
Kapacita se neudává v GW, Josefe, je to jednotka výkonu. Kapacita baterie se udává v GWh.
Emile dík za opravu a ještě si prosím doplňte kolik hodin ty bateriové mohou dodávat vůči přečerpávačkám, které jako houby po dešti rozhodně neporostou
To si doplňte vy, Josefe, pokud to potřebujete doplňovat.
Ano, na schopnosti dodávat plný výkon v jednotkách hodin není nic dluhodobého.
A kdo psal o dlouhodobé dodávce? Ale je to déle, než jsou plným výkonem schopny běžná úložiště s akumulátory.
Základním kamenem pro výběr zdrojů pro výrobu el. energie jsou klimatické podmínky té dané země. Země jako ČR nemá žádnou jinou možnost než spoléhat na řiditelné zdroje elektřiny , které zabezpečí výrobu el. energie v zimním období tak je tomu dnes a bude tak tomu i za 50 let.
Co je na slunečním záření, na fotosyntéze či fotovoltaice a bateriích NEŘIDITELNÉHO?
Možná všechno, slunce řídit neumíme, ale veškerý život i energii potřebnou pro život nám dává.
Zkrátka, lidstvo má obrovský rezervoár energie ve slunečním záření a i drobné, řádově několikanásobně nižší zdroje další.
Máte tam v tom textu zásadní problémy:
- Neřekl jste, co jsou to ty řiditelné zdroje. Pod tím si různí lidé mohou představit různé věci.
- Tvrdíte něco, co jste nepodpořil žádným argumentem.
- Není to nijak ve vztahu k předmětu článku. Řiditelné zdroje na zimu, klidně mohou být investičně levné paroplynové elektrárny pouštěné jenom v zimě. To rozhodně nemusí být něco provozované v režimu pokrytí základního zatížení.
Dovolím si doplnit co to je řiditelný zdroj. Je schopen dlouhodobého provozu s predikovatelným výkonem, který je možné nasmlouvat nejen na příští den, ale i na delší období. Kromě toho při jakémkoliv výkonu ( a to i při jmenovitém) jsou schopny krátkodobého přetížení v desítkách procent s odezvou v řádu ms, protože to je vlastností jejich přirozené fyzikální charakteristiky (v-křivka synchronního stroje se sinusovou závislostí výstupního výkonu na zátěžném úhlu vůči síti). Energii pro přetížení / pokles v ms souvisí s energií roztočených hmot. Tedy princip dětského autíčka poháněného setrvačníkem. Žádnou takovou schopnost OZE zdroje nemají a nechtějí mít, protože jim to dotační pravidla umožňují. To, že fyzikální možnost provozovat FVE na 80% výkonu (aby byla nějaká přetížitelnost nahoru) existuje, neznamená, že ji někde vidíme v praxi. To, že by místo řízení na bod MPPT mohl výstupní střídač fungovat s prioritou udržování frekvence sítě lze, ale kde to je v praxi? To, že by FVE spolu s vhodně dimenzovaným krátkodobým úložištěm (klidně půlhodinová UPSka) mohla fungovat s prioritou systémových služeb a přetížitelností nad 100% je fakt, ale kde to je v praxi? To, že nelze u OZE zdroje nasmlouvat harmonogram dodávky ani na jediný den ( několik hodin) dopředu je přírodní skutečnost, kterou nezmění ani pan Vaněček. Zejména proto, že FVE provozovatelé majísvé jisté, ale na systémové služby, které s jejich provozem souvisí, se skládáme my všichni v poplatcích za distribuci, protože jdou z jiné kapsy. Tolik rozdíl mezi občasnými zdroji a řiditelnými zdroji.
řekl jsem to přesně jen řiditelné zdroje, představit si pod tím můžete mnoho různých zdrojů. Fosilní , jaderné nebo i obnovitelné třeba geotermální el. nebo el. na vodík. Nebo i nové zdroje , které dnes existují jen na papíře nebo je ještě ani neznáme, prostě cokoli co je řiditelné a nezávislé na aktuálním počasí a musí to vydržet fungovat alespoň 4 měsíce.
Akorát se tady motáte v nesmyslech. Pokud by měly mít vaše texty nějaký smysl, musel byste začít tím, že byste popsal VLASTNOSTI těch "řiditelných" zdrojů. A následně byste musel argumentovat proč a na co je nutné je používat. A taky proč tohle mícháte k článku o zdrojích pro základní zatížení a jestli je to přežitý koncept.
Nic z toho jste zatím neudělal.
Nevím jestli je to tak těžké pochopit co je řiditelný zdroj asi příliš obstrakce z mé strany , prostě takový zdroj , který když chci tak funguje na 100% výkon. Nemá smysl se bavit o konkrétní technice ta může být různá ani nemusíte mít zdroje řiditelné rychle kvůli regulaci na to mohou v budoucnu sloužit baterie. Jde jen o to vyrobit denní spotřebu třeba 1.1. když bude - 15°C v noci a -5°C přes den zataženo bezvětří a budou se Vám nabíjet EV a pojede 1 mil tepelných čerpadel , aby mohla fungovat síť nezávisle na počasí. Tyto zdroje budou muset být schopni pokrýt 100% denního odběru v nejchladnějším dnu v roce a takové počasí může trvat celé týdny.
Zajímavý příspěvek o skutečně nepřetržité výrobě elektřiny je dnes na Neviditelném Psu
neviditelnypes.lidovky.cz/veda/energetika-jak-zapad-zaspal
Je to o malém bezpečném thoriovém reaktoru s nepřetržitým provozem. Realizovaným již před 70 lety v USA laboratořích a nyní v Číně.
Ale zase: je to věc budoucnosti, seriová výroba (kterou u fotovoltaických panelů Číňané rozjeli v roce 2008, taky na základě USA a Japonského know how) tady začne tak 2035-40, o 30 let později.
Milane, "Západ" nezaspal. Tohle všechno se už zkoušelo před 50 lety a výsledky byly ubohé. Jestli se Číňanům podařilo vyřešit ty zásadní technické problémy spojené s množivými reaktory na bázi thoria a roztavených solí, palec nahoru. Ale obávám se, že akorát znovuobjevili slepou uličku, kde už se prošli Francouzi, Japonci i Američani. Rád bych se mýlil.
Ano jaderná cesta je jednou z cest moderní energetiky , má ovšem svoje úskalí jedním z nich je to ,že JE se z principu nesnáší s nestabilními zdroji , protože potřebuje fungovat stále a nemůže vyrovnávat nestabilní dodávku VTE a FVE. Čína snížila svoje plány na podíl JE v budoucím energetickém mixu. Prim budou hrát OZE.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se