22. únor 2026
Kolik aut dokáže jezdit z nových Dukovan

Česká společnost se staví k jaderné energetice velice pozitivně. U elektromobility to úplně neplatí, pojďme se tedy podívat, kolik vozidel by teoreticky mohlo jezdit z nově stavěných bloků Dukovan.
Minulý článek o větrných elektrárnách vyvolal bouřlivou diskuzi. V komentářích se často oběvovaly dvě témata. Jednak byla často zmiňována volantilita větrného zdroje, který výrábí podle aktuálního počasí a za druhé byly větrné zdroje velice často srovnávány s jadernou elektrárnou s prosbou, abych raději srovnal spotřebu v dopravě s jaderným zdrojem.
Pokud jde o první téma, v závěru článku je vysloveně zmíněno, že nastavení energetiky jako celku je složitější, do hry pak vstupují i další zdroje jako jaderné, vodní, nebo paroplynové elektrárny, nimécně cílem článku bylo poukázat na množství, které jsou schopny větrné zdroje vyrobit ve vztahu k dovozu ropy. Jinak řečeno, nikde se v článku netvrdí, že jde vozidla napájet jen a pouze z větrných elektráren, ale ukazuje celkové množství energie, kterým větrné zdroje dokážou přispět do celkového energetického mixu.
Kolik aut dokáže jezdit z nových Dukovan
Jako doplnění výroby z jaderného zdroje přikládám následující přepočet. ČR dováží ročně okolo 7 mil. tun ropy, což odpovídá asi 70TWh energie. Pro srovnání celková spotřeba elektřiny v roce 2025 činila zhruba 60TWh. Spotřeba ropných paliv v dopravě tak přesahuje konečnou spotřeby elektřiny, jako ekvivalent výroby devíti plánovaných bloků jaderné elektrárny Dukovany (cca 8 TWh/rok).
Jedním z hlavních důvodů přechodu dopravy na elektřinu je výrazně nižší energetická náročnost. Elektrický pohon má oproti spalovacímu výrazně vyšší účinnost a elektrické auto dokáže na rozdíl od běžného spalovacího vozu efektivně ukládat brzdnou energii zpět do baterie. Pokud srovnáme dva podobné vozy, tak relativně úsporný benzínový vůz jezdí s průměrnou spotřebou okolo 6,5l/100km. Což při přepočtu na kWh vychází asi na 60kWh/100km. Podobný elektromobil jezdí opět v celoročním průměru za zhruba 20kWh/100km včetně započtení účinnosti nabíjení. Podrobněji se spotřebě vozidel věnuji v tomto článku.

Velmi zjednodušeně má tedy elektrický vůz zhruba třetinovou přímou spotřebu (spotřeba během jízdy, TTW). Pro pohon vozidel tedy v případě elektřiny zjednodušeně stačí zhruba třetina ze 70TWh, což znamená asi 24TWh. Nově stavěné bloky Dukovan s výkonem 2,4GW ročně vyrobí necelých 17TWh elektřiny, což zajistí palivo asi pro 70% všech vozidel.
Spuštění nových bloků se očekává v letech 2037 - 2038, přičemž v roce 2040 i podle progresivního scénáře rozvoje elektromobility bude na silnicích jezdit maximálně třetina všech vozidel na elektřinu s celkovou spotřebou okolo 8TWh. Nově budované bloky tak při svém spuštění teoreticky vyrobí energii pro dvojnásobek vozidel, které budou v této době v provozu.
Jak to vychází cenově
Při aktuálních cenách ropy okolo 100$ za barel vydá ČR ročně za dovoz bezmála 110 mld. Kč. K tomu je potřeba připočítat ještě další miliardy za rafinaci a logistiku paliva. Cena nových bloků Dokuvan se bude pohybovat okolo 400mld. Kč. K tomu je potřeba připočítat samozřejmě provozní, finanční a další doprovodné náklady. Nicméně i tímto letmým výpočtem je zřejmé, že investice do domácích jaderných zdrojů, je mnohem efektivnější, než každý rok vydávat za dovoz ropy.
Na kolik vyjde motoristu kilometr jízdy
Cena elektřiny z nových bloků se odhaduje v dnešních cenách na zhruba 90€/MWh, což odpovídá asi 2,3Kč/kWh. Finální cena pro drobné spotřebitele včetně distribučních poplatků a daní se v závislosti na tarifech může pohybovat mezi 3,5 - 6,5Kč/kWh. Cena paliva na kilometr jízdy se tak pohybuje mezi 60 haléři a 1,3Kč. K tomu bude potřeba započítat také spotřební daň. Ta se momentálně platí pouze z kapalných paliv a s vyšším procentem elektrických vozidel ve flotile se samozřejmě počítá se zdaněním jejich provozu. Momentálně je výše spotřební daně stanovena na 8,25 Kč/l u nafty (dočasně sníženo) a 12,8Kč/l u benzínu. Běžné spalovací vozidlo tak za spotřební daň platí zhruba 40-80 haléřů za kilometr. V současnosti je těžké předjímat, kdy a v jaké výši se zdanění provozu elektrických vozidel zavede. Pokud bychom vzali v potas zhruba 60 haléřů za kilometr, vychází celková cena mezi 1,2-2Kč/km.
Průměrná cena benzínu v České republice se k polovině května 2026 pohybuje přibližně kolem 42Kč/litr. K této částce je potřeba od roku 2028 připočítat ještě asi 3Kč za emisní povolenku a cena kilometru pak bude vycházet asi na 3Kč. Celkové provozní náklady tak budou v případě elektřiny i bez vlastního zdroje výrazně nižší, než u spalovacích vozů a to i při započítání „spotřební daně“. Zde je mimochodem vidět, jak zavádějící je strašení emisní povolenkou. Ta opravdu provoz vozidel o něco zdražuje, ale samotná emisní povolenka má na cenu oproti geopolitickým vlivům minimální vliv. Příjem z povolenek navíc zůstává u nás a vybrané finance se následně používají doma například na zlepšování systémů veřejné dopravy.
Při určení daně z provozu elektrických vozidel je v budoucnu zohlednit ještě aspekt lokálních emisí. Spotřební daň je všeobecně brána pouze jako poplatek za použití silniční sítě. Nicméně pokud bychom chtěli být opravdu technologicky neutrální a ke všem pohonům spravedliví, měla by jít část příjmu ze spotřební daně do rozpočtu ministerstva zdravotnictví jako poplatek za negativní externality způsobené lokálním znečištěním výfukovými plyny. Vyčíslení těchto zdravotních externalit bych ponechal odborníkům na zdravotnictví, nicméně bychom neměli tyto náklady v provozu spalovacích vozidel v rámci technologické neutrality zanedbávat.
Pro majitele vlastních zdrojů pak vychází cena za kilometr ještě níž.
Závěr
Pokud se vrátím k úvodu článku, tak celková výroba z určitého zdroje znamená pouze orientační hodnotu a je potřeba ji vždycky zasadit do kontextu energetického mixu. Jaderná elektrárna pracuje oproti větrným zdrojům s vyšším koeficientem využití (80% oproti 23%), ale i jaderný zdroj část roku nepracuje z důvodu výměny paliva stejně jako část roku naplno nefouká. Oba zdroje tedy potřebují zálohu, akumulaci a flexibilní zdroj na pokrytí výkyvů ve spotřebě. Větrné zdroje sice pracují s nižším koeficientem využití, ale zase mají nižší investiční náklady a dají se postavit výrazně rychleji, než nové jaderné bloky. Rozumný energetický mix tedy nejde založit pouze na jednom typu výroby, ale je potřeba kombinovat různé zdroje tak, aby se efektivně doplňovaly a zajistily tak spotřebitelům elektřinu i tehdy, pokud zrovna nefouká, nebo se v reaktoru mění palivo. Proto mají i země s výrazným podílem jaderné energie v mixu jako např. Francie, nebo Finsko vedle jaderných bloků také významný podíl obnovitelných zdrojů, které jadernou energetiku vhodně doplňují.
Tak jako tak je lepší založit dopravu na mixu domácích zdrojů, než spoléhat na dovoz paliva přes půlku světa, který dokáže rozhodit jeden ucpaný průliv. Zejména v automobilové velmoci, kde je již pětina vyrobených vozů s externím nabíjením a lokálně vyrobené elektromobily patří k nejoblíbenějším modelům v Evropě.
Příklad bychom si měli vzít zejména z Francie. Ta zdaleka nevsází jenom na jádro, to bere jako stabilní základ a k tomu buduje OZE jako levný doplňek například podporou zastřešení zastavěných ploch solárními panely, agrivoltaikou, nebo masivní elektrifikací dopravy pro snížení dovozu ropy.
Poznámka:
Pod článkem se rozjela intenzivní diskuze na téma spotřeby energie. Pro deklaraci spotřeby energie je potřeba rozlišovat mezi přímou spotřebou energie vozidla od natankování po kola (TTW - tank to wheel) a celkovou spotřebou včetně výroby paliva zahrnující i výrobu a distribuci elektřiny, resp. rafinaci a logistiku ropy (WTW - well to wheel). I když je z textu zjevné, že se při výpočtu spotřeby energie mluví o přímé spotřebě, dodávám i přepočty na celkovou spotřebu energie.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
7. březen 2026
21. březen 2026
21. březen 2026
28. březen 2026
4. duben 2026
9. květen 2026
10. květen 2026
Komentáře (41)
Elementární úvahou zjistíme, že ekonomickým i ekologickým vítězem je kombinace fotovoltaika na střeše a nabíjení a akumulace v bateriích automobilu.
To je nejlevnější i nejčistší řešení - ale chce to reálný čas (dalších ne 10 let ale alespoň 20-30 let na tento přechod) a není to řešení pro všechny, pro 100% elektromobility.
A opět země více na jih od nás, s vyšší osluněním, kde žije velká většina obyvatel budou mít celoroční výhodu oproti nám.
Ale úspora za dovoz ropy bude i u nás obrovská.
A v zimě pak s tím BEV nebudeme jezdit?
Protože to málo, co domácí FVE v typický zimní den (ale i týden a měsíc) vyrobí nebude stačit ani pro běžný provoz domácnosti a na nabíjení BEV nezbude.
Nejlepším ekologickým, ale i ekonomickým a provozním řešením je nabíjení BEV přes noc elektřinou z JE. V noci je přebytek výroby, síť je málo zatížená a BEV mohou celou noc stát u nabíječky.
Pred sto lety teprve zacala elektrifikace, co domacnost to max. tri zarovky, tri zasuvky. Za poslednich 10 let se zvedla ucinnost panelu o 40pct. Da se cekat, ze za dalsich 10 let to bude o to same. Takze nez budou dostaveny Dukovany bude ucinnost panelu dvojnasobna, s tim uz se da pocitat i zimnim obdobi
Jasně.
Nyní je účinnost FV panelů cca 23%, za 10 let to bude 33%, za 20 let 45%, za 30 let 63% a tak dále, až to bude více, než 100%.
A slunce nám bude svítit naplno každý den v roce.
(ironie).
P.s. Když už jsme u automobilů, tak v % zastoupení mají BEV co dohánět.
Roku 1900 bylo v Americe:
Parních aut 1681 (40%)
Elektromobilů 1575 (38%)
Spalovacích 936 (22%)
ohledne moznosti vyvoje ucinnosti clanku nize. U elektromobilu slo jen o baterky, ktere se za sto let technicky nehly. U elektromobilu Cesko nikdy nebude meritkem, asi jako na fotbal, 75pct novych vozidel se prodava jako podnikova, a prumerne stari vozidel je cca 16 let. V Cine se prodava 50pct elektromobilu a z toho mozna polovina je jako prvovozidlo
"U elektromobilu slo jen o baterky, ktere se za sto let technicky nehly"
Já myslím, že baterky se za sto let technicky hnuly výrazně.
Když jsme u historie: Česko mohlo být tím měřítkem (průkopníkem) elektromobilů.
První použitelný elektromobil je z roku 1881 (Trouvé) a u nás Křižík 1895. Postavil cca 5 modelů (od druhého měly volant, což tehdy nebyla ještě samozřejmost). Poslední 4 místný model poháněly 2 elektromotory (pro obě zadní kola). Měl také v plánu hybrid.
Ne, to se opravdu čekat nedá pane Sekeraci. Ona totiž existují i fyzikální omezení, která jaksi nijak očůrat nejde a ke kterým jsme se již dost přiblížili. Účinnost panelů se tak již bude zvedat v řádu jednotek procent max.
ja jsem neuvedl nejake nesmysly o superucinnosti, ale jen to, ze v moznostech technicke dostupnosti je dostat clanky nad tricet pct, a to je dvojnasobek vykonu proti vrcholu solarniho boomu. Dalsi vyvoj narazi na limity dostupnosti. Pred par lety nejaci prognostici psali o nesmyslu fotovoltaickeho ohrevu vody a kde je dnes termika? A hlavne, vitezi cena techto zdroju, pravda bez asijske produktivity by to nebylo mozne. Bylo by super, kdyby si EU vzala asijskou produktivitu, hlavne mentalni, jako vzor a vice diversifikovala energetiku. Hlavne tezko nahraditelne teplarenstvi
Asijská produktivita není přenositelná na Evropany, čest výjimkám.
Termika je v účinnosti pořád výrazně lepší, než FV panel.
Samozřejmě termika má i své nevýhody, ale obloukem se k ní zase vracíme. Začínají se prosazovat i hybridní panely.
PVT panel (kombinace fotovoltaika/termika) v jednom panelu má celkovou účinnost 80%, firma sunmaxx v Drážďanech, technického ředitele tam dělá můj bývalý doktorand
Výjimečně s Vámi souhlasím.
Ovšem má to i své nevýhody, takže ještě uvidíme, jestli se to rozšíří masivně.
Pane Hájku , dnes máte účinnost 25,7%. Učinnost Tandemové fotovoltaické panely dosahují v laboratorních podmínkách rekordní účinnosti až 34 % , teoretický limit této technologie je 40%. Z tohoto pohledu předpokládám , že účinnost FV panelů může dál stoupat a výroba z m2 vzroste za 10-15 let až o polovinu , pokud v roce 2010 byla běžná účinnost 16% v roce 2035 může být cca 2 násobná.
Bobe, úspora ropy (z fotovoltaiky především 8 měsíců v roce u nás, celoročně pro většinu obyvatel světa na jihu) bude obrovská a okamžitá.
Elektřina z nového jádra z Dukovan (určitě to bude dotované z CfD) je drahá, ať už přímo nebo přes dotaci CfD.
Znovu se ptám: co ty zbývající 4 měsíce (ale v praxi to bude spíše více)? Nebudeme jezdit?
Nebo budeme jezdit "na plyn" spálený v plynové elektrárně?
To nebude ani nízkoemisní, ani levné.
Pane Bob, ač chápu Vaše obavy, v našem případě od 20. února letošního roku, domácnost i BEV(2*), jede už jen na FVE(jsme přepnuti do off gridu). A předpokládám, že do listopadu to tak bude..
Na našich dvou domech máme á cca 14kWp/27kWh. Nabíjíme BEV, ohříváme TUV a celý dům(2*). Dohromady osm lidí. V zimním období jezdíme převážně vlakem. Paradoxně část cesty jezdí ten vlak na naftu :(
..snad se nakoupí BEMU.
Ze sítě u jednoho domu je odebráno cca 500kWh/rok, resp. listopadu-únor. Již pět let v řadě. Je na tom něco špatně, když jsem si to vyprojektoval, sestavil sám bez dotací? Jinak ceny dnes..měnič 12kW/3f/48V=40tis. Aku á 4,8kWh=22,5tis. Panely 1kWp=cca 4,6tis. Elektromateriál, konstrukce, atd. cca 50tis. Čili naše sestava dnes vyjde na 240-250tis. S tím, že je to bez dotací, se zárukou min. 10let. A rok co rok vyrobí přes 11MWh+(..páč není možno vše zužitkovat) a nájezd na jednom BEV je v průměru 30tis.km/rok. Takže pane Bob, kde je ta chyba, když ani ne za čtvrt milionu korun, je 90% soběstačnost domu i mobility? Cenu si tím pádem dokážete spočítat ať v době záruk komponent, či jejich životnosti. Vychází to něco přes 1Kč vs. síť..
Hezký den.
Na Vaší FVE není nic špatně (tedy pokud byla svépomocně sestavena odborně a bezpečně). Akorát to není cesta pro běžného majitele RD (odborné elektroinstalační práce).
Jinak je to podstatně dražší a návratnost se posouvá k nekonečnu, zvláště, když v době výroby ve vlastní FVE je stále častěji elektřina v síti za minusové ceny.
Ale ten článek přece není o FVE. Ten je o nabíjení ze sítě elektřinou z VtE a nebo JE.
P.f. Je od Vás chvályhodné, že v zimě jezdíte vlakem. On i ten naftový bude mít nižší emise, než výroba elektřiny ze ZP (s účinností v lepším případě 60%), nabíjení BEV a individuální doprava, kde v BEV je často jen řidič.
A ano, brzo bude většina osobních vlaků jezdit pod trolejemi, nebo na aku a ta elektřina bude většinově z JE, protože nechcete čekat ve stanici, až začne foukat, případně svítit.
Na vaší FVE není nic špatného, pokud byla sestavena odborně a bezpečně. To ale není cesta pro běžného majitele RD (odborná elektrikářská práce, projektování a nastavení systému). Pro běžného člověka, co si to nechá udělat to bude podstatně dražší.
Nicméně článek není o FVE, ale o porovnání nabíjení BEV z VtE a JE, tj. ze sítě.
Pokud jezdíte v zimě vlakem, OK, ale proč potom máte 2 BEV?
Mimochodem vsadil bych se, že i naftový vlak je ekologičtější, než nabíjet BEV z našeho mixu (nebo Německého v zimě) a pak jezdit BEV navíc stylem v autě jen řidič.
A jak sám píšete, především osobní kolejová doprava bude brzo většinově pod trolejí a na úseky mezi BEMU. U nás např. jezdí i elektrobus.
Samozřejmě byla. Už jen kvůli revizní zprávě/zárukám.
Ale je to cesta pro běžného majitele. Jen se musí zajímat, aby mu někdo něco nenakukal.
Tak jako mnozí zde...
Apropos, ten kdo si ji(FVE) nechal dělat, povětšinou s podporou nějaké dotace. Ale i tak byl na tom s výstavbou o něco hůř. Jak finančně, tak technicky. Ale na celkové ceně kWh z FVE to nakonec je hodně podobné. Takže není pravda Vaše tvrzení, že je to podstatně dražší. Není.
Tak snad to souvisí!? FVE není o nabíjení BEV? A o ceně kWh z FVE, potažmo z mixu ČR?
A tady jasně dominuje FVE s nízkou cenou. Kor když nejste líný si to vyprojektovat/sestavit sám(a není to nic složitého). A po zkušenostech vidím, že právě firmy(většina!), jsou největšími šmejdy při výstavbě FVE. Jdou cestou maximalizace jejich fin. zisků, nikoliv zisků EE z FVE. Bohužel, mohu Vám popsat plno špatných instalací. Firmy šly/jdou nejjednodušší cestou.. vysokonapěťové aku, síťové měniče, nemožnost dodatečného rozšíření, primitivní rozmístěný panelů, atd.. prostě vše špatně. Chovají se jako elektřina.., jdou cestou nejnižšího odporu.
Takže souvisí. Pokud to tak nevidíte, je něco špatně..
Proč 2BEV? Kolik je Vás v rodině? Kolik máte nezaopatřených dětí? Jakože dvě BEV je hodně na 4 děti a 4 dospělé? Však jsem to už psal v předchozím článku!
A to myslíte vážně, že když mohu jezdit vlakem, nesmím mít BEV? Si děláte srandu, ne!
A nevsázejte se, prohrajete!
BEV nabíjené z 80% z FVE/zbytek mix ČR: jeden cestující-1 km (vozidlo)cca 13,2 g CO2/km.
Naftový vlak v ČR- 1km cca 37–70 g CO2 (při vysoké obsazenosti).
Takže je BEV v našem případě i násobně ekologičtější, než naftový vlak(na osobu).
Znova lépe pane Bob. Žijete v chimérách.
Promiňte pane Radku ale také žijete v chimérách viz "Kor když nejste líný si to vyprojektovat/sestavit sám(a není to nic složitého)." Já FVE sleduji dlouho ale jako úplný lajk se vzděláním s jiným technickým zaměřením a opravdu je to složité. Hlavně když má každý odborník svůj názor. Navíc každých pár měsíců přijde na trh nějaká novinka, když poptáte 8 firem každá nabídne jiné řešení (výkonem podobné ale použité komponenty dost odlišné). Problém je, že zákazník neví co má přesně chtít, pak může těžko dát přesné zadání.
Osobně, když něco kupuji, tak se snažím zjistit co nejvíce o technologii, výrobci, produktu a firmě, která to prodává nebo montuje.
Abych byl na případné jednání připraven.
Je to podobné, jako když kupujete nemovitost, auto, spotřebič nebo i dovolenou.
Těch případů, kdy se zákadník nechá obalamutit, je ve všech těchto oblastech dost a dost.
Každý svého štěstí strůjcem.
Ne pane Mikeš, stačí jít na diskuse a probrat to tam. Klidně Vám nějaké doporučím. A když nechcete ztrácet čas, doporučím Vám konzultace k lidem, jenž se tím celoživotně zabývají. Ano, chtějí za konzultace třeba 500-600/hod. Ale ta tisícovka za doporučení i návrhy FVE je nic proti tomu, co Vám nabídnou firmy jako ,, nejvýhodnější" nabídku, a přitom postaví pazmekt. Stačí chtít. A není to tak složité. Pokud použijete například měnič Deye 12KW 48V 3f, můžete s tím pak dělat zázraky.. Třeba off grid, hybrid, on grid, panely i 20kWp..a nic poté neřešit. Záruka 10 let.
A zástavba do Vaší současné elektroinstalace je minimální. Samo je výhoda mít místo přímo u rozvaděče. To je výhra.
A jaké odborníky máte na mysly?
Na hromosvody? Protože žádná jiná problematická problematika mne nenapadá.. Schéma zapojení je jasné. Kor, když máte TN-S síť.
A že neví co má zákazník chtít? Doporučujte škálovatelnost a otevřenou modularitu. Ať Vám firma zaručí to, že za pět osm let bude možné systém rozšířit bez větších investic do infra. A i bez oné firmy. Že prostě můžete přidat další měnič, další aku.. i třeba v budoucnu ve stovkách kWh. I na ten jeden 12kW měnič. Do aku můžete dávat nekonečně" velikou částku.. to je budoucnost, kterou můžou dědit Vaše děti.
Prostě vyrobíte elekřinu z něčeho jiného než FVE - je to tak nepochopitelné. To samé tepelné čerpadlo místo plynového kotle, když máte málo elektřiny vyrobíte pro něj elektřinu z plynu i tak ,ale se ve výsledku ušetří 90% plynu.
Takhle rozhodně neušetříte 90% plynu.
V zimě neušetříte prakticky žádný, když tu elektřinu budete vyrábět z plynu.
účinnost PE cca 30%, PPE cca 60% Celkem dejme tomu 50%.
TF TČ vzduch - voda za mrazu cca 2 (každý nemá PT, většina topí na 55°C, TV na 60°C.
A nula od nuly pojde. A to jsem nepočítal ztráty v síti.
Jenže ne každý bude elektřinou topit TČ. Spousta i přímotopem. Ostatně v opravdu dobře zatepleném domě s malou spotřebou nedává drahé TČ ekonomicky smysl. A to nepočítám obtížnější regulaci teplovodního systému. Zvláště u PT na nějakou individuální regulaci podle místností a času zapomeňte.
Tepelné čerpadlo má běžně sezónní topný faktor 3,5 do radiátorů a 4,5 do podlahy. Dejme tomu průměrně 3,6 protože domů z podlahovým topením je zatím málo takže 0,5 x 3,6 = 1,8 takže už jen provozem tep. čerpadla šetříte při účinnosti kotle cca 90% 1/2 spotřeby plynu. OK a teď to hlavní podíl plynu na výrobě el. energie v EU by v roce 2025 17% do budoucna nebude stoupat.
Takže mám 0,5 x 0,17 = 0,085 . Takže když vyhodíte kotel ušetříte 91,5% plynu - to je čistá realita. A slabé TČ které potřebuje elekrokotel je teoretický výmysl. Tepelná čerpadla se dnes navrhují na plné ztráty budov při výpočtové teplotě , protože moderním invertorům stoupá topný faktor při menším zatížení a silnější stroj není o moc dražší než slabší. Pálit plyn pro vytápění budov při současných technologiích nedává smysl. Problém je v tom že nemáme dost zdrojů el. energie na rychlý přechod. Ale to už je zase jiný příběh....
Já psal TF 2 za mrazů, průměrný roční TF je něco jiného.
Nejlepší cestou je topit a ohřívat TV za mrazů a při nedostatku elektřiny v síti plynovým KK. když bude dost svítit, tak domácí FVE (která stejně bude povinná) a třeba v obyčejném kombinovaném bojleru.
Dodatek: podíl ZP na výrobě elektřiny v Evropě bude aktuálně brutálně stoupat, protože bude potřeba nahradit uhlí. Ani sítě nejsou připraveny na masivní nástup el. topení. A už vůbec ne potřebná kapacita plynových elektráren.
Není to pravda. Podíl plynu v EU nebude stoupat , protože OZE a akumulace převezmou všechen růst spotřeby el. energie a všechno nahrazované uhlí. v roce 2035 bude v EU podíl plynu cca 12% což je pokles z dnešních 17% a to je konzervativní scénář. Jiné prognózy počítají s podílem jen 4-6% ty ovšem počítají s nízkými cenami baterií a vodíkovým hospodářsvím. V každém případě plyn jako palivo bude v EU ve 30 letech v silném ústupu a ve 40 tých letech bude končit. Čím nižší podíl toho paliva bude tím větší tlak bude na jeho odstranění.
To si řekneme za 10 let, ale podíl plynu na výrobě elektřiny bude stoupat masivně. Hlavně v zimě. A samotné VtE to nezachrání a už vůbec ne FVE.
Ostatně podívejte se na Německo, kolik plánuje nových plynových elektráren a s vodíkem moc nepočítejte, i když na něho mají přejít. Na celém světě je taková poptávka po plynových turbínách, že je nestačí vyrábět a pořadník se prodlužuje. Aktuálně se na výrobu čeká 3-5 let.
Autor se při srovnávání VtE a JE pro nabíjení zamlčuje některá fakta, případně se dopouští (ať už vědomě, nebo nevědomě) manipulace:
1) Cena elektřiny z našich VtE je vysoutěžena na 130 €/MWh. Z nových bloků Dukovan bude za 90 €/MWh, ze stávajících to je někde mezi 8-20 €/MWh. Cena importované elektřiny z VtE je pak dle ceny okamžité, přičemž třeba v Německu rozdíl mezi tržní a jejich podporou platí Němci.
2) Záloha. Pro JE kvůli parametru N-1 musí být pro všechny JE záloha na 1 největší blok tj. 1 GW. Ale do toho se počítá i zasmluvněná mezinárodní pomoc v havarijních případech.
U VtE musí být připravena záloha na cca 90% jejich instalovaného výkonu. Tj. pro ekvivalalent našeho budoucího jádra v hodnotě 4 GW by to bylo 3,6 GW (oproti 1 GW pro JE).
3) Zatímco pro JE je to opravdu havarijní záloha a její využití je výjimečné, záloha pro VtE bude využita poměrně často a ta záloha je fosilní. Budeme platit povolenky, ZP je závislý na dovozu s omezenou zásobou, budou se muset platit kapacitní platby).
4) JE má stálou výrobu, pravidelně (kvůli cyklu naší spotřeby) bude mít každou noc (a v SO, NE a svátky celý den) přebytek (dostatek) elektřiny na nabíjení. To se u VtE nedá očekávat. Klidně může (a stává se), že nefouká třeba týden a elektřiny prostě bude málo a bude drahá.
5) JE neplánují odstávky na dobu, kdy jsou dny s roční max. odběrovou špičkou. Pokud by přece jen došlo k havarijní odstávce, bude to jen jeden blok. Když přestane foukat (fouká málo), tak je to nejen pro všechny VtE v ČR, ale podobná situace bývá většinou nad značnou částí, nebo celou Evropou. Tj. nedovezeme (nebo málo) ani z VtE u sousedů.
K 1) U VtE je kromě CfD ještě investiční dotace 65% takže cena za MWh se blíží 300 EUR za MWh ,jsou tam i náklady na financování - ty post COVID dotace jsou větsinově financované z dluhopisů. U jádra je zase cena zkreslaená nahoru protože CfD platí jen po 25% životnosti elektrárny narozdíl od větru. Při přepočtu na životní cyklus tak je výrazně nižší.
Bobe, z nových Dukovan nikdy cena za 90 €/MWh nebude, nechápu, že se tento nesmysl stále dokola opakuje. Stačí si například pustit na těchto stránkách podcast Štěpení s Havlíčkem cca 26 minuta. Kde Havlíček říká, že cenově to vychází 90-100 €/MWh při ceně 200 miliard za blok (myšleno postaví se to bez půjčování peněz tzv. přes noc, vysoutěžená cen 200 miliard za blok je k roku 2024 a ve smlouvě jsou inflační mechanismy, které stanovují, že se cena každý rok zvyšuje o růst mezd, růst cen materiálů atd.). Havlíčkova slova doplňuje Šnobr, že ta cena s financování (při započítání úroků) zvyšuje na 200 €/MWh. A Havlíček to potvrzuje. Po započtení inflace se tak aktuální cena k roku 2026 už zvýšila z 90-100 €/MWh na 95-105 €/MWh , ale je to pořád cena bez úroků z financování. Tzn. kdyby se nový blok postavil do zítra, nemusel by si ČEZ nebo stát půjčovat peníze stála by elektřina z tohoto bloku 95-105 €/MWh. Tak snad už je vám to jasné a nesmyl s cenou 90 €/MWh, už nebude v budoucnu šířit.
Nesmysly tu opakujete jedině vy, Bláho, 200 €/MWh je pouze Šnobrův výmysl, Havlíček žádných 200 €/MWh nepotvrzuje, naopak potvrzuje těch cca 90 €/MWh. Zjevně nestačí si ten podcast pustit, ale i pochopit co tam Havlíček říká. Bez finančních nákladů (tj. vaše "postavil do zítra") se ty náklady 200 miliard Kč, tj. 8,23 miliardy €, promítnou do ceny elektřiny během 30 let, kdy ten blok vyrobí cca 250 TWh, zhruba 33 €/MWh. Stačí vydělit dvě čísla, tj. náklady vyrobenou elektřinou. Samozřejmě s náklady na financování a náklady na provoz to bude podstatně víc než 33 €/MWh, ale zdaleka ne 200 €/MWh. V tom podcastu nezazněl jeden důležitý fakt, že sice půjčka je po dobu výstavby bezúročná, ale následně je minimálně o jeden procentní bod vyšší než za kolik si stát půjčí, čímž se to bezúročné období kompenzuje. Částku 90 €/MWh nezvýšila za jeden rok inflace, částka se pohybuje nahoru a dolů podle aktuálních úrokových sazeb, za které si stát půjčuje, ty jednou rostou a jindy zase klesají.
To, že se bude splácet o jeden procentní bod vyšší než za kolik si stát půjčí, automaticky neznamená, že se vykompenzuje bezúročné období.
Automaticky to znamená, že se státu kompenzují náklady na obsluhu dluhu po dobu výstavby. Jestli se mu vrátí více, stejně nebo méně, to záleží na tom jaké budou úrokové sazby v budoucnu, což nevíme.
Není automatické ani to, že se státu kompenzují náklady na obsluhu dluhu po dobu výstavby.
Alespoň že jste přiznal, že vaše tvrzení o kompenzaci vůbec nemusí být pravda.
Já jsem nic nepřiznal, to co jsem napsal platí, ale klidně si to myslete.
Něco mi uniklo? Oba bloky už mají notifikaci?
Jsi si dělal podobný odhad někdy před 10 lety. Vyšel jsem z Dopravní ročenky, kde se publikují celkové nájezdy osobních i nákladních aut v ČR. I když se to vzalo z tohoto konce, vyšlo mi to velmi podobně.
Místo přepočtu energie v benzínu je lepší vzít spotřebu pohonných hmot v ČR a přepočítat na Wh, 3kWh=1 litr pohonných hmot. V ČR se spotřebuje 8,3 miliardy litrů za rok, což je zhruba 25 TWh. A to je včetně kamionů, autobusů, vlaků, stavebních strojů, ...
Třeba dnes je zase cena elektřiny záporná, uhlí se pálí minimum a to platí i pro okolní sousední státy. Sítě budou posilovat a OZE budou i nadále růst. Stávajícím JE se prodlouží životnost na 2045+, až se JE dostaví, tak pro ně velkou část roku nebude využití. Dnes jde velká část EE na export směr Slovensko a dál na jih, tam ale budou růst nové OZE a na Slovensku přibude příští rok i JE.






