Přínos Björna Lomborga k udržitelnému světu
Postoje statistického profesora z Dánska, Björna Lomborga, byly a jsou mnohými odborníky charakterizovány jako antiekologické. Proto byl pozván Václavem Klausem do Prahy, kde se pak před více jak 10 lety usadil. Již koncem minulého století v roce 1998 se proslavil knihou „Skeptický ekolog“; podle názoru některých expertů, například Bedřicha Moldána, má v něčem pravdu, ale neuvádí věci v širším kontextu.
Kritická studie profesora na barcelonské a amsterdamské univerzitě Jeroen C.J.M. van den Bergha uvádí několik základních nedostatků Lomborgovy práce, mezi nimiž je především zanedbávání regionálních trendů ve prospěch globálních a agregovaných trendů, extrapolace pozitivních výsledků do daleké budoucnosti, selektivní výběr problémů a dat, které podporují jeho teorii, provádění částečných analýz místo celkové, dále Lomborgovi vytýká, že nediskutuje o problémech spojených s nevratnými fyzikálními a biologickými procesy, a cituje články, které neprošly vědeckým hodnocením.
Lomborg tradičně dehonestuje obnovitelné energie, které jsou zásadním konceptem Green Dealu a naplněním Pařížské klimatické dohody. Činil tak v minulosti a v tom také pokračuje. Jeho základní tezí proti obnovitelným zdrojům je, že nejběžnější obnovitelné zdroje pracují jenom někdy, když fouká a svítí a že by prostředky poskytnuté na jejich rozvoj měly být věnovány příkladně na snížení dětské úmrtnosti a práva žen. Lomborg tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou nepostačujícím nástrojem pro zvládnutí klimatické změny. Částečně má pravdu v tom, že emise z fosilních energií nejsou jedinými zdroji skleníkových plynů. Jsou ale převažujícím zdrojem a tvoří téměř 3/4 veškerých emisí.
O úplném zásobování obnovitelnou energii nicméně existuje rozsáhlá literatura stovek původních článků, z nichž práce z roku 2022 podrobně rozebírá více jak 600 studií a novější se zabývá současným stavem v zemích s vysokým podílem obnovitelné elektřiny a výhledy do roku 2030.
Nelze opomenout, že ve střední Evropě jsou i stotisícové oblasti, které vyrábějí více energie, než samy spotřebují (Burgenland, Aller Leine Tal, Hassfurt), a okres Rhein Hunsrück vyrobil již před několika lety o cca 2/3 více elektřiny z větru, slunce a biomasy na hlavu než ČR ze všech zdrojů.
Obnovitelné zdroje s vysokým využitím
V České republice se často snižuje význam obnovitelných zdrojů, mimo jiné také tím že se užívá pojem občasné zdroje energie. Nikdo nepochybuje, že v noci slunce nesvítí a občas nefouká. Průběžné diagramy společné výroby elektřiny ze slunce a větru ale ukazují, že se tyto dva zdroje často doplňují. V létě více svítí a v zimě a přechodných obdobích více fouká. Mohou nastat období bez slunce a větru, výjimečně mohou trvat i několik týdnů. Pro ně se ustálil německý výraz Dunkelflaute. V roce 2024 lze napočítat při současném instalovaném výkonu asi 20 vícedenních větších poklesů výroby z větru a slunce. Německý instalovaný výkon se ale má do roku 2045 zvýšit cca 3,6krát, což povede ke snížení počtu dnů s nedostačující produkcí elektřiny.
Průměrná roční využitelnost slunečních a větrných zdrojů není veliká a uvádí se jako hodiny nebo procenta plného výkonu za rok (FLH). Průměrné hodnoty se pohybují mezi 15 až 35 %, přičemž offshore větrné elektrárny mohou dosáhnout až 50 % využití za rok.
Existují a již delší dobu jsou pozitivně testovány nové obnovitelné zdroje, které mohou pracovat s obdobnou využitelností za rok jako jaderné elektrárny, to znamená, že jejich FLH může dosahovat až 80 %. Jde například o drakové elektrárny firmy SkySails, které pracují ve výškách až 400 m, kde je silnější a pravidelnější vítr. Vedle draků je třeba zmínit nově navržené elektrárny využívající energii vln. Vysoce účinná technologie řeší klíčové výzvy – přežít nejnáročnější bouře a zároveň dodávat velké množství elektřiny v porovnání s velikostí, hmotností a cenou zařízení. Při instalaci cca 20 GW tohoto typu vlnových elektráren by bylo možné, díky zlevnění objemem výroby, počítat s cenou elektřiny 33–44 USD/MWh tj. 0,76 – 1,02 Kč/kWh. Systém byl úspěšně odzkoušen v Portugalsku, kde přestál v bouři 18metrové vlny. Je zajímavé, že princip generátoru byl navržen kardiologem, který při jeho koncepci vycházel z práce srdečního svalu.
Nové trendy v akumulaci elektřiny
Výpadky dodávek obnovitelné elektřiny je třeba pokrýt akumulací, která představuje škálu způsobů a technologií. Pro krátkodobou akumulaci v rozmezí několika hodin se počítá s využitím elektrochemických akumulátorů a pro delší časová období zejména s akumulací do plynů. Může se jednat o čistý elektrolyticky získaný vodík nebo syntetický metan, případně amoniak. Amoniak má významnou výhodu v tom, že je lehce zkapalnitelný a v této formě dobře distribuovatelný. Každá akumulace je vždy spojená se ztrátou energie, a proto je důležité zaměřit se na technologie s vysokou účinností jednotlivých kroků.
Vodík může být stlačen a uskladněn (ve zkušebním provozu je pozemní úložiště v Rüdersdorfu u Berlína, které bude napojeno do německé vodíkové sítě). Z vodíku lze vyrobit metan Sabatierovou reakcí s oxidem uhličitým, nebo in situ ze vstřikovaného vodíku a oxidu uhličitého v bývalých ložiscích zemního plynu za pomoci bakterií archea. V Rakousku probíhá od roku 2013 experiment s podzemní metanací, přičemž analogické výsledky byly zjištěny rovněž v podzemním zásobníku v moravských Lobodicích.
Jinou možností akumulace elektřiny jsou materiálově nenáročné redox flow akumulátory pracující s vodou a kuchyňskou solí firmy AQUABATTERY.
Účinné technologie snižují ceny
V roce 2022 byla publikována v časopise Nature stať o nové technologii elektrolýzy s vysokou účinností. Představuje kapilárně indukovaný transport s porézním mezielektrodovým separátorem, což vede k elektrolýze bez tvorby bublin. Alkalický, kapilárně pracující článek má při elektrolýze vody účinnost převyšující komerční elektrolytické články, což odpovídá 98% energetické účinnosti, se spotřebou energie 40,4 kWh/kg vodíku (oproti ~47,5 kWh/kg u komerčních elektrolyzérů). Je tedy o cca 15 % účinnější než současné techniky elektrolýzy.
Jaderná energie je drahá a potenciálně nebezpečná, zejména v dnešní zvichřené době. Obnovitelná energie je podle banky Lazard 3-5x levnější než energie z jaderné elektrárny. Projekt kalifornské firmy Eland bude dodávat elektřinu elektrárenské společnosti Los Angeles Department of Water and Power (LADWP) za rekordní pevné ceny pro solární energii (0,01997 USD/kWh) a skladování energie (0,013 USD/kWh) po dobu 25 let. Cena pro vyrobenou a akumulovanou elektřinu vychází v sumě na 0,78 Kč/kWh. Pakliže cenu přepočteme na nižší průměrný český osvit, vyjde cena cca 1,09 Kč/kWh.
Cena jaderné elektřiny z nové, po více jak 30 letech v USA postavené elektrárny Vogtle, se bude pohybovat v rozmezí 170–180 USD/MWh, tj. 3,7-3,9 Kč/kWh.Podle Světové asociace pro větrnou energii mohlo Německo již v loňském roce mít elektřinu ze 100 % domácí obnovitelné energie. Po změnách v EEG (zákon o podpoře obnovitelně generované elektřině) došlo k poklesu růstu instalací. U větrné energie poklesly instalace v letech 2001 až 2017 ze 14,4 % na 3,9 % v letech 2018-2024. U fotovoltaiky z 64,2 % růstu v letech 2003-2012 na 9,6 % v letech 2013-2024. Bez zásahů do EEG by Německo mohlo získat elektřinu ze 100 % domácích obnovitelných zdrojů již v roce 2024, a to za konzervativních předpokladů a ve středním scénáři již v roce 2022.
Cílem Ministerstva energetiky USA (DOE) je výrazně snížit náklady na vodík s nulovými emisemi tím, že se do roku 2031 zaměří na cenu jednoho dolaru za kilogram. Tato cena zahrnuje výrobu, dodávku a výdej na čerpacích stanicích. Byl stanoven prozatímní cíl 2 dolary za kilogram do roku 2026.
V obnovitelné energii jsme předposlední
Je škoda, že se s výzkumem i praxí obnovitelné energie nezačalo dříve, jak požadoval Noel Brown, někdejší ředitel UNEP, když v roce 1989 prohlásil, že máme 10 let na řešení skleníkového jevu, než se vymkne z rukou.
Udělali jsme do roku 2000 a v následujícím čtvrtstoletí maximum? V České republice určitě ne, když jsme se v roce 2024 umístili mezi zeměmi Evropské unie na předposledním místě v procentu obnovitelné elektřiny v síti. V uvedeném roce měla ČR 19,5 % , zatímco EU27 45,0 % obnovitelné elektřiny v síti. K dlouhodobé nechuti až odporu české politiky i veřejnosti k obnovitelným zdrojů svou měrou přispěly také Lomborgovy názory.
Mohlo by vás zajímat:
Výstižný výhled kam se bude vyvíjet transformace ve světě, které se nedá ubránit ani nám. Měli by se zamyslet hlavně skalní propagátoři monstrózních nových jaderných mamutů s potřebným dlouhodobým provozem aspoň pro návratnost vložených investic nepočítaje ziskem. Co jsme nevybudovali v této technologii před mnoha lety už dohnat nejde. Jestli se máme začít postupně vyhrabávat z narůstajících dluhů, je třeba konečně zohlednit možnosti OZ, jejichž vývoj nabírá na obrátkách nejenom v kapacitě, ale souběžně se stále větší účinností. Než bude vůbec uveden do provozu nový mamut v Dukovanech nastanou zcela jiné podmínky v energetických nabídkách od těch současných. Nic není věčné a podléhá změnám, všechno je dáno na přechodnou dobu a to se bude týkat i současných OZ o jaderných zdrojů současných typů ani nemluvě.
Björn Lomborg vůbec nebyl sklepnický k OZE , co on popisoval ve svém skeptickém ekologovi se přesně stalo. Když jsem jeho knihu v době vydáni četl mluvil mi z duše zejména jeho slova o tom ,že doba kamenná také neskončila proto, že by došly kameny a že nemá smysl se snažit příliš rychle rozvíjet OZE , protože budoucí technologie OZE budou lepší a mnohem levnější přesně vystihlo budoucí vývoj. V ČR si ovšem z jeho poselství nikdo nic nedělal ,nesmyslné dotace do provozu FVE, které nakonec vyjdou na 1 bilion korun byly přímým důkazem důsledků toho ,že naši politici nedbaly Lomborgových předpovědí , ( které ve skutečnosti byly daleko za hranicemi ,jejich chápání), přitom přínosy těchto dotací jsou z dnešního pohledu prakticky nulové.
Jinak jsem rád že termín občasné zdroje energie se ujal, ale když sem s tímto termínem přišel myslel jsem to jako nadsázku zkratky OZE a poukázání toho ,že je velmi obtížné bez levné akumulace postavit na nich energetiku. Ve skutečnosti by lepší termín byl nestabilní zdroje energie (NZE) ,to mnohem lépe vystihuje skutečnou povahu sluneční a větrné energie.
@ Josef 19. duben 2025, 13:23
Naopak termín občasné zdroje je daleko přesnější, protože zdejší faktory 0,11 (FVE) nebo 0,2 (VE) hodin jmenovitého výkonu z roku odpovídá realitě více. Ať třeba pan Řežábek z ČEZu pomlouvá faktor jako inženýrskou zkratku, důsledkům faktoru se vyhnout nelze. A ze skutečnosti, že OZE zdroje produkují sice déle, než odpovídá jejich faktoru, ale zase s menším výkonem, pan Řežábek vyšší celoroční produkci (než odpovídá faktoru) nezařídí. Faktor dehonestuje proto, aby z jejich nových FVE instalací (dotovaných cca 25%) směrovaných kromě jižního také ještě východním a západním směrem dosáhli následně lepšího zpeněžení produkce, přestože u nich celková roční výroba bude ještě nižší (s ještě žalostnějším faktorem). Celková výrobní křivka FVE se sice tím zrovnoměrní během dne, ale za cenu nižšího výsledného faktoru, takže produkce Hladíkových 10GWp instalovaného výkonu FVE pak vyprodukuje méně než 1000MW jednoho bloku Temelína.
Ten projekt FVE elektrárny firmy Eland se mi moc líbí, takto by se u nás měly OZE stavět, přímo se zálohou cca 1/3 vyrobené elektřiny do baterií.
Jiné je to už s cenou vyrobené elektřiny, která je těžce podhodnocená, aby vůbec našla kupce. Když jsem zkombinoval údaje autora o cenách dodávané FVE elektřiny s údaji v tomto článku :
electrek.co/2024/12/09/solar-storage-project-california-arevon-eland/
tak mi vyšlo toto :
758 MWp elektrárna vyrobí při 20% využití za den 3638 MWh, z toho prodá 1200 MWh po 0,033 USD/kWh= 40 tis. USD, a zbytek 2438 MWh po 0,02 USD/kWh = 50 tis. USD. Za 25 let to dá příjem 820 mil. USD, ale cena FVE elektrárny je přes 2 mld. USD (bez jediného dolaru na provozní výdaje FVE za 25 let). Ztráta je i tak děsivých 1200 mil. USD. Takže tato elektrárna byla nejspíš postavena za pomoci masivních investičních dotací a autor pak nepochopitelně srovnává cenu elektřiny z těžce dotované FVE a nedotované JE.
Ty vaše počítánky mají několik vážných problémů. V prvé řadě mám vážné pochybnosti o hodnotách těch PPA. Ty máte odkud? Proč by měli prodávat výrobu ve špičce za 33 USD/MWh?
A fakt si myslíte, že ta obří baterie není schopná poskytovat jiné placené služby? Nebuďte naivní.
A ten předpoklad s těmi dotacemi si nejdříve ověřte, ať se nevztekáte zbytečně.
Tady jsem se spolehl na údaje autora článku. Aby byli schopni odebírat tu bezcennou elektřinu v době špičky, tak jindy zase musí vydělat :
"Obnovitelná energie je podle banky Lazard 3-5x levnější než energie z jaderné elektrárny. Projekt kalifornské firmy Eland bude dodávat elektřinu elektrárenské společnosti Los Angeles Department of Water and Power (LADWP) za rekordní pevné ceny pro solární energii (0,01997 USD/kWh) a skladování energie (0,013 USD/kWh) po dobu 25 let."
Pane Valento, ty výpočty, které tu předvádíte, jsou pouze Vaše fikce. Realita v USA je ovšem jiná. Investor zde (jako je to v tomto případě) má pevné, dlouhé PPA stanovené tak aby neprodělal a Vaše "výpočty" jsou zcela mimo.
V USA je opravdu cena elektřiny z PPA z fotovoltaiky mnohem levnější než cena v EU a mnohem levnější než cena z nové JE, ale přesto investorům jejich investice vydělává.
V EU platí totéž
viz třeba tento čerstvý údaj zde
pv-magazine.com/2025/04/18/pexapark-records-24-european-ppas-for-over-1-5-gw-in-march
cituji: "Pexapark noted that tracked PPA prices fell 1.4% month on month in March, settling at €49.50 ($56.26)/MWh."
A teď si počkejte na ten okamžik, kdy bude oznámena cena a délka PPA či CfD za naši novou JE... A ta doba realizace....
Samozřejmě, doba velkých FVE s velkými bateriovými úložišti ve světě teprve přijde, s probíhajícím poklesem cen baterií (specializovaných na energetiku, ne na elektroauta), zcela obdobným jako to bylo a je s fotovoltaickými panely... Baterií za třetinu současné ceny se zcela jistě dočkáte. Zatím jsou to pouze prvé vlašťovky (ale globálně je jich o 1-2 řády více než nově postavených nových JE). Už jsem zde na web dával o tom odkaz před pár dny.
Já jen použil údaje autora článku a připojil celou cenu FVE a to finančně nevychází. Mám tam někde chybu ve výpočtu ?
A ty PPA v EU za cca 50 EUR/MWh nejsou nijak dotovány ?
ad Milan Vaněček 20. duben 2025, 10:29
Pane Valento, ty výpočty, které tu předvádíte, jsou pouze Vaše fikce. Realita v USA je ovšem jiná. Investor zde (jako je to v tomto případě) má pevné, dlouhé PPA stanovené tak aby neprodělal a Vaše "výpočty" jsou zcela mimo.
uvedte prosim ktore cisla/vypocty boli nespravne, prip. doplnte presnejsie zdroje - inak je vas prispevok jednak klamlivy a naviac zcela mimo
ad richie: Prvé pravidlo zní: použit zdravý selský rozum. A ten Vám hned řekne, že ten výpočet nemůže být dobrý (důvody nehledám), jelikož potom by ta společnost Elend byli blázni, kteří investují 2 miliardy USD aby na to prodělali přes 1 miliardu.
Tohle Vám soukromá firma nemůže udělat, hned by zbankrotovala, to může udělat jen stát, jako například Česká vláda. U ní se ty vyhozené miliardy lehce ztratí....(příkladů je spousta).
Nebo francouzskí vláda: klidně nalije miliardy a převezme společnost před bankrotem (asi víte o kterou jadernou společnost se jednalo).
Nepovídejte, Vaněčku. O kterou společnost před bankrotem se jednalo a jak jste přišel na to že byla před bankrotem?
Asi jste to zde na webu nečetl ("prosím, paní učitelko, já jsem chyběl, byl jsem nemocný")
cituji z textu "Areva, která byla v roce 2017 zachráněna státem před bankrotem a čelí již několik let finančním ztrátám, podepsala s Čínou již několik obchodních dohod o partnerství"
Nazvete taky tento článek jako lživý, jak to s oblibou tvrdíte o mých příspěvcích? V diskusi pod článkem jsem nic od Vás nenašel.
Až na to že francouzská vláda tuto společnost nepřevzala, jak jste tvrdil. Lživý je asi v tomto případě příliš silné slovo, tentokrát jde spíš o vaši neinformovanost, než že byste záměrně lhal, jako to děláte v jiných případech.
upřesňuji pro nechápavé: cituji z textu článku "Areva, která byla v roce 2017 zachráněna státem před bankrotem"
a snad přátelé jádra tady vědí, jaká to byla firma a který to byl stát
Přeloženo z vaněčkovštiny "upřesňuji pro nechápavé" = opravuji své předchozí nepravdivé tvrzení.
Mimochodem ta FVE je těžce předražená a jak se u dotací říká "z cizího krev neteče" .
Stále se opakující urban legend o levných OZE. Přitom výstavba nových větrníků je podporována investiční dotací až 65% a provozní dotací až 3,50 Kč/kWh. A na staré FVE doplácíme desítky mld. Kč ročně. V tomto případě je "zaostávání" vítané.
Provozní dotace na VTE by nemusela být , stačí investiční. Jinak velká FVE na nějaké střeše firmy ( 400kWp a podobně ) bez baterie dává el. energii cca za 2kč/kWh. ( bez dotace ) Pokud si taková firma je schopna tu el. energii spotřebovat , pak je FVE pro ní nejlevnějším způsobem výroby elektřiny. Ale je jasné , že ta FVE bude mít jen malý podíl na celkové spotřebě v opačném případě je třeba akumulace.
"Provozní dotace na VTE by nemusela být , stačí investiční."
Taky si myslím, teď to jen vysvětlit naší vládě.
Většina VtE se ale bez provozních dotací neobejde ani ve větrnějším Německu. Vychází jim to jen u některých přímořských.
Autor článku docela selektivně vždy „zapomíná“ zmínit k výhodám také nevýhody. Jako chemik by to měl zmínit zejména u ekologických problémů s využitím čpavku jako nosiče akumulovaného zeleného vodíku. Jak by asi dopadla bilance, kdyby měl kvantifikovat „proto je důležité zaměřit se na technologie s vysokou účinností jednotlivých kroků“ u všech metod o kterých se zmiňuje? Zejména nezmiňuje ztráty při stlačování vodíku a následnou výslednou účinnost celého řetězce až po výrobu elektřiny z toho vodíku. Jestliže v US mají u FVE capacity factor okolo 25% a ve Střední Evropě bývá okolo 11%, lze pochybovat i o jeho přepočtu z 0,78 Kč/kWh (US) na cenu 1,09 Kč/kWh (CZ). To, že lesy VE, jejichž instalované výkony ještě než dosáhnou teoretické schopnosti vyrobit (s ohledem na faktor využití) potřebné roční produkce, se na druhé straně už budou kácet (životnost 25 let) také nezmiňuje. Jak funguje energetika, když se spoléhá na doplňování FVE a VE vidíme na infekcích vysokých cen z Německa a na 10x větším CO2 ekvivalentu Německa oproti Francii, která využívá JE a je navíc ještě největším vývozcem elektřiny do deficitní energetiky Německa.
Moc se mi líbí tohle fantazírování :):
"O úplném zásobování obnovitelnou energii nicméně existuje rozsáhlá literatura stovek původních článků, z nichž práce z roku 2022 podrobně rozebírá více jak 600 studií a novější se zabývá současným stavem v zemích s vysokým podílem obnovitelné elektřiny a výhledy do roku 2030."
Sice o tom existuje rozsáhlá literatura, akorát to teda nikde nefunguje a v evropských podmínkách už vůbec.
Tak naštěstí budeme mít už brzo ten zelený vodík co všechno vyřeší... (ironie)
Jak to vypadá s OZE, když je jich opravdu hodně si můžete přečíst třeba zde:
Zde, podobně, jako v Německu je momentálně největší problém přenosová síť.
Jenže i kdyby se přenos vyřešil, brzo narazíte (s instalovaným výkonem OZE v Německu) na problém, že tu energii, když svítí, nebo fouká (nedej bože oboje najednou) prostě nejde spotřebovat. A jindy pak zase chybí. Zvláště v případě FVE.
P.s. Třeba spotřeba betonu pro základ jedné VtE je 4 000 tun. Kolikpak energie se spotřebuje CO2 se uvolní jen na výrobu a přepravu toho betonu?
Doplněk: Narazíte s plánovaným vysokým výkonem OZE např. v Německu, abyste zvyšoval podíl OZE a pokryl více času i s ne ideálními podmínkami pro výrobu.
Pane Sedlák, na Francii akorát vidíme, jak není schopna levně a rychle postavit novou JE jako náhradu těch svých odstavených JE resp těch co budou v dalších dekádách odstavovány.
Nějaký "CO2 ekvivalent" při budování jaderné mocnosti z Francie v minulém století (je to jediná země v EU s vlastními jadernými zbraněmi a jadernou infrastrukturou) Francouze vůbec nezajímal.... (a před pár lety to bylo s tím dovozem/vývozem Francie-Německo právě obráceně...)
Francouze tehdy zajímala cena elektřiny a tak mákli a měli ji. A jestli to dokáže nynější generace se uvidí.
Hlavně že Norové a Rakušané se usadili tam kde jsou, kvůli výrobě elektřiny, tyhle řeči jsou směšné.
Francie zatím nic nahrazovat nepotřebuje, Vaněčku, má jaderných elektráren dost nejen na pokrytí vlastní spotřeby, ale i k tomu aby byla suverénně největší exportér elektřiny
na světě. Žádné odstavování není na pořadu dne.
Už odstavila tu JE na Rýně, Nováku E. Co má "na pořadu dne" nevím, snad to nebude zase něco jako ty kontroly svárů a odstavení zhruba poloviny svých JE před pár lety...
Francie už odstavila tu JE na Rýně, to snad víte?
A jako náhradu postavila EPR u Atlantiku. To snad víte...
Jo, za 17 let a se čtyřnásobným nárustem původní ceny....
Takže kromě klasického vaněčkovského úkroku stranou jako obvykle Vaněček žádné argumenty k tématu nemá...
A to francouzská vláda přes ceny jaderné elektřiny odírá EDF jak jen může, podobně jako česká vláda ČEZ. Přitom by obě firmy tyto peníze měly investovat do nových JE bloků a né si na ně půjčovat :
www.world-nuclear-news.org/Articles/Agreement-on-post-ARENH-nuclear-electricity-pricin
Článek dost výstižně popisuje stav rozvoje moderní energetiky. Děkuji za něj. Nevím, zda mi můj příspěvek schválí, ale pokud ano, podívejte se na můj blog. Ne všude ve světě musí zápolit s dlouhodobějšími výpadky. Přerušované zdroje (FVE) mají jinde, například v Indii, velmi dobrou predikovatalnost i výtěžnost. Ukázka denní produkce není jen ilustrativní. Každý den jsou paraboly jedna jak druhá, jen peaky se trochu mění. Počet slunečných dní se v oblasti Rádžasthánu pohybuje kolem 330. Výpadky v gafech (asi 4-5 dní v roce) jsou způsobené odstávkou buď z důvodu údržby, nebo kvůli záplavám. I v době monzunu měsíční výtěžnost se pohybovala okolo 60% oproti průměru.
V Indii se to dá udělat s FVE 200% a baterii na 48 hodin. S tím pokrejete 360 dnů v roce.
V Evropě tohle nefunguje
Evropa to není jen sever, celá oblast okolo středozemního moře je na tom "podobně" jako Indie. Většina lidí žije tam kde mají více slunce a méně zimy než my v Čechách....
Pro velkou většinu světa fotovoltaika ekonomicky funguje i při současných cenách panelů a baterií jako nejvýhodnější zdroj elektřiny.
A ceny OZE klesají a celosvětové rozšíření OZE roste a bude pokračovat v růstu...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se