BDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí

DomůNěmeckoBDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí

Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) vydal novou analýzu mapující předpokládaný vývoj zabezpečeného výkonu v zemích západní, střední, jižní a severní Evropy. S blížícím se uzavřením posledních jaderných elektráren a následným plánovaným uzavíráním uhelných zdrojů se Německo pravděpodobně bude muset v budoucnu při nepříznivých podmínkách pro výrobu v obnovitelných zdrojích spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí. BDEW před touto cestou nicméně varuje, jelikož vyřazování uhelných zdrojů z provozu se týká i dalších evropských zemí.

Analýzu předpokládaného vývoje výkonu elektráren v evropských zemích svaz vytvořil na základě dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a dat Evropské unie. Výsledky tak na základě již oznámených či diskutovaných krocích v jednotlivých zemích ukazují obecný trend snižování výkonu v uhelných a jaderných zdrojích a naopak růst výkonu v obnovitelných zdrojích.

V současné době Německo disponuje dostatkem zdrojů elektrické energie, a tudíž i během letošních nejchladnějších dní s výjimkou několika hodin, kdy se výrazně propadla výroba elektřiny z větrných elektráren, exportovalo elektřinu do sousedních zemí. Zdroj: Agorameter

Současný nadbytek dostupného výkonu tak bude v Evropě ve středně a dlouhodobém horizontu postupně ubývat. Kromě Německa tak bude otázka zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny s růstem podílu intermitentních zdrojů stále významnější i v okolních zemích. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise by měl výkon v evropských uhelných elektrárnách mezi lety 2016 a 2025 poklesnout ze 150 na 105 GW, do roku 2030 dále na 55 GW. V řadě zemí má přitom klesat i podíl jaderných zdrojů.

„Analýza vývoje napříč Evropou ukazuje, že bezpečnost dodávek musí být klíčovým tématem Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost. Německo je součástí jednotného evropského trhu, ale nebudou jej soudit jen jeho sousedé. Máme také národní odpovědnost. V nadcházejících desetiletích se nebudeme moct spoléhat pouze na dovoz elektřiny z ostatních evropských zemí,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda představenstva BDEW.

Předpokládaný pokles zajištěného výkonu se podle Kapferera netýká pouze Německa, ale většiny zemí Evropy. Nejedná se však o žádnou náhodu, jelikož všechny členské země EU cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle svazu tedy není bezpečné spoléhat se na dovoz ze zahraničí, jelikož v období vysoké poptávky po elektřině je situace často stejná i v okolních zemích.

„Pokud je poptávka po elektřině v Německu vysoká, běžně se jedná o stejný případ i v sousedních zemích. Velmi chladná zima se nezastaví u německé hranice. A pracovní dny s vysokou spotřebou elektřiny jsou v Evropě také totožné. V takovýchto obdobích se nemůžeme spoléhat na dovoz elektřiny z těchto zemí v nějakém významném rozsahu,“ dodává Stefan Kapferer.

Podle Kapferera rovněž není možné spoléhat se na dovoz elektřiny z obnovitelných zdrojů z okolních zemí, jelikož počasí, které je hlavním faktorem ovlivňujícím výrobu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách, je v oblasti střední Evropy obdobné a jeho změny tak vedou k nedostatku, či naopak nadprodukci elektrické energie z intermitentních obnovitelných zdrojů.

Otázka bezpečnosti dodávek je stále aktuálnější

Na akutnost tématu zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie spolkový svaz upozorňoval již letos na jaře. S plánovaným uzavíráním jaderných a starých uhelných elektráren a váznoucí výstavbou nových řiditelných zdrojů bude v Německu postupně klesat objem „nadbytečného“ zajištěného výkonu v soustavě. Podle svazu by již do 5 let měl zajištěný výkon v německé soustavě klesnout pod předpokládanou hodnotu maximálního zatížení sítě.

Na možný nedostatek výkonu během zimních období upozorňovalo i sdružení ENTSO-E ve svém výhledu bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě na poslední zimu. Z analýzy plynulo, že za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. Ovšem v případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů nemusely být dodávky zabezpečeny v několika evropských zemích.