Domů
Německo
BDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí
elektrické vedení, sloup
Zdroj: PxHere

BDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí

Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) vydal novou analýzu mapující předpokládaný vývoj zabezpečeného výkonu v zemích západní, střední, jižní a severní Evropy. S blížícím se uzavřením posledních jaderných elektráren a následným plánovaným uzavíráním uhelných zdrojů se Německo pravděpodobně bude muset v budoucnu při nepříznivých podmínkách pro výrobu v obnovitelných zdrojích spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí. BDEW před touto cestou nicméně varuje, jelikož vyřazování uhelných zdrojů z provozu se týká i dalších evropských zemí.

Analýzu předpokládaného vývoje výkonu elektráren v evropských zemích svaz vytvořil na základě dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a dat Evropské unie. Výsledky tak na základě již oznámených či diskutovaných krocích v jednotlivých zemích ukazují obecný trend snižování výkonu v uhelných a jaderných zdrojích a naopak růst výkonu v obnovitelných zdrojích.

V současné době Německo disponuje dostatkem zdrojů elektrické energie, a tudíž i během letošních nejchladnějších dní s výjimkou několika hodin exportovalo elektřinu do sousedních zemí. Zdroj: Agorameter
V současné době Německo disponuje dostatkem zdrojů elektrické energie, a tudíž i během letošních nejchladnějších dní s výjimkou několika hodin, kdy se výrazně propadla výroba elektřiny z větrných elektráren, exportovalo elektřinu do sousedních zemí. Zdroj: Agorameter

Současný nadbytek dostupného výkonu tak bude v Evropě ve středně a dlouhodobém horizontu postupně ubývat. Kromě Německa tak bude otázka zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny s růstem podílu intermitentních zdrojů stále významnější i v okolních zemích. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise by měl výkon v evropských uhelných elektrárnách mezi lety 2016 a 2025 poklesnout ze 150 na 105 GW, do roku 2030 dále na 55 GW. V řadě zemí má přitom klesat i podíl jaderných zdrojů.

„Analýza vývoje napříč Evropou ukazuje, že bezpečnost dodávek musí být klíčovým tématem Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost. Německo je součástí jednotného evropského trhu, ale nebudou jej soudit jen jeho sousedé. Máme také národní odpovědnost. V nadcházejících desetiletích se nebudeme moct spoléhat pouze na dovoz elektřiny z ostatních evropských zemí,“ uvedl Stefan Kapferer, předseda představenstva BDEW.

Předpokládaný pokles zajištěného výkonu se podle Kapferera netýká pouze Německa, ale většiny zemí Evropy. Nejedná se však o žádnou náhodu, jelikož všechny členské země EU cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle svazu tedy není bezpečné spoléhat se na dovoz ze zahraničí, jelikož v období vysoké poptávky po elektřině je situace často stejná i v okolních zemích.

„Pokud je poptávka po elektřině v Německu vysoká, běžně se jedná o stejný případ i v sousedních zemích. Velmi chladná zima se nezastaví u německé hranice. A pracovní dny s vysokou spotřebou elektřiny jsou v Evropě také totožné. V takovýchto obdobích se nemůžeme spoléhat na dovoz elektřiny z těchto zemí v nějakém významném rozsahu,“ dodává Stefan Kapferer.

Podle Kapferera rovněž není možné spoléhat se na dovoz elektřiny z obnovitelných zdrojů z okolních zemí, jelikož počasí, které je hlavním faktorem ovlivňujícím výrobu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách, je v oblasti střední Evropy obdobné a jeho změny tak vedou k nedostatku, či naopak nadprodukci elektrické energie z intermitentních obnovitelných zdrojů.

Otázka bezpečnosti dodávek je stále aktuálnější

Na akutnost tématu zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie spolkový svaz upozorňoval již letos na jaře. S plánovaným uzavíráním jaderných a starých uhelných elektráren a váznoucí výstavbou nových řiditelných zdrojů bude v Německu postupně klesat objem „nadbytečného“ zajištěného výkonu v soustavě. Podle svazu by již do 5 let měl zajištěný výkon v německé soustavě klesnout pod předpokládanou hodnotu maximálního zatížení sítě.

Na možný nedostatek výkonu během zimních období upozorňovalo i sdružení ENTSO-E ve svém výhledu bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě na poslední zimu. Z analýzy plynulo, že za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. Ovšem v případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů nemusely být dodávky zabezpečeny v několika evropských zemích.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Vladimír Wagner
23. srpen 2018, 22:32

Tedy koukám, že německé BDEW přišlo konečně na to, o čem už tady píšeme s Martinem Hájkem hodně dlouho. A rizika z tohoto vývoje, jehož dopady se už velmi přiblížily, jsem tu v případě Česka několikrát popisoval v rozboru možných budoucích scénářů. A je to popsáno i v naší knize Česká energetika na křižovatce, která je ode dneška na pultech knihkupectví.

Honza
23. srpen 2018, 23:50

Četl jsem knihu předcházející, Perspektivy české energetiky; přináší tato nové kniha Česká energetika na křižovatce něco nového nebo praví to, co už bylo řečeno v té knize předchozí?

Milan Vaněček
24. srpen 2018, 11:33

Honzo, jestli tam budou stejné nesmysly jako v nedávno presentovaném názoru pana Wagnera o cenách reaktorů 3+ generace , tak to opravdu za koupi knihy nestojí. Už jsme to panu Wagnerovi v diskusi pod jeho názorem pěkně rozebrali .....

Pavel
24. srpen 2018, 14:38

Jediné nesmysly tady převádíš ty, vaněčku.

Vladimír Wagner
24. srpen 2018, 21:31

Hlavním úkolem knihy je popis vývoje, který proběhl od minulé publikace . Je zde rozbor možných scénářů, které česká energetika před sebou má. Analyzují se rizika, které jsou spojeny se situací po odstavení velkého výkonu u nás i v okolních státech do období okolo roku 2022 (první zlomové období) a okolo roku 2035, kdy se budou s největší pravděpodobností odstavovat Dukovany. Nastiňují se možnosti, jak negativní dopady těchto zlomů omezit a jak jim čelit. Protože odstavování uhelných bloků bude silně záviset na emisních limitech a jejich zpřísňování, je zde podrobně rozebrána i tato problematika. Výhodou knihy, že je to podáno sice komplexně, ale srozumitelně i pro relativní laiky. Takže, pokud pečlivě sledujete situaci, servery o energetice, například právě "oenergetice", tak tam pro Vás úplně nového asi moc nebude.

Milan Vaněček
24. srpen 2018, 11:28

Pánové “to néejde”, to zkrachuje, se zase ozvali. Samozřejmě popsaný trend je jasný, v EU bude přibývat OZE a bude ubývat jádro a uhlí. To už nedokáže nikdo změnit.

A záloha vodních a tepelných (biomasa, plyn, uhlí) zdrojů tu bude i po 2040 taková, že pokryje maximální spotřebu v připadě bezvětří, noci a období dlouhých dešťů a jaderných výpadků a havarií.

Tož tak , s tím nikdo nic nenadělá, OZE porostou do dominance vysoko nad 50%, rostoucí akumulace bude snižovat neustále “klasickou výkonovou rezervu”, ať si oba pánové budou přát cokoliv.

Pavel
24. srpen 2018, 14:46

Tak si sundej, vaněčku, kalhoty přes hlavu. A nechci slyšet, že to "néejde". Jediný trend, který lze v současné době sledovat, je ten, že propagátoři oze tunelu se nechtějí znát ke svým slibům a proroctvím z minula (tedy že bilionová podpora oze parodií na elektrárny povede k omezením emisí co2, decentralizaci zdrojů, tvorbě nových pracovních míst či dokonce snížení cen elektřiny), když výsledky této politiky jsou a evidentně dlouho ještě budou přesně opačné.

Milan Vaněček
24. srpen 2018, 16:04

OZE vedou k čisté a udržitelné výrobě elektřiny ať to popírá ten či onen.

Pavel
24. srpen 2018, 22:10

V Německu oze prozatím vedly jen k nárůstu spotřeby uhlí a emisí co2. Důležité je abys nezaměňoval svoje dojmy s realitou.

Carlos
24. srpen 2018, 23:26

Dobře, realita je taková, že se Němci rozhodli k jednomu z nejkompexnejších a nejkomplikovanějších kroků, kterých se může průmyslový stát dopustit, kompletní přestavby energetiky, s tím že na konci inicializační fáze (kam jsem také nalili prachy, ale už nikdy nevybrali jejich zúročení v podobě nyní klesající ceny panelů atd.) se rozhodli že je pro ně přednější prvně se zbavit JE a až pak jiných parních elektráren. Což ovšem nezahrnuje jen výstavbu elektráren, to je ta jednodušší část, ale vyžaduje to obrovské časové a finanční investice do sítí, akumulace atd. Do toho se samozřejmě objevují různé zájmy, kterým se sice líbí rušení JE, ale už se jim nelíbí že by Německo mohlo přejít do další fáze.

Pavel
25. srpen 2018, 16:12

Tak znova, tvrdili propagátoři oze tunelu že bilionová podpora oze parodií na elektrárny povede k omezením emisí co2, decentralizaci zdrojů, tvorbě nových pracovních míst či dokonce snížení cen elektřiny? Tvrdili. Jaký byl efekt? Přesně opačný.

Biliony nalité do oze tunelů nepřineslo krom přesunu výroby do mnohem levnější Číny nic produktivního, žádný technický pokrok. Ten šel svou cestou i bez toho a patrně by šel mnohem rychleji, kdyby pouhá desetina takto promarněných prostředků byla vynaložena na investice výzkumu a vývoje a nikoli na státem garantovaný zisk oze tunelářů.

Co se týče akumulace a nových vedení, tak němci nejsou ani na začátku. V oblasti akumulace není žádná nová technologie připravená k využití. Baterie jsou pro předpokládaný účel stále extrémně drahé a lze jimi zajistit nepatrný zlomek potřebné kapacity. 10 let trvalo němcům postavit 150 km nového vedení, přičemž kvůli oze parodiím potřebují postavit tisíce kilometrů. Lze tedy očekávat, že než budou nezbytná vedení hotová uběhne tak 100 let, o náklade opět jdoucích do bilionů nemluvě.

Milan Vaněček
25. srpen 2018, 16:45

Pavle že Vás to baví, kecy, bez argumentů resp s argumenty neodpovídajícími realitě (pokles emisí nastal i když zatím menší než slibovaný). Snížení ceny silové elektřiny od roku 2008 jste snad zaznamenal, snížení ceny pro drobné spotřebitele může nastat až po ukončení dotací.

Jan Veselý
24. srpen 2018, 14:41

Na úvod je třeba upozornit, že BDEW je profesní organizace německých energetických (a vodárenských) organizací. Hájí jejich společné zájmy, včetně politického lobbingu. Z tohoto důvodu je třeba brát tvrzení BDEW s opatrností, protože se taky může jednat jen o ohýbání reality a nátlak na politiky, aby šli jejích členům více na ruku, v tomto případě mi to smrdí kapacitními platbami a neochotou odstavovat ze společensko-politických důvodů jejich zdroje.

Je pravdou, že Německo pružnou výrobu bude, minimálně na zimní měsíce, potřebovat. Ale, a to zdůrazňuji, bude potřebovat PRUŽNOU VÝROBU, rozhodně ne jaderné a uhelné elektrárny fungující pouze v režimu konstantní výroby, ty v systému budou stále více překážet.

Možná všechny ty Unipery, E.Ony, EnBW, Vattenfally, RWE, ... tuší, že pokud opravdu někdy nastane ona hypotetická krize s nedostatkem pružné výroby, na jejím řešení vydělají jiní, menší firmy, které rychle přijdou s řešeními. Třeba instalace stacionárních plynových motorgenerátorů může jít opravdu rychle a německé firmy je umí dělat ve špičkové kvalitě, jako plug-and-play technologie. Jenže ty budou stát a vyrábět dříve než to projde celou složitou mašinérií na ředitelstvích zmíněných podniků.

Milan Vaněček
24. srpen 2018, 16:01

Pane Veselý, naprostý souhlas. A jak jste řekl i loby BDEW které vyvažuje loby německých zelených. Nakonec zvítězí technický pokrok.

Martin Hájek
24. srpen 2018, 17:54

Kdybyste se, pane Veselý, občas mrknul na ten Agorameter, tak byste zjistil, že výkon uhelných elektráren je velmi pružný, v tom opravdu problém není. Problém je v tom, že tyto elektrárny se budou z ekonomických i čistě administrativních důvodů (zákaz provozu) nejen v Německu, ale v celé EU masivně odstavovat. Předpokládám, že o tom nepochybujete a jako odpůrce ošklivé fosilní energetiky se na to i těšíte (v kůži příznivce tepelných čerpadel už to asi bude malinko slabší :-)). Ta studie říká, že v relativně krátkém čase zmizí z Německa a jeho blízkého okolí 100 GW instalovaného výkonu. 100 GW!!!! Takže nějaké plácy o plynových motorech jsou úplně mimo realitu, protože prostě takový výkon nebude možné v daném čase ani vyrobit, natož nainstalovat a natož uživit z plynové sítě, když se všechny naráz zapnou v kombinaci se zimní špičkou spotřeby plynu. Už letos v zimě možná uvidíme první předzvěst toho, jak také mohou vypadat ceny elektřiny...

Milan Vaněček
24. srpen 2018, 19:50

V ČR je více než dvojnásobek instalovaného výkonu než je maximální naše potřeba, takže pro ČR žádné poplašné zprávy vysílat nikdo nemusí. A Německo má též nadbytek výkonu a asi taky odstaví jen to co neohrozí jeho výrobu elektřiny, vidíte jak opatrně a pozvolna odstavují JE.

Koncem roku Němci představí svůj plán; nepochybuji že do té doby různí alarmisté budou vyhlašovat stav ohrožení.

Jan Veselý
24. srpen 2018, 20:44

Možná jsem byl málo jednoznačný, takže ještě jednou. Elektrárny s konstantní výrobou, ať uhelné nebo jaderné budou v síti stále více překážet. To není pružná výroba. Pokud ovšem nedojde k tak masivní výstavbě akumulace, aby to bylo jedno (v Německu třeba 80 GW/1TWh) a tyhle zdroje se nebily s VtE a FVE.

Jsem sice příznivce tepelných čerpadel, ale nejsem sebevrah, abych osud svého majetku plně vložil do rukou třeba takových nespolehlivých firem jako je třeba ČEZ Distribuce. Mám svůj low-tech záložní a špičkový zdroj tepla - krbová kamna na kusové dřevo, dostatek suchého dřeva a 10 arů vlastního lesa.

A co se týče plynových sítí, je třeba zateplovat, krásně se navýší zásoby i volné kapacity.

Martin Hájek
24. srpen 2018, 21:16

Vy se prostě na ten Agorameter nepodíváte, a budete tu raději dál plácat o tom, že uhelné elektrárny nejsou pružná výroba. Kdykoliv je potřeba, uhelné elektrárny větru a slunci v Německu uhnou, mění výkon ve velmi širokých mezích. Zateplování je určitě v pořádku, ale 100 GW je 100 GW, že... Výroba elektřiny z plynu letí v EU samozřejmě nahoru nesrovnatelně rychleji, než je ten plyn možné šetřit nějakým zateplováním.

Josef
25. srpen 2018, 00:12

Vy to nechápete , pokud by začalo docházek k výpadkům sítě podle počasí , pak se velmi rychle zhroutí ekonomika , protože dodavatelé nedokáží s jistotou pokrýt zakázky a přijdou o zákazníky , kteří si uvědomí ,že náprava bude trvat řádově léta než se vybudují nové zdroje. Jak poklesne vývoz padne kurz se EURA a s ním i koruna. K tomuto vývoji patrně nedojde energetika půjde směrem k plynovým zdrojům a dovozu plynu z Ruska. Plyn se nakonec stane hlavním zdrojem v EU a vytlačí uhlí a částečně i ropu. Emise CO2 klesnou na polovinu. Co se týče OZE pak je docela možné , že FV panely zažijí nový boom , protože se zruší cla a kvóty na dovoz panelů z Číny . Za 10 let nebude akumulace den /noc problém. Mnoho domácností i firem si pořídí FV el. a zaplatí za virtuální baterii ( bude levnější než reálná) a od května do září budou FV panely v zemích jako je Itálie nebo Španělsko fakticky dominantním zdrojem energie. V zimě bude dominovat plyn.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se