Emise při výrobě elektrické energie jsou v současné době v Evropské unii z většiny zpoplatněny skrz systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), ten však mohou členské státy částečně obejít dovozem elektřiny z třetích zemí. To by se mělo v budoucnu změnit. Dovoz elektřiny ze zemí mimo EU by měl totiž podle Evropské komise podléhat plánovaným „uhlíkovým clům“.
Evropská unie plánuje v rámci boje proti klimatickým změnám dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Vyšší zpoplatnění emisí by však mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti na domácím trhu vůči výrobcům vyrábějícím své produkty mimo EU, čemuž mají zabránit emisní cla.
Podobná situace panuje i na poli energetiky, kdy země EU importují elektřinu ze zemí mimo Unii, například z Ukrajiny, Srbska, Ruska a nově i Spojeného království. Podle komisaře pro hospodářství by „uhlíkovým clům“ měl podléhat právě i dovoz elektrické energie.
<blockquote>„Stanovíme cenu emisí u dovozu, abychom odradili společnosti od přesunu znečišťujících procesů jinam a zabránili tomu, aby znečišťující produkty zaplavily trh. Jedním ze sektorů je zcela zjevně elektroenergetika, která bude zcela jistě zahrnuta,“ uvedl podle S&amp;P Global Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství.</blockquote>
Evropská komise by podle Gentiloniho měla definovat klíčové principy uhlíkových „cel“, stejně jako seznam dotčených odvětví, definovat v rámci takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (carbon border adjustment mechanism) ještě před létem.
Nový mechanismus hraničních uhlíkových „cel“ má za úkol zajistit, aby energeticky náročná průmyslová odvětví v EU, včetně výroby elektrické energie, oceli, zpracování ropy či jiného těžkého průmyslu, nečelila konkurenci například z Číny či USA, kde emise CO2 nejsou tak výrazně zpoplatněny.
Veškeré mechanismy regulující dovoz však musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
<blockquote>„Pravděpodobnost, že tento mechanismus projde a bude v souladu s WTO, je spojena s počtem sektorů a intenzitou jejich uhlíkových emisí pro ospravedlnění tohoto opatření,“ dodal Paolo Gentiloni.</blockquote>
Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/030520-ec-to-include-power-in-eu-carbon-border-import-tax-plans" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> plánuje zahájit jednání o mechanismu se Světovou obchodní organizací a svými dalšími globálními partnery po letošním létě. Do konce měsíce nyní probíhají konzultace k návrhu potřebné legislativy, která by měla být oficiálně představena v příštím roce.
Evropská komise navrhovaný mechanismus neoznačuje jako daň, jelikož veškeré daňové mechanismy na unijní úrovni musí být odsouhlaseny všemi členskými státy, stejně tak by importní daně mohly narazit u Světové obchodní organizace.

Elektřina

Dovoz elektřiny by měl podle Evropské komise podléhat uhlíkovým clům

Polsko bude za letošní rok velice pravděpodobně importovat rekordní množství elektřiny ze zahraničí. Hlavním důvodem nárůstu dovozu je motivace obchodníků s elektřinou nakupovat levnější elektřinu v sousedních zemích.
Polská energetika postavená převážně na výrobě elektřiny z černého a hnědého uhlí aktuálně prochází další zajímavou proměnou, která je výrazně ovlivněna vysokou cenou emisní povolenky. V důsledku letošního nárůstu její ceny až k hranici 30 € za tunu emisí CO2 (aktuálně se emisní povolenka obchoduje mimo jiné v důsledku obav z Brexitu bez dohody na úrovni mezi 23 a 26 EUR/t CO2) řada obchodníků nakupuje elektřinu přeshraničně, kde lze nakoupit na velkoobchodních trzích levněji.
Import elektrické energie do Polska letos vzrostl téměř o 25 % a za prvních 9 měsíců dosáhl hodnoty 8,1 TWh. V porovnání s celkovou spotřebu elektřiny se ovšem stále jedná o zanedbatelné množství. Celková roční spotřeba elektřiny <a href="https://www.iea.org/countries/Poland/">v Polsku dosahuje přibližně 165 TWh</a>.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-09-01″,“to“:“2019-09-30″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-09-01″,“end_date“:“2019-09-30″}
Nejvíce elektrické energie bylo do Polska importováno ze sousedního Německa a Švédska – 4,2 TWh, resp. 2,9 TWh elektřiny. Do roku 2014 přitom mělo Polsko přebytkovou bilanci výroby elektřiny. Podle informací agentury Reuters se velkoobchodní ceny v těchto zemí v průměru obchodovaly za 44 EUR/MWh ve srovnání s cca 60 EUR/MWh na polském trhu.
Od roku 2014 ovšem bylo posíleno přenosové vedení na hranici s Litvou a současně byly dokončeny transformátory s regulací fáze (tzv. phaseshiftery) na hranicích s Německem. Obojí podle místního provozovatele přenosové soustavy přispělo k navýšení možnosti importu elektřiny ze zahraničí.
Vzhledem ke složení výroby elektřiny v Polsku a v sousedních zemích se dá předpokládat, že tento trend bude pokračovat, případně dále zrychlovat až na hranici přeshraničních kapacit soustav. Přeshraniční nákup přitom bude výhodný do té doby, kdy budou náklady na přeshraniční přenos elektřiny mezi těmito zeměmi nižší, než bude cenový rozdíl na trzích s elektřinou.
Vyšší cena emisní povolenky má již nyní na výrobu elektřiny v Polsku vliv. Podle údajů PGE poklesla v prvním pololetí tohoto roku výroba elektřiny z hnědého uhlí o 12 % a z černého uhlí o 19 %.
Zdroje: <a href="https://www.reuters.com/article/us-poland-energy-imports/polands-cleaner-power-imports-pile-pressure-on-coal-energy-idUSKBN1WP256">Reuters</a>, <a href="https://www.iea.org/countries/Poland/">IEA</a>

Trh s elektřinou

Polští obchodníci našli zálibu v levné elektřině ze zahraničí, import země roste

Česká republika tradičně vyváží značnou část své výroby elektrické energie do okolních zemí. Tato situace by se však měla podle výhledu portálu ICIS již brzo změnit. Zpřísňující se emisní limity se projeví uzavíráním tuzemských uhelných zdrojů, což má již do dvou let udělat z exportního Česka dovozce elektřiny. Opačná situace by podle analytiků měla nastat na Slovensku.
<a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2019/07/02/10386542/czech-and-slovak-power-prices-will-move-in-unison-through-2030-icis-power-horizon" target="_blank" rel="noopener">Podle modelů analytiků ICIS</a>, které od letošního června rovněž pokrývají český či slovenský trh, by v roce 2021 měly být v Česku odstaveny černo a hnědouhelné bloky o celkovém instalovaném výkonu 3,6 GW. V roce 2022 by měly být uzavřeny další zdroje o výkonu 1,5 GW, v letech 2023 a 2024 další 1 GW. Do hry nicméně ještě mohou vstoupit případné výjimky, o které mohou provozovatelé zařízení zažádat.
Výpadek ve výrobě by měl při uvažovaném uzavírání zdrojů nahradit především import elektřiny ze zahraničí, což již v roce 2021 z Česka udělá čistého dovozce elektrické energie. Výrazný meziroční pokles by měl nastat v případě vývozu na Slovensko, který by měl v letech 2020 a 2021 poklesnout každoročně o 2 TWh. Podobně by v roce 2021 měl o 2,6 TWh meziročně klesnout vývoz jak do Německa, tak do Rakouska.
Zatímco v poslední dekádě Česko každoročně vyváželo mezi 11 až 17 TWh elektrické energie ročně, mezi lety 2022 a 2030 by ročně mělo dovést od 5 do 10 TWh.
<h2>Spuštění nových Mochovců zbaví Slovensko dovozní závislosti</h2>
Opačný scénář, než který se má podle ICIS odehrát na české straně hranice, by měl proběhnout na sousedním Slovenku. Slovensko v posledních letech pokrývá dovozem přibližně 10 % spotřeby elektrické energie, avšak spuštění nových jaderných bloků v elektrárně Mochovce zemi naopak umožní elektřinu vyvážet.
Třetí a čtvrtý blok JE Mochovce by podle současného harmonogramu měly být spuštěny v letech 2020 a 2021, každoročně by do měly vyrobit přibližně 7,4 TWh. S novými bloky by jaderné elektrárny měly na Slovensku pokrýt více než 70 % tamní spotřeby.

ICIS: Z Česka se do dvou let stane čistý dovozce elektřiny

Nová propojení se severem Afriky za účelem dovozu elektrické energie do Španělska údajně nabourává podstatu EU ETS. Na tuto skutečnost upozornila minulý týden koalice španělských environmentálních organizací. 
Španělsko dle <a href="https://alpujarra.dinoalastorres.org/en/letter-of-the-network-of-support-mutual-in-response-to-megaprojects-energetic/" target="_blank" rel="noopener">otevřeného dopisu</a>, adresovaného tamnímu ministrovi pro ekologický rozvoj a evropskému komisaři pro energetiku a ochranu klimatu Ariasi Cañetovi, od loňského roku „masivně“ dováží energii produkovanou z černouhelných elektráren v Maroku.
Od července 2018 do konce března 2019 údajně Španělsko importovalo ze severu Afriky na 687 GWh elektrické energie, což je téměř 10 % veškeré importované energie. Číslo vzrostlo z původních 3 GWh v roce 2017. Dle organizace toto odpovídá 471 000 tunám CO2 a zhruba 9,4 milionům eur na emisních povolenkách. Do loňského léta přitom dva podmořské kabely spojující Španělsko s Marokem sloužily téměř výhradně k exportu přebytečné španělské energie z obnovitelných zdrojů.
<h2>Kombinace EU ETS a cla?</h2>
Maroko bylo schopné tento velký nárůst odběru pokrýt otevřením dvou nových černouhelných elektráren. Ty nepodléhají přísnější environmentální regulaci, tak jako elektrárny ve Španělsku, proto mohou elektřinu vyrobit za podstatně nižší cenu, uvádí koalice s názvem Mutual Support Network in Response to Energy Megaprojects.
Společnosti, které nakupují levnou elektřinu z Maroka a dodávají ji do španělských sítí, dle organizace uzavírají své uhelné elektrárny na severu země, kde dochází k masivnímu propouštění jejich pracovníků.
Španělská liberální poslankyně Evropského parlamentu Carolina Punset směřovala na Evropskou komisi dotaz, zda by importy černouhelné elektřiny měly být podmíněny například úpravou hraničního cla. Kombinace EU ETS a cla by měla napomoci ochránit domácí produkci před levnějším dovozem ze zemí, jejichž environmentální legislativa není tak přísná jako ta unijní.
Dle Mezinárodní energetické agentury je emisní intenzita výroby elektřiny v Maroku na hodnotě 686 g CO2/kWh, výroba je tedy emisně náročnější než například v Polsku.

Emise CO2

Ekologické organizace viní Španělsko z obcházení EU ETS dovozem elektřiny z Maroka

Švýcarský provozovatel přenosové soustavy Swissgrid se dohodl společně s dalšími provozovateli sítí v zemích střední a západní Evropy na <a href="http://www.jao.eu/news/messageboard/view?parameters=%7B%22NewsId%22%3A%22d7d6850e-fba7-49bd-936d-a9bc01288fc2%22%7D" target="_blank" rel="noopener">možnosti omezení vývozu elektrické energie do sousední Francie</a>. Švýcarsko chce dočasným opatřením zajistit energetickou bezpečnost vlastní sítě během této zimy, trvalé řešení pro další zimy by mělo být představeno v následujícím roce.
Možné problémy s bezpečností provozu švýcarské elektroenergetické soustavy za extrémních zimních podmínek společnost Swissgrid prezentovala již letos v létě během setkání Pentalaterálního energetického fóra, která má za úkol usnadnit integraci energetických trhů a pomoci se zajištěním bezpečných dodávek elektřiny v Německu, Francii, Švýcarsku, Rakousku a zemích Beneluxu. Na fakt, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pripade-mrazive-zimy-bude-situace-evropskych-sitich-napjata-dovoz-elektriny-hrozi-i-nemecku/" target="_blank" rel="noopener">velká část evropských zemí by v případě příchodu mrazivého počasí nemusela být schopná pokrýt svou poptávku po elektřině vlastními zdroji bez využití strategických rezerv</a> upozorňuje i sdružení evropských provozovatelů přenosových sítí ENTSO-E ve svém výhledu pro letošní zimu.
Provozovatelé přenosových soustav v zemích střední a západní Evropy (CWE) se shodli, že jediným pragmatickým a krátkodobým opatřením pro zajištění bezpečného provozu soustav během této zimy je zavedení možnosti dočasného omezení dovozu elektrické energie do Francie na žádost švýcarského provozovatele sítě Swissgrid.
Omezení dovozu má však několik podmínek a může být využito pouze v případě, kdy Swissgrid vyčerpá všechna ostatní dostupná opatření. Dovoz ze Švýcarska může být rovněž omezen pouze v případě, kdy se očekává, že dovoz Francie z regionu CWE bude vyšší než 6,5 GW a zároveň bude elektřinu dovážet i Belgie. Celkově bude omezení limitováno na 1000 MW.
Omezení dovozu do Francie může být využito celodenně pouze během nedělí, v průběhu ostatních dní pouze mezi 1. a 5. hodinou. Dále může být import mezi listopadem a dubnem omezen celkově po dobu 100 hodin, při vyčerpání tohoto časového fondu již další omezování dovozu nebude dovoleno. V případě provozních problémů může francouzská RTE žádost Swissgrid zamítnout, a to bez možnosti odvolání.
Trvalé řešení pro zajištění bezpečného provozu švýcarské soustavy bude Swissgrid hledat ve spolupráci s ostatními provozovateli sítí v regionu CWE. Práce na přípravě řešení by měly začít po lednu 2019 a připraveno by mělo být již na zimu 2019/2020.

Švýcarsko chce bezpečné dodávky, v případě potřeby v zimě omezí vývoz elektřiny do Francie

Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) vydal novou analýzu mapující předpokládaný vývoj zabezpečeného výkonu v zemích západní, střední, jižní a severní Evropy. S blížícím se uzavřením posledních jaderných elektráren a následným plánovaným uzavíráním uhelných zdrojů se Německo pravděpodobně bude muset v budoucnu při nepříznivých podmínkách pro výrobu v obnovitelných zdrojích spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí. <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/kraftwerks-kapazitaeten-der-europaeischen-union-schmelzen-dahin/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">BDEW před touto cestou nicméně varuje, jelikož vyřazování uhelných zdrojů</a> z provozu se týká i dalších evropských zemí.
<a href="https://www.bdew.de/media/documents/PI_20180822_Verfuegbarkeit-auslaendischer-Kraftwerkskapazitaeten.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Analýzu předpokládaného vývoje výkonu elektráren</a> v evropských zemích svaz vytvořil na základě dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ENTSO-E</a>) a dat Evropské unie. Výsledky tak na základě již oznámených či diskutovaných krocích v jednotlivých zemích ukazují obecný trend snižování výkonu v uhelných a jaderných zdrojích a naopak růst výkonu v obnovitelných zdrojích.
<figure id="attachment_54616" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-54616 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/Saldo-nemecke-soustavy-v-obdobi-15.2.2018-15.3.2018-1024x489.png" alt="V současné době Německo disponuje dostatkem zdrojů elektrické energie, a tudíž i během letošních nejchladnějších dní s výjimkou několika hodin exportovalo elektřinu do sousedních zemí. Zdroj: Agorameter" width="1024" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">V současné době Německo disponuje dostatkem zdrojů elektrické energie, a tudíž i během letošních nejchladnějších dní s výjimkou několika hodin, kdy se výrazně propadla výroba elektřiny z větrných elektráren, exportovalo elektřinu do sousedních zemí. Zdroj: Agorameter</figcaption></figure>
Současný nadbytek dostupného výkonu tak bude v Evropě ve středně a dlouhodobém horizontu postupně ubývat. Kromě Německa tak bude otázka zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny s růstem podílu intermitentních zdrojů stále významnější i v okolních zemích. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise by měl výkon v evropských uhelných elektrárnách mezi lety 2016 a 2025 poklesnout ze 150 na 105 GW, do roku 2030 dále na 55 GW. V řadě zemí má přitom klesat i podíl jaderných zdrojů.
<blockquote>
&#8222;Analýza vývoje napříč Evropou ukazuje, že bezpečnost dodávek musí být klíčovým tématem Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost. Německo je součástí jednotného evropského trhu, ale nebudou jej soudit jen jeho sousedé. Máme také národní odpovědnost. V nadcházejících desetiletích se nebudeme moct spoléhat pouze na dovoz elektřiny z ostatních evropských zemí,&#8220; uvedl Stefan Kapferer, předseda představenstva BDEW.
</blockquote>
Předpokládaný pokles zajištěného výkonu se podle Kapferera netýká pouze Německa, ale většiny zemí Evropy. Nejedná se však o žádnou náhodu, jelikož všechny členské země EU cílí na rozvoj obnovitelných zdrojů. Podle svazu tedy není bezpečné spoléhat se na dovoz ze zahraničí, jelikož v období vysoké poptávky po elektřině je situace často stejná i v okolních zemích.
<blockquote>
&#8222;Pokud je poptávka po elektřině v Německu vysoká, běžně se jedná o stejný případ i v sousedních zemích. Velmi chladná zima se nezastaví u německé hranice. A pracovní dny s vysokou spotřebou elektřiny jsou v Evropě také totožné. V takovýchto obdobích se nemůžeme spoléhat na dovoz elektřiny z těchto zemí v nějakém významném rozsahu,&#8220; dodává Stefan Kapferer.
</blockquote>
Podle Kapferera rovněž není možné spoléhat se na dovoz elektřiny z obnovitelných zdrojů z okolních zemí, jelikož počasí, které je hlavním faktorem ovlivňujícím výrobu ve větrných a fotovoltaických elektrárnách, je v oblasti střední Evropy obdobné a jeho změny tak vedou k nedostatku, či naopak nadprodukci elektrické energie z intermitentních obnovitelných zdrojů.
<h2>Otázka bezpečnosti dodávek je stále aktuálnější</h2>
Na akutnost tématu zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie spolkový svaz <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/bdew-nemecko-muze-5-let-prijit-svou-vykonovou-rezervu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">upozorňoval již letos na jaře</a>. S plánovaným uzavíráním jaderných a starých uhelných elektráren a váznoucí výstavbou nových řiditelných zdrojů bude v Německu postupně klesat objem „nadbytečného“ zajištěného výkonu v soustavě. Podle svazu by již do 5 let měl zajištěný výkon v německé soustavě klesnout pod předpokládanou hodnotu maximálního zatížení sítě.
Na možný nedostatek výkonu během zimních období <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/entso-e-rizika-zabezpeceni-dodavek-elektriny-evrope-nejsou-tuto-zimu-vyloucena/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">upozorňovalo i sdružení ENTSO-E</a> ve svém <a href="https://www.entsoe.eu/Documents/Publications/SDC/Winter_Outlook_2017-18.pdf">výhledu bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě</a> na poslední zimu. Z analýzy plynulo, že za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. Ovšem v případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů nemusely být dodávky zabezpečeny v několika evropských zemích.

Německo

BDEW: Německo by se nemělo spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí

Maďarská vláda v tomto týdnu oznámila záměr zmírnit pravidla pro výstavbu malých fotovoltaických elektráren a zároveň do budoucna poskytovat úvery na jejich financování. Maďarsko v současné době pokrývá třetinu své spotřeby elektřiny dovozem a další rozvoj tamní zdrojové základny má tuto závislost pomoci omezit.
Přibližně polovinu výroby, a zhruba 40 % spotřeby, elektřiny v Maďarsku v současné době pokrývají čtyři bloky tamní jediné jaderné elektrárny Pakš, jejíž <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rozsireni-jaderne-elektrarny-paks-bude-zahajeno-lednu-2018/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozšiřování má být zahájeno na začátku následujícího roku</a>. Maďarsko je v oblasti výroby elektřiny stále deficitní, kdy přibližně 30 % spotřeby pokrývá dovozem ze zahraničí. Kromě jádra země plánuje tuto závislost omezit i výstavbou fotovoltaických elektráren.
<blockquote>
&#8222;Vláda podporuje výstavbu co největšího množství solárních elektráren v Maďarsku,&#8220; <a href="https://www.reuters.com/article/us-hungary-energy-solar/hungary-plans-big-boost-in-solar-power-generation-idUSKBN1E82HP" target="_blank" rel="noopener noreferrer">cituje agentura Reuters</a> šéfa maďarského úřadu vlády János Lázár.
</blockquote>
Podle Lázára by nová pravidla měla zmírnit regulace týkající se využívání zemědělské půdy. Vláda by v budoucnu měla také poskytovat dotované půjčky zemědělcům nebo společnostem na financování výstavby solárních elektráren o instalovaném výkonu až 0,5 MW prostřednictvím tamní státní rozvojové banky MFB. Veškerou elektřinu vyrobenou v nových solárních elektrárnách by vykupoval stát.
Dlouhodobým cílem tohoto programu je podle Lázára především omezení nutnosti dovážet elektrickou energii. Podpora výstavby solárních elektráren má rovněž přispět k dosažení cíle Maďarska v oblasti využívání obnovitelných zdrojů, které podle letošního reportu Evropské komise v roce 2013 pokrývaly méně než desetinu energetických potřeb země. Do konce tohoto desetiletí by přitom podíl OZE měl vzrůst na 13 %.
<h2>Výměna elektřiny s okolními zeměmi bude i nadále velmi důležitá</h2>
Ačkoliv Maďarsko plánuje postupně snižovat svůj dovoz elektrické energie, rozšiřování přeshraničních spojení bude pro zemi i nadále důležité. Nová přenosová vedení mají zejména eliminovat výskyt rizikových stavů s soustavě. Na začátku letošního roku se tak Maďarsko dohodlo se Slovenskem na výstavbě nových přeshraničních propojení. S uvedením nových přeshraničních elektrických vedení o napětí 400 kV se počítá do konce roku 2020.

Energetika v zahraničí

Maďarsko plánuje kromě jádra i rozvoj fotovoltaiky, chce omezit svou dovozní závislost

Francie byla letos v zimě dva měsíce v řadě čistým dovozcem elektřiny poprvé po 5 letech a tento trend <a href="http://www.reuters.com/article/us-france-election-power-analysis-idUSKBN16K1CX" target="_blank">by mohl do budoucna pokračovat</a> a to nezávisle na vítězi blížících se prezidentských voleb. Francie, tradiční exportér elektřiny, v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/francie-byla-take-lednu-cistym-dovozcem-elektriny/">lednu importovala</a> v důsledku chladné zimy a série odstávek jaderných elektráren rekordní objem 950 GWh, nejvíce od roku 1980.
Závislost na sousedních státech by se mohla zrychlit, pokud Francie nezvládne prodloužit životnost svých 58 jaderných zařízení a podcení rozvoj OZE. Přeshraniční přenosová kapacita mezi Francií a okolními státy se stále zvyšuje. Dle cílů <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Energetické Unie</a> na propojení členských států má Francie cíl 10 % do roku 2020 již splněn, nicméně je pro ni výhodné propojenost zvyšovat. Jak uvádí provozovatel přenosové soustavy RTE ve svém výhledu pro zimu 2016/2017, kapacita pro import elektřiny byla zvýšena oproti loňskému období o 30 % na 12,2 GW.
Zajímavá jsou také data o platbě za importovanou elektřinu. Dle ministerstva financí se letošní lednový účet vyšplhal na 290 mil. € oproti 56,5 mil. € za stejné období loni.
Francie také před 2 lety prosadila ambiciózní plán, podle kterého má do roku 2025 <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-planuje-zavrit-nektere-jaderne-elektrarny-po-roce-2018/">snížit podíl JE</a> na energetickém mixu na 50 %. Současný podíl jaderných elektráren je 75 %. Tento výpadek má být pokryt OZE, zvýšením efektivity využívání energie a snížením tepelných ztrát. Podíl OZE v zemi galského kohouta momentálně dosahuje přibližně 16 %.
Zatímco prezident Hollande začal s prvními kroky v oblasti energetiky, velká rozhodnutí, jako například uzavření některých JE, budou čekat na vítěze voleb, které proběhnout na přelomu dubna a května.
<h2>Různé cesty pro francouzskou energetiku</h2>
První z možných vítězů, nezávislý kandidát Emmanuel Macron, chce do roku 2022 ukončit výrobu z uhlí. Chtěl by ale zachovat 50 % podíl JE a ztrátu způsobenou odklonem od uhlí pokrýt zvýšením výkonu OZE o 26 GW. Hlavním jeho plánem je dotace o hodnotě 15 mld. € na obnovu a zateplení více než 2 milionů starých budov, čímž by se snížila spotřeba elektřiny.
Pravicová kandidátka Marine Le Pen chce, aby Francie byla energeticky nezávislá. Navrhuje ponechat jaderné elektrárny v provozu tak dlouho, jak jen to bude z bezpečnostního hlediska možné. Kromě toho by zrušila plán na privatizaci francouzských vodních elektráren.
Třetí kandidát, konzervativec Francois Fillon, má také cíl energeticky nezávislé Francie. Návrh na snížení podílu JE o 25 % by smetl ze stolu a sám ho již dříve označil za absurdní. Životnost JE by prodloužil na 40-60 let a oddálil by zavírání nejstarších zařízení.
Jednou z cest,  jak zajistit nezávislost na dodávkách elektrické energie, jsou kapacitní platby. Ty sice mohou být ekonomicky nevýhodné, nicméně garantují dodávku elektřinu v plné výši v každý moment. Kapacitní platby jsou nyní předmětem diskuzí na úrovni EU, která s nimi sice obecně nesouhlasí, ale protože <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/evropska-komise-zverejnila-predbezne-hodnoceni-kapacitnich-mechanismu/">největší hráči</a> je v nějaké formě používají, tak jí zřejmě nezbyde než změnit své stanovisko.

Změní nadcházející volby Francii v exportéra, či importéra elektřiny?

Británie má před sebou podle nových údajů od Enappsys z hlediska rezervního instalovaného výkonu horší zimu, než tu loňskou. Loni se ceny elektřiny v důsledku nedostatku výkonu vyšplhaly v určitých hodinách až na 70násobek běžné hodnoty. S nedostatkem instalovaného výkonu má v budoucnu pomoci nově plánovaný podmořský kabel s Francií o přenosové kapacitě 2 GW nebo jaderná elektrárna Hinkley Point C. 
<a href="http://www.newpower.info/2016/06/opinion-winter-is-coming-bringing-a-perfect-storm-for-electricity-system-price-rises/" target="_blank">Nová data</a> upozorňují na možné další zvyšování velkoobchodních cen ve Velké Británii v důsledku <a href="http://oenergetice.cz/uhli/britska-uhelna-elektrarna-rugeley-bude-uzavrena-v-cervnu/" target="_blank">ubývajícího instalovaného výkonu</a>. Již v loňském roce byla situace v zimě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/velkou-britanii-postihl-nedostatek-vykonu-v-siti/" target="_blank">pro Velkou Británii velice napjatá</a>. V hodinách s nedostatkem výkonu zaplatil správce sítě National Grid za MWh až 2500 £/MWh, což je přibližně sedmdesátinásobek současných cen na britském trhu.
Data ukazují, že v dalším zimním období bude výkonová rezerva až v 85 hodinách nižší než 2 GW v případě, že bude stejná spotřeba elektřiny jako v loňském roce.
<figure id="attachment_22357" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Uhelná-elektrárna-Eggborough-ve-Spojeném-království.-Zdroj-biomassmagazine.com_.jpg"><img class="wp-image-22357" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Uhelná-elektrárna-Eggborough-ve-Spojeném-království.-Zdroj-biomassmagazine.com_.jpg" alt="Uhelná elektrárna Eggborough ve Spojeném království. " width="725" height="544" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Uhelná elektrárna Eggborough ve Velké Británii Zdroj: biomassmagazine.com</figcaption></figure>
Celkem ve 12 hodinách by podle predikcí mohlo dojít k přebytku spotřeby nad aktuálním dostupným výkonem. Za nápravná opatření si budou muset připlatit spotřebitelé elektřiny.
<blockquote>
&#8222;Vysoké ceny nemusí být vždy pouze negativní. Lákají investory ke stavbám nových elektráren.&#8220; 
Phil Hewitt, ředitel Enappsys
</blockquote>
Velké Británii ubývá instalovaný výkon <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/uhelna-elektrarna-ferrybridge-se-uzavira-budou-nasledovat-dalsi/" target="_blank">zejména v uhelných elektrárnách</a>. Řada britských elektráren se blíží k době své životnosti a kvůli nákladům na udržování elektráren v chodu přestávají být výdělečné. K tomu přispívá i zavedená daň na emise uhlíku (23,6 EUR/t), která upřednostňuje plynové elektrárny s téměř polovičními emisemi.
<blockquote>
&#8222;Rezerva pro příští zimu bude napjatá, ale zároveň zvládnutelná. Věříme, že máme dostatek nástrojů na to, abychom celý systém udrželi v chodu. Historicky trh vždy dobře reagoval na období s nižší výkonovou rezervou a neočekáváme, že by tomu nyní mělo být jinak.&#8220; 
National Grid
</blockquote>
<figure id="attachment_9106" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg"><img class="wp-image-9106" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-1024x358.jpg" alt="Hinkley Point výstavba" width="725" height="253" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C Zdroj:edfenergy.com</figcaption></figure>
Jako řešení vidí britská vláda <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pribeh-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c/" target="_blank">stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C</a>, která by měla být v provozu od roku 2025. Poté, co společnost EDF odložila <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ceo-edf-datum-rozhodnuti-o-realizaci-hinkley-point-c-nejsme-schopni-urcit/" target="_blank">investičního rozhodnutí prakticky na neurčito</a>, se termín zdá být čím dál méně reálný. Společnost přitom riskuje, že v případě delších prodlení může <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pokud-se-hinkley-point-vyrazne-zpozdi-muze-prijit-o-statni-podporu/" target="_blank">přijít o garantovanou štědrou podporu</a> ve výši až 90 £/MWh.
<h2>Nový podmořský kabel s Francií má zdvojnásobit možnosti importu</h2>
Kromě jaderné elektrárny Hinkley Point C je v <a href="http://www.ibtimes.co.uk/uk-plans-new-1-1bn-subsea-power-cable-double-electricity-imports-france-1565082" target="_blank">plánu i nové propojení s Francií</a>, které by mělo zvýšit kapacitu pro import o další 2 GW. Současné možnosti pro import by se díky tomuto propojení zdvojnásobily.
Celková cena projektu je plánována na £1,1 mld. a do provozu by měl být uveden v roce 2021, tedy o čtyři roky dříve než jsou plánovány nové bloky elektrárny Hinkley Point C.
Projekt by měl být oficiálně oznámen během dnešního dne.