Domů
Přenos elektřiny
Němečtí síťoví provozovatelé plánují výstavbu obřích baterií s výkonem odpovídajícím jadernému bloku

Němečtí síťoví provozovatelé plánují výstavbu obřích baterií s výkonem odpovídajícím jadernému bloku

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy chtějí v jižním a severním Německu do roku 2025 otestovat pět obřích akumulátorů. Tzv. Netzboostery, jak jsou tyto baterie nazývány, by měly umožnit vyšší využití stávajících vedení, snížit nároky na výstavbu nových vedení a uspořit výdaje za nákladný redispečink. Nyní je na německém regulátorovi, aby pilotní projekty na základě jejich přínosu a nákladů ve srovnání s jinými variantami řešení schválil.

S rekordními investicemi do lithium-iontových baterií chtějí němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) otestovat nové řešení umožňující vyšší využití stávající soustavy redukující nutnost výstavby nových vedení a využívání nákladného redispečinku. Do roku 2025 má být v jižním a severním Německu podle návrhu plánu pro rozvoj přenosové soustavy do roku 2030 (Netzentwicklungsplan 2030) vybudováno pět takových úložišť neboli Netzboosterů.

Největší má být vybudován v obci Kupferzell v Bádensku-Württembersku. S výkonem 500 MW by se toto bateriové úložiště stalo pětkrát tak výkonné jako úložiště vybudované Teslou nedaleko australského Adelaide, které bylo v době jeho zprovoznění na konci roku 2017 považováno za největší na světě.

Dvě 300MW úložiště mají být vybudována v Bádensku-Württembersku nedaleko Stuttgartu a v Dolním Sasku západně od Hannoveru, další dvě 100MW úložiště potom východně od Mnichova a na severu nedaleko hranice s Dánskem. O kapacitě úložišť plány PPS nehovoří. Náklady na tato úložiště s celkovým výkonem 1 300 MW se odhadují ve výši přibližně 1,3 miliardy eur (cca 33 miliard korun), v případě, že by kapacita dosahovala 1 300 MWh.

Z dlouhodobého hlediska je hlavní myšlenkou umístit Netzboostery takovým způsobem, aby nebyly dedikovány jednomu úzkému místu v soustavě, ale aby vždy sloužily jako výkonová kompenzace pro velké množství potenciálních úzkých míst.

Rozmístění bateriových úložišť (Netzbooster) v Německu dle návrhu plánu pro rozvoj přenosové soustavy do roku 2030 a jejich výkon.

Baterie jako prostředek pro vyšší využití stávajících vedení

Němečtí PPS v plánech pro rozvoj soustavy řeší dlouhodobý problém Německa s výstavbou vedení, náš západní soused prozatím není schopen zajistit rozvoj přenosové soustavy adekvátní k rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Od roku 2009 je plánována výstavba 7700 kilometrů přenosových vedení, které mají být dokončeny do roku 2025. Realizována byla do září loňského roku pouze jedna osmina.

Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností a vybudování páteřního severojižního propojení SuedLink, které bylo přeplánováno jako kompletně podzemní, nebude uskutečněno před rokem 2025. Dle vyjádření obou zúčastněných provozovatelů je navíc tento termín realizovatelný pouze při dodržení „ambiciózního harmonogramu“.

Stále častěji nastává stav, kdy vysoká výroba z OZE v Německu, zejména z větrných elektráren na severu země, nemůže být přenesena ke spotřebitelům. Aby byla udržena stabilita soustavy a nedošlo k přetížení vedení, jsou němečtí PPS nuceni používat nákladná opatření, jako je redispečink. Podle německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) náklady na tyto zásahy v roce 2017 dosáhly nového rekordu ve výši 1,4 miliardy eur (36 mld. korun).

Pozn.: Redispečink představuje stav, kdy jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě elektřinu dle merit order dodat (v Německu zejména větrné elektrárny ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

V plánech rozvoje přenosové soustavy provozovatelé pro dosažení cíle pro rok 2030 v podílu OZE na spotřebě elektřiny ve výši 65 % a zajištění odklonu od výroby elektřiny v jaderných elektrárnách a postupného odklonu od výroby elektřiny z uhlí navrhují výstavbu a obnovu dalších 4500 kilometrů vedení. Neustále však ze strany veřejnosti roste odpor k výstavbě nových nadzemních vedení.

„Z důvodů akceptace ze strany veřejnosti a výše nákladů existují limity další výstavby vedení,“ uvedl spolkový ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier vloni v září.

Jedním ze dvou hlavních pilířů v srpnu představeného akčního plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy (Aktionsplan Stromnetz) je tak zavedení opatření pro co nejvyšší možné využití stávajících vedení, jako je například výstavba PST (Phase Shifting) transformátorů pro rovnoměrnější zatížení soustavy, sledování využití jednotlivých vedení v reálném čase a nahrazení vodičů stávajících vedení. PPS nyní nově ve svém plánu přicházejí s využitím obřích bateriových úložišť.

Druhým pilířem akčního plánu jsou samotná opatření pro urychlení výstavby nových vedení zahrnující, mimo jiné, zjednodušení legislativních procesů nebo užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a PPS, kteří mají společně zkoumat příčiny zpoždění výstavby v konkrétních případech a společně pracovat na jejich odstranění.

Operativní aktivace redukující potřebu preventivních opatření

Co je ve skutečnosti nové v principu využití Netzboosterů ve srovnání s předchozími opatřeními, jakými jsou například nově stavěné systémové plynové elektrárny, je to, že jejich aktivace by nastala pouze v případě, když by došlo k selhání důležitého prvku soustavy – vedení, transformátoru nebo elektrárny. To je umožněno díky možnosti dodat jejich plný výkon do soustavy již během milisekund.

Přenosová soustava je provozována s tzv. bezpečnostním kritériem N-1, které zajišťuje zachování spolehlivého chodu přenosové soustavy i po výpadku jejího libovolného prvku. V případě výpadku dalšího prvku by však již mohla být ohroženy dodávky elektřiny.

Aktivace Netzboosterů po výpadku důležitého prvku soustavy zajistí opětovné splnění kritéria N-1. Díky velmi krátké reakční době Netzboosterů může být čas mezi poruchou a časem potřebným pro aktivaci konvenčních opatření jako spuštění nebo odstavení elektráren překlenut. To umožňuje účinněji využívat přenosovou síť a ušetřit na nákladech za preventivní opatření v podobě redispečinku.

„Během několika vteřin nebo minut se jednotlivé linky přetíží, takže Netzbooster musí reagovat velmi rychle. S pomocí Netzboosterů by se snížila potřeba předem regulovat elektrárny a mohly by se lépe využít nevyužité rezervy v přenosové soustavě,“ vysvětluje Christoph Maurer konzultant společnosti Consentec, který je spolutvůrcem konceptu.

Ulf Häger z Technické univerzity v Dortmundu vidí nutnost v tom, aby provozovatelé sítí reagovali dostatečně rychle v případě nastalého výpadku prvku v soustavě. To by dle něj fungovalo pouze za předpokladu, že by všichni čtyři provozovatelé přenosové soustavy ještě úžeji spolupracovali. Návrh akčního plánu počítá s vytvořením společné koncepce provozu a automatizace, která by PPS pomohla reagovat na řadu různých incidentů.

Koncept však dosud nebyl testován, proto je zpočátku plánován zkušební provoz pilotních projektů. Nejprve však jejich využití musí potvrdit BNetzA a Spolkový sněm. Regulátor musí předně ověřit, zda neexistují levnější varianty této drahé technologie. Před experty BNetzA Maurer prezentoval modelové výpočty pro baterie o výkonu 6 GW, které by si vyžádaly náklady mezi 5 a 10 miliardami eur (128-256 miliard korun).

Komentáře

(51)

Vladimír Šťastný

22. únor 2019, 12:43

Bude to stát 5-10 miliard euro:-))) To je docela bohatýrský výpočet na to, že se jedná o modulovou stavbu, pro kterou se v podstatě jen urovná terén, propojí mezi sebou a připraví přípojná místa. To by byl řev, kdyby se jednalo o jaderný zdroj. Navíc, tohle není ani zdroj, ale pouze kompenzační opatření, které už tak drahou výrobu jen dále prodražuje. Zatím se neví, jak se bude v síti chovat, jaké bude mít nároky na údržbu a jestli vůbec bude řídící systém, který to bude schopen uřídit.

Milan Vaněček

22. únor 2019, 13:07

Co to kecáte, uvedená cena je 1,3 miliardy Eur=33miliard Kč za výkon 1,3GW. Čili je to 7-10 krát LEVNĚJŠÍ než nový reaktor 1,2 GW v Dukovanech.

Nacpete tam levný proud případně Vám za to zaplatí když je cena negativní.

Myslím že včerejší představení jádra v parlamentu bylo zbytečné, srovnejte ceny!!!

Jan Veselý

22. únor 2019, 13:12

1) V článku je uvedena cena 1.3 mld. EUR, ne 5-10 miliard, i ta je skoro jistě pořádně nadsazená.

2) Když píšete o nákladech, uvažujte i přínosy. Tohle je zcela určitě levnější a rychlejší na výstavbu než nové dráty. Navíc ty baterie budou zcela určitě participovat na regulaci sítě, pro což jsou mnohem lepší než roztočené velké kusy oceli.

3) Jak se to bude v síti chovat a jaké budou nároky na údržbu? Na to přece mají, jen v Německu, pěkných pár běžících úspěšných pilotních projektů (desítky MW), řídící systém už mají třeba Stem, Younicos, Sonnen, Tesla a kdovíkolik firem už dávno hotový a odladěný.

Ondra

22. únor 2019, 15:16

1) možná kdyby jste to dočetl do konce tak byste to viděl. Je tam 5-10 miliard na 6 GW (asi podle kapacity baterií - nejspíš 1 - 1,5 GWh na GW výkonu). To odpovídá odhadu 1,3 miliardy na 1,3 GW

2) souhlas, megabaterie jsou pro síť určitě lepší jak "roztočené velké kusi oceli" desetitisícu větrnejch elektráren (sorry jako ale na tohle ste si naběhl)

3) nemyslim si že se dá srovnávat pár MW s až několika GW na kterejch stojí stabilita soustavy. Navíc podle článku baterky budou spíš jen tak stát jestli maj zajišťovat n-1 - na to totiž musej být pořád z nějaký části nabitý :)

Emil

22. únor 2019, 15:38

Ad 2) On ten list rotoru čistě technicky ocelový není, ale i tak to byla pěkná trefa do černého.

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:29

ad 1) Asi jsem se špatně vyjádřil. Pan Maurer předpokládá cenu 800-1600 EUR/kWh, což je cca 2-3-násobek současných cen, které navíc rychle klesají.

ad 2) Vrtule VtE nejsou ocelové a měl byste vědět, že česká legislativa jim neumožňuje podílet se na regulaci sítě, toto privilegium je rezervováno pro tepelné elektrárny nad 10 MWe.

ad 3) Na regulaci soustavy potřebujete tolik výkonu, aby to pokrylo náhlé vypadnutí největšího zdroje v systému (nebo dvou). V ČR je to ty náhlý výpadek celé JETE - 2 GW/2GWh, aby bylo opravdu dost času na najetí záloh aspoň na hodiny. V Německu je to, dejme tomu oněch 6 GW/6GWh.

Ondra

25. únor 2019, 10:52

1) Četl ste vůbec co sem napsal k Vašemu druhýmu komentáři k ceně? Cena za MWh se dá srovnávat tak u uložišť se stejným poměrem výkon/kapacita a na stejnejch trzích. Proto sem se ptal jestli ta Vaše třetinová cena není náhodou pro systémy s dobou vybíjení 4 hodiny - tam bude cena na MWh úplně jiná než u systému s kapacitou na 1 hodinu.

2) nepsal sem nic o vrtulích - převodovka a generátor snad taky rotujou a nejsou ze sklolaminátu ne? Navíc jak poznamenal p. Emil tak je úplně jedno z čeho to je. Fyzika se na legislativu neptá a tyhle roztočený hmoty (ať už sou jako generátor z oceli nebo sklolaminátu nebo z čeho se ty listy dělaj) díky momentu setrvačnosti automaticky působěj proti změnám v soustavě. Ale tím že baterky sou pro síť lepší než větrný elektrárny jsem myslel to, že naopak kvůli nim je ta regulace sítě čím dál náročnější.

3) Tohle bych asi osobně nenazýval regulací sítě ale zajištěním bezpečnýho provozu. Regulací sem měl namysli spíš udržení výkonový rovnováhy takže regulaci frekvence. Na to sou baterky super ale jenom sem chtěl říct že něco co je odzkoušený na jednotkách MW se může chovat trochu jinak u jednotek GW. Navíc sem zvědavej jak to má celý nakonec fungovat. Na jednu stranu se v článku píše že maj umožnit lepší využití vedení ale na druhou stranu maj zabezpečit n-1 takže budou muset být pořád nabitý (z nějaký části) jinak by to vůbec nedávalo smysl.

Petr

22. únor 2019, 16:04

Tam se píše, že právě vůbec nebudou participovat na časté regulaci sítě, jako by to zvládlo 100x více menších bateriových kontejnerů rozesetých plošně.

Tohle má být jen předražené nouzové opatření při výpadku nějaké elektrárny ve specifických regionech nejvíce zatěžovaných přenosem větrné elektřiny ze severu na jih dnes čím dál neudržitelněji nesmyslně jednotné prodejní zóny Německa.

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:31

Ony ty baterie nebudou jen regulovat síť, ale zároveň budou zvyšovat přepravní kapacitu vedení. Kvůli tomu musí být tam, kde jsou.

Jan Veselý

22. únor 2019, 13:05

Zajímalo by mě, kdo je onen kouzelný "se", který odhaduje cenu těch instalací na 1000 EUR/kWh. Lazardi píší, že se tyto systémy dnes staví za 400-500 USD/kWh a očekávají do roku 2021 pokles cen o 36%.

Ondra

22. únor 2019, 15:22

A v jakým je to poměru výkon/kapacita? Třeba u uložišť s dobou vybíjení 4 hodiny to bude dost jiný protože máte nižší poměr výkonu ku kapacitě a cena výkonový elektroniky, traf a všech dalších komponentů (kromě samotnejch akumulátorů) se rozloží do větší kapacity. Stejně tak se nedaj úplně jednoduše srovnávat ceny na jinejch trzích - vždyť ani ceny Lazardů pro OZE nebo plynový elektrárny v US nejsou stejný jako v Evropě.

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:34

Platí se za kapacitu, za kWh. Cena plynových elektráren v USA a v EU je určitě hodně podobná. Rozdíl je v ceně plynu. Stejné to je u baterií, rozdíl může být možná jen v ceně "papírů", připojení a v ceně práce, ale v tom všem není USA o moc lepší než Německo, spíše naopak.

Ondra

25. únor 2019, 10:58

Tak ještě jednou - vemte si dvě úložiště se stejným výkonem - na to potřebujete pozemek, projekt, stejný měniče, stejný trafa, stejný řídící systémy, stejný skoro všechno. Když budou mít různou kapacitu (jedno třeba na hodinu a druhý na čtyři) tak se mění jenom náklady na baterie. Veškerý ostatní náklady se u většího úložiště rozloží do čtyřnásobný kapacity takže tahle část nákladů bude na kWh, MWh nebo GWh čtvrtinová. Už chápete o čem mluvim? Nejde teda jednoduše vzít jednu cenu za kWh u nějakýho uložiště a srovnat ji s jinou cenou u uložiště s úplně jinejma parametrama.

Loudil

22. únor 2019, 13:18

Jestliže úložiště o 1.300 MW bude stát 1 ,5 mld. Dolarů, tak kolik hodin za rok z něj vlastně poteče uskladněná elektřina ? Ruský reaktor o 1200 MW generace III + o podobném výkonu 1200 MW a cenou asi 4 krát vyšší /podle toho, kde se staví/ bude dodávat elektřinu nějakých 330 dní v roce v průměru, po dobu 60 let s možností prodloužení na 80 let. I když náklady na atomku jsou i co se týče provozu mnohem vyšší , přesto mám určité pochybnosti o efektivitě staveb úložišť za miliardy Euro. Jaká bude životnost těch baterek ?

energetik

22. únor 2019, 18:11

Ano reaktor bude dodávat neustále i v době kdy tu energii nebude nikdo chtít a její cena bude pod výrobními náklady (dnes je požadováno cca 100eur/MWh) nebo i záporná. Takže životnost může mít desítky let, ale krachovat začne už při spuštění.

Vladimír Šťastný

23. únor 2019, 05:15

....reaktor bude dodávat neustále i v době kdy tu energii nebude nikdo chtít....a to je kdy? Vždycky ji někdo chce. Dokonce i svatí bojovníci proti všemu jadernému, Rakušáci, si přes noc s pomocí elektřiny z Dukovan a Temelína plní horní nádrže svých přečerpávacích elektráren, aby přes den dávali pře ostatními na odiv svou "čistou" energetiku.

energetik

23. únor 2019, 08:45

Ano je to přesně tak jak píšete. Žádný jaderný aktivista nebude kupovat jadernou energii za více jak 100eur/MWh když ji může mít za 50eur/MWh z OZE. A není to tak dlouho co v Temelíně snižovali výkon, protože jejich energii nikdo nechtěl. A už dnes existuje nemalé množství občanů i firem kteří požadují skutečně čistou a bezemisní energii z OZE a tuto certifikovanou energii také nakupují a platí za ni.

Neznám žádného obchodníka který by nabízel jen certifikovanou jadernou energii z nových jaderných zdrojů postavených po "liberalizaci". Že by nebyla na trhu po této energii poptávka nebo nemají zdroje?

Vladimír Šťastný

23. únor 2019, 10:59

....už dnes existuje nemalé množství občanů i firem kteří požadují skutečně čistou a bezemisní energii z OZE a tuto certifikovanou energii také nakupují a platí za ni....Nemůžu za to, že jsou pitomí. Tohle lze provést pouze účetně, reálně spotřebovávají zrovna to, co v síti momentálně je, tzn. i tu z jádra.

Vůbec nechápu, co jste tímto příspěvkem chtěl říci. Obchodníci nabízející pouze jadernou energii nejsou nejsíš proto, protože lidé, kteří chápou jak se energie vyrábí a distribuuje, na takovéhle pitomosti neskočí.

hariprasad

22. únor 2019, 21:22

Nezapomínejte, že reaktor se musí odstavovat, musí se dělat pravidelné prohlídky a vyměňovat palivo. Kromě toho dochází k občasným (malým) haváriím, které je také potřeba řešit. Bezpečné provozování jaderných bloků vyžaduje pravidelnou kontrolu a přísný dozor. Takže oněch 330 dní je hodně přemrštěné. Pokud bude reaktor provozuschopný 2/3 roku, tak je to ještě celkem přijatelná doba. Stejně tak doba životnosti 60 let. Musíte počítat s pravidelnou rekonstrukcí každých asi tak 15 let. U starších reaktorů se výrazně zvyšuje riziko poruchy nebo havárie většího rozsahu. Není to tak snadné, jak to píšete.

Vladimír Šťastný

23. únor 2019, 05:24

Reaktor se za normálních okolností odstavuje pouze za účelem výměny paliva a to je ten zhruba měsíc v roce, kdy se vymění palivo a provedou opravy, které mohly během roku počkat. Pokud se nestane vážná porucha, není důvod nic odstavovat.

Odzkoušená životnost reaktorů se blíží té šedesátce let a pokud i potom stěny reaktoru nebudou vykazovat poškození radiací, není důvod je neprovozovat dále. A ano, každých zhruba 15 let se provádí obnova a upgrade řídících systémů, ale to je přece v naprostém pořádku aby technologie nezaostávala a byla na vysoké úrovni a spolehlivosti.

hariprasad

24. únor 2019, 12:21

To, co popisujete je spíše zbožné přání, ale rozhodně ne průměr skutečného stavu. (Zkuste nějaký vyhledávač, na to nemusíte být odborník.) A to nejen u nás. K neplánovaným odstávkám dochází relativně často. Kromě toho, ani plánované rekonstrukce nejsou za měsíc hotové.

JE trpí a budou neustále trpět tím, že představují obrovské riziko při vážné poruše. Jakákoli, i relativně malá odchylka se musí sledovat. Ignorace v tomto oboru může mít fatální následky.

Petr

23. únor 2019, 12:14

2/3 roku je 66%, reaktory běžně běží přez 80% a ty nejlépe spravované přez 90%.

Milan Vaněček

23. únor 2019, 13:11

Ale ne ty v ČR, podívejte se na naše data z let 2015-7. Bída.

hariprasad

24. únor 2019, 12:25

Těch 90% se asi dá dosáhnout, ale běžné to rozhodně nebude. Možná tak jeden rok a další rok to může být mnohem horší.

Vladimír Šťastný

24. únor 2019, 13:52

Běžných je 85,5%, nad tím mohou OZE jen vzdychat a kdyby se přetrhly, nikdy jich nedosáhnou.

Emil

22. únor 2019, 13:51

Klasický rovnák na vohejbák. Nic proti němu, moc jiných možností Němci stejně nemají, ale srovnávat jeho cenu za GW s cenou za GW u jaderné elektrárny, to je asi jako srovnávat cenu hodinek a holinek.

Milano

22. únor 2019, 14:16

Možná Němci považují ekologii až za ideologii, ale jejich rozhodnutí vystoupit z jádra a uhlí má jedinou variantu v OZE a tedy i ve velkých úložištích. Občany ČR čeká energetická chudoba. Cena silové elektřiny z nově stavěných bloků v západní Evropě se blíží 4 korunám za 1 kWh. Připočtěte cenu za distribuci, OZE, obchodní marže atd. a budeme snadno na více než 10 Kč za kWh pro běžného spotřebitele v dnešních cenách. Navíc je v ČR tolik natěšených politiků, že si líznou provizní smetany/úplatků za dostavbu jaderky, že nakonec klidně může stát dvojnásobek a více, než se deklaruje. Kdo v Evropě dodržel termín a ceny výstavby atomek? Bohatí lidé si v ČR pořídí ostrovní systémy, takže i v elektřině nastoupí efekt ceny vody. Jediná cesta je v úsporách, v produkci z OZE a také v úložištích. Do roku 2025 budeme mít určitě již plně funkční akumulátory a úložiště, ale v té době už pojede dostavba Dukovan. To bude horší projekt, než FVE solárních baronů, jimž za 20 let dáme 900 miliard korun. Kde tady vedle lapků máme nějaké národohospodáře???

Milan Vaněček

22. únor 2019, 15:14

Ano, cena z nových jaderných bloků stavěných komerčními investoryv EU bude ke 4 Kč/kWh, to máte pravdu, cena z FVE či VtE bude (už někde je) 3 krát nižší.

Srovnávat fotovoltaickou Megazlodějnu z roku 2010 s cca 2x menší jadernou zlodějnou nynější není zrovna nejlepší, na té prvé se napakovalo 100 krát více megazlodějů než bude na té jaderné.

Stavět jedině bez dotací, snad už to jednou uzákoníme. Teď, když máme obrovské přebytky elektřiny a okamžitého výkonu by to bylo snadné uzákonit.

Petr

22. únor 2019, 15:57

Však nikdo rozumný nechce, aby to u nás stavěli ti západní multiprolhanci, kteří to 3x předražují. Česko zvládne z 70-80% národní jaderku poukud použije tady nejosvědčenější technologie.

Loudil

22. únor 2019, 16:20

Ano, "západní ceny" pro velké stavby jako jsou jaderky jsou už neúnosné. Včera jsem se hodně nasmál, když jsem si přečetl, jak se v USA pokoušejí postavit vysokorychlostní železnici San Francisco - Los Angales dlouhou 850 km , kde původní cena byla 33 mld. USD a doba stavby 2013 -2020 = 7 let, ovšem nyní už jsou na 77 mld. USD !!! a době stavby 2013-2033 = 20 let !! HSR se staví 3 krát déle a je dvakrát dražší. USA se tedy budou "smolit" s touto jednou železnicí o délce asi 800 km 20 let !! - pro srovnání : Čína postavila za 10 let 2008-2018 celkem 29 000 km !!! vysokorychlostní železnice. Třeba železnice Peking- Šanghaj byla postavena za necelé 3 roky 2008-11, délka - 1.318 km , rychlost 350 km/h. Dnes prezident Trump přiznal že v technologiích 5 G je Čína už před USA a vyzval své místní "vědátory", aby si plivli do dlaní a začali Čínu konečně dohánět. Varuji před výběrem US Westingouse k dostavbě Dukovan. Dopadlo by to jako s to železnicí = dvakrát dražší a třikrát delší doba stavby.

Carlos

22. únor 2019, 16:42

USA, na rozdíl od Číny, si nemůžou jen tak zbořit to co jim stojí v cestě, nemají stroj na kontinuální výstavbu, železnice se tam staví pro náklad, ne pro osobní dopravu. Musí dát dohromady zabezpečovačku, opsat a vytvořit normy... mají toho hodně na udělání.

Kupte si na ústředí konečně slovník zkratek vy HáeSeRko.

Loudil

22. únor 2019, 18:38

Nevím, proč by měl Čech stále přejímat výrazy cizích jazyků. Někdy napíšu HSR, někdy železnice. V tom je ona svoboda, kdo vyznává Stalinismus ve všem, tak ovšem musí znát jen ono HSR. Já vyznávám svobodu , i ve vyjadřování.

Loudil

22. únor 2019, 18:45

TO : carlos

Pokud USA znají na železnici jen náklad, pak ovšem za Čínou do budoucna silně zaostanou. Čína bude mít v dohledné době propojeno HSR každé město nad 500 000 lidí a mezi těmito městy budou lidé jezdit 200 až 400 km/h "zatím" !, na zvýšení rychlosti se pracuje. Při HSR odpadají dálniční zácpy, kolony u dopravních nehod a rychlost je trojnásobná proti dálnici.

Carlos

22. únor 2019, 20:29

Jo loudile, to to motáte bez slovníku, Vy HáeSeRko, i kdyby tu vlak jezdil, a že asi jednou bude, 350km/h, tak v českých zemích HSR nebude. Svobodu možná ve vyjadřování vyznáváte, ale to jak mluvíte, co píšete, nám všem zavdává podezření že jste čínským špehem.

Železnice v USA je jiná, než je v Evropě a zcela jiná než v Japonsku, nebo Číně, kultura v USA je velmi odlišná a od toho je jiné i cestování. Tam se mezi městy létá, nebo jezdí autem. V USA železnice díky vysokým nápravovým tlakům představuje hlavně způsob jak levně přepravovat materiál na velké vzdálenosti, rychlostně je to krom dvou koridorů do 160km/h a mnohdy do 80-100km/h, to na náklady stačí, u těch chcete aby lokomotiva jela rychlostí s maximální tažnou silou. Když vezmu mašiny z Č(SS)R, tak pro berjlovce je to 28km/h, čmeláci to mají 14km/h a ř. 184.5 51km/h ale už při 50km/h tahá pěknými 350kN, touto rychlostí chcete jet do kopce. To stejné dělají v USA. A díky absenci osobky a autospřáhlům si to mohou dovolit.

V Japonsku a podobně to máte celkem jednoduché, máte hustou zástavbu, hodně obyvatel a tak se železnice orientuje zejména na dopravu osob. Tím je možné pro ni celý systém přizpůsobit a na něj postavit, proto je to efektivní.

A v Evropě železnice musí dělat všechno zároveň, jak osobní dopravu, tak nákladní dopravu, navíc je to zpolitizované odvětví a už jenom poskládat všechny Nexáky, ECčka, osobáky, Mn a Lv, je na dvou kolejích na palci, když byste potřeboval 3-4, nebo alespoň nějakou trasu kolem a nahnat tam lehké nákladní vlaky.

Carlos

22. únor 2019, 16:33

Pořád lepší prodražené od EDF nebo Westinghouse, než nakupovat od Ruska, nebo Číny. Ovšem v současné situaci bych byl pro, aby se JE koupila od Korejců.

Loudil

22. únor 2019, 21:34

TO : carlos

Vy tvrdíte, že přes ČR nikdy HSR nepovede. Já tvrdím, že by se vyplatila trať samozřejmě mezinárodní , ale vedoucí přes ČR. A to tato : Kodaň, Hamburk, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Sofie, Istanbul. Všechna tato města jsou na - "jedné lajně" , asi 30 milionů lidí, spojuje 8 hlavních měst. Naobědvat se v Praze a večeřet už potom v Istanbulu, to by šlo.

Carlos

23. únor 2019, 00:54

Ano, HSR v ČR nikdy nepovede, protože HSR český jazyk nezná, zato zná VysokoRychlostní Tratě, prosím Vás, opravdu si na to vaše ústředí v Pekingu pořiďte technický slovník.

Ano, taková vrtka by byla zajímavá, jenže Vám také uniká politická dimenze, což není zase tak hrozné, vzhledem k tomu že lidem uniká politická dimenze jejich radnic. Kodaň-Berlín, to by šlo, Vídeň-Budapešť to by šlo. Budapešť-Bělehrad? No tak přes ten žiletkový plot to půjde super, popravdě ani nevím jestli teď vůbec vlakové spojení tímto směrem je.

A pak to tahat do Turecka, umíte si představit co by se dělo? Jednak tam sedí podivín (a mimochodem hlavním město je Ankara, ne Konstantinopole), jednak se na Balkáně a přilehlých oblastech s Turkem tak milují že z toho jsou pokaždé mrtví.

A to nemluvím už o tom že vrchol do roku 2040 bude 200km/h Brno-Břeclav-Vídeň/Bratislava, Brno-Přerov. A jestli polepí do roku 2030 pravobřežku, tak možná upgradenou koridor na levém břehu na 200-230km/h. Eto budět vsjo. Před rokem 2045 se nesvezete v Praze je stejnosměrná soustava a ta se s rychlou železnicí nemusí. Jo možná když si ŽESNAD vydupe střídavinu do Děčína a alespoň podélné rozizlování Kolína na dvě soustavy a pak na magistrálu přes Vysočinu, to by možná šlo. Ale upozorňuji Vás že ten vlak jenom Kolín-Brno pojede přes dvě hodiny a ten zbytek taky nebude žádná sláva.

Petr

23. únor 2019, 12:26

Možná kdyby jste i vy oddělil slovně tradiční železnici a HSR, tak by jste pořád nepřemýšlel nat tím společným provozem.

Jasně se ukazuje, že je nejlepší nechat starou železnici odděleně. A rychlou přepravu osob i balíků mezi velkými městy stavět zvlášť na parametrech, aby dokázala v konkurenci vítězit v kontinentální dopravě nad neekologickými letadly.

Carlos

23. únor 2019, 13:14

Petře,

do agenta loudila jsem ryl skrz to že vysokorychlostní železnice, česky VRT, čili vrtky :D

Možná se tedy zeptejte v Německu proč se nedávno začala jedna VRT přetavovat na smíšenou dopravu? SNCF zase přišla s tím že ekonomicky ještě únosných je 250km/h, to mi k tomu že by nelepší byly zcela oddělené systémy (což je poněkud pitomost pokud máte 1435mm na klasické síti a na VRT 1435-1437mm) nějak nejde. Navíc i rychlé tratě na 200-230km/h na Moravě, jsou v plánu jen konverzí současné železnice. Trať Brno-Břeclav na to je jak směrově připravená, tak je na ní kapacita.

Vycházím z toho co je tak nějak reálné předpokládat v naší republice, a tady opravdu budou zázrakem VRT výjezdy z Prahy (mimochodem nikdo ani neví kudy má vést a který tedy připravit) a nějak opatrné modernizace na 200-230km/h. Uvědomte si že jen udělat takové pitomosti jako trvalé kolejové spojky (oficiálně odbočky) na nejzatíženější trati v zemi znamenalo být za hranicí teoretické kapacity a nutnost rekonstrukce.

Opravdu čekáte v zemi, kde nejsou s to plánovat dopředu, že se VRTka postaví? Na Ferdinandce otočili provoz z levostranného na pravostranný, neb je asi štvalo úrovňové křížení v Břeclavi, kde těch vlaků jede pár, zato si je vyrobili na další minimálně 3 místech v mnohem zatíženějším úseku mezi Olomoucí a Ostravou. Kde dělají novou estakádu a neudělají bezúvraťové napojení další tratě tak aby mohli mít objízdnou trasu? Kde neudělají spojku - trojúhelník mezi dvěma tratěmi které sou přímo proti sobě a je to otázka 200m a dvou výhybek? Kde neprospojkují tři koleje vedoucí vedle sebe tak aby z toho vznikla trojkolejka, ale je to spíš 2,5 kolejka? Kde se neudělá spojka dvou souběžných jednokolejek aby do chronicky problematického uzlu mohly vstoupit paralelně dvě dvojkolejky? místo 4 obousměrných kolejí? Kde se vykašlali na stavbu 2,5km koleje aby mohli na hranici (ne)S-bahnu mít vyšší kapacitu a nemotat se tak moc do cesty dálkové a nákladní dopravě?

Rozhodně bych tu s nějakou VRT moc nepočítal. Maximálně se polepí Vršovic-Malešice-Běchovice v současné stopě.

Petr

22. únor 2019, 16:16

Jinak pokud by to schválii, tak by ani nešlo o nějakou modernizaci sítě, která by se po otestování dala přeprodávat do zahraničí, jde prostě jen o další opatření doplňující už známou nutnost tahání nových drátů což jsou další nepřímé dotace pro navyšování podílů OZE zvláště větrníků.

jozbo

22. únor 2019, 18:20

Přátelé, velmi se mi líbí vaše skvělé úvahy o akumulaci a jak to bude perfektně fungovat. Zkusme se podívat tam, kde to už nefunguje (podle slibů Elona Muska) jak by fungovat mělo, tedy do Jižní Austrálie:

https://stopthesethings.com/2019/02/22/fantastic-nonsense-wind-industry-performance-claims-simply-dont-stack-up/ Skutečně nevím, proč ruinovat něco, co (zatím) funguje k všeobecné spokojenosti! Kvůli umanutosti politických dobrodruhů a vyděračů?

Jan Veselý

23. únor 2019, 08:17

Jo, internet snese všechno, ale popořadě:

1) Proč argumentujete, že "baterie nefungují" a používáte na to článek matlající data proti větrné energii z USA?

2) V Jižní Austrálii už VtE a FVE dodávají polovinu elektřiny a další velké zdroje mají ve výstavbě.

3) Ta Muskova baterie funguje skvěle, v Austrálii se po téhle zkušenosti rozběhla stavba dalších. Letošní (jejich) léto už tam několikrát proběhla tato situace:

- Síť bez varování přišla o velký, typicky uhelný, zdroj.

- Následoval velký pokles frekvence v síti.

- Baterie prakticky okamžitě reagovala plným vybíjením se.

- Po pár vteřinách reagovala "rotující masa" turbín tepelných elektráren a svou reakci přehnala.

- Baterie na to okamžitě reagovala nabíjením se odpovídajícím výkonem, aby to vyrovnala.

Jan Veselý

23. únor 2019, 08:35

Neoen, firma provozující onu baterii nedávno zveřejnila data za rok 2018, tady je o tom článek.

Carlos

23. únor 2019, 10:11

Mám stále silnější podezření že to tamní elektrárny dělají naschvál aby dokázali že to jinak nejde. Trochu jsem se zase hrabal na stránkách jaderných fanboys a toho co vyhrabali na uhelný průmysl v Austrálii je dost, takže bych tento považoval za všeho schopný.

Naše místní rozhádanost a nerozhodnost má v tomto výhodu, všechno se vyvrbí nějak samo.

Karel

23. únor 2019, 20:02

...při čtení odrážek bodu 3 jsem si smíchy poprskal monitor... jako námět na volné pokračování pohádek Ovčí babičky fakt dobré :-)

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:19

tady je více pro ty, kteří se chtějí dozvědět více. Pan Karel si klidně může zůstat ve svém blaženém odmítání skutečnosti.

Karel

26. únor 2019, 22:05

p. Veselý konkrétně:

- nezpochybňuji, že elektronický střídač reaguje v milisekundách - ale to je vše s čím s Vámi souhlasím. Protože:

- Neoen má z baterie k dispozici 30 MW na frekvenční služby - vážně věříte, že tato hodnota technicky stačí k vyrovnání výpadku 1 065 MW?

- i kdyby se použil plný výkon baterie - tedy 100 MW, tak je to pořád pouhá desetina deficitu - logicky baterie o tomto výkonu nemohla být ani zdaleka hlavní kompenzující prvek

- jestli máte nějaký podklad proto, že turbíny následně regulaci "přehnaly" a baterie to opět hrdě kompenzovala, upozorněte na to, prosím, australského regulátora - zjevně má chybně nastavené podpůrné služby na turbogenerátorech.

Hezký den....

hariprasad

22. únor 2019, 21:14

Ze článku vyplývá, že pokud by se podařilo vybudováním úložišť výrazně snížit náklady do udržování stability sítě a výrazně zlepšit využívání kapacit, tak by se náklady mohly vrátit poměrně rychle. Cena za vybudování oněch prvních 1,3 GW by se mohla vrátit řádu několika roků.

Pokud se týče kapacity, tak předpokládám, že bude číselně podobná nebo > jako dodávaný výkon. Alespoň u většiny úložišť tomu tak je. Tj. asi 1,3-1,4 GWh.

JVr

25. únor 2019, 08:32

Moc nechápu proč uvažují o lithiu pro stacionární baterii.

Chápu použití v elektromobilech, telefonech.. to jsou všechno zařízení, která se pohybují a díky tomu, lithiové beterie mají asi nejvyšší hustotu el. energie, snižují svoji hmotnost.

Ale pro stacionární beterii to není přínosem. Kvůli obrovské spotřebě pro elektromobilitu budou ty baterie stát majland a jejich cyklická výdrž není zrovna zázrak. Proč nezvolí jiný druh technologie? Vanad, slaná voda, ...?

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:08

Odpověď je jednoduchá - synergický efekt. Díky velké výrobě pro elektroniku a pro mobilitu jedete na zkušenostní křivce společně a cena jde rychle dolů pro všechny, máte dostatek odborníků na danou technologii, sdílíte náklady na výzkum a vývoj a díky komoditizaci produkce (články různých výrobců jsou relativně snadno zaměnitelné) snižujete náklady díky standardizaci. A cyklická výdrž Li-ion článků se dost podceňuje, dobrý BMS dokáže s životností článků neuvěřitelné věci. Teď jsem nedávno seděl v Tesle Model S s najetými 400 000 km, baterka byla skoro jako nová (5-6% ztráty nominální kapacity).

To se dost liší třeba od průtokových baterií, kde si každý výrobce drží své specifické know-how, svůj unikátní chemismus, své vlastní problémy.

Jan Veselý

25. únor 2019, 10:14

Máte navíc tu výhodu, že elektronický průmysl si je ochoten připlatit za novinky, cost-benefit jim vychází jinak. Takže se díky nim mohou rychleji a snadněji zavádět a v praxi ověřit původně drahé inovace.

A o lithium se nebojte, toho je dost. Pokud by ho náhodou dost nebylo, máte za zády byznysy s ročním obratem v řádu tisíců miliard dolarů, které si prostě zaplatí řešení, třeba Li-air, Na-ion nebo Mg-ion technologie, které jsou dnes ve fázi prototypů a malosériového testování.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.