Novelizace zákona o energetické bezpečnosti umožní Německu vyvlastňování infrastruktury

Německá vláda se rozhodla přepracovat zákon o energetické bezpečnosti z roku 1975. Novelizace počítá s vytvořením digitální platformy pro rychlejší přijímání opatření, povede k posílení principu solidarity a umožní výkonné moci vyvlastnit provozovatele kritické infrastruktury, zatímco úřady budou mít "dalekosáhlé možnosti opatření pro zvládání krizí", uvedlo ministerstvo.

Aktualizace německého zákona, který měl při svém prvním vydání omezit problémy způsobené ropným šokem ze 70. let, bude podle vicekancléře Roberta Habecka významně striktnější než jeho předchozí verze. Server Euractiv uvedl, že vzhledem k naplnění zásobníků na 33 % je připravenost na nejhorší scénář základem historické revize.

"Ruská agresivní válka proti Ukrajině, která porušuje mezinárodní právo, vedla k napjaté energetické situaci. Ceny jsou vysoké, nejistota velká, rizika přítomná. Musíme se proto připravit na to, že situace vyvrcholí. Zákon nám umožní posílit krizovou připravenost a jednat rychle a komplexně. Jde o to udělat vše pro udržení základních zásob," vysvětlil Habeck.

Tři novinky

První novinkou bude vládou vytvořená digitální platforma, která umožní rychlejší přijímání krizových opatření. V plynárenství se budou muset obchodníci a průmysloví spotřebitelé registrovat a dodávat údaje o svých nákupech a spotřebě plynu. Cílem je umožnit úřadům rychle uzavřít podniky při nedostatku plynu, uvedlo ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

Další opatření má vliv nejen na Německo, ale také na celý region. Berlín zavede nařízení k posílení mechanismu solidarity EU. Na základě nařízení EU o bezpečnosti dodávek plynu z roku 2017 si státy EU musí v případě nedostatku plynu vzájemně vyjít vstříc.

"Bez těchto opatření nelze splnit povinnost vyplývající z nařízení o bezpečnosti dodávek plynu členským státům EU," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Třetí úprava umožňuje zavést "mimořádná opatření k předcházení krizím", která mohou být uplatněna ještě předtím, než k mimořádné situaci vůbec dojde. Cílem těchto opatření je zabránit jakémukoli ohrožení dodávek energie.

Vláda proto nyní zvažuje "vyvlastnění jako ultima ratio" v případě, že provozovatelé kritické infrastruktury již nemohou adekvátně plnit své závazky. Díky této úpravě bude moci převádět kritickou infrastrukturu pod správu státu.

Rozhodnutí přichází v době, kdy v největším zásobníku plynu v Řezně, který je ve vlastnictví Gazpromu, je i nadále velmi nízký stav zásob.

Pro Německo, které se v minulosti zdráhalo znárodňovat soukromé vlastnictví, se jedná o významný krok. Jako první krok Berlín dočasně převedl německou dceřinou společnost ruské státní společnosti Gazprom pod státní správu, ale nadále se stavěl proti myšlence vyvlastnění.

Toto opatření odráží návrhy předložené Evropskou komisí. V březnu exekutiva EU předložila nový povinný systém certifikace pro vlastníky infrastruktury pro skladování plynu a varovala, že ti, kteří představují bezpečnostní riziko pro Evropu, se budou muset vzdát vlastnictví nebo předat kontrolu nad zařízeními.

Součástí mimořádných opatření je také nařízení, které umožní společnostem rychlé úpravy cen. Vláda doufá, že se pomocí úpravy vyhne kaskádovým efektům a udrží dodavatelské řetězce a tržní mechanismy co nejdéle.

Ochrana národní bezpečnosti

Kromě zákona o energetické bezpečnosti bude novelizován i zákon o trhu s energií. Vládě umožní nařídit společnostem, aby přestaly používat kritické komponenty, pokud by byl negativně ovlivněn veřejný pořádek nebo národní bezpečnost. K tomu by mohlo dojít například v případě, že výrobce komponenty je pod kontrolou vlády země mimo EU.

Německo si také pojistí kontrolu nad dostupností zásobníků plynu. Vyřazení zásobníku z provozu bude vyžadovat oznámení síťovému regulátorovi.