Domů
Německo
Poptávku po vodíku v Německu potáhne průmysl a doprava, po roce 2040 se přidá energetika
hydrogen vodík
Zdroj: Linde

Poptávku po vodíku v Německu potáhne průmysl a doprava, po roce 2040 se přidá energetika

Německo
24 komentářů
17. květen 2024, 13:14
Jan Budín

Německo bude v následujících letech potřebovat více vodíku, než bylo dříve předpokládáno. Podle národní vodíkové rady by spotřeba vodíku v Německu měla v roce 2030 činit 94 až 125 TWh a do roku 2045 by následně měla vzrůst na 620 až 1 288 TWh. 

Vodík vyráběný za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů je považován  za klíčový prvek dekarbonizace energetiky a průmyslu. Jednou ze zemí, které na toto palivo ve velkém sází, je i Německo. To plánuje vodík využívat v průmyslu, dopravě, při výrobě tepla nebo třeba jako palivo pro záložní a špičkové plynové elektrárny.

Zpočátku hlavně průmysl

Podle tamní národní vodíkové rady by spotřeba vodíku v Německu měla v roce 2030 činit 94 až 125 TWh, přičemž největší část poptávky by měla být tvořena zpracovatelským průmyslem (56 až 82 TWh).

"Pokud nechceme skončit na dně tabulky mezi průmyslovými zeměmi, musíme konečně učinit pokrok v rozvoji vodíkového hospodářství," uvedl člen vodíkové rady Uwe Lauber, který je zároveň výkonným ředitelem dodavatele spalovacích motorů a turbín MAN Energy Solutions.

Průmysl by měl táhnout poptávku po vodíku v Německu až do roku 2040, kdy je odhadována celková poptávka ve výši 302 až 387 TWh, z čehož 167 až 250 TWh má připadat právě na průmysl. Zbylou část poptávky má tvořit doprava.

Po roce 2040 se přidá i energetika

Situace na trhu s vodíkem v Německu by se měla výrazně změnit po roce 2040, kdy je očekáván postupný nástup poptávky po vodíku v teplárenství a elektroenergetice.

Z celkové odhadované poptávky pro rok 2045 ve výši 620 až 1 288 TWh má na teplárenství připadat 125 až 500 TWh a na výrobu elektřiny 80 až 200 TWh. Poptávka z průmyslu je pro tento rok očekávána ve výši 254 až 402 TWh a v sektoru dopravy by mělo být spotřebováno 161 až 186 TWh vodíku.

Pro srovnání, spotřeba zemního plynu v zemích Evropské unie činila loni zhruba 3 500 TWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(24)
Richard Vacek
17. květen 2024, 15:15

Zásobování elektromobily má zhruba dvojnásobné náklady oproti klasice. Vodík na tom bude ještě hůře. Proč by do něčeho takového měl někdo jít? Vždyť tím poškozuje nejen sebe ztrátou konkurenceschopnosti, ale i celou společnost, která se stává méně efektivní.

Miloslav Černý
18. květen 2024, 08:36

Efektivní výroba vodíku z vody elektrolýzou je na obzoru. 90% je slušná bezkonkurenční hodnota, včera bylo uveřejněno na seznamu. Tak to už si můžou dobře placený rozhodovatelé ušetřit rovnou čas na zkoumání nabídky jaderných mamutů a věnovat se boholibější efektivnější aktivitě. To je jedná z cest jak do budoucna zvýšit příjem do státní kasy nebo nezvyšovat její výdaje, aby bylo na budoucí důchody Husákových dětí.

Bob
18. květen 2024, 12:02

Zatím v laboratoři, uvidíme kdy a za kolik to bude v provozu.

Nicméně pokud porovnáváte s JE, musíte uvažovat účinnost celého řetězce akumulace přes vodík. Takže, jestli se zadaří, tak to bude pokrok, ale ne podstatné zlepšení.

Jestlipak víte celkovou účinnost akumulace elektřiny přes vodík? Rozepište jednotlivé kroky.

A taky uvažujte celkovou uhlíkovou stopu celého řetězce zařízení.

Nápověda: samotné OZE i bez akumulace jsou na tom hůře, než JE.

Kromě toho, v článku máte jasně uvedeno, že ani v době po dostavbě prvního nového bloku se s vodíkem nepočítá pro zálohování OZE.

Miloslav Černý
18. květen 2024, 15:10

Píšete, jako by jste se ještě nesetkal, že co platilo, bylo napsáno dnes, zítra už bylo jinak. Co zítra ale za podstatně krátší chvílku. Cenově přijatelný vodík podstatně usnadňuje akumulaci energii v různých podobách.

Miloslav Černý
18. květen 2024, 15:25

Upřesňuji ty procentuální hodnoty. Do této situace vstupuje australská společnost Hysata, kde vyvinuli kapilární elektrolyzér na výrobu vodíku, jehož celková účinnost je neuvěřitelných 95 procent. V laboratorních podmínkách vlastně až 98 procent.

Bob
18. květen 2024, 16:00

Fyzikální a chemické zákony neokecáte.

V jiném příspěvku jsem dal odkaz na skoro 20 let staré materiály o vodíku, kde je předpovězen elektrolyzér s parametry, jako ta Vaše horká novinka.

Jirka Líska
18. květen 2024, 17:54

@Bob 18. květen 2024, 16:00

Znáte ten citát:

"Nikdy neříkejte, že něco nejde. Dříve či později se najde někdo, kdo neví, že to nejde. A udělá to.

Jiří Švarc
17. květen 2024, 15:37

U nás se hulí asi to samé. Pro zasmání z aktuální verze plánu čisté mobility:

Vozidla rok 2030

elektromobily 220 000 - 500 000

EV busy 800 - 1 200

CNG OA 20 000-44 600

CNG busy 1 740 - 2 650

LNG kamiony 3 500 - 6 900

LPG 170 000 - 250 000

vodík OA 40 000 - 50 000

vodíkové autobusy 870

Vodíkových aut se u nás prodalo 28 ks za poslední 3 roky, za posledních 5 měsíců ani jedno.

A ke spotřebě v průmyslu. Až 1 288 TWh v roce 2045 znamená potřeba přes 2000 TWh na výrobu. Můžeme porovnat se spotřebou elektřiny celé EU v minulém roce 2696 TWh, jinými slovy bude potřeba zvednout výrobu elektřiny v EU o 75 %, aby si jedna země mohla hrát s vodíkem.

Petr Hariprasad Hajič
17. květen 2024, 17:01

Samozřejmě. Vodík musí plně nahradit i zemní plyn, který většina zemí EU dováží. To znamená, že se buď bude muset násobně zvednout výroba elektrické energie, nebo budeme dovážet vodík nebo amoniak (místo zemního plynu). Je to úplně logické. Afrika, Indie, Austrálie už se chystají na produkci. V jejich geografických podmínkách to vyrobí mnohem levněji než v našich, takže se vyplatí i doprava. Domnívám se, že cena půjde postupně dolů. Nakonec to může být velmi levná energetická surovina.

Jan Veselý
18. květen 2024, 08:49

Nejlepší analýzu potenciálu vodíkových technologií jsem viděl u Michaela Liebreicha. Doporučuji k přečtení.

www . linkedin.com / pulse / hydrogen-ladder-version-50-michael-liebreich

Bob
18. květen 2024, 12:19

Některé výroky z toho odkazu jsou zajímavé a dost vypovídající. Uvádím ve strojovém překladu:

"existují lepší a horší případy použití vodíku; ve většině případů existují levnější, bezpečnější a pohodlnější alternativy s nulovými emisemi uhlíku"

"Mým závěrem je, že pokud je zdrojová země v dosahu kabelů a plynovodů – tj. přibližně 5 000 kilometrů – pak výroba diverzifikované směsi větrné a solární energie, její zpevnění skromným množstvím baterií a její vložení do kabelu HVDC snadno porazí Plný systém ekonomika dovozu energie přeměnou na vodík, jejím umístěním do vodíkového potrubí a následnou regenerací energie.

Na vzdálenosti nad 5 000 km lze vodík přepravovat pouze ve formě derivátů, jako je amoniak, e-metan nebo e-metanol. Kapalný vodík v lodi nebude věc, protože... fyzika. Zde je však ekonomika její výroby a následné přeměny na elektřinu v místě určení horší než prakticky jakákoli forma místní výroby čisté elektřiny, i když to vytváří požadavek na určité dlouhodobé skladování."

Přidávám odkaz na pěknou slovenskou stránku o vodíku:

thesample.sk/?tag=vodik

Sice údaje skoro 20 let staré, ale tak nadčasové, že dokonce předjímají elektrolyzér, o kterém jako o horké novince píše p. Černý. Tímto ho pozdravuji. Opravdu nečekejte ani do budoucna v chemii a fyzice žádné zázraky.

Petr Hariprasad Hajič
17. květen 2024, 16:52

Tak to Němcům konečně docvaklo, že bez vodíku to nepůjde a že ho bude potřeba opravdu hodně? Hurá, hurá, jak pravila ta slečna...

Petr Turek
17. květen 2024, 21:11

Chceme-li zrychlit pohřeb Evropy, tak vřele doporučuji jít touto cestou šíleného zeleného vodíku. Ceny vzrostou násobně a řada lidí to již neustojí a výsledkem bude extrémní tlak na zrušení EU zespodu...

To bude velká škoda, ale je to přesně v duchu hesel Němci nedělají nikdy nic malého, tedy včetně chyb...

Svět se EU už nyní směje až se za břicho popadá...

Jaroslav Srba
17. květen 2024, 22:10

Jedinou budoucností je jaderná fúze. Kdybychom nevyhazovali tak strašlivé částky za podobné nesmysly a použili je k vývoji fúzní energetiky, mohli jsme být mnohem dál. Legrační bude, až v roce 2045 bude slavnostně "dobudována" vodíková energetika, najedou první fúzní bloky a celou tu šaškárnu bude možné sešrotovat.

Miloslav Černý
18. květen 2024, 08:59

Ta vytoužená fůze bude přispívat na oteplování planety energií, která by se jinak na zemi neuvolnila. V době stále více zrychlenějšího oteplování to začné mít stále větší význam. Bylo by potřeba tento energetický příkon a ne jenom ten eliminovat cloněním příjmu od slunce. To samé se týká i těch kontraverzních jaderných mamutů. Je třeba se naučit celosvětově využívat jen ten zdroj, který není nad rámec energetického dlouhodobého průměrného příjmu země a naopak ho nezvyšovat, čímž si pomalu a jistě podřezáváme pod sebou větev držející nás nad vodou, aníž bychom si to vůbec dokázali uvědomovat. K čemu nám pak budou ty pohledy na skomírající vyprahlé lesy či holiny nebo rozsáhlé zatopené území, avšak bez vrtulí.

Jaroslav Srba
18. květen 2024, 09:11

Vždyť se ani nikdo nenamáhá, aby byl opravdu nestranně vyhodnocen vliv FVE a VTE na počasí a klima, abychom mohli něco srovnávat.

Jan Veselý
18. květen 2024, 11:47

A jste si tím opravdu jistý? Hledal jste? Já ne, ale stejně o takových studiích vím.

Třeba o téhle:

theconversation . com / solar-panels-in-sahara-could-boost-renewable-energy-but-damage-the-global-climate-heres-why-153992

Jaroslav Srba
18. květen 2024, 21:44

Podobné studie jsem také našel. A vždy se jedná o jakési spekulace, když se vždy vše zrelativizuje např. větou: "ale mohlo by se stát také tohle nebo tamto..." Vzhledem k tomu, že do OZE proudí obrovské prostředky, tak si myslím, že je toto konání lehkovážné a naprosto nedostatečně "vyfutrované" seriózním a rigorózním posouzením.

Jan Veselý
18. květen 2024, 08:43

A teď tu o Karkulce. V reálu není čas 20 let čekat až jednou, možná, bude k dispozici pekelně drahý prototyp fúzního reaktoru a dalších 20-30 let až z toho, možná, bude ověřená a funkční technologie a dalších 20-30 let než by to začalo být za rozumnou cenu.

A nakonec to bude jen další druh velké, centralizované tepelné elektrárny ovládané státem protěžovaným mono- nebo oligo- polem a jen cena dopravy té elektřiny ke konečným spotřebitelům bude ve většině světa dražší než vlastní výroba a akumulace.

Ale nic proti fúzi. Ať si vědci hrají, vymyslí u toho spoustu jiných užitečných věcí. A jednou třeba bude potřeba pohánět mezihvězdné kosmolety, kolonizovat Saturnovy měsíce nebo vyhladit nepřátelskou mimozemskou rasu.

Ale vidět to jako jedinou budoucnost? ...

Bob
18. květen 2024, 13:26

Ovšem to samé se dá napsat o OZE a akumulaci elektřiny.

Také nemůžeme čekat 20 let na nové typy FV panelů, akumulátorů, elektro lyzérů, tlakových nádob na vodík, atd.

Stejně jako bychom se neměli spoléhat jen na velké solární a větrné parky, vlastněné mono- nebo oligo- polem (další si doplňte). Navíc, když i všechny malé OZE zdroje, jako jsou FVE a VtE se na velkém území chovají jako jako jeden velký zdroj. Protože je téměř stejný východ a západ slunce a velmi podobné počasí, včetně rychlosti větru.

Jiří Švarc
19. květen 2024, 00:33

Vtipné, že elektro lyzér dohromady je na tomto webu sprosté slovo, které neprojde automatizovanou cenzurou :-)

Jan Veselý
20. květen 2024, 08:18

To ani omylem, Bobe. Velkou výhodou FV panelů, akumulátorů, elektrolyzérů a tlakových nádob na vodík je, že EXISTUJÍ. Všechny tyhle technologie se v současnosti v průmyslovém měřítku vyrábějí a nasazují do výroby. Velmi přesně známe jejich současné technické parametry, cenu instalace i provozu. O fúzi se pořád akorát spekuluje.

A vaše představy o monopolech a oligopolech jsou dosti úsměvné. Hlavně v situaci, kdy si může každý majitem nemovitosti, každá fima, kdykoliv koupit a (nechat) zprovoznit svou minielektrárnu přímo v místě spotřeby z běžně dosažitelných komponent a technicky to taky není žádná hrůza. Už jen to, že nemusíte platit za přenos a distribuci je velká konkurenční výhoda.

Umíte tohle s fúzní elektrárnou?

Nefi
18. květen 2024, 13:34

Když Dienstl s Tykačem v roce 2017 přivezli do Prahy horníky protestovat za prolomení limitů, kdo by si tehdy myslel, že uhlí bude kaput už někdy v roce 2026.

Snad se z toho českého skanzenu vyhrabeme. Jsme jen malým kolečkem v obrovském evropském stroji. Přestaneme českou energetiku plánovat, jako by to byl ostrov?

Před dvěma, třemi roky si odborníci a politici na otázku jestli souhlasí s tím, aby ČR závisela na dovozu elektřiny mysleli, že mají ten komfort a mohou odpovědět ne.

1) povolenka nebude stát 5 ale 100 a později stovky €/t (děje se)

2) uhlí skončí do roku 2030

3) zemní plyn bude následovat max. 15 let po uhlí

4) představa, že nejprve postavíme jádro a pak zavřeme uhlí je nesmysl, mezera bude tak 15 let

5) budoucnost patří obnovitelným zdrojům, P2G ...

Začne ČR konečně pracovat na tom, aby dohnala Německo?

EU nám z emisních povolenek reálně posílá vysoké desítky miliard € na transformaci energetiky a ekonomiky. Utratíme je opět na nesmysly, jako jsme to udělali s evropskými fondy?

Jan Stehlik
19. květen 2024, 09:32

Krásně jste ty body popsal . Takové hezké regulace .

Jenže ekonomiku potřebujete a potřebujete uživit lidi . Konkurence ve světě nespí a zlikviduje tupouny co si myslí , že regulacemi rozjedou ekonomiku .

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se