Domů
Elektrárny v ČR
Asociace: Svět řeší soláry na vodní hladině, potenciál je i v ČR

Asociace: Svět řeší soláry na vodní hladině, potenciál je i v ČR

Ve světě se v posledních letech stále více prosazují instalace solárních elektráren, které jsou umístěny na plovácích na vodní hladině. Zatímco v roce 2014 bylo globálně nainstalováno deset megawattů (MW) těchto zdrojů, v loňském roce už činil podle dat agentury BloombergNEF (BNEF) instalovaný výkon 1300 MW. ČTK to řekl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj existuje značný potenciál pro instalace těchto zařízení také v ČR, a to například v zatopených bývalých lomech. Nápad nezavrhují ani energetické firmy nebo ekologové, které ČTK oslovila. Proti v principu není ani ministerstvo životního prostředí, podle kterého je pravděpodobné, že se soláry na vodě v ČR objeví.

Krčmář uvedl, že v Evropě by mohlo v příštích letech vzniknout několik desítek až stovek gigawattů (GW) podobných projektů. „Pokud chceme plně využít potenciál fotovoltaiky u nás, musíme opustit představu, že se solární panely budou instalovat pouze na střechách,“ podotkl. V Česku lze podle něj pro instalace uvažovat mimo jiné o budoucích vodních plochách plánovaných na území po bývalých hnědouhelných lomech v severních Čechách – například na jezeru o ploše 700 hektarů, které má vzniknout po zatopení lomu ČSA.

Lom spravuje skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová ČTK řekla, že podobné budoucí využití zatopeného lomu je možností, podmínkou ale je podle ní součinnost a shoda všech stran – tj. nejen těžebních společností, ale i státu a kraje. „Se státem intenzivně spolupracujeme na možnosti ověřit teoretické výpočty v praxi a umístit některý z dostupných typů takzvaných plovoucích solárních panelů na již existující vodní plochy. Je však zřejmé, že realizace těchto záměrů ve výkonech, které budou energeticky skutečně zajímavé, se neobejde bez masivních investic,“ dodala.

Podle Krčmáře může fotovoltaika umístěná na vodě po počátečních vyšších vstupních nákladech nabídnout výrobu energie o deset až 15 procent vyšší než je tomu u pozemní nebo střešní elektrárny ve stejné oblasti. Uvedl, že navíc dochází k menšímu odparu vody během parných letních dnů a instalace současně potlačují vznik vodních řas stíněním slunce. „Provozovatel plovoucí solární elektrárny se však musí vypořádat s potenciálně vyšším znečištěním fotovoltaických modulů rychlejší degradací elektronických částí,“ připustil. Teoretickou možnost vzniku podobných zařízení v ČR nevyloučil ani mluvčí ČEZ Martin Schreier, firma se ale podle něj chce primárně soustředit na pozemní a střešní zdroje.

Podle ekologů by mohlo jít o chytré rozšíření potenciálu obnovitelných zdrojů. „Kombinace s přečerpávací vodní elektrárnou využívající zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí je myslím velmi efektivní využití jedné plochy dvakrát. Jistě, vždy musí být brán přísný ohled na ochranu přírody a zdraví lidí, ale to platí pro všechnu činnost v krajině,“ sdělil ČTK Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle energeticko-klimatického plánu, který v letos v lednu schválila vláda, by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především právě solární boom.

Komentáře

(10)

St

19. duben 2020, 15:10

Myslím, že ryby i jiní vodní živočichové budou něco takového přímo milovat. Stejně jako ptáci a hmyz milují větrné elektrárny.

19. duben 2020, 18:19

Četl jsem že hnědouhelné doly po zatopení jezera budou využívané jako rekreační... Takže další využití solarních panelů jako molo na slunění??

Martin Prokš

20. duben 2020, 09:11

Dobrý den,

A jako bonus ugrilování stejnosměrným elektrickým proudem když si na to někdo šáhne ;-D

Ne teď vážně. Kdyby toto bylo na vodě, tak kolem bude plot, bójky a nikdo se k tomu nebude smět přiblížit. Jednak kvůli bezpečnosti návštěvníka, druhak kvůli bezpečnosti elektrárny. Aby např. hnědočeši (a ne jen oni) si neudělali noční plavecký či pramičkový závod o měděný kabel.

Další věc je, jak to bude s těmi jezery. Momentální jezero Most je stále pro veřejnost uzavřeno, nebo před rokem stále bylo, nevím jak je na tom aktuálně, třeba ho konečně letos otevřou. Představa že by významnou část plochy zastavěli něčím takovým a omezili rekreační potenciál - je nepředstavitelná. Ostatní doly než se budou zatápět, to ještě potrvá. To do deseti let nebude k dispozici.

Kamil Kubů

20. duben 2020, 12:31

Myslel jsem, že "rekultivace" zničené krajiny má za cíl navrátit ji pokud možno do stavu "příroda". A ne že za peníze našetřené za tímto účelem si subjekt vybuduje novou ohavnost zcela nepřírodní, která mu bude skrze dotace na ten rádoby ekologický nesmysl plnit kapsy bezpracným ziskem.

St

20. duben 2020, 13:20

Pane Kubů. Musíte myslet ekologicky. To by tak hrálo, aby tam byla nějaká příroda. Cíle snižování CO2 splníme i kdyby na chleba nebylo.

Teď vážně. Máte naprostou pravdu. Je nesmysl plnit některým vyvoleným kapsy. Bohužel něco takového některým nevysvětlíte.

Martin Hajek

20. duben 2020, 12:51

Už vidím ten Mácháč... Přijde mi neuvěřitelné, co lze propagovat s tvrzením, že je to údajně zelené.

Milan Vaněček

20. duben 2020, 13:04

Pánové neřešte to, nebuďte směšní. Taky jsem si myslel že to je pitomost, ale pak jsem viděl pár příkladů kde to má oprávnění. Třeba v kombinaci s obrovskou rybí farmou v Číně, nebo na obrovských jezerech trpících silným odparem vody, ...

Na Mácháč by to dal akorád blázen, stejně jako šílenci těžili uran loužením pomocí kyseliny sírové v této oblasti. Naštěstí už je to za námi ...

St

21. duben 2020, 08:45

Pokud na to budou dotace, tak ty soláry budou i na mácháči. A majitelé větrníků a solárů rozhodně nejsou blázni. Můžeme si o nich myslet cokoliv, ale blbí rozhodně nejsou.

A co se týče odparu vody v našich podmínkách, tak to si myslím, že rozhodně není největší problém co by nás měl trápit.

Carlos

21. duben 2020, 08:54

No nemyslete si, VDNM odpaří tolik vody (+vsak) že průměrný průtok Dyje šel o kubík dolů. Navíc se otepluje a trochu méně prší, tak by to mohlo mít vliv. Takové pole bych asi spíš viděl buď na nových mlýnech (skoro tam nekolísá hladina), nebo třeba na Želivce. Kde by se asi hodilo i vykoupit pozemky na tocích nad ní a udělat tam "lesní perimetr" kde se ukončí velkozemědělství (záhumenky a soukromá pole samozřejmě nechat) a maximálně se to zalesní aby tam vznikla lepší zásoba vody s vyšší kvalitou.

St

21. duben 2020, 13:07

S tím zalesňováním máte naprosto pravdu. Je do nejlepší a nejefektivnější ochrana proti suchu a erozi půdy.

Co se týče zadržování vody v krajině, tak tady je jeden velice zajímavý dokument:

https://www.youtube.com/watch?v=GTyJHt8H3Ag

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.