Rozvoj větrných elektráren v ČR zrychluje. Tempo je však kvůli nejistotám pomalé

V České republice byly za poslední měsíc vyhlášeny jednak výsledky aukcí na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE), kde o podporu soutěžily vodní nebo větrné elektrárny, pak ale také výsledky aukce na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET). Transformace české energetiky tak začíná nabírat na obrátkách. Bude to však stačit k naplnění odvážných plánů dekarbonizace?

Pro popis stávajícího a cíleného stavu k roku 2030 využijeme dokument z dílny ČEPS pod názvem MAF CZ 2023 (zaobírá se hodnocením zdrojové přiměřenosti ČR do roku 2040) z přelomu října a listopadu letošního roku. Důležité poznamenat, že tento dokument nevytyčuje cíle a vize energetické politiky ČR, nicméně je ale zohledňuje, pracuje s nimi a nabízí pohled na předpokládaný možný vývoj výkonu energetických zdrojů na území ČR. Pro vytvoření představy v kontextu tohoto článku je proto zcela dostatečný. Nejprve se podívejme na stávající stav a vytyčené budoucí možné stavy.

Ke konci roku 2023 byl instalovaný výkon VTE na úrovni 338 MW. Predikce ČEPSu, jenž tedy zohledňuje mj. strategické výhledy a plány ČR, nabízí pro rok 2030 dva možné scénáře rozvoje VTE – konzervativní a realistický. Konzervativní scénář uvádí instalovaný výkon VTE ve výši 1 381 MW a realistický dokonce na úrovni 1 515 MW. Instalovaný výkon větrných elektráren má tak za 5 let vzrůst o více než 1000 MW v konzervativní variantě.

Za posledních 5 let prakticky žádný nový výkon

Při pohledu do historie zjistíme, že k rozvoji větrných elektráren v posledních 5 letech prakticky nedošlo – přírůstek výkonu byl v nižších desítkách MW. Za posledních 10 let nevzrostl instalovaný výkon ani o 100 MW. Důvod? Neexistující státní podpora.

Provozní náklady VTE jsou sice nízké a VTE jsou tak schopny dodávat elektřinu levně, jejich výstavba ovšem levná není a historické velkoobchodní ceny elektřiny nebyly pro investory dostatečně motivující k učinění investičního rozhodnutí. Jinak řečeno – ekonomika projektů nevycházela. I nyní, kdy ceny zemního plynu a emisních povolenek podstatně zvedly cenu elektrické energie na velkoobchodních trzích, není cena dostatečně vysoká k tomu, aby se investoři rozhodli pro výstavbu bez určité formy státní podpory. Tou může být například investiční nebo provozní podpora.

Nové schéma provozní podpory trh rozhýbalo

Obrat v podpoře VTE nastal v posledních letech, kdy bylo schváleno nové schéma podpory obnovitelných zdrojů a byl aktualizován zákon o podporovaných zdrojích zohledňující toto nové schéma podpory. Podpora je dle něj možná formou aukčního bonusu na bázi oboustranného rozdílového kontraktu (CfD) – pro investora to znamená jistotou cenu po dobu 20 let od uvedení výrobny do provozu. Aukce pro VTE již byly celkem čtyři.

První aukce pro VTE proběhla na konci roku 2022 a skončila fiaskem, kdy se kvůli nesprávně nastaveným parametrům nepřihlásil do aukce jediný projekt. Druhá aukce vysoutěžila výkon okolo 20 MW, třetí pak výkon na úrovni 24,8 MW.

V uplynulém měsíci byla vyhodnocena ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) čtrvtá aukce na provozní podporu VTE. Ta byla z pohledu objemu rekordní a vysoutěžila podporu pro VTE o výkonu 88,8 MW. Při pohledu na předpokládané datum uvedení do provozu byl nejčastěji uváděn prosinec 2028, což byl také nejzazší termín pro uvedení do provozu dle podmínek aukce.

Stále řada nejistot

Za předpokladu, že se všechny projekty realizují, může přírůstek výkonu dosáhnout cca 134 MW. Což je na hony vzdálené dosažení vytyčeného cíle pro rok 2030. Jedním z problémů jsou povolovací procesy. Ty trvají standardně 5 let a déle, přičemž výsledek není předem jistý. Ministerstvo životního prostředí by rádo povolovací procesy urychlilo i pomocí vytvoření tzv. go-to zón, kde by povolovací procesy měly trvat do jednoho roku. Čas však rychle letí a go-to zóny nebyly dosud představeny.

Rovněž není ani oficiální plán na vypisování aukcí pro VTE ze strany MPO, a to jak z pohledu objemu, tak času, resp. pro investory chybí důležité informace. Historicky vypisované objemy podpory indikovalo alespoň Nařízení vlády č. 189/2022 Sb., to však nejde za horizont letošního roku.

Aby cíle rozvoje nezůstaly pouze na papíře a potkaly se s realitou, bude v brzké době nutné prezentovat konkrétní plány a výsledky práce ministerstev – například v oblasti go-to zón.

I tak nemusí být vyhráno. Zájem o výstavbu VTE je celosvětově velký a od toho se odráží dodací lhůty technologie, které mohou být u evropských dodavatelů i několik let. A pokud se investor nechce pouštět do rizika, VTE objednává až po vydání stavebního povolení.