Obce by mohly dostávat poplatek z větrných elektráren, rozhodne o tom Sněmovna

Obce by mohly dostávat poplatek za větrné elektrárny na svém území. Odvíjel by se od množství vyrobené elektřiny. Počítá s tím vládní návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Sněmovna ho má podle vlády schvalovat ve zrychleném režimu už v prvním čtení na schůzi, která začíná dnes odpoledne. Organizace na ochranu životního prostředí zákon podporují. Zákon zavádí například akcelerační oblasti, v nichž budou moci snáze vznikat fotovoltaické a větrné elektrárny.

Poplatek z větrné elektrárny zavádí vložená novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.

Výnos z poplatku bude z 98 procent připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí. Dvě procenta bude dostávat správce poplatku, kterým bude úřad obce s rozšířenou působností podle polohy elektrárny. Vláda v důvodové zprávě upozorňuje na to, že obec bude mít stále právo si s investorem sjednat plánovací smlouvu a v ní si domluvit další podmínky.

Zvolenou výši poplatku vláda zdůvodňuje tím, že při předpokládaném ročním využití výkonu větrné elektrárny v rozsahu 2000 až 2250 hodin na MW by poplatek činil 100 000 až 110 000 korun na MW instalovaného výkonu. V případě aktuálně běžného výkonu jedné větrné elektrárny například 4,5 MW by při předpokládaném využití 2250 hodin roční výnos z poplatku pro obec činil 506 000 Kč, stojí v důvodové zprávě.

Ilustrační foto

"Větrné elektrárny nutně potřebujeme, abychom nahradili škodlivé spalování uhlí a zajistili bezpečné dodávky cenově dostupné elektřiny. Poplatky od provozovatelů elektráren přinesou také ekonomické výhody venkovu. Apelujeme proto na poslance a poslankyně, aby zákon schválili zrychleně hned v prvním čtení, a vymezování ve spolupráci s kraji a obcemi mohlo začít," uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Návrh zákona podporuje Klimatická koalice, která vedle Hnutí Duha sdružuje další nevládní organizace a iniciativy na ochranu klimatu, a také asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Stát do budoucna počítá s výrazným navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie. Nyní představují asi pětinový podíl. Podle loni schváleného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měl podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 vzrůst alespoň na 30 procent.