Ember: Evropské elektrické sítě nejsou připraveny na rozvoj OZE
Země EU ve svých rozvojových plánech systematicky podceňují rychlost, s jakou budou obnovitelné zdroje energie připojovány k rozvodným sítím. Plánované investice do rozvoje elektrizačních soustav jsou tak v poměru k tomu, jak mohutný rozvoj by byl žádoucí, nedostatečné. Nový výzkum navíc ukázal, že rozdíl mezi nutnými a plánovanými investicemi je větší, než se předpokládalo.
Evropa má problém s rozvodnou sítí. Zatímco v EU rychle přibývají nové solární panely a větrné turbíny, investice do vysokonapěťových dálkových elektrických vedení a distribučních sítí nižšího napětí zaostávají. Zpráva z roku 2023 uvádí, že do roku 2030 bude rozdíl mezi potřebnými a realizovanými investicemi činit 583 miliard eur, ale nový výzkum, který byl exkluzivně poskytnut serveru Euractiv, naznačuje, že by mohl být ještě větší.
Brzda energetické transformace
Jedenáct zemí EU ve svých plánech rozvodných sítí dostatečně nepočítá s cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
„Pokud nebudou plány aktualizovány, brzdí to energetickou transformaci Evropy," uvedla Elisabeth Cremonaová, analytička think-tanku Ember, která studii v oblasti čisté energie vypracovala.
Úzká místa v síti mohou být rizikem pro přechod na novou energetiku. V závislosti na zemi musí nově postavené solární panely často čekat měsíce, než budou připojeny k síti.
„Hrozí, že rozvodné sítě nebudou připraveny na nadcházející solární vlnu," uvedl think-tank Ember. Vzhledem k tomu, že evropským trhům s obnovitelnými zdroji stále více dominují solární panely, liší se plány zemí EU od aktuálních prognóz až o 82 %.
„Zajistit, aby se solární a větrné elektrárny mohly skutečně připojit k soustavě, je stejně důležité jako samotné panely a turbíny," řekla Cremonaová.
Úspěšné příklady
Významnými výjimkami jsou Chorvatsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko, jejichž síťové plány drží krok s očekávaným nárůstem solárních a v menší míře i větrných turbín.
„Zdá se, že finský provozovatel přenosové soustavy Fingrid se ve svých scénářích řídí politickými cíli na vysoké úrovni, jako je klimatická neutralita v roce 2035 a klimatická neutralita EU v roce 2050," napsal think-tank.
Kde to vázne?
Problém není ovšem jen s plánovaným rozvojem, v některých zemích se provozovatelé soustav potýkají s odporem vůči takovému typu výstavby.
Například v Německu, kde lokální opozice zablokovaly přenos větrné energie ze severu na jih, musí elektřina často putovat ze severu Německa na jih přes Českou republiku. V současné době zde chybí zhruba 6 000 kilometrů elektrického vedení.
Mohlo by vás zajímat:
To je zajímavé. V tomto článku je nám dávána za vzor přenosová síť Nizozemska. Citát: "Chorvatsko, Dánsko, Finsko a Nizozemsko, jejichž síťové plány drží krok s očekávaným nárůstem solárních a v menší míře i větrných turbín."
A zrovna nedávno byl článek o kolabující Nizozemské sítí. Pět citáty:
"Už nejde jen o jedno město, rázem se bavíme o největší metropolitní oblasti v zemi. Ani tam už není možné připojovat nové domy či firmy, nejvíc ze všech to ale odskákala elektroauta."
"Nizozemský operátor sítě Stedin, státní firma obsluhující Randstad, největší metropolitní oblast v zemi zahrnující i Amstredam, Rotterdam, Haag a právě Utrecht, totiž vzal ručník a hodil ho do ringu s tím, že není schopen dále garantovat soustavné dodávky elektrické energie ve špičkách, pakliže nedojde k úplné eliminaci části spotřeby v problematických časech."
"Stedin v celém Randstadu - podobně jako zmíněný Utrecht - omezil připojování nových domů, podniků, škol i nemocnic."
"Pokud by k tomu nepřistoupil, blackouty by mohly postihnout jakoukoli část z 1,5 milionu domácností, které v oblasti obsluhuje. Operátor volá po rozumnějším využití sítě po návratu lidí domů, pracuje s tarify s plovoucími cenami, které mají motivoval zákazníky víc využívat síť v nočních hodinách, nic z toho ale - navzdory vrozené šetřivosti Nizozemců - nestačí a musí přijít drastičtější kroky."
"Řešením přitom má být až položení 105 tisíc kilometrů nových kabelů a postavení 54 tisíc nových transformátorů."
Začnou omezováním nabíjení elektromobilů na veřejných nabíječkách, ale nevědí, jestki to bude stačit. A to mají zatím jen 4,5% elektromobilů ze všech automobilů.
A nakonec citát opět článku ke kterému je diskuse:
"Zdá se, že finský provozovatel přenosové soustavy Fingrid se ve svých scénářích řídí politickými cíli na vysoké úrovni, jako je klimatická neutralita v roce 2035 a klimatická neutralita EU v roce 2050," napsal think-tank."
Inu, když se něco řeší politickými cíli.... Neznáme to náhodou na vlastní kůži z dřívějšího období?
pokrok v EU v 21 storoci.
uplna pandemia hluposti.
jeden by neveril
Mám pocit, že v tom Utrechtu to není problém s přenosovou soustavou, ale s distribuční soustavou. A to ještě asi jen lokálně v některých velkých městech se starou a zanedbanou infrastrukturou.
Pro rozvoj OZE a přechod na elektřinu potřebujete obojí. Pro střešní FVE pak především distribuční soustavu.
"Řešením přitom má být až položení 105 tisíc kilometrů nových kabelů a postavení 54 tisíc nových transformátorů."
To nesvědčí o nějakém lokálním problému jen v nějakém městě.
Ale třeba v tom Utrechtu mají problém s příliš velkou spotřebou, nikoli s příliš velkou výrobou.
S příliš velkou spotřebou v době, kdy OZE málo vyrábějí.
OZE (s výjimkou vodních) nemůžete dát příkaz "zvyš nám výrobu navečer" jako jiným zdrojům.
V kombinaci s tlaky greendealu na přechod všeho na elektřinu, včetně topení a auta.
Všimněte si, že tak vzývaná flexibilita na straně spotřeby též nepomohla.
Ale o výrobě ten článek není.
Píši o tom, že článek k němuž je diskuse nám dává síť v Nizozemsku za vzor, ačkoliv je tam slabě dimenzovaná síť, (na požadavky greendealu), která nestačí.
Ale tento článek (pod kterým diskutuje) je přece hlavně o výrobě, ne? A tam to možná v Holandsku dělají dobře (já to nevím, teoretizuji).
Kdežto v tom Utrechtu mají problém s příliš vysokou spotřebou, koncentrovanou do jednoho úseku dne. A zjevně flexibilitu spotřeby neumí dosáhnout, protože na to nejsou připraveni. Dlouhé kontrakty, chybějící infrastruktura.
V tom jsme na tom trochu líp, protože máme aspoň to hloupé HDO, a chystá se plošné nasazení on-line elektroměrů.
Ne článek není o výrobě, ale především o rozvodných sítích. I když to samozřejmě souvisí jak s výrobou, tak spotřebou.
A dlouhé kontrakty s tím taky nemají co dělat.
Znovu citát: "Operátor volá po rozumnějším využití sítě po návratu lidí domů, pracuje s tarify s plovoucími cenami, které mají motivoval zákazníky víc využívat síť v nočních hodinách, nic z toho ale - navzdory vrozené šetřivosti Nizozemců - nestačí a musí přijít drastičtější kroky."
Také přesně nevím, jak je to v Nizozemsku s výrobou (kromě toho, že mají hodně OZE), ale jak je z citátu zřejmé (používají plovoucí tarify), tak chytré měření mají.
Ten problém ale je a bude všude a to i se smartmetry (ty to podobně, jako HDO jsou schopny problém jen o něco snížit). Vždycky, zvláště, když budeme chtít vše na elektřinu, pak narazíme na kapacitu sítě a kapacitu výroby v době špičkové spotřeby.
Ne. Tento článek sice píše o sítích, ale ve vztahu k výrobě. Nikoli ke spotřebě. A problém toho Utrechtu je zase pro změnu čistě se spotřebou, nikoli s výrobou.
Takže oba články (tento i ten dřívější o Utrechtu) sice píšou o sítích, ale každý z úplně jiného pohledu a důvodu. Takže je klidně možné, že v oblasti výroby jsou na tom Nizozemci opravdu se sítěmi dobře, ale v historických městech mají poddimenzované distribuční rozvody. A v těch historických a hustě osídlených městech té výroby asi moc nebude.
Jinak z té věty "operátor volá po rozumnějším využití sítě po návratu lidí domů, pracuje s tarify s plovoucími cenami, které mají motivoval zákazníky víc využívat síť v nočních hodinách" podle mě nijak jednoznačně neplyne, že už to tak skutečně dělají. Klidně to může být myšleno tak, že by to tak operátor rád dělal v budoucnu. Protože nevěřím, že by Holanďan opravdu neslyšel na to, že teď je to drahé ale později to bude levné. Takoví kolenovrti, jako jsou Holanďané, takoví snad jinde na světě ani nežijí.
Je jen jedna síť.
Pro elektřinu vždy a v každém okamžiku platí výroba (+ případná akumulace) = spotřeba.
Takže problém ve výrobě = problém ve spotřebě (a naopak).
Jak už jsem psal dříve, z délky potřebných kabelů a počtu traf je vidět, že to není problém jen měst, nebo jejich středů, ale celého regionu. Ostatně v článku o problémech sítě je to takto i napsáno.
Z toho, že mají zavedené plovoucí tarify je zřejmé, že už systém regulace na straně odběratelů zavedený mají.
Nejpravděpodobnější je, že už narazili na limity.
On totiž každý chce (nebo i musí) i bez ohledu na cenu po příchodu domů mít v zimě zapnuté (elektrické) topení, uvařit si (ohřát) jídlo, uvařit kafe, pustit televizi.... A taky nabít elektromobil. Ten elektromobil jde sice odložit (řídit), ale není to úplně prosté. Nikdo neví, jestli to auto je úplně vybité a bude se muset nabíjet celou dobu, nebo bude stačit jen třeba 1-2-4-6 hodin a jde to tedy odložit. Nejdříve chtějí vypínat veřejné nabíječky s velkým příkonem.
No zjevně se neshodneme. Naštěstí to není povinné.
Abych se vrátil k začátku našeho sporu: já tvrdím, že je klidně současně možné, že Nizozemí může dobře zvládat připojování nových zdrojů, zejména pokud se napojují do přenosové soustavy. O tom je tento článek.
A že současně může platit, že jejich distribuční síť může být ve městech poddimenzovaná, takže mají problém poskytovat výkon novým zákazníkům. O tom byl ten článek o problémech Utrechtu.
Vy tvrdíte, že to není možné. Že je síť jen jedna. A že když mají poddimenzované distribuční sítě ve městech, tak musí mít špatné i přenosové sítě mimo města.
Tak nechť si každý udělá závěr sám.
Pěknou neděli přeji. Navíc slunečnou, takže soláry budou akční.
Tak teda toto ? Ako je to vobec mozne ? To sme veru necakali. To je teda stelesnene prekvapenie samo o sebe. Ako sa to len mohlo stat ? Co len budeme robit ?
Predpokladam, ze najlepsie riesenie, je viac OZE. Pretoze, to nam naseka kvanta lacnej elektriny.
...
Michale, u Vás bych čekal hlavně otázku. Jak je možné, že občasné zdroje energie, které jsou tak žalostně neúčinné, dokáží způsobit takové problémy? Jak se to jen mohlo stát?
Úplně jednoduše
Protože mají instalovány násobný výkon než je potřeba, ale jen občas. Hospodář by řekl, že se plýtvá.
on niekto pisal/hovoril, ze OZE su zalostne neucinne (teda okrem vas) ?
a nerozumiem vasej otazke. Napr. ucinnost FVE panelu je niekde medzi 18-23% (pomer energie zo slnka a vyrobenej ee), ale ako to suvisi s clankom ?
A tiez by som to nenazval zalostnym, ale to uz je vas nazor.
Myslím, Michale, že víte moc dobře, jak jsem to myslel. Vaše jasné názory a postoje na občasné zdroje tady jsou dost časté, tak není potřeba z Vaší strany nic vysvětlovat.
Protože jsou občasné! To jste dosud nepochopil?
Škoda, že není možné přidat chechtající xichtík. Váš sarkasmus by si ho zasloužil.
Je třeba další dotace soudruzi. A hlavně je nezapočítávat do ceny OZE, protože OZE musí být nejlevnější.
Někteří jsme to tvrdili už na začátku tohoto environmentálního šílenství! Bohužel nám to zainteresovaní nevěřili....
Dimenzace sítí je dostatečná, akumulace to je to co při implementaci oze chybí, dokud není vyřešená akumulace elektřiny, nedá se poměr v zastoupení fluktujících oze zvyšovat přes možnosti sítě
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se