Texas pozastavil připojování datacenter do sítě, podobný scénář už řeší i Dánsko

Ve frontě na připojení k texaské elektrické síti čekají projekty o výkonu 474 GW, tedy pětkrát více, než je špičková spotřeba Texasu. Většinu žádostí podaly firmy stavějící datacentra pro umělou inteligenci.  Guvernér proto v srpnu nařídil jejich připojování pozastavit, dokud se neprověří, kolik z nich je vůbec reálných. Podobný nápor na síť přitom o půl roku dříve zažilo i Dánsko, kde fronta žádostí dokonce osminásobně převyšovala špičkovou spotřebu celé země. Souboj o to, kdo se vůbec dostane k elektřině, se tak stává stejně velkým tématem energetiky jako sama umělá inteligence.

Podle zářijového vydání Short-Term Energy Outlook, které publikovala analytická agentura amerického ministerstva energetiky (EIA) na začátku září, vzroste spotřeba elektřiny v regionu West South Central, kam kromě Texasu patří i Oklahoma, Arkansas a Louisiana, na 761 TWh v roce 2026 a 790 TWh v roce 2027. Oproti srpnovému odhadu jde o snížení o 0,5 %, respektive 4,7 %. Přesto má právě tento region mít na celkovém růstu prodejů elektřiny v USA největší podíl ze všech regionů. EIA snížení odhadu přímo spojuje s pozastavením připojování nových datacenter k texaské síti.

To rezonuje médii od začátku srpna, kdy texaský guvernér Greg Abbott nařídil provozovateli sítě ERCOT a regulátorovi PUCT komplexní audit projektů čekajících ve frontě na připojení. Podle jeho dopisu dosahuje fronta žádostí 474 GW výkonu, tedy zhruba pětinásobku dosavadního rekordu špičkové spotřeby v soustavě. Datacentra přitom tvoří asi 90 % těchto žádostí. Výsledky auditu mají být hotovy do prosince 2026.

Evropská předloha z jara

Situace ohledně připojení a datových center není tématem jen ve Spojených státech. Obdobnou situaci řešilo od března 2026 Dánsko, kde sítě naráží na limity. Tamní provozovatel přenosové soustavy Energinet tehdy kvůli boomu žádostí dočasně pozastavil uzavírání nových smluv o připojení k síti. Ve frontě čekaly projekty o celkovém výkonu asi 60 GW, z toho 14 GW připadalo na datacentra, zatímco špičková spotřeba celého Dánska činí jen kolem 7 GW.

Dánská vláda tak na jaře oznámila, že chce zákonem stanovit pořadí priorit pro přístup k omezené kapacitě sítě. Podle plánu, který v červnu popsal Eurofound, mají mít přednost zdravotnictví, obrana a domácnosti žádající o připojení nabíječek elektromobilů nebo tepelných čerpadel, zatímco velká datacentra by se měla ocitnout na konci pořadníku.

Na napětí mezi poptávkou a kapacitou sítí upozorňují organizace napříč regiony

Podobné napětí mezi sítěmi a rostoucí poptávkou datacenter popsala již v minulosti i Mezinárodní energetická agentura ve své zprávě, podle níž se má celosvětová spotřeba elektřiny datacenter do roku 2030 zdvojnásobit na 945 TWh, tedy o něco více, než dnes spotřebuje Japonsko.

Ani Evropa přitom není bezproblémovou destinací. Vedle Dánska podle dřívějších zpráv zvažují přísnější pravidla pro připojování datacenter i další evropské státy, protože o stejnou síťovou kapacitu se nově uchází také výrobci zeleného vodíku, baterií nebo nízkoemisní oceli.

Na technická rizika růstu datacenter upozornila v červenci severoamerická organizace pro spolehlivost sítí NERC. Podle ní došlo v roce 2025 k několika případům, kdy se výpočetní zátěž o výkonu přes 1 000 MW neočekávaně odpojila od sítě během běžně zvládnutelných poruch na vedení, což vytváří nové riziko pro frekvenční stabilitu soustavy.

Podobné obavy o stabilitu přenosových sítí zaznívají i v Evropě, kde ENTSO-E ve svém posledním výhledu zdrojové přiměřenosti upozorňuje na výzvy při udržování spolehlivosti dodávek elektřiny v příštím desetiletí.