Málo vody, drahá elektřina: Norsko zvažuje dohled nad vodními elektrárnami

Norské vodní zásoby klesly na jihovýchodě země kvůli přetrvávajícímu suchu na nejnižší úroveň za posledních 30 let. Norský energetický regulátor NVE proto zvažuje zavedení povinného reportingu pro provozovatele vodních elektráren v některých cenových zónách, aby získal lepší přehled o způsobu nakládání s vodními zásobami.

Norský regulátor pro vodní zdroje a energetiku NVE zvažuje zavedení zvláštního systému reportingu pro výrobce elektřiny z vodních elektráren. Důvodem je dlouhodobě nízká hladina vodních nádrží zejména ve středním a jižním Norsku, která omezuje množství vody dostupné pro výrobu elektřiny.

NVE ve svém pravidelném hodnocení situace uvedla, že v následujících dnech posoudí možnost požadovat po energetických společnostech v některých cenových zónách zavedení reportingu, který by regulátorům poskytl lepší přehled o tom, jak provozovatelé s vodními zásobami nakládají. Konkrétní cenové zóny ani podrobnosti případného systému však zatím úřad nezveřejnil.

Norsko vyrábí ve vodních elektrárnách dlouhodobě přibližně 90 % veškeré výroby elektřiny, což zemi poskytuje značnou flexibilitu, ale zároveň vytváří silnou závislost na hydrologických podmínkách. Velká část norských elektráren využívá přehradní nádrže, které umožňují vodu akumulovat a výrobu elektřiny přesouvat do období, kdy je její hodnota na trhu vyšší.

Graf z Energostatu: /energostat/power/generation-share/norway/2025-01-01/2025-12-31

Právě hospodaření s vodou je proto pro fungování norského trhu zásadní. Výrobci mohou podle očekávaného vývoje cen rozhodovat, zda vodu využijí pro současnou výrobu, nebo ji ponechají v nádržích pro pozdější období. V situaci, kdy jsou zásoby výrazně pod běžnou úrovní, však může být pro regulátora důležité získat detailnější informace o těchto rozhodnutích.

Celková naplněnost norských vodních nádrží dosahuje aktuálně 63,9 %, zatímco medián pro toto období činí 79,5 %. Ještě výrazně horší situace panuje v jihozápadní cenové zóně NO2, kde se nachází velká část norských vodních elektráren. Naplněnost vodních nádrží tam klesla na 46,6 %, tedy jen mírně nad historické minimum 45 % zaznamenané v roce 1996.

Podobný problém se objevuje ve středním Norsku v zóně NO3. Nádrže zde byly naplněny přibližně z 63,7 %, což je pouze dva procentní body nad historickým minimem.

Nízká dostupnost vody se již promítá také do cen elektřiny. Cenová zóna NO3 měla v daném týdnu nejvyšší průměrné ceny v rámci severského trhu, když se průměrná cena elektřiny na denním thrhu vyšplhala na 177,36 EUR/MWh, což představovalo čtyřměsíční maximum.

Pokud by sucho pokračovalo, může se význam nízkých zásob vody dále zvyšovat. Norsko sice disponuje přeshraničními propojeními se sousedními zeměmi, ale právě vodní nádrže představují jeden z hlavních zdrojů flexibility celého severského energetického systému. Nízká naplněnost proto nemusí ovlivnit pouze domácí norský trh, ale může se prostřednictvím přeshraničního obchodování projevit i v okolních zemích.